9 C 290/2016

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Martina Paška ve věci žalobců a) celé jméno žalobce , narozeného dne datum , bytem adresa svědka, svědkyně a svědka , b) celé jméno žalobkyně , narozené dne datum , bytem adresa svědka, svědkyně a svědka , zastoupených advokátem titul jméno příjmení , příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozenému dne datum , bytem adresa žalovaného a svědka , zastoupenému advokátem titul jméno celé jméno svědka , sídlem adresa , o zdržení se nadměrného obtěžování imisemi z chovu zvířectva, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 30. 11. 2020, č.j. 9 C 290/2016-352,

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se schvaluje smír v tomto znění: Žalovaný se zavazuje, že se zdrží obtěžování žalobců hlukem z chovu zvířat na svých pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] pronikajícím na pozemek žalobců parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v katastrálním a obci [obec], tak že buď bude udržovat chov v rozsahu 15 slepic, 12 holubů, 20 králíků a 3 veverek, nebo zajistí, aby úroveň hluku pronikajícího na pozemek žalobců nepřesáhla hodnotu zvuku volně žijícího ptactva, tj. hodnotu 50 dB. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice - Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady řízení ve výši 10 015,50 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady řízení ve výši 10 015,50 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl Okresní soud v Litoměřicích (dále jen„ okresní soud“) žalobu, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému zdržet se obtěžování žalobců hlukem a pachem vznikajícím v souvislosti s chovem ptactva na pozemcích ve vlastnictví žalovaného p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec], pronikajícím na pozemek ve vlastnictví žalobců p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v katastrálním území a obci [obec] (výrok I.), uložil žalobcům solidární povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na nákladech řízení 35 942 Kč (výrok II.) a státu náklady za znalečné ve výši 2 305 Kč (výrok III.) a za odborný posudek ve výši 17 726 Kč (výrok IV.), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. V tomto řízení se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zdržet se jejich obtěžování hlukem a pachem, přičemž zdrojem těchto imisí byl chov cizokrajného a domestikovaného ptactva, které vydávalo nadměrný hluk od brzkých ranních hodin až do pozdních večerních hodin, a přestože žalobci provedli nákladná opatření, nebyla tato dostačující. Okresní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že se žalobcům nepodařilo prokázat, že by byli z pozemků žalovaného obtěžováni hlukem a pachem nad míru přiměřenou místním poměrům. Šíření pachu nebylo prokázáno vůbec a zjištěný hluk způsobený především jedním kohoutem je přiměřený místním poměrům. Při svém rozhodnutí vycházel okresní soud rovněž ze zjištění, že žalovaný po podání žaloby počet ptactva snížil, a protože nebylo z provedených důkazů zjištěno, že by žalovaný po skončení řízení obnovil chov ptactva ve velkém rozsahu, nebylo důvodu vyhovět žalobě ani z preventivních důvodů.

3. V záhlaví specifikovaný rozsudek napadli žalobci včasným odvoláním, neboť nesouhlasili se závěrem okresního soudu, že překročení limitu hluku ptactva zjištěné Zdravotním ústavem v [obec] je přiměřené místním poměrům v obci [obec], které byl navrácen status města. Zdůraznili, že především v době podání žaloby byly imise z pozemků žalovaného nesnesitelné a v takovém rozsahu, že žalobci museli spát se špunty v uších a v letních měsících nemohli větrat. V průběhu odvolacího řízení, v situaci, kdy žalovaný (resp. jeho syn) ukončil chov exotického ptactva na předmětných pozemcích a neměl již kohouta, který rušil nejvíce, a žalobci se tudíž již necítili býti nadměrně obtěžováni hlukem a pachem, uzavřeli účastníci smír, v němž je vystižen současný stav chovu žalovaného na jeho pozemcích (15 slepic, 12 holubů, 20 králíků, 3 veverky) s tím, že pokud by došlo ke změně ve složení či počtu chovaných zvířat, vždy bude zamezeno tomu, aby hodnota hluku chovaných zvířat na pozemcích žalovaného překročila hodnotu zvuku volně žijícího ptactva. Účastníci požádali odvolací soud, aby jejich smír schválil. Ujednání účastníků o uzavření smíru je obsahově shodného znění jako ve výrokové části I. tohoto usnesení.

4. Podle § 99 odst. 1 věty prvé, odst. 2, odst. 3 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

5. Podle § 211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřené ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.

6. Podle § 220 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír.

7. Smír nelze v zásadě uzavřít ve věcech řízení o osobním stavu (viz § 80 písm. a) o. s. ř.), ve věcech, v nichž může soud zahájit řízení i bez návrhu (viz § 81 odst. 1 o. s. ř.). a ve věcech upravených kogentním ustanovením zákona, pokud by takový smír byl v rozporu s tímto kogentním ustanovením. V daném případě není předmětem sporu účastníků jejich osobní stav, přičemž řízení o uložení povinnosti zdržet se nadměrného obtěžování imisemi nelze zahájit bez návrhu. Povaha věci tedy nevylučuje, aby si účastníci upravili své vzájemné vztahy soudním smírem.

8. Pakliže smír lze uzavřít i v odvolacím řízení (srov. ust. § 223 o. s. ř.), odvolací soud tímto usnesením podle § 220 odst. 2 o. s. ř. napadený rozsudek změnil tak, že vyslovil, že smír účastníků schvaluje, a to za současného odstranění odvoláním napadeného rozsudku okresního soudu.

9. Podle § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného.

10. Protože součástí smíru bylo i ujednání účastníků o nákladech řízení před soudy obou stupňů, odvolací soud již samostatně o nákladech řízení mezi účastníky nerozhodoval.

11. Zatímco § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. řeší náhradu nákladů řízení účastníků, tedy jejich nároky, a od zákonné úpravy se proto mohou podle tohoto ustanovení v případě smíru odchýlit, ustanovení § 148 o. s. ř. řeší nároky státu, jenž účastníkem smíru uzavíraného mezi účastníky není, toto ustanovení je kogentní a možnost odlišné úpravy účastníkům neposkytuje. Předmětem smíru tedy nemůže být dohoda o náhradě nákladů řízení státu, o nichž rozhoduje soud z úřední povinnosti podle kogentních ustanovení občanského soudního řádu.

12. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

13. V tomto řízení vynaložila Česká republika náklady za doplatek znalečného ve výši 2 305 Kč, které bylo vyplaceno ustanovenému [znalecký ústav] [anonymizováno 7 slov] [obec], a náklady ve výši 17 726 Kč jakožto finanční náhradu za odborné vyjádření zpracované Zdravotním ústavem v [obec], celkem tedy 20 031 Kč. Vzhledem k tomu, že z obsahu smíru nelze učinit závěr o převážném úspěchu některé ze stran sporu, jsou jak žalobci, tak i žalovaný povinni uhradit tyto náklady státu rovným dílem. Proto byla uložena ve výrocích II. a III. tohoto usnesení každé ze stran povinnost zaplatit státu, tj. na účet Okresního soudu v Litoměřicích, polovinu vzniklých nákladů, tj. 10 015,50 Kč, a to v prodloužené patnáctidenní lhůtě (k tomu srov. § 160 o. s. ř.).