9 C 291/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 68 669,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 68 669,25 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 832,90 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 68 669,25 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, s 19,9% úrokem ročně z částky 66 633,30 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 2 035,95 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 800,40 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 13. 3. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 68 669,25 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne 2. 7. 2019 smlouvu o úvěru, který byl žalovaný povinen splácet v měsíčních splátkách spolu s dohodnutým 19,90% úrokem ročně a dále byl žalovaný povinen zaplatit poplatky za správu úvěru a za jeho pojištění. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, takže banka úvěr ke dni 1. 12. 2019 zesplatnila, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 1. 12. 2019.

2. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena na žalobce i s příslušenstvím smlouvou ze dne 27. 1. 2020 s účinností ke dni 1. 2. 2020. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení 69 502,15 Kč a žalobce vymezil skladbu jednotlivých dlužných částek, které představuje uvedená žalovaná pohledávka.

3. Žalovaný byl vyzván v předžalobní upomínce právního zástupce žalobce k zaplacení žalované částky.

4. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 24. 7. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 2. 9. 2020 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.

5. Soud provedl důkaz výzvou k plnění právního zástupce žalobce ze dne 27. 2. 2020, smlouvou o úvěru, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 2. 7. 2019, poslední výzvou původního věřitele k úhradě dlužné částky ze dne 30. 10. 2019, rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ke dni 1. 12. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2020, podací lístky ze dne 12. 2. 2020 a 27. 2. 2020, přehledem, vypracovaným žalobcem o dlužných splátkách s příslušenstvím, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 23. 1. 2020.

6. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle § 1971 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.

13. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

18. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

20. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

21. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že žalobce uzavřel dne 23. 1. 2020 s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla do vlastnictví žalobce pohledávka za žalovaným ve výši 68 669,25 Kč s příslušenstvím.

22. Pohledávka vznikla tím, takže původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 2. 7. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 62 966 Kč a účastníci smlouvy se dohodli na tom, že žalovaný úvěr splatí do 20. 7. 2022 s úrokovou sazbou ve výši 19,90 % ročně. Úvěr byl žalovanému poskytnut jako účelový, nezajištěný a jako úvěr spotřebitelský. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách po 2 400 Kč, splatných vždy ve 20. den každého kalendářního měsíce s tím, že se zavázal úvěr vrátit v celkem 36 splátkách měsíčně. Žalovaný se zavázal, že celkem původnímu věřiteli zaplatí ve sjednané lhůtě částku ve výši 85 623 Kč.

23. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, takže byl původním věřitelem v dopise ze dne 30. 10. 2019 vyzván k úhradě dluhu ve výši 6 312 Kč, nejpozději do 1. 12. 2019 s upozorněním na následky při nezaplacení této částky ve stanoveném termínu. Právní předchůdce žalobce pak následně dopisem ze dne 1. 12. 2019 sdělil žalovanému, že ode dne 1. 12. 2019 je zbývající částka z úvěrového účtu číslo [bankovní účet] splatná, a že pohledávka je od 2. 12. 2019 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Žalovaný byl vyzván, aby původnímu věřiteli zaplatil celkovou částku 68 072 Kč a byl upozorněn na to, že každým dnem částka narůstá.

24. Původní věřitel dopisem ze dne 12. 2. 2020 oznámil žalovanému, že pohledávka byla postoupena na žalobce a žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky.

25. Právní předchůdce žalobce v předžalobní upomínce ze dne 27. 2. 2020 vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 8. 3. 2020 s upozorněním, že v opačném případě se žalobce obrátí s vymáháním dlužné částky na příslušný soud.

26. Z přehledu o splátkách, včetně příslušenství, vypracovaného žalobcem, bylo prokázáno, že žalovaný ke dni podání žaloby dluží žalobci jistinu úvěru ve výši 68 669,25 Kč, která sestává z neuhrazených splátek úvěru ve výši 66 633,20 Kč a z úroků ve výši 2 035,95 Kč. Dále pak má soud za prokázáno, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky dluží na nezaplaceném úroku z prodlení částku ve výši 832,90 Kč, dále pak dluží sjednaný roční úrok ve výši 19,9 % z neuhrazených úroků úvěru ve výši 2 035,95 Kč a z jistiny úvěru 66 633,30 Kč, vždy od 2. 2. 2020 do zaplacení, když žalobce požaduje z jistiny úvěru, kterou žalovaný dosud nezaplatil, zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně rovněž od data 2. 2. 2020. Žalovaná pohledávka se stala splatnou dne 1. 12. 2019, takže proto soud dospěl k závěru, že žalobce má právo na sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení od 2. 2. 2020, jak je žalobou požadováno.

27. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 68 669,25 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

29. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 68 669,25 Kč částku 3 860 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za účast u jednání před soudem (§ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky) celkem tedy částku 15 440 Kč.

30. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a za účast u jednání před soudem, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 1 200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 16 640 Kč.

31. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 3 494,40 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 2 666 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 22 800,40 Kč.