Okresní soud v Litoměřicích · Rozsudek

9 C 312/2020

č. j. 9 C 312/2020-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLT:2021:9.C.312.2020.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 43 519,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 43 519,42 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 15. 4. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 656 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 20. 10. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 43 519,42 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce se zabývá distribucí, službami, prodejem a servisem v oblasti tepelné techniky a tyto služby poskytuje fyzickým i právnickým osobám. Žalovaný se zabývá instalatérstvím a topenářstvím, když tento si objednal u žalobce tepelnou a instalační techniku, specifikovanou v žalobě. Žalobce objednávku žalovaného realizoval, o čemž svědčí dodací listy ze dne 24. 9. 2019, 1. 10. 2019 a 15. 10. 2019. Žalobce pak následně po dodání objednaného zboží přímo na adresu zákazníka žalovaného, a to na adresu [obec a číslo], vyúčtoval žalovanému dodané zboží fakturami se splatností 27. 10. 2019 na částku 2 271,11 Kč a se splatností 25. 10. 2019 na částku 42 162,27 Kč. Dále pak vyúčtoval žalovanému dodávku další fakturou na částku 2 232,41 Kč, která byla splatná 14. 11. 2019. Žalobce vystavil dne 14. 4. 2020 dobropis na celkovou částku 3 146,37 Kč, takže pohledávka žalobce za žalovaným činí částku ve výši 43 519,42 Kč, o jejíž zaplacení byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 28. 7. 2020.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl platebním rozkazem ze dne 10. 12. 2020, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 30. 12. 2020 zrušen.

3. Žalobce předložil k podané žalobě listinné důkazy, a to údaj z veřejné části živnostenského rejstříku o žalovaném, fakturu splatnou dne 25. 10. 2019 na částku 42 162,27 Kč, dodací list [číslo] ze dne 25. 9. 2019, fakturu splatnou 27. 10. 2019 na částku 2 271,11 Kč, doklad o doručení písemnosti žalobce žalovanému, podané u doručovacího orgánu 1. 10. 2019, dodací list, [číslo] fakturu splatnou 14. 11. 2019 na částku 2 232,41 Kč, doklad o odeslání písemnosti žalobce žalovanému prostřednictvím doručovacího orgánu dne 26. 9. 2019, dohodu o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků ze dne 14. 4. 2020, přehled a splatnost dlužných částek, které jsou předmětem tohoto řízení, vypracovaný žalobcem a předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne 28. 7. 2020.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

5. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2999 odst. 1, odst. 2, odst. 3 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

7. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

10. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

12. Po přečtení listinných důkazů, připojených k žalobě a po právním posouzení věcí dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalovaný je zapsán v živnostenském rejstříku jako osoba samostatně výdělečně činná s předmětem podnikání vodoinstalatérství, topenářství, od 16. 2. 2009 a s dalším předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona, s oborem činnosti povrchové úpravy a svařování kovu a dalších materiálů s tím, že žalovanému živnostenské oprávnění vzniklo od 16. 2. 2009 na dobu neurčitou.

14. Žalobce vystavil dne 25. 9. 2019 žalovanému, jakožto odběrateli, fakturu splatnou dne 25. 10. 2019 na celkovou částku ve výši 42 162,27 Kč Touto fakturou vyúčtoval žalovanému ve faktuře specifikovanou tepelnou a instalační techniku, kotel [typ zařízení] [anonymizována dvě slova] s příslušenstvím, když tato tepelná a instalační technika byla žalobcem prostřednictvím dopravní firmy dodána žalovanému dne 26. 9. 2019 do místa instalace, situovaného na adrese [obec a číslo]. Důkazem dodání této tepelné a instalační techniky je dodací list [číslo].

15. Žalobce vystavil dne 27. 9. 2019 žalovanému fakturu splatnou dne 27. 10. 2019 na částku ve výši 2 271,11 Kč, na základě které vyúčtoval žalovanému radiátor, přesně specifikovaný v označené faktuře, který žalobce prostřednictvím dopravce dodal dne 1. 10. 2019 k zákazníkovi žalovaného na adresu [obec a číslo].

16. Žalobce vystavil dne 15. 10. 2019 žalovanému fakturu splatnou dne 14. 11. 2019 na částku ve výši 2 232,41 Kč, kterou vyúčtoval dodané příslušenství k tepelné a instalační technice, ve faktuře přesně specifikované. Žalobce předložil doklad o doručení ve faktuře specifikovaných položek na adresu zákazníka žalovaného, [obec a číslo].

17. Žalobce vypracoval dne 14. 4. 2020 dohodu o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků s tím, že specifikoval svůj finanční závazek vůči žalovanému na částku ve výši 3 146,37 Kč, takže proto požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 43 519,42 Kč s příslušenstvím. Žalovaný byl o zaplacení této částky vyzván v předžalobní upomínce právního zástupce žalobce ze dne 28. 7. 2020.

18. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 43 519,42 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

20. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 43 519,42 Kč částku 2 860 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 8 580 Kč.

21. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 9 480 Kč. Dále soud přiznal náklad žalobce na zaplacení soudního poplatku ve výši 2 176 Kč, celkem tedy náhradu nákladů řízení ve výši 11 656 Kč, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.