9 C 329/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 115.869,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 17.402 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku o 98.467,22 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 1. 10. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 115.869,22 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne 29. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kterou se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35.000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen. Úvěrová smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny s tím, že žalobce podrobně popsal způsob uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobce dále tvrdil, že úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta na 64.822 Kč. Tato částka se skládala z jistiny ve výši 35.000 Kč a ze sjednaných úroků ve výši 29.822 Kč. Žalovaný byl povinen tyto částky splatit v celkem 72 splátkách po 900 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba činila 23 % p.a. Žalobce rovněž tvrdil, že smluvní stravy úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, a to doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ anonymizováno“. Žalobce popsal doplňkový balíček„ anonymizováno“. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 6. 2020 a nezaplatil tak splátku v celkové výši 1.514 Kč, když do této splátky byla zahrnuta splátka za výkon inkasní služby ve výši 144 Kč měsíčně, splátka za výkon doplňkové služby anonymizováno v celkové výši 470 Kč měsíčně. Žalobce se žalobou domáhá částky 300 Kč za I. upomínku, částky 500 Kč za II. upomínku. Žalobce úvěr zesplatnil dopisem ze dne 21. 7. 2020 a vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Žalobce uvedl, že žalovaný zaplatil celkem 7 splátek ve výši 10.598 Kč. Uvedl, jakým konkrétním způsobem žalovanému započítal tyto splátky na jistiny, na sjednaný úrok, na inkasní služby a na doplňkové služby anonymizováno. Žalobce vymezil, že ke dni podání žaloby měl žalovaný přeplatek 10 Kč a dlužil zbylou část jistiny ve výši 33.298,30 Kč, zbylou část úroků ve výši 25.221,77 Kč, zbylou část inkasní služby ve výši 9.360 Kč, zbylou část k doplňkové služby za odklad ve výši 6.890 Kč, za nemoc ve výši 11.830 Kč, za práci ve výši 11.830 Kč. Dále poukázal na smluvní pokutu za prodlení úvěru 71,36 Kč a na smluvní úroky za prodlení inkasní služby ve výši 5,76 Kč, které nakonec uvedl, že v rámci podané žaloby nepožaduje. Požaduje však smluvní pokutu vypočtenou na 16.649,15 Kč.

2. Žalobce dne 17. 5. 2021 doplnil žalobu o skutková tvrzení, která byla pouze zopakovanými žalobními tvrzeními, doplněnými podrobnostmi o inkasní službě a o rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. 2. 2019, Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 4. 2019, když v tomto podání částečně cituje závěry těchto soudů. Dále žalobce poukázal na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 203/2013. Rovněž poukázal na způsob uzavření smlouvy, když v závěru zdůraznil, že žalovaný uzavřel dne 29. 10. 2019 úvěrovou smlouvu, včetně smlouvy inkasní, což bylo prokázáno listinami žalobce připojenými k žalobě.

3. Žalovaný se písemně k věci samé nevyjádřil.

4. Žalobce připojil k podané žalobě listinné důkazy, a to potvrzení o vyplacení úvěru s opakovanou platební instrukcí ze dne 29. 10. 2019, detail pohybu na žalobcově účtu č. bankovní účet o zaúčtování částky 20.855 Kč dne 29. 10. 2019, potvrzení o úhradě dluhu ze dne 29. 10. 2019, upomínku ze dne 20. 6. 2020, podací lístek ze dne 20. 6. 2020, znalecký posudek titul jméno příjmení ze dne 7. 5. 2018, upomínku ze dne 5. 2. 2020, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo uzavřenou dne 29. 10. 2020 včetně příloh, a to formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o inkasní službě, dotazníku k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), metodiky s vysvětlivkami k vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele, smlouvy o zřízení doplňkové služby anonymizováno, žádosti o zřízení inkasní služby, žádosti o doplňkové služby anonymizováno, podací lístek ze dne 5. 7. 2020, emailovou zprávu ze dne 20. 9. 2019, sdělení o zesplatnění úvěru právního zástupce žalobce s žalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2020, detail o pohybu na účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 29. 10. 2019 se zaúčtováním částky 10 Kč, sdělením právního zástupce žalobce žalovanému o zesplatnění úvěru ze dne 21. 7. 2020, podací lístek ze dne 21. 7. 2020, detail pohybu na účtu žalovaného číslo bankovní účet se zaúčtováním částky 7.145 Kč dne 29. 10. 2019, výpis z počítačového systému bez bližší specifikace, kopie listin z internetu ze dne 10. 12. 2017, licenci ČNB, metodiku a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, aktuální zprávu produktu – spotřebitelský úvěr, výpis z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizováno obec, sdělení ČNB ze dne. 18. 11. 2019, výpis z účtu žalovaného za období od 17. 9. do 16. 10. 2019, potvrzení o úhradě dluhu ze dne 29. 10. 2019, podací lístek ze dne 20. 6. 2020, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 24. 10. 2019 na částku ve výši 20.000 Kč včetně tabulky umoření s první splátkou stanovenou na den 15. 11. 2019 i s přílohami, potvrzení o vyplacení úvěru s opakovanou platebních instrukcí ze dne 25. 10. 2019, potvrzení o úhradě dluhu ze dne 20. 9. 2019, detail o pohybu na účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 25. 10. 2019 s částkou 16.000 Kč, reprezentativní příklad pro ČSA, kreditní kartu Expres půjčka bankovní ústav příjmení příjmení, online kalkulačka půjčka, smlouvu o revolvingovém úvěru anonymizována dvě slova ze dne 25. 8. 2015 se zveřejněnými osobními údaji jméno příjmení, rodné číslo, výpisy z internetu portálu webová adresa, blíže nespecifikovanou listinu s funkčním popisem včetně instalace blíže nespecifikované aplikace, výpis o úvěru číslo výpis ze dne 17. 5. 2020 jednak k úvěru číslo o splátkách úvěru a zaplacené částce, celkem 20.775,22 Kč, výpis ČNB, výpis z insolvenčního rejstříku o nenalezeném subjektu s rodné číslo, kopii řidičského a občanského průkazu žalovaného, mzdový lístek vystavený právnická osoba anonymizováno obec za období 8/ 2019, výpisy z počítačového systému blíže nespecifikované.

5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, č. 257/2016 Sb., je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 1796 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

8. Podle § 588 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

13. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

15. Při posuzování splnění zákonné povinnosti věřitelem, uvedené v § 9 odst. 1, zákona o spotřebitelském úvěru, soud vycházel především z důvodové zprávy a z komentáře, shora uvedeného zákona, ze kterých vyplývá, že novým a velmi důležitým institutem, který přinesl zákon o spotřebitelském úvěru, je povinnost věřitele posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

16. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči.

17. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, je odborná péče definována jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele, ve vztahu ke spotřebiteli, rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

18. Další definice odborné péče lze nalézt např. v § 32 odst. 1 nebo § 41 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podle těchto definic, vynaložení odborné péče především znamená, že příslušný poskytovatel finanční služby jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, přičemž zejména plní povinnosti podle příslušné části zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

19. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že tento pojem zahrnuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž tato osoba plní všechny povinnosti stanovené zákonem, současně jedná čestně a spravedlivě, resp. v souladu se zásadami dobré víry a poctivého obchodního styku, a v nejlepším zájmu zákazníka, tedy spotřebitele, potenciálního úvěrového dlužníka.

20. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací, nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr, jako například opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů, nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru.

21. Zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Nejvyšší soud ve svém usnesení, ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, uvedla závěr, že věřitel se nemůže s informacemi, získanými od spotřebitele, bez dalšího, spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.

22. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši.

23. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje.

24. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp.

25. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele, žádajícího o spotřebitelský úvěr.

26. Splátky spotřebitelského úvěru by tak neměly být dopočítány "úplně nadoraz" na veškeré zdánlivě disponibilní finanční prostředky domácnosti, neboť v případě jakéhokoliv i sebedrobnějšího dalšího výdaje, jako je například náklad na opravu pračky, žehličky apod., by bylo řádné splácení spotřebitelského úvěru, ohroženo.

27. Obecně se při posuzování budoucí schopnosti spotřebitele splácet úvěr vychází ze stávajícího stavu a presumpce jeho zachování do budoucnosti.

28. Nejde však přitom o získání stoprocentní jistoty, že úvěr bude v budoucnu splacen, neboť není většinou možno s jistotou vyloučit, že spotřebitel obdrží výpověď z pracovního poměru, dlouhodobě onemocní, rozvede se nebo že jeho zaměstnavatel skončí v úpadku.

29. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele však musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

30. Věřitel je povinen úvěruschopnost žadatele o úvěr, ověřovat z veřejně dostupných rejstříků, obchodního rejstříku, registru živnostenského podnikání, insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí i katastru nemovitostí 31. Pokud jde o neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, zakotvenou v § 9 odst. 1 větě poslední, citovaného zákona o spotřebitelském úvěru, nabytím účinnosti občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., došlo k její zásadní proměně.

32. Porušení povinnosti, stanovené v § 9 odst. 1, nebude mít vždy za následek absolutní neplatnost takto sjednané smlouvy. V souladu s § 586 odst. 2 občanského zákoníku, z. č. 89/2012 Sb., je na spotřebiteli, aby se případné neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dovolal. Současně je nutno ustanovení o neplatnosti vnímat, podle § 586 odst. 1 občanského zákoníku, z. č. 89/2012 Sb., jako ustanovení na ochranu zájmu spotřebitele. Proto je to výlučně spotřebitel, a nikoliv věřitel, kdo se neplatnosti smlouvy může dovolat. V závislosti na míře naplnění znaků stanovených v § 588 občanského zákoníku, z. č. 89/2012 Sb., však nelze vyloučit, že v některých konkrétních případech bude nutné jednání věřitele považovat za zjevně se příčící dobrým mravům nebo zjevně narušující veřejný pořádek, a tudíž smlouva bude neplatná absolutně.

33. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není částečně důvodná.

34. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 29. 10. 2021 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo smlouvu o inkasní službě, smlouvu o zřízení doplňkové služby anonymizováno.

35. Účastníci řízení se dohodli na tom, že žalobce poskytne žalovanému hotovostní neúčelový úvěr v celkové výši 35.000 Kč jako úvěr spotřebitelský ve splátkách. Částka ve výši 20.855 Kč měla být žalobcem vyplacená ve prospěch věřitele spotřebitele, tedy ve prospěch tohoto žalobce, za účelem úplné úhrady předchozího závazku spotřebitele vůči uvedenému věřiteli. Tento závazek spotřebitele vyplývá ze smlouvy číslo ze dne 24. 10. 2019 a činí celkem 20.855 Kč. Částka ve výši 20.855 Kč měla být vyplacena na účet věřitele, tedy na účet žalobce do pěti pracovních dnů. Žalobce se zavázal, že žalovanému vyplatí na jeho účet č. bankovní účet částku ve výši 7.145 Kč do pěti pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy a pro případ nedodržení tohoto ujednání ze strany poskytovatele, sjednaly smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z výše spotřebitelského úvěru za každý den prodlení poskytovatele. Účastníci se dohodli na tom, že částka ve výši 7.000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele, a to na náklady za zaslání smlouvy ve výši 360 Kč, na náklady za lustrum v centrální evidenci exekucí ve výši 60 Kč, na náklady za lustrum v insolvenčním rejstříku ve výši 30 Kč, na náklady za lustrum v registru odcizených dokladů ve výši 70 Kč, na náklady za lustrum v registrech spojených s AML ve výši 50 Kč, na náklady za lustrum v nebankovním registru ve výši 80 Kč a na ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 6.350 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit žalobci celkový úrok ve výši 29.822 Kč a rovněž se zavázal zaplatit žalobci celkovou částku 64.822 Kč v měsíčních splátkách po 900 Kč po dobu 72 měsíců. Celková částka spotřebitelského úvěru byla sjednána na den splatnosti ke dni 15. 10. 2025. Pro případ nezaplacení měsíčních splátek žalovaný souhlasil s tím, že žalobci zaplatí účelně vynaložené náklady, úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše pak 200.000 Kč. Tento skutkový závěr vyplývá ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 29. 10. 2021.

36. Žalobce ze svého účtu č. bankovní účet, převedl na svůj podúčet č. bankovní účet, dne 29. 10. 2019 částku ve výši 20.855 Kč. Tento skutkový závěr vyplývá z detailu pohybu na účtech žalobce ze dne 29. 10. 2019.

37. Žalobce ze svého účtu č. bankovní účet, převedl dne 29. 10. 2019 částku ve výši 7.145 Kč na protiúčet č. bankovní účet, který byl účtem žalovaného s poznámkou.:„ příjmení, doplatek úvěru“. Tento skutkový závěr vyplývá z detailu pohybu na účtu žalobce ze dne 29. 10. 2019.

38. Žalobce dopisem ze dne 29. 10. 2019 sdělil žalovanému, že potvrzuje výplatu úvěru a vyzval žalovaného k hrazení splátek úvěru ve výši 1.514 Kč, vždy k 15. dni v měsíci od 15. 11. 2019 do 15. 10. 2025 na účet č. bankovní účet. Tento skutkový závěr vyplývá z potvrzení žalobce o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 29. 10. 2019.

39. Účastníci řízení uzavřeli dne 29. 10. 2019, v rámci uzavřené úvěrové smlouvy ze dne 29. 10. 2019, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku rovněž smlouvu o inkasní službě. V této smlouvě je odkaz na smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 29. 10. 2019 s tím, že inkasní služba je poskytována žalobcem žalovanému, jakožto spotřebiteli. Žalovaný souhlasil ve smlouvě s inkasem z účtu s tím, že za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru se zavazuje platit žalobci celkovou částku ve výši 10.368 Kč, v měsíčních splátkách po 144 Kč, když tato částka byla splatná současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal, že sjedná inkaso na částku ve výši 4.542 Kč měsíčně ve prospěch žalobce. Tento skutkový závěr vyplývá ze smlouvy o inkasní službě uzavřené účastníky řízení dne 29. 10. 2019.

40. Účastníci řízení dne 29. 10. 2019, sjednali rovněž smlouvu o zřízení doplňkové služby anonymizováno, která byla uzavřena na dobu určitou, a to od 29. 10. 2019 do 15. 10. 2025, respektive na dobu platnosti smlouvy o poskytování spotřebitelského úvěru ze dne 29. 10. 2019, když tato smlouva byla nedílnou součástí sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci za doplňkovou službu PODPORA, což je hrazená nepovinná služba, částku ve výši 33.840 Kč po dobu trvání úvěru a zavázal se tak měsíčně žalobci platit splátky ve výši 470 Kč, když částka měla být žalovaným hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Tento skutkový závěr vyplývá ze smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA ze dne 29. 10. 2019.

41. Přílohou č. 5 smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 10. 2019, je dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele). Do tohoto dotazníku žalobce uvedl všechny osobní údaje žalovaného, včetně telefonního čísla a emailu. Dále uvedl zaměstnavatele žalovaného, právnická osoba anonymizováno obec, IČO. Žalovaný pracoval u shora označeného právnická osoba anonymizováno obec v dělnické profesi, na hlavní pracovní poměr, zřízený na dobu neurčitou. V dotazníku žalobce vyplnil, že žalovaný nevlastní nemovitosti, má příjem ze závislé činnosti 18.059 Kč, náklady na spotřebitele činí 6.800 Kč, náklady na děti činí 2.000 Kč, náklady na bydlení činí 0 Kč s tím, že měsíční zůstatek příjmů žalovaného žalobce vymezil na 7.745 Kč a závěrem uvedl, že žalovaný je„ úvěrovatelný“. Tento skutkový závěr vyplývá z přílohy č. 5 smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené 29. 10. 2019, a to z dotazníku k posouzení bonity spotřebitele, žalovaného.

42. Žalobce, s ohledem na posouzení úvěryschopnosti žalovaného, zajistil výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, vložka číslo, když z tohoto výpisu vyplývá, že od 27. 5. 1961 je jako právní subjekt zapsáno právnická osoba anonymizováno obec s IČO. Tento skutkový závěr vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, vložka číslo.

43. Žalobce měl rovněž k dispozici výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet, za období od 17. 9. do 16. 10. 2019. Na tomto účtu byl počáteční zůstatek, a to částka ve výši 527,02 Kč a konečný zůstatek, částka ve výši 1.463,28 Kč. Dne 11. 10. 2019 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 17.976 Kč, jakožto výplata od právnická osoba obec. Tento skutkový závěr vyplývá z výpisu účtu žalovaného za období od 17. 9. 2019 do 16. 10. 2019, číslo bankovní účet.

44. Žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného číslo se záznamem o jeho rodinném stavu, svobodný. Dále měl k dispozici kopii řidičského průkazu žalovaného č. EM536676. Žalovaný má rodné číslo, když žalobce z portálu webová adresa pořídil výpis z insolvenčního rejstříku a žalovaný, s uvedeným rodným číslem, nebyl v insolvenčním rejstříku ke dni 29. 10. 2019, nalezen.

45. Žalobce měl k dispozici kopii výplatního lístku za srpen 2019, vystavený právnická osoba anonymizováno obec, ve kterém je uvedena k výplatě částka 14.789 Kč Tyto skutkové závěry vyplývají z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, z výpisu z insolvenčního rejstříku ze dne 29. 10. 2019 a z výplatní pásky vystavené právnická osoba anonymizováno obec za srpen 2019.

46. Žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne 29. 10. 2019, že mu zasílá potvrzení o doplacení úvěru číslo jehož zbývající, neuhrazená část, byla splacena dne 29. 10. 2019. Žalobce sdělil žalovanému, že tímto od dnešního dne žalovaný nemá vůči společnosti žalobce žádné závazky plynoucí z uvedené předmětné smlouvy. Tento skutkový závěr vyplývá z dopisu žalobce žalovanému ze dne 29. 10. 2019.

47. Žalobce uzavřel se žalovaným dne 24. 10. 2019, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které se zavázal poskytnout žalovanému neúčelový, hotovostní úvěr ve výši 20.000 Kč. Tuto částku se zavázal zaplatit žalovanému tak, že žalovanému na účet číslo bankovní účet, bude vyplacena částka 16.000 Kč s tím, že částka 4.000 Kč nebude žalovanému vyplacena, neboť si jí žalobce ponechá na úhradu nákladů na zaslání smlouvy ve výši 360 Kč, nákladu na lustrum v centrální evidenci exekucí ve výši 60 Kč, nákladu na lustrum v insolvenčním rejstříku ve výši 30 Kč, nákladu na lustrum v registru odcizených dokladů ve výši 70 Kč, nákladu na lustrum v registrech spojených s AML ve výši 50 Kč, nákladu na lustrum v nebankovním registru ve výši 80 Kč a na ostatní administrativní náklady žalobce ve výši 3.350 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci také úrok v celkové výši 17.041 Kč a zavázal se vrátit žalobci celkem částku ve výši 37.041 Kč v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč, když splátky byly splatné k 15. dni každého kalendářního měsíce. Nedílnou součástí této smlouvy byla také tabulka umoření, kdy první splátka byla splatná dne 15. 11. 2019. Další nedílnou součástí této smlouvy byla rovněž smlouva o inkasní službě, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobci po celou dobu trvání smlouvy částku ve výši 5.904 Kč. Další nedílnou přílohou smlouvy o úvěru, uzavřené účastníky řízení dne 24. 10. 2019 byla smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, za kterou si žalovaný zavázal platit žalobci za celou dobu trvání smlouvy částku ve výši 19.368 Kč Tyto skutkové závěry vyplývají ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo uzavřené účastníky řízení dne 24. 10. 2019, jejíž nedílnou přílohou byla rovněž smlouva o inkasní službě a smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno.

48. Žalobce převedl ze svého účtu č. bankovní účet na účet žalovaného č. bankovní účet, dne 25. 10. 2019, částku ve výši 16.000 Kč. Tento skutkový závěr vyplývá z detailu pohybů na účtu žalobce ze dne 25. 10. 2019.

49. Dne 17. 5. 2021 vypracoval žalobce listinu označenou jako úvěr číslo s vyznačením zaplacené částky ve výši 20.775,22 Kč v den 29. 10. 2019. Tento skutkový závěr vyplývá z listiny vypracované žalobcem k úvěru číslo ze dne 17. 5. 2021.

50. Soud prvého stupně se především zabýval tím, jakým konkrétním způsobem žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, když z úvěrové smlouvy číslo vyplývá, že její součástí je i dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), jakožto i metodika a vysvětlivky k hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele.

51. Z metodiky vyplývá, že žalobce úvěruschopnost posuzoval podle občanského průkazu úvěrované osoby nebo případně cestovního pasu, rodného, řidičského průkazu nebo zbrojního průkazu, z výpisu z účtu ne staršího než 2 měsíce, z dokladů o příjmech, z výpisu centrální evidence exekucí, z výpisu z insolvenčního rejstříku, z výpisu nebankovního registru, z výpisu obchodního rejstříku zaměstnavatele, z náhledu do katastru nemovitostí, z LV, z ověření doloženého občanského průkazu, z telefonického ověření žadatele u jeho zaměstnavatele. Žalobce tak vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistil údaje žalovaného z číslo obč. průkazu o datu jeho narození, rodném číslu, bydlišti, jakožto i o rodinném stavu, když žalovaný byl svobodný. Dále žalobce zjistil údaje o žalovaném z číslo řidič. oprávnění.

52. Žalobce zjistil dne 29. 10. 2019, že žalovaný nebyl nalezen v insolvenčním rejstříku vedeném na portále webová adresa.

53. Žalobce zjistil z účtu žalovaného, za období od 17. 9. 2019 do 16. 10. 2019, č. účtu bankovní účet, že na počátku uvedeného období činil zůstatek na účtu žalovaného částku ve výši 527,02 Kč a na konci uvedeného období činil zůstatek na účtu žalovaného částku ve výši 1.463,28 Kč. Z tohoto výpisu pak žalobce zjistil, že dne 11. 10. 2019 byla připsána na účet žalovaného od právnická osoba anonymizováno obec výplata ve výši 17.976 Kč.

54. V dotazníku k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), který je nedílnou přílohou smlouvy o spotřebitelském úvěru a která je předmětem tohoto řízení, jež byla účastníky uzavřena dne 29. 10. 2019, žalobce uvedl, že příjem žalovaného ze závislé činnosti činí 18.059 Kč, jeho náklady 6.800 Kč, náklady na děti 2.000 Kč, a že u žalovaného je evidován měsíční zůstatek ve výši 7.745 Kč, takže žalovaný je úvěrovatelný. Tyto údaje však žalobce řádně nezjistil a vůbec je neměl prokázány. V tomto dotazníku je totiž uvedeno, že náklady žalovaného na bydlení činí 0 Kč, což již samo o sobě je naprosto nevěrohodné, protože každý občan musí platit náklady na bydlení, které spočívají buď v platbách nájemného, nebo v platbách vlastníka bytové jednotky v rámci poplatků na provoz celého domu. Dále má každý občan náklady na spotřebu energií, je povinen platit měsíční poplatky za televizi a rádio, vodné a stočné, popřípadě i další náklady. Žalobce zjistil, že žalovaný je svobodný, avšak v dotazníku uvedl, že žalovaný má náklady na děti 2.000 Kč, aniž by tuto částku na nákladech žalovaného reálně prověřil. Z dotazníku vůbec není zjistitelné, jaké konkrétní náklady na spotřebitele žalobce zahrnul do částky 6.800 Kč.

55. Žalobce tak nesplnil svoji zákonnou povinnost, která je mu uložena v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a z tohoto důvodu je tedy smlouva o spotřebitelském úvěru, jakožto i smlouva o doplňkových službách, smlouva o inkasní službě, smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno právně neplatná.

56. Soud navíc smlouvu o poskytování spotřebitelském úvěru sjednanou účastníky řízení, považuje za smlouvu lichevní s tím, že v případě lichvy vyplývá neplatnost shora specifikované úvěrové smlouvy přímo ze zákona. Jde o neplatnost podle § 580 odst. 1 a podle § 586 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., protože jde nepochybně o důvod neplatnosti stanovený k ochraně znevýhodněné smluvní strany. Toto svědčí o relativní neplatnosti s tím, že v dané věci, lichevní jednání žalobce odporuje zcela evidentně dobrým mravům, takže soud i bez návrhu přihlédl k absolutní neplatnosti uvedené úvěrové smlouvy, v souladu s § 588 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb.

57. Soud prvého stupně vycházel totiž především z toho, že v úvěrové smlouvě ze dne 29. 10. 2019, se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 35.000 Kč, avšak zároveň z této smlouvy vyplývá, že jde o naprosto nepravdivou částku.

58. Žalobce totiž žalovanému nevyplatil, konkrétně částku ve výši 20.855 Kč, tuto částku si ponechal na úhradu spotřebitelského úvěru, uzavřeného bezprostředně před sjednáním úvěrové smlouvy číslo to smlouvy číslo ze dne 24. 10. 2019. Žalovanému vyplatil dne 29. 10. 2019 pouze částku ve výši 7.145 Kč na jeho účet č. bankovní účet. Bez jakéhokoliv právního důvodu si pak ponechal částku 7.000 Kč na úhradu svých, jím tvrzených, účelně vynaložených nákladů, které jsou specifikovány v bodu IV. úvěrové smlouvy ze dne 29. 10. 2019.

59. Podle názoru soudu prvého stupně je naprosto v rozporu s dobrými mravy, aby si žalobce ponechával ve své dispozici další částku 7.000 Kč pod záminkou, že touto částkou žalovaný uhradí potřebné, účelně vynaložené náklady žalobce, vynaložené na vyřizování úvěru pro spotřebitele. Tyto náklady žalobce specifikoval v úvěrové smlouvě ze dne 29. 10. 2019, jako náklady na zaslání smlouvy, a to v dané věci zabezpečené odeslání elektronicky, když částku vyčíslil na 360 Kč. Zabezpečené elektronické odesílání není žalobcem vůbec prokázáno ve výši 360 Kč, přesto však tuto částku žalovanému nevyplatil, ačkoliv se k její výplatě zavázal v bodu IV. tím, že uvedl, že žalovanému poskytuje úvěr ve výši 35.000 Kč.

60. Dále pak žalovanému účtuje další náklady na lustrum z centrální evidenci exekucí 60 Kč, na lustrum v insolvenčním rejstříku 30 Kč, na lustrum v registru odcizených dokladů 70 Kč, na lustrum v registrech spojených s AML výši 50 Kč a náklady na lustrum nebankovním registru ve výši 80 Kč Tyto náklady vůbec neprokázal. Celkem se jedná o další částku ve výši 390 Kč.

61. Žalobce vymezil ostatní administrativní náklady na částku ve výši 6.350 Kč, ačkoliv tyto ostatní náklady vůbec žalovanému nespecifikoval a neprokázal jejich skutečnou realizaci.

62. Žalobce po žalovaném požadoval již 29. 10. 2019, částku o více než 100 % vyšší, než mu ve skutečnosti zapůjčil, neboť po žalovaném požadoval úrok ve výši 29.822 Kč a dále po něm požadoval zaplatit za 72 měsíců celkovou částku ve výši 64.822 Kč. Tato částka více než o 100 % převyšuje skutečný finanční obnos, vyplacený žalovanému, který činil částku ve výši 28.000 Kč.

63. Za tohoto skutkového a právního stavu nelze tedy žalobě v celém rozsahu vyhovět a soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce v celkové výši 28.000 Kč. Z této částky žalovaný vrátil žalobci celkem 10.598 Kč, neboť žalovaný žalobci uhradil celkem 7 splátek za období od 15. 11. 2019 do 15. 5. 2020 včetně, proto tedy žalovanému zbývá povinnost zaplatit žalobci zbývající nedoplatek částky, o kterou se na úkor žalobce obohatil, tedy částku ve výši 17.402 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku pak musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta tak, jak je to specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku.

64. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, dle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

65. Žalobce měl zcela nepatrný úspěch ve věci, žalovaný měl převážný úspěch ve věci, avšak nebyl zastoupen advokátem, žádné náklady žalovanému nevznikly, takže proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je to uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.