9 C 338/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 375,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: a) částku ve výši 2 400 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 400 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 296,42 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 329,45 Kč, b) částku ve výši 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 7. 5. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 3 600 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že původní věřitel, [právnická osoba], [IČO], v důsledku projektu fúze sloučením ze dne 24. 11. 2016, zanikl a veškeré zanikající jmění přešlo na nástupnickou společnost.

2. Původní věřitel a žalovaný dne 19. 9. 2017 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 2 400 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 2 621,04 Kč a rovněž se zavázal platit smluvní úrok z úvěru ve výši, jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny, v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit dne 19. 10. 2017 a úvěrová smlouva byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019, s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 7. 2019. Žalobce vyčíslil celkovou dlužnou částku tak, že požaduje zaplatit jistinu ve výši 2 400 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 621,04 Kč, smluvní úroky ve výši 1 554,41 Kč, smluvní pokutu 1 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 440,81 Kč a náklady na vymáhání pohledávky 154 Kč. V žalobě vymezil konkrétní výpočet jednotlivých dílčích částek.

3. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 14. 7. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 9. 10. 2020 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.

4. Soud provedl důkaz částečným výpisem z bankovního účtu žalobce ze dne 19. 9. 2017, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2019, předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 10. 3. 2020, projektem vnitrostátní fúze sloučením ze dne 24. 11. 2016, poštovními podacími archy ze dne 29. 7. 2019 a 11. 3. 2020, smlouvou o úvěru ze dne 19. 9. 2017.

5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

6. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

15. Podle § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

16. Podle § 122, odst. 1, zákona o spotřebitelském úvěru, č. 257/2016 Sb., věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

17. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

18. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

19. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

22. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

24. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že žalobce uzavřel s původním věřitelem dne 11. 6. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla do vlastnictví žalobce pohledávka za žalovaným ve výši 3 600 Kč s příslušenstvím.

26. Pohledávka vznikla tím, že žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel s původním věřitelem, [právnická osoba], [IČO], dne 19. 9. 2017 smlouvu o úvěru [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný obdržel bezhotovostní spotřebitelský úvěr na svůj účet, uvedený ve smlouvě, č. [bankovní účet] s tím, že datum poskytnutí úvěru bylo sjednáno na 19. 9. 2017 a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit dne 19. 10. 2017. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnutý úvěr s 40% úrokovou sazbou ve lhůtě 30 dnů s tím, že úvěr měl být splacen jednorázovou částkou k 19. 10. 2017. Žalovaný se zavázal, v případě nesplacení úvěru, zaplatit původnímu věřiteli jednak smluvní pokutu a dále úrok z prodlení. Smluvní pokuta byla ve smlouvě ujednána na sazbu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení a žalovaný se rovněž v takovém případě zavázal zaplatit původnímu věřiteli vynaložené náklady, vzniklé na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci sjednaný úrok, jakožto i úrok z prodlení ve výši dle právního předpisu.

27. Původnímu věřiteli byla dne 19. 9. 2017 z jeho účtu odepsána částka ve výši 2 400 Kč, která byla připsána na účet žalovaného, specifikovaný ve smlouvě o úvěru, uzavřené dne 19. 9. 2017. Žalovaný na úhradu dlužné částky ničeho nezaplatil, takže v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2019 byl vyzván, aby dlužnou pohledávku zaplatil na účet žalobce do 10 dnů od obdržení této výzvy. Žalovaný na výzvu nereagoval a byl tedy právním zástupcem žalobce v předžalobní výzvě ze dne 10. 3. 2020 znovu vyzván o zaplacení žalované pohledávky, nejpozději do 18. 3. 2020 s upozorněním, že v opačném případě se žalobce obrátí s vymáháním dlužné částky na příslušný soud. Žalovaný dluží kromě nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 400 Kč, jak vyplývá z listinných důkazů, připojených k žalobě, také částku ve výši 4 329,45 Kč, pojmenovanou žalobcem jako kapitalizovaný úrok. Tato částka je součtem nedoplatku poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 621,04 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 554,41 Kč a nákladů na vymáhání pohledávky, které fakticky původnímu věřiteli vznikly, ve výši 154 Kč. Žalobce se domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 296,42 Kč, který vypočetl z dlužné jistiny úvěru ve výši 2 400 Kč, za dobu od 20. 10. 2017, kdy byl žalovaný první den v prodlení se splacením úvěru do 3. 5. 2019. Žalobce požaduje rovněž smluvní pokutu, kterou vypočítal na částku ve výši 1 200 Kč a k jejímuž zaplacení se žalovaný ve smlouvě o úvěru, uzavřené dne 19. 9. 2017, zavázal, ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je v prodlení.

28. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 6 375,04 Kč ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

30. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za 2,5 úkonu advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), a za jednoduchou výzvu k plnění, polovinu úkonu (§ 11 odst. 2 písm. h) citované vyhlášky), celkem tedy částku 500 Kč.

31. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za jednoduchou výzvu k plnění, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 300 Kč Celkem tedy soud přiznal úspěšnému žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku ve výši 800 Kč.

32. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 168 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1 368 Kč.