9 C 354/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 743 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 743 Kč s 9,25 % úrokem z prodlení ročně od 7. 12. 2018 do zaplacení to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích částku ve výši 1 000 Kč na soudní poplatek z podané žaloby to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal dne 16. 12. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 743 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 15. 9. 2018 byl žalovaný převezen příslušníky PČR k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek než alkoholu v organismu, neboť vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledek tohoto lékařského zjištění byl pozitivní, a proto žalobce požaduje za převoz žalovaného do zdravotnického zařízení služebním motorovým vozidlem [registrační značka] částku za pohonné hmoty ve výši 42 Kč, za provedené odborné lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve žalobce uhradil poskytovateli zdravotních služeb – společnosti [zdravotnické zařízení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] na základě faktury ze dne 26. 9. 2018 částku 701 Kč, takže proto požaduje částku 743 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 12. 2018 do zaplacení po žalované jakožto i náklady řízení.

2. Soud žalobě vyhověl platebním rozkazem ze dne 22. prosince 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 4. února 2021 zrušen.

3. Po vydání platebního rozkazu zdejším soudem žalobce dopisem ze dne 21. 1. 2021 uvedl, že ve vydaném platebním rozkaze je nesprávně stanoven datum počátku úročení žalované pohledávky zákonným úrokem z prodlení a dále sdělil, že výše úroku z prodlení od 7. 12. 2018 by měla činit 9 %.

4. Žalobce připojil k podané žalobě úřední záznam ze dne 15. září 2018 přílohu k faktuře ze dne 15. 9. 2018, žádost o lékařské a toxikologické vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 15. 9. 2018, protokol o toxikologickém vyšetření [číslo] vyčíslení nákladů na dopravu PČR ze dne 15. 9. 2018, fakturu [číslo] splatnou dne 10. 10. 2018, výpis z účtu žalobce s odepsáním částky 701 Kč ze dne 22. 10. 2018, fakturu odeslanou žalobcem žalovanému doporučeně a doručenku svědčící o vhození této zásilky žalobce žalovanému do domovní schránky dne 21. 11. 2018.

5. Podle § 24 zákona číslo 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

6. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

7. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

8. Toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

12. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

14. Po zhodnocení listinných důkazů a připojených žalobcem v podané žalobě a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že dne 15. 9. 2018 prováděla hlídka dopravního inspektorátu [obec] dohled nad silničním provozem na silnici I/9. Na tomto úseku silnice bylo na autobusové zastávce u [obec] zastaveno vozidlo Citroen Saxo, [registrační značka] jedoucí ve směru [obec]. Řidičem motorového vozidla byl žalovaný, když policista po předložení dokladů řidiče vyzval k provedení odborného měření ke zjištění přítomnosti alkoholu v krvi. Žalovaný se měření podrobil s negativním výsledkem, následoval test na přítomnosti drog, kterému se žalovaný podrobil, tentokrát s pozitivním výsledkem, proto byl žalovaný převezen k vyšetření do zdravotnického ústavu, kde PČR vyplnila žádost o provedení vyšetření žalovaného.

16. Z protokolu o toxikologickém vyšetření [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný byl pozitivní na amfetaminové deriváty.

17. Žalobce dne 15. 9. 2018 vyúčtoval spotřebu služebního motorového vozidla podle vyhlášky č. 463/2017 tak, že náklady při použití služebního dopravního prostředku byly vyčísleny co do spotřeby pohonných hmot na 42 Kč. 18. [zdravotnické zařízení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] vystavila žalobci daňový doklad [číslo] ze dne 26. 9. 2018, splatný dne 10. 10. 2018 kdy vyúčtovala odběr krve žalovanému a jeho klinické vyšetření, celkem tedy částku 701 Kč.

19. Žalobce ze svého účtu číslo [bankovní účet] dne 22. 10. 2018 měl odepsanou z účtu částku ve výši 701 Kč ve prospěch zdravotnického zařízení. Žalobce odeslal žalovanému fakturu na zaplacení žalované pohledávky, která byla splatná dne 6. 12. 2018 s tím, že z doručenky vyplývá, že tato zásilka žalobce byla žalovanému vhozena do jeho domovní schránky doručovatelem poštovních zásilek dne 21. 11. 2018 na [adresa] [adresa] [anonymizována tři slova].

20. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 743 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Soud se zabýval námitkou žalobce, která se týkala výše zákonného úroku z prodlení za dobu od 7. 12. 2018 do zaplacení a dospěl k názoru, že v tomto směru námitka není důvodná. V době od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 činila zákonná sazba zákonného úroku z prodlení 9,25 % ročně, takže proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou pohledávku s 9,25 % úrokem z prodlení ročně od 7. 12. 2018 tedy ode dne, kdy byl zcela prokazatelně žalovaný v prodlení se zaplacením žalované pohledávky. Soud pouze uvádí, že 9 % úrok z prodlení ročně platil naposledy v období od 31. 10. 2005 do 30. 6. 2006 a následně od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2006, od té doby již zákonný úrok z prodlení nebyl nikdy Českou národní bankou stanoven na 9 % ročně z dlužných částek.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

23. Podle § 151/3 o.s.ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

24. Zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu.

25. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon.

26. V případech neuvedených v odst. 1 a 2, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu, a pro účely § 89a, exekučního řádu, 300 Kč za každý úkon.

27. Podle § 1 odst. 2 citované vyhlášky, pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb.

28. Podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky, se pro účely vyhlášky úkonem rozumí zejména: a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, b) příprava účastí na jednání, c) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, d) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, e) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, f) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, g) návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, h) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek, nebo k plnění ve splátkách, i) účast při přípravě jednání.

29. Vyhláška č. 254/2015 Sb., tedy v § 2 odst. 1 a v § 2 odst. 3, stanoví výši paušální náhrady buďto 100 Kč za každý úkon anebo 300 Kč za každý úkon.

30. S ohledem na to, že účastník tohoto řízení, nezastoupený advokátem, měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud paušální částku ve výši 100 Kč za jeho písemné podání nebo návrh ve věci samé, a za výzvu k plnění, tj. celkem částku ve výši 200 Kč.

31. Soud prvého stupně při tomto rozhodování vycházel ze závazného právního názoru svého nadřízeného soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 15. března 2016, č. j. 10 Co 737/2015-49.

32. Žalobce je podle § 11 odst. 2, písm. a), zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, osvobozen od soudních poplatků. Podle § 2 odst. 3 věta prvá citovaného ustanovení zákona, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek, nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen.

33. Z tohoto důvodu tedy soud uložil ve výroku III. tohoto rozsudku povinnost žalovanému zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podanou žalobu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích.