9 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 529,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 706 Kč a dále částku ve výši 10 000 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 470,50 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 26. 8. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalobce tak odůvodnil svoji aktivní legitimaci s tím, že dne 23. 4. 2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba] [IČO] smlouvu o úvěru platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 24. 4. 2018. Žalovaná obdržela úvěr ve výši 20 000 Kč a zavázala se vrátit celkem částku 24 556 Kč. Žalobce popsal, že úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná zaslala na účet původního věřitele k ověření své totožnosti částku 1 korunu a dále pak bylo postupováno způsobem, jakým jsou obvykle uzavírány úvěrové smlouvy prostřednictvím emailové komunikace. Úvěrová smlouva byla předchozím věřitelem žalované schválena a částka 20 000 Kč jí byla převedena na účet, ze kterého již dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak nesplatila žádnou částku. Žalobce se domáhá nesplacené jistiny 20 000 Kč nesplaceného úroku 4 556 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání 150 Kč a smluvní pokuty 10 000 Kč účtované v souladu se smlouvou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ode dne, kdy byla celá dlužná částka splatná.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 14. 9. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 4. 12. 2020 zrušen.

3. Žalobce předložil k podané žalobě listinné důkazy a to potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne 19. 12. 2019, předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu ze dne 4. 7. 2018, smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 24. 4. 2018, výpis z běžného účtu [číslo] ze dne 20. 4. 2018 a ze dne 21. 4. 2018 až 23. 4. 2018, obchodní podmínky v [právnická osoba], oznámení o postoupení pohledávky na žalobce ze dne 7. 1. 2020, výpis z účtu [číslo] ze dne 13. 2. 2018, předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne 24. 7. 2020, výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C, vložka 33753 o zápisu žalobce v obchodním rejstříku, podací archy ze dne 8. 1. 2020, 28. 7. 2020, upomínku ze dne 8. 6. 2018 a ze dne 23. 6. 2018.

4. Žalobce předložil do elektronického spisu soudu rovněž smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019.

5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

6. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

15. Podle § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

16. Podle § 122, odst.1, zákona o spotřebitelském úvěru, č. 257/2016 Sb., věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

17. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč dle zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

21. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

23. Po zhodnocení listinných důkazů připojený k žalobě a právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívající v tom, že žalobce uzavřel s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [IČO] dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se stal vlastníkem pohledávky za žalovanou ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím. Tato skutečnost byla původním věřitelem žalované oznámena dopisem ze dne 7. 1. 2020, ve které byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou pohledávku zaplatila na účet žalobce.

24. Původní věřitel uzavřel se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 24. 4. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované spotřebitelský neúčelový a jednorázově splatný úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala celkem vrátit žalobci částku ve výši 24 556 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 30 dnů od obdržení úvěru na svůj účet číslo [bankovní účet] s tím, že za první prodloužení splatnosti o dalších 30 dnů s celkovou dobou trvání úvěrové smlouvy při 20 000 Kč úvěru se zavázala zaplatit navíc částku 4 600 Kč a za každé další prodloužení splatnosti, včetně prodloužení číslo 11 vždy částku 4 600 Kč. Žalovaná se zavázala v případě nezaplacení úvěru ve lhůtě splatnosti zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta byla sjednána splatnou v den následujícím po dni prodlení žalované se zaplacením poskytnutého úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu nákladů v částce 1 200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, částku 500 Kč na úhradě nákladů, ale také 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku, kdy takto sjednané paušální částky dle smlouvy zohledňují účelně vynaložené náklady věřitele na vymáhání v příslušném období.

25. Žalovaná zaplatila částku ve výši 1 koruny, která byla připsána na účet původního věřitele [číslo] dne 13. 2. 2018 jako došlá platba od žalované z účtu číslo [bankovní účet].

26. Původní věřitel na svém účtu [číslo] měl odepsanou částku ve výši 11 000 Kč dne 24. 4. 2018, která byla poukázána na účet žalované číslo [bankovní účet] a ve výpise z účtu je zapsána poznámka Dodatečná půjčka od [právnická osoba].

27. Žalobce měl ze stejného účtu v den 23. 4. 2018 odepsanou další částku ve výši 9 000 Kč, když ve výpise z jeho účtu je zapsána poznámka, že jde o půjčku od [právnická osoba] na účet žalované.

28. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne 24. 7. 2020 vyzval žalovanou před podáním žaloby, aby zaplatila částku ve výši 34 706 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 000 Kč, který byl vyčíslen na 1 040,68 Kč nejpozději do dne 5. 8. 2020. Žalovaná byla vyzvána původním věřitelem v dopisech ze dne 8. 6. 2020 a 23. 6. 2018 o zaplacení dlužných částek. Žalovaná byla upozorněna právním zástupcem žalobce, že v případě nezaplacení dlužné částky se žalobce s vymáháním obrátí na příslušný soud.

29. Žalobce tedy prokázal, že se právem domáhá vrácení poskytnutého úvěru ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem, tedy s úrokem vypočteným na částku 4 556 Kč. Žalobce se rovněž domáhá zaplacení nákladů na upomínání žalované, tedy částky 150 Kč a domáhá se smluvní pokuty účtované ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 1. dne prodlení po splatnosti dluhu to je od 25. 5. 2018 do 19. 11. 2019 tak, jak účtování slovní pokuty bylo sjednáno mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019.

30. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 30 000 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

32. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od 10.000 Kč do 30.000 Kč částku 300 Kč, tedy za dva a půl úkonu advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za jednoduchou výzvu k plnění, ½ úkonu (§ 11 odst. 2 písm. h) citované vyhlášky), celkem tedy částku 750 Kč.

33. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb., a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za jednoduchou výzvu k plnění, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 300 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 1.050 Kč.

34. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 220,50- Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 1 200 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 2.470,50 Kč.