9 C 47/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 543 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 23. 11. 2019 do 26. 8. 2020 to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku o 587 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 23. 11. 2019 do 26. 8. 2020 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 26. 8. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 2 130 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením pojistné smlouvy s datem počátku pojištění od 12. 8. 2019. Jednalo se o pojištění vozidla Peugeot typ 306 [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 2 760 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojištění zaniklo ke dni 22. 11. 2019 pro neplacení. Žalovaný neplatil pojistné od 12. 8. 2019 do 22. 11. 2019 s tím, že součástí žalované částky je i úhrada poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a zaslány upomínky.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 11. 9. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 3. 12. 2020 zrušen.

3. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy a to upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 30. 9. 2019, pokus o smír ze dne 31. 12. 2019, sdělení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 6. 12. 2019, pojistnou smlouvu lze dne 12. 8. 2019, záznam jednání ze dne 12. 8. 2019, dodejku svědčící o vhození zásilky žalobce do domovní schránky žalovaného dne 16. 10. 2019, přehled o předpisech a platbách pojistného vypracovaný žalobcem ze dne 21. 11. 2019, poštovní podací arch právní zástupkyně žalobce ze dne 19. 3. 2020 a předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobce ze dne 19. 3. 2020 včetně sazebníku soudních poplatků a dalších 60 stránek informativních letáků žalobce.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.

6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.

9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repro sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.

15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

16. Po zhodnocení listinných důkazů připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

17. Soud prvého stupně vycházel ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 12. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného za újmu způsobenou provozem motorového vozidla, osobního automobilu Peugeot 306 [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno od 12. 8. 2019 na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 5 520 Kč s půlroční splatností po splátkách ve výši 2 760 Kč. Žalovaný nezaplatil sjednané pojistné od 12. 8. 2019 takže byl žalobcem písemně upomínán dopisem ze dne 30. 9. 2019 o zaplacení dlužné částky ve výši 3 060 Kč. Tato částka sestávala z dlužného pojistného ve výši 2 760 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby částku ve výši 3 060 Kč zaplatil nejpozději do 21. 1. 2019 s tím, že v opačném případě jeho pojištění zanikne. Žalovaný nezaplatil žádnou částku žalobci na základě jeho písemné výzvy, když zásilka žalobce s upomínkou o zaplacení dlužného pojistného byla vhozena žalovanému do domovní schránky dne 16. 10. 2019. Důkazem toho je dodejka svědčící o vhození zásilky z dne 16. 10. 2019.

18. Žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne 6. 12. 2019, že dne 21. 11. 2019 zaniklo jeho pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 1 830 Kč a informoval žalovaného o tom, že částka zahrnuje i případné náklady spojené s upomínáním pojistného.

19. Žalobce dopisem ze dne 31. 12. 2019 vyzval žalovaného o zaplacení částky 2 130 Kč v dopise, označeném jako pokus o smír.

20. Žalobce vypracoval dne 29. 4. 2020 listinu označenou jako předepsané pojistné, ve které je uvedeno, že za pojistné období od 12. 8. 2019 do 21. 11. 2019 je předepsána k úhradě částka 1 530 Kč splatná dne 22. 11. 2019, dále částka 300 Kč jakožto náklad za vymáhání splatný 23. 11. 2019 a částka 300 Kč, náklad na vymáhání splatný 30. 11. 2019 Celkem v této listině žalobce vyznačil předpisy pojistného na 2 130 Kč. Právní zástupkyně žalobce v předžalobní upomínce ze dne 19. 3. 2020 vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v opačném případě se žalobce obrátí s vymáháním částky na příslušný soud. Tato předžalobní upomínka byla podána právní zástupkyní žalobce na České poště s. p. k doručení žalovanému jako doporučené psaní na 19. 3. 2020.

21. Soud při svém rozhodování vycházel výhradně ze všech listinných důkazů připojených žalobcem k podané žalobě. Zejména soud vycházel z dvoustranného právního jednání účastníků řízení, které je obsahem pojistné smlouvy. Uzavřené dne 12. 8. 2019. Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal platit žalobci roční pojistné ve výši 5 520 Kč, takže při 365 dnech každého kalendářního roku tak činí částka připadající na denní pojistné 15, 123287 Kč. Žalovaný neplatil pojistné od uzavření smlouvy to je od 12. 8. 2019 do 21. 11. 2019, kdy žalobce ukončil účinnost pojistné smlouvy a tuto skutečnost oznámil dopisem ze dne 6. 12. 2019 žalovanému. Žalovaný měl tedy osobní motorové vozidlo, které bylo předmětem pojistné smlouvy pojištěno žalobcem za uvedené období, tedy po dobu celkem 102 kalendářních dnů, takže při denní sazbě pojistného ve výši 15, 123287 Kč tak činí dlužné pojistné zaokrouhleně částku ve výši 1 543 Kč. Proto tedy soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl i se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 23. 11. 2019 do 26. 8. 2020 neboť v tomto rozsahu je žaloba důvodná. Důvodný také soud shledal požadavek žalobce na zákonný úrok z prodlení z uvedené částky za dobu od 23. 11. 2019 neboť částka 2 130 Kč byla splatná již 12. 8. 2019. Žalobce se tedy domáhá zákonného úroku z prodlení od pozdějšího data, kdy zákonný úrok z prodlení požaduje pouze do 26. 8. 2020 a nikoliv až do úplného zaplacení dlužné částky.

22. Žalobce nesprávně spočítal dlužné pojistné za dobu od 12. 8. 2019 do 21. 11. 2019, kdy tvrdil, že dlužné pojistné činilo částku 1 830 Kč. Žalobce pak v žalobě tvrdil, že součástí žalované částky je rovněž poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky žalovanému ve výši 300 Kč.

23. Soud prvého stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ve zbytku žalované pohledávky, o 300 Kč s příslušenstvím. Soud rozhodoval v souladu s názorem Ústavního soudu České republiky vyjádřeného v jeho usnesení I. ÚS 3512/2011, kdy tento dovodil, že, mimo jiné obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit, sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Obchodní podmínky mohou být sestaveny některou ze smluvních stran nebo i třetím subjektem, tato praxe je výslovně upravena ve vztazích řídících se § 273 obchodního zákoníku, kdy oproti tomu občanský zákoník takovou explicitní úpravu neosahuje. Tuto praxi lze dovodit zejména z principu autonomie vůle stran a z toho odvozené zásady smluvní volnosti, která je jedním z vůdčích principů závazkového práva, uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti dle § 56 občanského zákoníku obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za takové ustanovení se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což budou typicky právě obchodní podmínky, s nimiž se spotřebitel před podpisem smlouvy neměl možnost seznámit. Základním předpokladem přijetí všeobecných obchodních podmínek oblátem je zahrnutí těchto všeobecných obchodních podmínek do návrhu, k tomu může dojít několika způsoby. Prvním způsobem je zopakování celého jejich textu například ve formuláři smlouvy, má-li se závaznost obchodních podmínek pro daný právní vztah odvíjet od souhlasu smluvních stran, pouhý odkaz na obchodní podmínky ve smlouvě nestačí, musí k němu přistoupit seznámení s jejich obsahem. Obchodní podmínky, na které smlouva odkazuje a jež jsou k ní připojeny nebo jsou smluvním stranám známy, nemusí být samostatně podepisovány účastníky smluvního vztahu, v pochybnostech však musí ten, kdo se jich dovolává prokázat, že byly ke smlouvě připojeny, nebo že byly druhé straně známy. K těmto závěrům dospěl i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 24.2.1998 ve věci vedené pod sp. zn. 5 Cmo 318/97 anebo Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 3.6.2013 ve věci vedené pod sp. zn. 32 Cdo 3183/2012. Samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění obchodních podmínek sám o sobě nepostačuje, nýbrž je třeba, aby zároveň byl i naplněn druhý předpoklad, tedy známost smluvních podmínek či jejich přiložení. Důkazní břemeno prokázání naplnění uvedených předpokladů přitom leží na osobě, která se ustanovení obchodních podmínek dovolává.

24. Povinností pojistitele seznámit pojištěného s všeobecnými, zvláštními i doplňkovými pojistnými podmínkami, se zabýval i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017. Uvedený soud dospěl k závěru, že pokud § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Z toho, že pojistník byl informován o možnosti kdykoliv nahlédnout do pojistných podmínek, resp. že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele, neplyne, že byl prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami.

25. Soud vycházel dále z toho, že Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 27. února 2018, sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, jednoznačně uvedl, že pokud zákon vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Je nepřijatelné, aby pojistitel svou zákonnou povinnost, vyjádřenou v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě obcházel tím, že část pojistných podmínek včlení do dalších dokumentů, aniž by s nimi pojistníka prokazatelně seznámil, přičemž se následně dovolával toho, že pojistník s těmito dokumenty musel být seznámen, neboť je o nich zmínka v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, s nimiž prokazatelně seznámen byl. Takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu. Sdělení místa, kde se s pojistnými podmínkami může pojistník seznámit, nesvědčí o tom, že byl pojistník s pojistnými podmínkami (tj. s jejich obsahem) prokazatelně seznámen, nýbrž pouze o tom, že byl pojistník seznámen s místem, kde se pojistné podmínky nachází.

26. Z pojistné smlouvy uzavřené účastníky řízení dne 12. 8. 2019 je jednoznačně prokázáno, že žalovaný v pojistné smlouvě nebyl informován žalobcem o tom, že za upomínku a její odeslání je povinen zaplatit žalobci poplatek ve výši 300 Kč. Proto tedy soud v rozsahu celkové částky 587 Kč s příslušenstvím žalobu musel zamítnout, tak jak je to uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle § 142 odst. 2, o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že jde o tzv. bagatelní pohledávku, kdy žalobce neměl ve věci plný úspěch, pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.