9 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 945 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 945 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 100,36 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 17. 7. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 945 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník televizního poplatku dne 31. 10. 2018. Žalovaná byla povinna platit měsíční poplatek po 135 Kč, přičemž nezaplatila za měsíce březen 2019 - září 2019 včetně, takže z tohoto důvodu dluží žalobci částku ve výši 945 Kč s příslušenstvím.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 6. 10. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesení soudu ze dne 3. 2. 2021 zrušen.

3. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to výpis z evidence České pošty, předžalobní upomínku ze dne 7. 12. 2019 vypracovanou zástupcem žalobce právnická osoba, kopii dodejky svědčících o vhození zásilky žalobce do domovní schránky žalované dne 31. 12. 2019, potvrzení České pošty a specifikaci žalobce o výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.

4. Při právním věci soud rozhodoval podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., dle kterého poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

5. Podle § 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

6. Podle § 12 odst. 5 zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2007 120 Kč a podle § 12 odst. 6 uvedeného zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2008 135 Kč.

7. Podle § 10 zák. č. 348/2005, nezaplatí-li poplatník televizní poplatek, na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve kterém bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpis práva občanského.

8. Podle § 8 odst. 2 cit. zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem a to do 15 dnů od dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

11. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

13. Po zhodnocení listinných důkazů a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalovaná byla držitelkou televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne 31. 10. 2018, žalovaná byla povinna platit měsíční televizní poplatek po 135 Kč, když nezaplatila za měsíce březen 2019 - září 2019 včetně, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci na nezaplaceném televizním poplatku částku ve výši 945 Kč.

15. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení pouze za omezené období, a to za období od 16. 3. 2019 z každé měsíčně dlužné částky ve výši 135 Kč až do 7. 7. 2019, tedy do data před podáním žaloby k soudu. Takto vypočtený úrok činí tedy částku ve výši 100,36 Kč.

16. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 945 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

18. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč, tedy za dva úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 400 Kč.

19. Dále soud přiznal dva režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 600 Kč.

20. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 126 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1.126 Kč. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle § 202 odst. 2, občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, dle něhož odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.