9 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.000 Kč a) s 7,05 % úrokem z prodlení ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s 7,05 % úrokem z prodlení ročně od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, s 7,05 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, s 7,05 % úrokem z prodlení ročně od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, s 7,05 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, s 7,5 % úrokem z prodlení ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s 8 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s 8,75 % úrokem z prodlení ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s 10 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, s 10 % úrokem z prodlení ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2021 do 9. 8. 2021 a od 10. 8. 2021 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení, odpovídá v procentech, součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky, vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, b) kapitalizovaný úrok ve výši 2.940 Kč od 4. 6. 2009 do 11. 3. 2010, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.368 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 17. 12. 2019 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 6.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 19. 6. 2015, která následně uzavřela se žalobcem další smlouvu o postoupení pohledávek dne 24. 8. 2018. Obě společnosti sdělily žalované, že došlo k postoupení pohledávky v žalované výši na nového věřitele a žalovaná byla rovněž vyzvána k zaplacení dlužné částky na účet, který v každém z těchto oznámení, byl novým věřitelem specifikován.

2. Pohledávka vznikla tím, že žalovaná uzavřela dne 4. 6. 2009 se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce, na základě které obdržela úvěr ve výši 6.000 Kč. Tento úvěr se zavázala splácet ve 40. týdenních splátkách po 246 Kč, takže se zavázala vrátit úvěr ve výši 6.000 Kč a poplatek za tento úvěr, který má charakter úroků, ve výši 3.840 Kč. Žalovaná ke dni zániku smlouvy, tedy k 11. 3. 2010 zaplatila na dlužnou pohledávku pouze 900 Kč a zůstala žalobci dlužit jistinu ve výši 6.000 Kč s příslušenstvím a rovněž kapitalizovaný úrok ve výši 2.940 Kč.

3. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 20. 10. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesení soudu ze dne 2. 2. 2021 zrušen.

4. Žalobce předložil listinné důkazy k podané žalobě, a to oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018, obě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a 24. 8. 2018, smlouvu o půjčce uzavřenou mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] dne 4. 6. 2009, smluvní podmínky, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, poštovní podací arch ze dne 19. 9. 2018, 29. 7. 2015, 6. 12. 2019, a výzvu právního zástupce žalobce před podáním žaloby ze dne 4. 12. 2019.

5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 3028, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 3028, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle § 497 obchodního zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 502, odst. 1, odst. 2 obchodního zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

9. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li stanovena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

10. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., se touto částí zákona bez ohledu na povahu účastníků řídí závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru, podle § 497 obchodního zákoníku.

11. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zákoníku dohodou, podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštní právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhézních smlouvách a jiná ustanovení, směřující k ochraně spotřebitele, je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinnosti z těchto vztahů podle občanského zákoníku.

12. Podle § 517 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., má žalobce vedle práva na zaplacení dlužné pohledávky také právo na úrok z prodlení. Výše příslušenství pohledávky žalobce s účinností od 01.07.2013, je stanovena nařízením vlády ČR č. 180/2013 Sb. ze dne 26.06.2013, dle něhož podle čl. 1 v nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle Občanského zákoníku, je uvedeno nové ustanovení § 1 dle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Toto ustanovení nabylo účinnosti dnem 01. července 2013.

13. Podle § 524 a následujících občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka, postoupit písemnou smlouvou jinému, když s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

14. Po zhodnocení listinných důkazů připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívající v tom, že původní věřitel, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se zahraniční obchodní společností, jakožto s přechodným věřitelem dne 19. 6. 2015, a to se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o postoupení pohledávky účinnou ke dni 1. 7. 2015 a tento přechodný věřitel pak uzavřel se žalobcem dne 24. 8. 2018 další smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobce stal vlastníkem pohledávky za žalovanou ve výši 6.000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na přechodného věřitele informována dopisem ze dne 25. 6. 2015 a rovněž dalším dopisem ze dne 17. 9. 2018. V tomto dopise byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobci na účet, který je v dopise specifikován.

16. Tato pohledávka žalobce vznikla na základě smlouvy o půjčce ze dne 4. 6. 2009 uzavřené mezi žalovanou a původním věřitelem, [právnická osoba], [IČO]. Původní věřitel poskytl žalované v den uzavření smlouvy, tedy dne 4. 6. 2009 hotovostní úvěr ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala za tento úvěr zaplatit původnímu věřiteli odměnu charakterizovanou ve smlouvě jako souhrnný poplatek v částce 3.840 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkovou částku ve výši 9.840 Kč ve 40ti hotovostních týdenních splátkách po 246 Kč. Žalovaná na úhradu dlužné částky zaplatila pouze 900 Kč, přičemž k zániku smlouvy došlo uplynutím lhůty jejího sjednání, tedy dne 11. 6. 2010.

17. Žalovaná byla právním zástupcem žalobce před podáním žaloby písemně vyzvána k zaplacení žalované pohledávky nejpozději do 13. 12. 2019, dopisem ze dne 4. 12. 2019 a zároveň byla upozorněna na to, že pokud v uvedené lhůtě dlužnou částku nezaplatí, žalobce se s vymáháním obrátí na příslušný soud.

18. Ke dni postoupení pohledávky na žalobce, tedy žalovaná dlužila na nesplacené jistině úvěru částku ve výši 6.000 Kč, jakožto i kapitalizovaný úrok, který je ve smlouvě označen jako souhrnný poplatek ve výši 2.940 Kč. Žalobce se domáhá od 2. 7. 2015 až do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši, jak je stanovená repo sazbou určenou Českou národní bankou zvýšenou o 7 procentních bodů a rovněž se domáhá zákonného úroku z prodlení, který byl žalobcem vypočten za dobu od 4. 6. 2009 do 11. 3. 2010 na částku 2.940 Kč.

19. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 6.000 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

21. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč, tedy za 2,5 úkonu advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), a za jednoduchou výzvu k plnění, polovinu úkonu (§ 11 odst. 2 písm. h) citované vyhlášky), celkem tedy částku 500 Kč.

22. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za jednoduchou výzvu k plnění, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 300 Kč Celkem tedy soud přiznal úspěšnému žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku ve výši 800 Kč.

23. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 168 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1.368 Kč.