9 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 335,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 335,79 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 509,19 Kč, s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky 6 376,79 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 170,84 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 335,79 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 7. 7. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 7 335,79 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci řízení uzavřeli dne 29. 8. 2016 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s tím, že popsal, jakým způsobem žalobce prověřil úvěru schopnost žalovaného. Úvěrový rámec byl sjednán na částku 39 000 Kč a žalovaný se zavázal řádně a včas splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku 27 824 Kč a zavázal se úvěr splácet v měsíčních splátkách splatných ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný úvěr přestal splácet, takže žalobce úvěr zesplatnil ke dni 30. 3. 2020, kdy vyzval žalovaného dopisem ze dne 30. 3. 2020 k zaplacení celého úvěru, když jistina činila 6 376,79 Kč a žalobce dále požadoval náklad na vymáhání 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 759 Kč Tyto částky žalobce odůvodnil a rovněž odůvodnil výpočet kapitalizovaného úroku ve výši 1 509,19 Kč za dobu od 31. 3. 2020, tedy po zesplatnění úvěru až do 7. 7. 2020. Rovněž poukázal a uvedl propočet úroku z prodlení, který kapitalizoval na 170,84 Kč a v závěru uvedl, že po žalovaném požaduje částku 7 335,79 Kč s příslušenstvím.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 1. 10. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 5. 2. 2021 zrušen.

3. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [obec] v oddílu B vložka [číslo] předžalobní výzvu k plnění právního zástupce žalobce ze dne 16. 4. 2020, poštovní podací arch žalobce ze dne 17. 4. 2020, přehled vypracovaný žalobcem, podepsaný žalovaným dne 29. 8. 2016 s údaji o jeho příjmy příjmech a měsíčních výdajích, zákonné informace ke smlouvě, pravidla programu [název produktu] pro [název produktu] [anonymizováno] [příjmení] [jméno], informace o pojištění ke smlouvě o úvěru, výpis o čerpání, splátkách a úhradách úvěru žalovaným, poštovní podací arch ze dne 31. 3 2020, výzvu ke splacení celého úvěru ze dne 30. 3. 2020, jakožto i úvěrovou smlouvu ze dne 29. 8. 2016.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

5. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

12. Podle § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

13. Podle § 122, odst.1, zákona o spotřebitelském úvěru, č. 257/2016 Sb., věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

14. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč dle zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

18. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

20. Po zhodnocení listinných důkazů připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

21. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 29. 8. 2016 smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 39 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky s roční úrokovou sazbou 26,28 % z čerpaného úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci celkem částku ve výši 45 140 Kč. Žalovaný si z této částky zakoupil zboží a to černou techniku výrobní značky Samsung, za kterou zaplatil prostřednictvím sjednaného úvěru částku ve výši 27 824 Kč. Tuto částku si účastníci řízení sjednali jako konkrétní výši čerpaného úvěru a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku ve 25 měsíčních splátkách po 1 391 Kč s roční úrokovou sazbou 21,88 %. Žalovaný se zavázal za úvěr ve výši 27 824 Kč zaplatit žalobci celkovou částku 34 775 Kč. V této smlouvě se žalovaný rovněž zavázal zaplatit za první upomínku 150 Kč, za opakovanou upomínku 360 Kč, dále smluvní pokutu 500 Kč požadovanou žalobcem 1x za dobu trvání smlouvy o úvěru z karty, pokud se žalovaný zpozdí se zaplacením splátky více než o měsíc. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci dokonce jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % z nezaplacené jistiny, úroků a pojistného. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci úrok z prodlení v případě, že bude v prodlení se splátkami sjednaného úvěru. Žalovaný, jak vyplývá z výpisu žalobce o čerpání, splátkách a úhradách dluhu ze dne 29. 8. 2016, zaplatil sjednané splátky naposledy v dohodnuté výši, byť v mimořádné splátce dne 13. 12. 2017. Od 20. 12. 2017 tedy od šestnácté splátky již splácel nižší částky, když 20. 12. 2017 zaplatil 541 Kč, 20. 1. 2018 zaplatil 400 Kč, 20. 2. 2018 zaplatil 400 Kč, 30. 3. 2018 zaplatil 409 Kč, 20. 4. 2018 zaplatil 403 Kč, 26. 4. 2018 zaplatil 408 Kč a mimořádnou splátku 4 Kč, 20. 5. 2018, 20. 6. 2018, 20. 7. 2018, 20. 8. 2018, 20. 9. 2018, 20. 10. 2018, 20. 11. 2018, 20. 12. 2018, 20. 1. 2019, 20. 2. 2019, 20. 3. 2019, 20. 4. 2019, 13. 5. 2019, 20. 5. 2019, 20. 6. 2019, 20. 7. 2019, 20. 8. 2019, 20. 9. 2019, 20. 10. 2019 zaplatil vždy částku ve výši 400 Kč. Žalobce tedy ke dni zesplatnění úvěru vypočetl dlužnou jistinu na částku 6 376,79 Kč, smluvní pokutu na 759 Kč, náklady na vymáhání 200 Kč, úrok sjednaný dle smlouvy na 1 054,65 Kč, další obchodní úrok na 454,54 Kč, úrok z prodlení na 170,84 Kč, takže celková částka je uvedená ve výpisu o čerpání, splátkách a úhradách úvěru ze dne 29. 8. 2016 vypočtena na celkovou dlužnou částku 9 015,82 Kč.

22. Žalobce se žalobou domáhá dlužné jistiny ve výši 6 376,79 Kč, což je částka, která se rovná rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu, takže jde o dlužnou částku, kterou žalovaný nezaplatil na sjednaném úvěru. Náklady 200 Kč jsou žalobcem požadovány za výzvy k zaplacení dlužné částky a obdobně pak smluvní pokuta. Požadovaná žalobcem a vypočtená na 759 Kč. Žalobce poukázal na požadavek za dopis 260 Kč v případě obyčejného psaní a 230 Kč v případě doporučeného psaní. Dále žalobce vypočetl sjednaný úrok na částku 1 509,19 Kč z dlužné jistiny úvěru a ze sazby 26,28 % ročně za dobu od 31. 3. 2020, tedy po zestátnění úvěru až do podání žaloby to je do 7. 7. 2020. Rovněž vypočítal dlužný zákonný úrok z prodlení na 170,84 Kč, když počítal se sazbou 10 % ze shora uvedené jistiny a tento úrok vypočítal od 14. 4. 2020 do podání žaloby to je do 7. 7. 2020.

23. Žalovaný byl o zaplacení dlužného úvěru vyzýván dopis žalobce ze dne 30. 3. 2020, ve kterém byl žalovaný vyzván, aby ve lhůtě do 14 dnů od sepsání této výzvy zaplatil celý nedoplatek dlužné částky ve výši 8 390,44 Kč, když dopis byl odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. jako doporučené psaní dne 31. 3. 2020.

24. Žalovaný byl rovněž vyzýván o zaplacení žalované pohledávky v předžalobní výzvě právního zástupce žalobce ze dne 16. 4. 2020, která byla žalovanému doručována prostřednictví České pošty s. p. jako doporučené psaní dne 17. 4. 2020.

25. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 7 335,79 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

27. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1, písm. d) citované vyhlášky, celkem tedy částku 600 Kč.

28. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 900 Kč.

29. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 189 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1 489 Kč.