9 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4.000 Kč s 9,25 % úrokem z prodlení ročně od 24. 11. 2018 o zaplacení, s 9 % úrokem ročně od 29. 10. 2018 do zaplacení, a smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4.758,10 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 9. 3. 2021 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 6.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 uzavřenou s původním věřitelem, který uzavřel se žalovanou dne 29. 10. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku. Původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 4.000 Kč se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně. Dlužník se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit ve lhůtě do 23. 11. 2018, avšak ani na základě výzev dlužnou částku žalovaná nezaplatila.

2. Soud žalobě vyhověl v celém rozsahu platebním rozkazem ze dne 8. 4. 2021, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 4. 5. 2021 zrušen a bylo nařízeno ve věci jednání.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019, vysvětlením předsmluvních informací, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 10. 2018, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2020, potvrzením o provedené platbě ze dne 29. 10. 2018, sdělením o ukončení mimosoudního vymáhání ze dne 25. 9. 2020.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

5. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

14. Podle § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

15. Podle § 122, odst.1, zákona o spotřebitelském úvěru, č. 257/2016 Sb., věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

16. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

17. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč dle zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

21. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

23. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], uzavřela se žalobcem dne 27. 9. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla do vlastnictví žalobce pohledávka za žalovanou ve výši 6.000 Kč s příslušenstvím. Tato pohledávka vznikla tím, že původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 25. 10. 2018, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 4.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úvěr se sjednanou smluvenou úrokovou sazbou 36 % ročně a dále se zavázala zaplatit celkem částku ve výši 4.661,98 Kč ve lhůtě do 25 dnů od odeslání finančních prostředků na její účet. Celková výše poplatku za sjednání úvěru byla dohodnuta na částku 563,35 Kč. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do tří dnů od uzavření úvěrové smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit úvěr i s příslušenstvím do 19. 11. 2018. Žalovaná se v úvěrové smlouvě zavázala, v případě porušení smlouvy, tedy nesplacení úvěru, zaplatit původnímu věřiteli smluvní úrok ve výši 36 % ročně z úvěrované částky, dále zákonný úrok z prodlení, náhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku od uzavření smlouvy. Dále se účastníci dohodli na automatickém prodloužení smlouvy na dobu jednoho roku a ve smlouvě byl sjednán i poplatek za prodloužení splatnosti úvěru, jakožto i poplatky účelně vynaložené v důsledku prodlení úvěrovaného.

25. Původní věřitel poukázal dne 29. 10. 2018 na účet žalované č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], částku ve výši 4.000 Kč.

26. Původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne 16. 4. 2020, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.

27. Žalobce dopisem ze dne 25. 9. 2020 sdělil žalované, že ukončuje mimosoudní vymáhání dlužné částky, kterou bude po žalované vymáhat v soudním a následně exekučním řízení.

28. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 6.000 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

30. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč, tedy za dva úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 400 Kč.

31. Dále soud přiznal dva režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 600 Kč.

32. Soud přiznal dále odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od 5.000 Kč do 10.000 Kč částku 1.500 Kč, tedy za jeden úkon advokáta, a to za zastoupení u ústního jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky).

33. Soud rovněž přiznal jeden režijní paušál ke shora označenému úkonu právní služby 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za zastoupení u ústního jednání.

34. Právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul], advokát, prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 548,10 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 1.000 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 4.758,10 Kč.