9 C 68/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou titul anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství účastníků, uzavřené dne 13. 7. 2007 před [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala dne 2. 3. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti manželovi o rozvod manželství. Žalobu odůvodnila údajem o uzavření manželství a narozením nezletilých dětí. Průběh manželství popsala tak, že toto bylo uzavřeno asi po tříleté známosti a zpočátku bylo spokojené. Postupem doby začalo mezi účastníky docházet k větším neshodám a manželka se cítila nespokojená. Účastníci se společně starali o děti, ale jako partneři si nerozuměli. Účastníci neměli na sebe čas, neboť neustále s dětmi a manželka měla pocit, že manželovi na ní neustále něco vadilo a přestal se o ni jako o ženu zajímat. S manželem měli rozdílné názory na trávení volného času. Manželství prošlo několika krizemi, oba se snažili o jeho zachování a volili určité kompromisy. Postupem doby se stav vytvořil takový, že manželce nevyhovuje.

2. Manžel se k věci vyjádřil písemně dne 28. 3. 2020 tak, že se připojil k žalobě o rozvod manželství. Průběh manželství popsal přibližně shodně tak, jak jej popisovala manželka a dále uvedl, že je možné, že se staral více o děti než o manželku. Takové chvíle jí mohly sházet. Poukázal na rozdílné názory na práce v domácnosti, na čase, kdy bylo potřeba tyto práce udělat. Shodně s manželkou uváděl, že mají rozdílné povahy.

3. Poukázal na to, že v únoru 2020 zjistil, že manželka navázala intimní vztah s jiným mužem, takže se manžel v březnu 2020 odstěhoval ze společné domácnosti.

4. Soud nařídil ústní jednání ve věci samé, kdy k důkazu vyslechl oba účastníky řízení. Oba účastníci trvali na rozvodu manželství a neprojevili žádný zájem o obnovení manželského soužití. Poukázali na to, že manželství trpělo dlouhodobě neshodami, které pramenily především z rozdílných povah účastníků a rozdílných názorů na vedení společné domácnosti, trávení volného času s tím, že si tedy účastníci nerozuměli ani jako partneři. Od března 2020 spolu účastníci nežijí a nevedou společnou domácnost.

5. Soud rovněž provedl důkaz oddacím listem a rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 4. 8. 2020.

6. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 754 občanského zákoníku, dle něhož manželství zaniká jen z důvodů stanovených zákonem.

7. Podle § 755 odst. 1 odst. 2 odst. 3 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

8. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

9. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství.

10. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

11. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků.

12. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 13. 7. 2007 před [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení], manželství. U obou šlo o manželství prvé, oba jsou české státní příslušnosti a poslední společné bydliště mají v obvodu zdejšího okresního soudu.

13. Za trvání manželství se účastníkům narodily dvě nezletilé děti, o jejichž výchově a výživě pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích, ze dne 15. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 4. 8. 2020. Tímto rozsudkem soud schválil dohodu rodičů o výkonu rodičovských práv a povinností k nezletilým dětem pro dobu před a po rozvodu manželství, kdy obě nezletilé děti, a to [jméno] [celé jméno manžela], narozen [datum] a [jméno] [celé jméno manžela], narozen [datum], se svěřují pro dobu před a po rozvodu manželství, do péče matky. Otec se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou ve výši 2 300 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou ve výši 1 700 Kč měsíčně. Tímto rozsudkem byla provedena úprava styku otce s nezletilými dětmi a bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Soud prvého stupně zjistil existenci rozvratu manželství účastníků, když na základě jejich shodných tvrzení dospěl k závěru, že příčinou rozvratu manželství byly jejich dlouhodobé neshody ve všech oblastech manželského života, které způsobily vzájemné odcizení v důsledku, čehož se manžel v březnu 2020 odstěhoval ze společné domácnosti. Od té doby pak spolu účastníci nežijí. Ze shodných tvrzení obou účastníků řízení, vzal soud tedy za prokázané, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když nelze očekávat jeho obnovení. V průběhu tohoto řízení bylo prokázáno, že rozvod manželů nebude v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků. Proto tedy soud manželství rozvedl, tak jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.