9 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 50.964 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 50.964 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.665,61 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 18. 3. 2021 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 50.964 Kč. Žalobu řádně, srozumitelně a jednoznačně odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem pozemku, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], stavba ubytovacího zařízení, to vše zapsané na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec] I. [adresa] je v ulici [ulice] ve [obec]. Jedná se o bytový dům, přičemž byty nejsou zapsány v katastru nemovitostí jako jednotky. V tomto domě je situován byt [číslo] ve [anonymizováno] podlaží, který obsahuje tři pokoje, včetně kuchyňského koutu, předsíň, koupelnu a WC. Účastníci řízení sjednali nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 s tím, že dodatky č. 1-7 byl nájem prodloužen až do 31. 10. 2018. K tomuto dni nájem skončil, žalobce žalovanou upozornil na skončení nájmu dopisem ze dne 22. 10. 2018 a zároveň žalovanou vyzval, nejpozději do 15 dnů od doručení sdělení, na předání bytu žalobci. Žalovaná však tento byt užívala nadále, takže žalobce se musel domáhat vyklizení bytu žalovanou u zdejšího soudu, když věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a o vyklizení bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 20. 3. 2019, který nabyl právní moci 11. 5. 2019. Žalobce řádně a srozumitelně vysvětlil částky, které byla žalovaná povinna platit na nájemném pro rok 2018 s tím, že nájem představoval částku 1.245 Kč měsíčně a žalovaná byla povinna hradit i zálohy za služby ve výši 3.555 Kč měsíčně. Žalovaná za rok 2018 nájemné i zálohy za služby zaplatila. Žalovaná však uhradila v měsíci lednu 2019 částku 400 Kč s tím, že žalobce po žalované požaduje částky, které byla povinna platit za užívání bytu v roce 2018 i v roce 2019, kdy žalovaná nezaplatila kromě shora uvedené částky 400 Kč, žádnou částku za užívání bytu. Žalobce požaduje cenu nájemného za rok 2019 v celkové výši 14.540 Kč, dále požaduje nedoplatek za vyúčtování za rok 2018, kdy nedoplatek za poskytnuté služby činil 268 Kč a žalovaná tuto částku nezaplatila. Dále pak žalovaná neplatila žádné služby, které jí byly poskytovány v kalendářním roce 2019 a z tohoto důvodu dluží žalobci 36.156 Kč. Žalobce se tak domáhá zaplacení žalované částky, ale bez příslušenství.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl platebním rozkazem ze dne 1. 4. 2021, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením ze dne 4. 5. 2021 zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání.

3. Soud provedl důkaz: informací o pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] I. z veřejné části katastru nemovitostí ze dne 15. 11. 2018, smlouvou o nájmu bytu ze dne 20. 12. 2017, dodatky ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 25. 1. 2018, 23. 2. 2018, 19. 4. 2018, 4. 6. 2018, 19. 6. 2018, 28. 8. 2018, 26. 9. 2018, sdělením žalobce žalované o ukončení nájmu ze dne 22. 10. 2018 dodejkou ze dne 23. 10. 2018, rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 20. 3. 2019 č. j. [číslo jednací], přehledem vyměřených předpisů za rok 2019, 2018 vypracovaný žalobcem, protokolem o převzetí bytu od nájemce ze dne 21. 1. 2020 exekučně, výpočty dluhu na vyúčtování za rok 2018, za nájem 2018, na vyúčtování roku 2019, vyúčtováním služeb za období 2018 - 2018, vyúčtováním služeb za období 2019 - 2019, výzvou k plnění, předžalobní upomínkou žalobce žalované ze dne 10. 11. 2020 a kopií zásilky vrácené žalobci zpět s tím, že žalovaná si zásilku nevyzvedla.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

5. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2999 odst. 1, odst. 2, odst. 3 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

7. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

8. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že žalobce je zapsán na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec] I. vlastníkem parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², jehož součástí je stavební objekt [adresa] v ulici [ulice] [adresa]. Tento skutkový závěr vyplývá z veřejné části katastru nemovitostí, informace o pozemku ze dne 15. 11. 2018.

9. Účastníci řízení uzavřeli dne 20. 12. 2017 smlouvu o nájmu bytu, na základě které žalobce jako pronajímatel, přenechal žalované, jako nájemci, do pronájmu byt [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v místě [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 a následně byl prodlužován dodatky ke smlouvě o nájmu bytu sjednanými účastníky řízení dne 25. 1. 2018, 23. 2. 2018, 19. 4. 2018, 4. 6. 2018, 19. 6. 2018, 28. 8. 2018, 26. 9. 2018. Tento skutkový závěr vyplývá z nájemní smlouvy ze dne 20. 12. 2017 a z dodatků k nájemní smlouvě ze dne 25. 1. 2018, 23. 2. 2018, 19. 4. 2018, 4. 6. 2018, 19. 6. 2018, 28. 8. 2018, 26. 9. 2018. Posledně jmenovaný dodatek k nájemní smlouvě žalovaná nepodepsala, ale žalobce uznal v podané žalobě, že nájem byl se žalovanou sjednán do 31. 10. 2018.

10. Žalobce sdělil žalované dopisem ze dne 22. 10. 2018, že dne 31. 10. 2018 končí platnost smlouvy o nájmu bytu. Následně bude žalovaná užívat byt bez právního důvodu. Je nutné neprodleně hledat jiné vlastní bydlení. Žalobce dále v tomto dopise sdělil žalované, že do doby, než předá být správci, je třeba i nadále platit náklady spojené s bydlením. Žalovaná byla vyzvána, aby byt předala do dispozice žalobce do 31. 10. 2018, popřípadě nejpozději do 15 dnů od doručení tohoto sdělení. Toto sdělení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 23. 10. 2018. Tento skutkový závěr vyplývá ze sdělení žalobce žalované o ukončení nájmu bytu ze dne 22. 10. 2018 a dodejky svědčící o převzetí tohoto dopisu žalovanou do vlastních rukou dne 23. 10. 2018.

11. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 20. 3. 2019 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 11. 5. 2019, byla žalovaná uznána povinnou vyklidit byt [číslo] ve [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] ve [obec], a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalovaná byla povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 9.144 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

12. Žalovaná byt ve vlastnictví žalobce užívala bez právního důvodu a teprve dne 21. 1. 2020 proběhlo v nepřítomnosti žalované její exekuční vyklizení. Tento skutkový závěr vyplývá z protokolu o převzetí bytu od nájemce ze dne 21. 1. 2020.

13. Žalobce vypracoval přehled dluhu žalované na vyúčtování za rok 2018, dle něhož žalovaná vykazovala nedoplatek za vyúčtování ve výši 268 Kč. Žalobce rovněž vypracoval přehled o dluhu na nájmu 2019, kdy žalovaná vykazovala nedoplatek ve výši 14.540 Kč a dále vypracoval přehled o dluhu na vyúčtování za rok 2019, když žalovaná vykazovala nedoplatek ve výši 36.156 Kč.

14. Tento skutkový závěr vyplývá, z přehledu o vyúčtování dlužných částek žalovanou, které tato dluží žalobci ke dni podání žaloby.

15. Žalobce písemně vyúčtoval žalované služby, které jí poskytoval, jakožto nájemci bytu [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [obec] I. s tím, že za kalendářní rok 2018, předepsal žalované k úhradě částku 268 Kč. Tento skutkový závěr vyplývá z vyúčtování služeb za rok 2018.

16. Žalobce vyúčtoval žalované služby za rok 2019 za bytovou jednotku, kterou užívala bez právního důvodu, kdy neplatila žádné částky na zálohách za služby, a proto jí vyúčtoval k úhradě částku ve výši 36.156 Kč, když tento skutkový závěr vyplývá z vyúčtování služeb žalobcem za období roku 2019.

17. Žalobce vyzval v dopise ze dne 10. 11. 2020 žalovanou k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v opačném případě bude vymáhat tuto částku prostřednictvím soudu. Žalovaná si tuto zásilku nevyzvedla a tyto skutkové závěry vyplývají z výzvy k plnění ze dne 10. 11. 2020 a z kopie zásilky vrácené žalobci zpět s tím, že žalovaná si tuto zásilku nevyzvedla.

18. Žalobce se touto žalobou domáhá částky, o kterou se žalovaná na jeho účet obohatila tím, že neplatila žádné částky za užívání bytu [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [obec] I. Žalovaná přesto, že nájemní poměr skončil dne 31. 10. 2018, v bytě ve vlastnictví žalobce, bydlela nadále až do dne 22. 1. 2020, kdy tento byt byl exekučně vyklizen za nepřítomnosti žalované a žalobce tedy převzal tento byt do dispozice. Žalovaná jednak neplatila žádné částky za užívání tohoto bytu, takže žalobce požadoval jako bezdůvodné obohacení cenu nájmu, která byla mezi účastníky řízení dohodnut a písemně v nájemní smlouvě ze dne 1. 1. 2018 a celkem tedy žalovaná dluží žalobci částku ve výši 14.540 Kč. Žalovaná v předmětném bytě žalobce využívala v celém rozsahu i služby, které jí žalobce poskytoval za celý kalendářní rok 2019. Žalovaná na zálohách na služby, které spotřebovala v roce 2019, nezaplatila žádnou částku, takže proto žalobci dluží jako bezdůvodné obohacení další částku 36.156 Kč. Žalovaná za kalendářní rok 2018 nezaplatila nedoplatek za vyúčtované služby a dluží tak žalobci částku 268 Kč.

19. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 50.964 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

21. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 50.964 Kč částku 3.140 Kč, tedy za 3 úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za účast u jednání před soudem dne 10. 8. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky), celkem tedy částku 9.420 Kč.

22. Dále soud přiznal 3 režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za účast na jednání před soudem, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 10.320 Kč.

23. Soud přiznal také podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění novely č. 276/2006 Sb. náhradu za promeškaný čas advokáta, stráveným jízdou z Roudnice n. L. k Okresnímu soudu v Litoměřicích a zpět, za každou započatou půlhodinu 100 Kč, celkem za dvě půlhodiny částku 200 Kč.

24. Dále soud přiznal jízdné advokáta podle § 157, odstavec 3 zákoníku práce, zákona číslo 262/2006 Sb., v platném znění, a to základní náhradu za používání silničních motorových vozidel za každý km jízdy (amortizace vozu), která činí ve spojení s § 1 písm. b), vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč za každý ujetý km, takže za celkem ujetých 44 km činí tato náhrada 193,60 Kč, a to za zastoupení ujednání před soudem dne 10. 8. 2021.

25. Dále soud přiznal náhradu za spotřebované pohonné hmoty podle shora citovaného ustanovení zákona ve spojení s § 4, písmeno c), vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020, a to náhradu za naftu, částku 27,20 Kč za 1 litr nafty.

26. Právní zástupce žalobce prokázal, že k jízdě použil služební motorové vozidlo Volvo, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 10,63 litry motorové nafty na 100 ujetých km, takže za celkem ujetých 44 km spotřeboval 4, 6772 litrů motorové nafty, když za jeden litr požadoval částku 27,20 Kč, a to za jízdu ke zdejšímu soudu. Soud tedy přiznal náhradu za spotřebované pohonné hmoty 127, 21984 Kč a náhradu za amortizaci vozu ve výši 193,60 Kč, jízdné advokáta zaokrouhleno celkem 321 Kč.

27. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci částku 2.276,61 Kč a dále částku 2.548 Kč za zaplacený soudní poplatek, celkem tedy náklady řízení ve výši 15.665,61 Kč, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.