9 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 454 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: a) částku ve výši 465 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 27. 9. 2020 do zaplacení, b) částku ve výši 989 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 26. 12. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal dne 23. 3. 2021 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 1.454 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci řízení uzavřeli dne 22. 11. 2020 smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod do odběrného místa [adresa]. Žalobce uvedl sazby vodného a stočného za roky 2019, 2020. Žalovaný zaplatil od 30. 9. 2019 do 25. 10. 2020 zálohové platby 10.780 Kč. Dne 6. 9. 2020 a dne 6. 12. 2020 na základě odečtu vodoměru byla stanovena spotřeba za dobu od 15. 9. 2019 do 6. 9. 2020 a od 7. 9. 2020 do 6. 12. 2020 s tím, že žalobce poukázal na vyúčtování nedoplatku cen vodného a stočného, kdy v daňovém dokladu splatném 26. 9. 2020 vyúčtoval žalovanému nedoplatek ve výši 465 Kč a v dalším daňovém dokladu splatném 25. 12. 2020 vyúčtoval žalovanému nedoplatek ve výši 989 Kč. Žalovaný byl v předžalobní upomínce ze dne 29. 1. 2021 vyzván k zaplacení žalované částky.

2. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to smlouvu o dodávce pitné vody a o odvádění odpadních vod ze dne 22. 11. 2002, všeobecné podmínky dodávky vody a odkanalizování, čestné prohlášení žalovaného, fakturu splatnou 26. 9. 2020, fakturu splatnou dne 25. 12. 2020, předžalobní upomínku ze dne 13. 2. 2021 a ze dne 10. 11. 2020, kopie obálek se zásilkami žalobce, které mu byly vráceny zpět, neboť žalovaný si zásilky nevyzvednul a cenové výměry vodného a stočného za rok 2019 2020.

3. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 3028, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. Soud vycházel z toho, že dodávky vody z veřejných vodovodů mají, pokud jde o právní úpravu, dvojí režim. Vzhledem k tomu, že jde o zvláštní druh hospodářské činnosti, která má značný veřejný význam, jsou tyto dodávky regulovány jednak předpisy veřejnoprávní povahy, tj. zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu včetně prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 428/2001 Sb. a jednak předpisy soukromoprávními, kdy jde současně o prodej a koupi vody jako věci, když z této úpravy soud vycházel pouze při posouzení smluvního principu vzniku žalobou uplatněného závazku.

5. Podle § 2079 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle § 2085 odst. 2 občanského zákoníku mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává.

7. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích), je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků.

8. Podle § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního zástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

9. Podle § 15 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy.

10. Podle § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je staveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele.

11. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

12. Podle § 20 odst. 1 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

13. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě její provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2 zákona, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné.

14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

17. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

19. Po zhodnocení listinných důkazů připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 22. 11. 2002 smlouvu o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod, včetně vod srážkových a ostatních veřejnou kanalizací, na základě které žalobce poskytoval uvedené služby, které jsou předmětem uzavřené smlouvy v odběrném místě [adresa]. Žalovaný zaplatil za dobu od 30. 9. 2019 do 25. 8. 2020 zálohu ve výši 10.780 Kč.

21. Žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebu vodného a stočného za období od 15. 9. 2019 do 6. 9. 2020 fakturou ze dne 9. 9. 2020, splatnou dne 26. 9. 2020 s odečtením záloh zaplacených žalovaným ve výši 10.780 Kč na nedoplatek ve výši 465 Kč.

22. Žalobce fakturou ze dne 8. 12. 2020 splatnou dne 25. 12. 2020 vyúčtoval žalovanému za fakturované období od 7. 9. 2020 do 6. 12. 2020 další částku za vodné a stočné v nedoplatku ve výši 989 Kč.

23. Žalovaný byl v předžalobní upomínce ze dne 29. 1. 2021 vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 989 Kč a v předžalobní upomínce ze dne 10. 11. 2020 byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 465 Kč.

24. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 1.454 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

26. Podle § 151/3 o.s.ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

27. Zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu.

28. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon.

29. V případech neuvedených v odst. 1 a 2, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu, a pro účely § 89a, exekučního řádu, 300 Kč za každý úkon.

30. Podle § 1 odst. 2 citované vyhlášky, pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb.

31. Podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky, se pro účely vyhlášky úkonem rozumí zejména: a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, b) příprava účastí na jednání, c) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, d) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, e) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, f) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, g) návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, h) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek, nebo k plnění ve splátkách, i) účast při přípravě jednání.

32. Vyhláška č. 254/2015 Sb., tedy v § 2 odst. 1 a v § 2 odst. 3, stanoví výši paušální náhrady buďto 100 Kč za každý úkon anebo 300 Kč za každý úkon.

33. S ohledem na to, že účastník tohoto řízení, nezastoupený advokátem, měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud paušální částku ve výši 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění, tj. celkem částku ve výši 600 Kč. Dále soud přiznal částku 1.000 Kč za zaplacený soudní poplatek, takže soud celkem přiznal částku ve výši 1.600 Kč tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.