9 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 013 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 013 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 110 Kč za dobu od 9. 3. 2020 do 23. 9. 2020, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce podal dne 23. 9. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 2 013 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením pojistné smlouvy dne 5. 8. 2019, jejímž předmětem bylo [název produktu] [anonymizována dvě slova]. První pojistné bylo ve výši 838 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční, pojistná smlouva zanikla ke dni 3. 2. 2020, protože nebylo hrazeno pojistné od 1. 9. 2019 do 3. 2. 2020. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení za období od 9. 3. 2020 do 23. 9. 2020 celkem částku 110 Kč. Žalobce poukázal na předžalobní upomínku právní zástupkyně s tím, že žalovaná ani na základě této výzvy dlužnou částku nezaplatila.

2. Soud žalobě vyhověl v celém rozsahu elektronickým platebním rozkazem ze dne 13. 10. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 10. 2. 2021 zrušen.

3. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy a to výpočet kapitálové hodnoty smlouvy ze dne 8. 7. 2020, podací arch právní zástupkyně žalobce ze dne 8. 7. 2020, předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobce ze dne 8. 7. 2020, nabídku na uzavření pojistné smlouvy ze dne 5. 8. 2019, modelaci vývoje pojištění, všeobecné pojistné podmínky, potvrzení o přijetí nabídky ze dne 16. srpna 2019, pojistku ze dne 16. 8. 2019, informace o splatnosti a platbě pojistného, upomínku žalobce s upozorněním na možnost zániku pojištění ze dne 10. prosince 2019, kopii zásilky žalobce vrácenému zpět s tím, že žalovaná je na uvedené adrese neznámá, sdělení o zániku pojištění ze dne 13. 2. 2020 a vyúčtování pojistné smlouvy vypočtené žalobcem bez data vyhotovení, jakožto i přehled poplatků a parametrů produktu [název produktu] [anonymizována dvě slova].

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.

6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.

9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

16. Po zhodnocení listinných důkazů připojený k žalobě a v právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení dne 5. 8. 2019 sjednali prostřednictvím elektronického formuláře pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění žalované s počátkem pojištění od 1. 9. 2019 na dobu určitou, a sice na rok, kdy žalovaná dosáhnete věku 75 let. Žalovaná se po celou tuto dobu zavázala platit žalobci měsíční pojistné ve výši 838 Kč.

18. Žalobce dopisem ze dne 16. srpna 2019 sdělil žalované, že obdržel nabídku na uzavření pojistné smlouvy ze dne 5. 8. 2019, se kterou v celém rozsahu souhlasí, smlouvu uzavírá a vede ji jako pojistnou smlouvu [číslo].

19. Žalobce vystavil žalované pojistku ze dne 16. 8. 2019, ve které je uvedeno, že pojištění začíná 1. 9. 2019, pojištění končí dne 31. 8. 2071 ve 24:00 hodin. Pojistná smlouva je uzavřena na 52 let a žalovaná se zavázala platit měsíčně pojistné ve výši 838 Kč, když tato částka s měsíční frekvencí je rovněž obsahem uvedené pojistky.

20. Žalobce dopisem ze dne 10. prosince 2019 písemně upomenul žalovanou s upozorněním na možnost zániku pojištění, že žalovaná dluží žalobci za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019 částku ve výši 838 Kč, za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 částku ve výši 562 Kč a za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 částku ve výši 562 Kč, celkem tedy byla žalovaná vyzvána, aby žalobci zaplatila dlužné pojistné ve výši 1 962 Kč do 3. 2. 2020 s tím, že v opačném případě její pojištění zanikne dne 3. 2. 2020.

21. Žalobce sdělil žalované dopisem ze dne 13. 2. 2020, že její pojištění zaniklo dne 3. 2. 2020 ve 24:00 hodin z důvodu nezaplacení pojistného.

22. Právní zástupkyně žalobce dopisem ze dne 8. 7. 2020 vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 2 013 Kč do 15 dnů od doručení tohoto dopisu s upozorněním, že v opačném případě se žalobce bude domáhat zaplacení této částky prostřednictvím příslušného soudu. Tento dopis byl právní zástupkyní žalobce odeslán žalované prostřednictvím České pošty s. p. dne 8. 7. 2020 jako doporučené psaní.

23. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 2 013 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

25. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1, písm. d) citované vyhlášky, celkem tedy částku 600 Kč.

26. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 900 Kč.

27. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 189 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1 489 Kč.

28. Soud prvního stupně rozhodoval o výši odměny advokáta, podle § 14b odst. 1vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v občanském soudním řízení, a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 29. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se v souladu s ust. § 1 odst. 2 advokátního tarifu za použití § 151 odst. 2 o.s.ř. určí odměna za zastupování advokátem v zásadě podle sazby mimosmluvní odměny stanovené v ust. § 7 advokátního tarifu. V řízeních zahájených počínaje 1. 7. 2014 (čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.), která splňují předpoklady stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, se však odměna za zastupování určí„ sníženou“ sazbou. Jedním z obligatorních předpokladů pro určení snížené sazby odměny je skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.„ Ustálený vzor“ návrhu na zahájení řízení s „ formulářovou žalobou“, byl jakožto pojem vtažen do českého právního prostředí Ústavním soudem. Přijetí vyhlášky č. 120/2014 Sb., která nově vložila do advokátního tarifu ust. § 14b, bylo zjevně z hlediska věcného i časového ovlivněno právě judikaturou Ústavního soudu. Ten v nálezu, ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, zveřejněném na jeho webových stránkách, k pojmu formulářová žaloba uvedl, že se„ zpravidla bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej "odhalí" i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby“. Vymezení pojmu„ formulářová žaloba“ Ústavním soudem, bylo inspirací pro zákonodárce v okamžiku, kdy vymezoval předpoklady pro určení snížené sazby odměny, podle § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu poté, co Ústavní soud nálezem dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 (vyhlášen pod č. 116/2013 Sb.), zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb., kterou se určovaly paušální sazby odměny za zastupování advokátem pro celé řízení v jednom stupni.

30. Pro formulářové žaloby je typické, že jsou podávány opakovaně stejným žalobcem. I ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu vyžaduje, aby šlo o návrhy„ opakovaně podávané týmž žalobcem“. Právě uvedená opakovanost, vedla jistě Ústavní soud a zřejmě i zákonodárce k závěru, že sepsání návrhu v takových případech, je spíše administrativním úkonem, než provedení úkonu právní služby, a proto výše odměny přiznané za takový úkon, musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění, které je předmětem řízení, jako v případě sazby odměny podle § 7 advokátního tarifu.

31. Skutkovou obdobnost, ve smyslu § 14b advokátního tarifu, je nezbytné vykládat stejně, jak to učinil Ústavní soud v případě obsahového vymezení formulářových žalob. Musí jít o takové skutkové vymezení nároku, jenž se bude jen v minimální míře odlišovat od jiných návrhů na zahájení řízení podaných stejným žalobcem. Právě tato minimální míra odlišností činí, ze sepsání návrhu na zahájení řízení, pouhý administrativní úkon, za který by měla být přiznána nižší, než obvyklá, odměna za úkon právní služby. Byť jde ve všech návrzích žalobce o vymáhání obdobného plnění, tak vymezení skutkových tvrzení v návrhu vystihuje individualitu každého případu. V návrzích je zohledněna skutečnost, že s každým žalovaným subjektem byla uzavřena smlouva v jiný den, na jinou částku, s jinými termíny splatnosti částek, s jinými daty prodlení osob porušujících uzavřenou smlouvu se žalobcem a s jinými nároky v odlišné výši. Přesné vymezení těchto rozhodujících skutečností je základem pro úspěch žalobce ve věci. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud v citovaném nálezu rozhodoval ve věci dlužného přepravného za osobní přepravu v městské hromadné dopravě, kde obsah skutkových tvrzení nebyl nikterak přizpůsoben konkrétnímu případu a jednotlivé žaloby se od sebe odlišovaly pouze změnou v osobě žalovaného. A o takový případ právě v této projednávané věci jde. Protože v této právní věci jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech, tak soud prvého stupně přiznal úspěšnému žalobci odměnu advokáta, podle § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky, č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši uvedené shora v odůvodnění tohoto rozsudku.

32. K tomuto závěru, dospěl soud prvního stupně, na základě názorů Městského soudu v Praze, tedy soudu vyššího stupně, např. ve věcech vedených pod sp. zn. 93 Co 681/2014, 91 Co 7/2015.