1 C 110/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou, ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 224 476,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku 67 082,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 082,64 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení,b) částku 14 226,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 226,94 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení,c) částku 61 590,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 61 590,47 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacenía) částky 23 558,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 838,59 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 424,18 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 90 640,80 Kč od 31. 8. 2024 do 19. 5. 2025 a z částky 23 558,16 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 18,05 % ročně z částky 88 025,80 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení;b) částky 33 223,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 418,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 794,10 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky ve výši 47 450,72 Kč od 31. 8. 2024 do 19. 5. 2025 a z částky 33 223,78 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 22,70 % ročně z částky 45 190,72 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení;c) částky 24 794,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 342,46 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 365,27 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 86 384,93 Kč od 31. 8. 2024 do 19. 5. 2025 a z částky 24 794,46 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 14,80 % ročně z částky 83 839,93 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Řízení bylo zahájeno žalobou, kterou u soudu dne , datum, podal původní věřitel společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, . Ta se domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit částku 224 476,45 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“) postupně tři smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy uzavřené dne , datum, č. , hodnota, – , typ půjčky, – byl žalované poskytnut úvěr ve výši 96 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve splátkách po 2020,53 Kč včetně úroku ve výši 18,05 % p.a. Úvěr byl v důsledku porušování povinností ze strany žalované zesplatněn , datum, . Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dále s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, – , typ půjčky, - , na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou částku včetně úroku ve výši 22,70 % p.a. ve splátkách po 1 532.60 Kč měsíčně. v důsledku porušování povinností ze strany žalované byl úvěr zesplatněn , datum, . Na základě smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit včetně úroku ve výši 14,80 % p.a. ve splátkách po 2 103,65 Kč měsíčně Žalovaná své povinnosti řádně neplnila a úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . V průběhu řízení dne 23. 4. 2025 podala žalobkyně (původní věřitel) návrh na změnu účastníka na straně žalobkyně, neboť na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobkyní jako postupitelem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, jako postupníkem, došlo k postoupení pohledávky žalobkyně za žalovanou. Se souhlasem společnosti , právnická osoba, ., soud usnesením č.j. 1 C 110/2025-131 ze dne 25. dubna 2025 připustil, aby na místo dosavadní žalobkyně vstoupila do řízení společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Současně bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby a rozšíření žaloby v souladu s návrhem žalobkyně ze dne , datum, . Původně se žalobkyně vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 90 640,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 838,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 424,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 94 864,39 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, dále částku ve výši 47 450,72 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 418,57 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 794,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 609,29 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení a dále částku ve výši 86 384,93 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 342,46 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 365,27 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 89 182,39 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy o úvěru. Po částečném zpětvzetí návrhu a jeho rozšíření jsou předmětem řízení nároky na zaplacení částky ve výši 90 640,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 838,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 424,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši 90 640,80 Kč (jistina 88 025,80 Kč a 2 615 Kč, tj. poplatky 1115 Kč a 1500 Kč) od 31.08.2024 do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 18,05 % ročně z částky 88 025,80 Kč od 18.01.2024 do zaplacení (nárok I.); dále zaplacení částky ve výši 47 450,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 418,57 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 794,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši 47 450,72 Kč od 31.08.2024 do zaplacení (jistina 45 190,72 Kč a 2 260 Kč jako poplatky ve výši 760 Kč a 1 500 Kč), s úrokem z úvěru ve výši 22,70 % ročně z částky 45 190,72 Kč od 18.01.2024 do zaplacení; a dále zaplacení částky ve výši 86 384,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 342,46 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 365,27 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši 86 384,93 Kč od 31.08.2024 do zaplacení (jistina 83 839,93 Kč a 2 545 Kč jako poplatky ve výši 1 045 Kč a 1 500 Kč), úrokem z úvěru ve výši 14,80 % ročně z částky 83 839,93 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Vycházel z údajů uvedených žalovanou v jednotlivých žádostech o úvěr a použil matematický model výpočtu úvěruschopnosti schválený ČNB. Pokud jde o výdaje žalované byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima žalované dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. dle databáze Českého statistického úřadu a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. V tomto případě právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru měl k dispozici výpisy z účtu žalované, který pro žalovanou vedl a ověřil tak výši jejích příjmů ze závislé činnosti.

2. K jednání nařízenému na den , datum, se dostavil zástupce žalobkyně. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač jí předvolání k jednání bylo doručeno uložením dne 30. 6. 2025. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalované.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a to smlouvami o spotřebitelských úvěrech z , datum, , , datum, a , datum, , platební historií ke každému úvěru, umořovacími tabulkami, oznámením o zesplatnění, upomínkami informacemi o zůstatkové jistině a úroku, výpisem z úvěrových účtů, výpisem z běžného účtu žalované, vysvětlením pojmů, žádostmi o úvěr z , datum, , , datum, a , datum, , vyjádřením původního věřitele k procesu posouzení úvěruschopnosti, předžalobními upomínkami, doklady o odeslání, produktovými podmínkami původního věřitele, postupní smlouvou, seznamem postoupených pohledávek a potvrzením o úhradě úplaty za postoupení.

4. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požadovala úvěr ve výši 60 000 Kč a uváděla, že je rozvedená, bydlí v nájemním bytě a její příjem činí v průměru , hodnota, Kč měsíčně Celkový čistý příjem domácnosti uváděla ve výši , hodnota, , Anonymizováno, Kč, s tím, že nemá žádné závazky (č.l. 67). Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované úvěr splácet z výpisu z jejího běžného účtu, který pro ni vedl (č.l. 71). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru – , typ půjčky, – vyplývá, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit ve splátkách po 1 532,60 Kč a hradit pojištění 152 Kč měsíčně, celkem 1 684,60 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,70 % . Celkem byla žalovaná zavázána zaplatit 108 773,29 Kč (č.l. 68 – 70). Oznámení ze dne , datum, sdělil právní předchůdce žalobkyně žalovaná, že úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, a vyzval žalovanou k zaplacení částky 52 061,96 Kč (č.l. 73). Z informace č.l. 75 vyplývá, že poslední přijatá platba činila 288,86 Kč. Z umořovací tabulky bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 60 000 Kč a v jeho prospěch uhradila postupnými platbami 45 773,06 Kč. Naposledy byla k zaplacení vyzvána zástupcem původního věřitele dne 5. 8. 2024 (č.l. 78).

5. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požadovala úvěr ve výši 96 000 Kč a uváděla, že je rozvedená, bydlí v nájemním bytě a její příjem činí v průměru , hodnota, Kč měsíčně. Uváděla též náklady na bydlení ve výši , hodnota, Kč měsíčně a prohlásila, že nemá žádné závazky (č.l. 51). Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované úvěr splácet z výpisu z jejího běžného účtu, který pro ni vedl (č.l. 55,56) a vycházel z příjmu ve výši , hodnota, Kč měsíčně, přihlédl k tomu, že žalovaná je rozvedená a žije v pronajatém bytě. Její dosavadní interní splátky činily , hodnota, Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru – , typ půjčky, – vyplývá, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 96 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit ve splátkách po 2 020,53 Kč a hradit pojištění 223 Kč měsíčně, celkem 1 684,60 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,05 % . Celkem byla žalovaná zavázána zaplatit 170 389,44 Kč (č.l. 52 - 54). Oznámení ze dne , datum, sdělil právní předchůdce žalobkyně žalované, že úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, a vyzval žalovanou k zaplacení částky 88 025,80 Kč a příslušenství (č.l. 57). Z informace č.l. 61 vyplývá, že poslední přijatá platba činila 2 243,53 Kč. Z umořovací tabulky a platební historie bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 96 000 Kč a v jeho prospěch uhradila postupnými platbami 28 917,36 Kč (č.l. 61 – 62). Naposledy byla žalovaná k zaplacení vyzvána zástupcem původního věřitele dne , datum, (č.l. 59).

6. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požadovala úvěr ve výši 400 000 Kč a uváděla, že je rozvedená, bydlí v nájemním bytě a její příjem činí v průměru , hodnota, Kč měsíčně. Uváděla, že nemá žádné závazky (č.l. 82). Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované úvěr splácet z výpisu z jejího běžného účtu, který pro ni vedl (č.l. 80,87) a vycházel z příjmu ve výši , hodnota, Kč měsíčně, přihlédl k tomu, že žalovaná je rozvedená a žije v pronajatém bytě. Její dosavadní interní splátky činily , hodnota, Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru – , typ půjčky, – vyplývá, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit ve splátkách po 2 103,66 Kč a hradit pojištění 209 Kč měsíčně, celkem 2 312,66 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 14,80 % . Celkem byla žalovaná zavázána zaplatit 151 187,40 Kč (č.l. 83 - 87). Oznámení ze dne , datum, sdělil právní předchůdce žalobkyně žalované, že úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, a vyzval žalovanou k zaplacení částky 83 839,93 Kč a příslušenství (č.l. 88). Z informace č.l. 90 vyplývá, že poslední přijatá platba činila 2 312,66 Kč. Z umořovací tabulky a platební historie bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 100 000 Kč a v jeho prospěch uhradila postupnými platbami 38 409,53 Kč č.l. (90 – 91). Naposledy byla žalovaná k zaplacení vyzvána zástupcem původního věřitele dne , datum, (č.l. 92). Z výpisu z běžného účtu žalované vedeného u původního věřitele (systém ISAS) za dobu od prosince 2020 do května 2021 bylo zjištěno, že žalované na tento účet docházely výplaty od jejího zaměstnavatele a další platby, které žalovaná následně spotřebovávala. Zůstatek na účtu činil k , datum, - , hodnota, Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 19. 3. 2025seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávky z výše uvedených smluv byly postoupeny žalobkyni.

8. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřeny 3 smlouvy o úvěru, jejichž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované před poskytnutím každého úvěru výpisem z jejího účtu, přičemž se při prověřování úvěruschopnosti soustředil na příjmy žalované. Pokud jde o výdaje žalované, zabýval se jimi spíše formálně, aniž by faktické výdaje žalované jakkoli ověřoval a rovněž tak nebyly žádným způsobem ověřeny ostatní běžné výdaje žalované, ač se tyto jeví s ohledem na tvrzenou výši jako nereálné. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. Z jiných zdrojů nebyla úvěruschopnost ověřována (např. nájemní smlouvou, SIPEm,), ač je patrno, že žalovaná s prostředky, které na její účet docházely hospodařila tak, že se dostávala i do minusového zůstatku. Žalobkyně ani po poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. žádná tvrzení o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím každého jednotlivého úvěru zjišťoval a jaké zjistil informace ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr a jakým způsobem zkoumal a ověřoval výdaje žalované a jaké konkrétní informace zjistil nedoplnil a důkazy neoznačil, s tím, že všechny dostupné důkazy jsou již součástí spisu. Soud proto shledal, že ze strany žalobkyně došlo k neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a uzavřel že původní věřitel tak neprověřoval úvěruschopnost žalované řádně. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 a judikatury Nejvyššího soudu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpala. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalované byla dne , datum, poskytnuta původním věřitelem částka 96 000 Kč a v její prospěch uhradila 28 917,36 Kč, shledal soud na její straně bezdůvodné obohacení ve výši 67 082,64 Kč. Pokud jde o finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, které byly žalované vyplaceny dne 21. 5. 2021, uhradila žalovaná ve prospěch této částky 41 669,06 Kč a soud proto určil její bezdůvodné obohacení částkou 14 226,94 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalované byly vyplaceny dne 28. 4. 2022 finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná ve prospěch této částky zaplatila 38 409,53 Kč. Bezdůvodné obohacení žalované tak činí 61 590,47 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. Mezi účastníky pak nebyl prokázán spor ohledně možnosti žalované vrátit poskytnutou jistinu. Na platnost postoupení pohledávek nemá vliv jiná právní kvalifikace nároku provedeného soudem. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku v rozsahu uvedeném ve výroku I. Při stanovení počátku prodlení žalované soud vycházel z data doručení žaloby žalované soudem. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch účastníků v řízení hodnotil jako srovnatelný. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.