1 C 137/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 50 263,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 231 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 231 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 032,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 50 263,68 Kč od 10. 3. 2024 do 20. 6. 2025 a z částky 20 032,68 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 69 955,46 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě čerpal úvěr v celkové výši 60 000 Kč, který měl být splacen do 8. 8. 2024. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně zkoumal a posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě jeho informací a informací z dlužnických registrů, ale nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný neplnil řádně svoji povinnost úvěr splácet a byl proto opakovaně upomínán. K úhradě nedošlo ani na základě těchto upomínek a právní předchůdce žalobkyně proto ke dni 9. 3. 2024 úvěr zesplatnil. Žalovaný pohledávky, které byly žalobkyni postoupeny smlouvou ze dne , datum, neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce a žalobkyně se proto obrátila na soud s nárokem na zaplacení částky 69 955,46 Kč, která sestávala z nesplacené jistiny ve výši 50 263,68 Kč, smluvního úroku ve výši 18 950,25 Kč ke dni zesplatnění a dále smluvní pokuty , která v době zesplatnění činila 741,53 Kč a požadovala též úrok z prodlení z částky 69 955,46 Kč od 10.3.2024 do zaplacení v zákonné výši. Podáním z 21.11.2024 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to co do nároku na zaplacení částky 19 691,78 Kč včetně příslušenství a trvala nadále na zaplacení částky 50 263,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10.3.2024 do zaplacení. Soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil usnesením ze dne 18.12.2024 a ve věci byl 22.1.2025 vydán platební rozkaz, kterým soud žalobě vyhověl. Platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného a byl proto zrušen. Žalobkyně poté upřesnila, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 29 769 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění následných změn včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout finanční prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem za dobu trvání smlouvy při zápůjční úrokové sazbě 108,72 % do 12 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků ve splátkách po 8 404,38 Kč /viz smlouvu o úvěru na č. l. 17 - 22 /. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 60 000 Kč, avšak svůj dluh neuhradil řádně a včas, a to ani přes výzvu k úhradě /viz doklady o čerpání úvěru na č. l. 42, zpráva , banka, . čl. 36, výzva k úhradě na č. l. 29/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávky – ISAS, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 včetně podacího lístku na č. l. 30/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 29/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, která byla následně písemnou dohodou upravována ve smyslu § 1902 o. z., jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný od právního předchůdce žalobkyně čerpal částku 60 000 Kč a uhradil částku 29 769 Kč.

16. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši 60 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy) a žalovaný uhradil pouze 29 769 Kč, došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného v rozsahu 30 231 Kč, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 30 231 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny, a to z titulu bezdůvodného obohacení a ve zbytku žalobu zamítl.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to však pouze z částky 30 231 Kč odpovídající přiznanému bezdůvodnému obohacení a to počínaje dnem následujícím po doručení žaloby žalovanému soudem ( 20. 6. 2025). Ve zbývajícím rozsahu byl nárok na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodný zamítnut.

18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když soud shledal úspěch účastníků v řízení srovnatelným. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že jako částečný neúspěch žalovaného se z procesního hlediska jeví i zpětvzetí žaloby, kterým žalobkyně zabránila projednání žalovaného nároku v rozsahu jeho zpětvzetí. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí rovněž přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.