1 C 140/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 55 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni -) částku ve výši 8 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 700 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení, -) částku ve výši 3 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 275 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky -) 12 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 141,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 525,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do 7. 12. 2022 a z částky 6 300 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, -) částky 13 525 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 111,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 456,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 13 066,75 Kč od 2. 11. 2022 do 7. 12. 2022 a z částky 9 791,75 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 13 066,75 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, -) částky ve výši 18 150 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 985,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 991,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 12 817,27 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 12 817,27 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu, kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 55 650 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení jako nedoplatku ze tří postupně uzavřených úvěrových smluv. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalované, vycházel právní předchůdce žalobkyně z informace žalované, že je na mateřské dovolené s příjmem ve výši 8 500 Kč a její další příjmy činí 17 819 Kč, tj. celkem 26 319 Kč. Výdaje žalované činily 14 552 Kč a sestávaly z nákladů na bydlení ve výši 2 210 Kč, osobních výdajů 8 000 Kč, splátek úvěrů 4 442 Kč. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Kopie dokladů k dispozici nejsou, neboť tyto byly pouze zhlédnuty při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 27 000 Kč, jež představuje úvěr 15 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 25,14 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 450 Kč Poslední splátka byla stanovena na 16.2.2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem zaplatila částku 6 300 Kč. Žalobkyně proto žádá po žalované úhradu úroků ve výši 25,14 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč od 17.2.2021 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 15 000 Kč, dlužnou část poplatku za služby ve výši 5 700 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6 525,93 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 141,56 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny 15 000 Kč v zákonné výši od 2.11.2022 do zaplacení, úrok 25,14 % z dlužné jistiny 15 000 Kč od 2.11.2022 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 16 800 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, což odůvodňuje tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované ohledně jejich rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalované, vycházel z informace žalované, že je na mateřské/rodičovské dovolené a pobírá 10 100 Kč. Dále přihlédl k příjmu ve výši 3 350 Kč a příjmům ve výši 29 787 Kč a vycházel z toho, že, celkové příjmy žalované činí ve výši 43 237 Kč. Pokud jde o výdaje, vycházel z částky 36 346 Kč, s tím, že jde o výdaje na bydlení 10 469 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč, platbu výživného 12 000 Kč a splátky úvěrů 8 877 Kč. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že její použitelný příjem činí 6 891 Kč. Kopie dokladů k dispozici nejsou, neboť tyto byly pouze zhlédnuty při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 28 800 Kč, jež představuje poskytnuté finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 200 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 25,23 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 3 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 480 Kč Poslední splátka byla stanovena na 26.11.2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem zaplatila částku 12 725 Kč. Žalobkyně proto požaduje po žalované úhradu úroků ve výši 25,23 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 13 066,75 Kč od 27.11.2020 do zaplacení. Pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2022 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 13 066,75 Kč, dlužnou část poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 733,25 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6 456,12 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 111,10 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny 13 066,75 Kč v zákonné výši od 2.11.2022 do zaplacení, úrok 25,23 % z dlužné jistiny 13 066,75 Kč od 2.11.2022 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 18 150 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, což odůvodňuje tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované ohledně jejich rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalované, vycházel právní předchůdce žalobkyně z informace žalované, že je na mateřské/rodičovské a má příjmy ve výši 47 082 Kč a její výdaje činí 23 122 Kč, kdy výdaje na bydlení činí 11 600 Kč, osobní výdaje 4 200 Kč, placené výživné 6 600 Kč a splátky úvěrů 1 560 Kč. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr a použitelný příjem stanovil částkou 23 122 Kč. Kopie dokladů k dispozici nejsou, neboť tyto byly pouze zhlédnuty při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 38 800 Kč, jež představuje úvěr ve výši 20 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 400 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 20,74 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 4 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 80týdenních splátkách po 485 Kč Poslední splátka byla stanovena na 25.12.2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem zaplatila částku 21 400 Kč. Žalobkyně proto žádá úhradu úroků ve výši 20,74 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 12 817,27 Kč od 27.12.2020 do zaplacení. Pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 12 817,27 Kč, dlužnou část poplatku za služby ve výši 5 332,73 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 991,70 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 985,61 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny 12 817,27 Kč v zákonné výši od 2.11.2022 do zaplacení, úrok 20,74 % z dlužné jistiny 12 817,27 Kč od 2.11.2022 do zaplacení.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila a svoji neúčast nijak neomluvila. Soud proto věc projednal v její nepřítomnosti za účasti zástupce žalobkyně.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], soud zjistil, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 27 000 Kč, jež představuje částku 15 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 25,14 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 450 Kč, s tím, že první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pro případ, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60-ti splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 25,14 % p.a.. V případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení celého dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu dle čl. 8 smlouvy. Dle č.l. 9 smlouvy je smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z čl. 1 smlouvy vyplývá ujednání o tom, že dojde-li ve smyslu článku 9.3 smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Z rekapitulace plateb v žalobě a předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná ve prospěch pohledávek z této smlouvy postupnými splátkami uhradila částku 6 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a písemně oznámil postoupení pohledávky žalované. Dopisem ze dne 12.1.2023 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovanou, bylo zjištěno, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na mateřské dovolené, s příjmem 8 500 Kč a uváděla též další příjmy ve výši 17 819 Kč. Své výdaje deklarovala částkou 14 552 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně stanovil její použitelný příjem částkou 11 767 Kč. Z listiny dále vyplývá, že údaje uváděné žalovanou byly ověřeny z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské, dokladu o přiznání výživného a nájemní smlouvy. Součástí výdajů žalované byly splátky úvěrů ve výši 4 342 Kč.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum], soud zjistil, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 12 800 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 200 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 25,23 % ročně), odměnu za administrativní zpracování ve výši 3 200 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60-ti splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 25,23 % p.a.. V případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení celého dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu dle čl. 8 smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy je smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z čl. 1 smlouvy vyplývá ujednání o tom, že dojde-li ve smyslu článku 9.3 smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle rekapitulace obsažené v žalobě a předžalobní upomínky uhradila žalovaná ve prospěch pohledávek z této smlouvy částku 12 725 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Dopisem ze dne 12.1.2023 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovanou ze dne 3.10.2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na mateřské dovolené s příjmem 10 100 Kč a uvedla další vedlejší příjmy ze státní podpory 3 350 Kč a příjmy jiné – výživné, příjmy z pronájmu atd. ve výši 29 787 Kč Celkem uváděla příjmy v částce 43 237 Kč. Své výdaje deklarovala částkou 36 346 Kč a to výdaje na bydlení 10 469 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč, placené výživné 12 000 Kč, a splátky úvěrů 8 877 Kč. Na základě těchto skutečností právní předchůdce žalobkyně stanovil použitelný příjem částkou 6 891 Kč. Z přehledu dokumentů k ověření finanční situace žalované se uvádí, že právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici výplatní pásky, pracovní smlouvu, rozhodnutí o přiznání výživného, doklad o důchodu a nájemní smlouvu.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum], soud zjistil, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 18 800 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 400 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 20,74 % ročně), odměnu za administrativní zpracování ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 80týdenních splátkách po 485 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pro případ, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 80-ti splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 20,74 % p.a.. V případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení celého dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu dle čl. 8 smlouvy. Dle č.. 9.7 smlouvy je smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z čl. 1 smlouvy vyplývá ujednání o tom, že dojde-li ve smyslu článku 9.3 smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle rekapitulace obsažené v žalobě a předžalobní upomínky uhradila žalovaná ve prospěch pohledávek z této smlouvy částku 21 400 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Dopisem ze dne 12.1.2023 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovanou ze dne 14.6.2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na mateřské dovolené a své příjmy deklarovala částkou 47 082 Kč, kdy příjem z práce uvedla částkou 13 450 Kč a další příjmy – výživné, pronájem – částkou 33 632 Kč. Její výdaje měly činit 23 122 Kč a to výdaje na bydlení 11 600 Kč, osobní výdaje 4 200 Kč, placené výživné 6 600 Kč, a splátky úvěrů 1 560 Kč. Na základě těchto skutečností právní předchůdce žalobkyně stanovil použitelný příjem částkou 23 122 Kč. Z přehledu dokumentů k ověření finanční situace žalované se uvádí, že měl k dispozici doklad o přiznání mateřské a nájemní smlouvu.

6. Pokud jde o nároky uplatněné v tomto řízení má soud po právní stránce za to, že ve všech třech případech byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouva úvěrová, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a rovněž dle ustanovení § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V daném případě bylo z provedených důkazů prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně ve všech třech případech před poskytnutím úvěru vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalované především z údajů, které mu žalovaná sdělila jak o svých příjmech, tak i o svých výdajích. Soustředil se na ověření jejích příjmů, ale z žádného předloženého důkazu nevyplývá, že by došlo k důslednému ověření veškerých tvrzených příjmů žalované jakož i jejich výdajů. Z žádného důkazu není patrno, že by se právní předchůdce žalobkyně zabýval údajnými příjmy žalované označovanými jako příjmy další, výživné, pronájem atd., ač měly tvořit podstatnou část jejích příjmů a to ve všech třech případech, tj. dne 14. 6. 2019, 3. 10. 2019 ani dne 23. 12. 2019. Rovněž tak není patrno, že by si právní předchůdce žalobkyně důsledně ověřoval tvrzené výdaje žalované a to ani pokud jde o splátky úvěrů, kterými v době poskytování každého z výše uvedených úvěrů jíž byla zatížena. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých, neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně v projednávané věci doplnila po podání žaloby svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem a z jakých dokladů ověřoval její právní předchůdce úvěruschopnost žalované. K důkazu předložila formuláře – Karty zákazníka, které žalovaná podepsala vždy v den uzavření smlouvy. Z předložených formulářů lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalované před poskytnutím úvěru dne 23. 12. 2019, dne 3. 10. 2019 i dne 14. 6. 2019 formálně zabýval, byť ve všech případech se tak stalo nedůsledně, pokud jde o závazky žalované. V řízení nebyly předloženy žádné listiny, z nichž byly údaje o úvěruschopnosti žalované ověřeny jeho právním předchůdcem a není patrno, že by se zabýval jinými závazky žalované a že by tyto ověřil z příslušných veřejně dostupných evidencí. Doloženy nebyly žádné tvrzené doklady, které měl právní předchůdce žalobkyně před uzavřením žaloby shlédnout. Žádné důkazy prokazující tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdce řádně ověřil úvěruschopnost žalované před poskytnutím každého jednotlivého úvěru nebyly soudu předloženy ani po poučení dle ust. § 118a odst. 2, 3 o.s.ř., o tom, že je třeba označit důkazy k prokázání jejího tvrzení o tom, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí ověřil před poskytnutím úvěru žalované její schopnost úvěr splatit. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).

7. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalované byly částky ve smlouvách uvedené vyplaceny. Ve prospěch nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na jejímž základě převzala částku 15 000 Kč, uhradila žalovaná postupnými platbami 6 300 Kč a soud proto žalobkyni přiznal částku ve výši 8 700 Kč jako bezdůvodné obohacení žalované a ve zbytku žalobu zamítl. Pokud jde o nároky vyplývající ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], byla ve smlouvě uvedená finanční hotovost 16 000 Kč žalované vyplacena a žalovaná ve prospěch této pohledávky zaplatila 12 725 Kč. Pokud jde o nároky vyplývající ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], byla ve smlouvě uvedená finanční hotovost 20 000 Kč žalované vyplacena a žalovaná ve prospěch této pohledávky zaplatila 21 400 Kč. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve prospěch nároků ze smlouvy [číslo] dne [datum], na jejímž základě převzala částku 15 000 Kč, uhradila postupnými platbami 6 300 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 8 700 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve prospěch nároků ze smlouvy č. [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě převzala finanční hotovost 16 000 Kč a zaplatila 12 725 Kč, určil soud výši bezdůvodného obohacení žalované částkou 3 275 Kč. Pokud jde o plnění převzaté žalovanou dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve výši 20 000 Kč vzal soud za prokázané, že žalovaná ve prospěch této pohledávky zaplatila 21 400 Kč a na její straně proto v tomto případě soud bezdůvodné obohacení neshledal. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Soud proto žalobě zčásti vyhověl ve výroku č. I výrokové části rozsudku a přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. I když je smlouva neplatná, byla žalovaná vyzvána k zaplacení oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které dle podacího lístku bylo téhož dne odesláno na adresu žalované. Podle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podacím lístkem bylo prokázáno, že výzva k plnění byla odeslána dne 24. 11. 2022. Má se za to, že doručena byla 27. 11. 2022 přičemž lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena v délce 10 dnů. Lze tak uzavřít, že ke dni 8. 12. 2022 a žalovaná s plněním v prodlení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.