1 C 152/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Vyskočilové a soudců Ing. Bc. Miroslavy Habel a Ing. Martina Vernera v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 122 835 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 122 835 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 112 500 Kč od 15. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 90 798 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Lounech náhradu nákladů řízení ve výši 3 664,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce dne [datum] uplatnil u soudu vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 112 500 Kč s přísl. na základě tvrzení, že žalovaný jako jeho zaměstnanec dne [datum] jako řidič traktoru [registrační značka] se zavěšeným postřikovačem typu [typ postřikovače] [příjmení] [anonymizováno] na místní komunikaci v katastru [územní celek] na nájezdu ve směru jízdy od firmy [název firmy] na silnici [číslo] jel nepřiměřenou rychlostí a v důsledku této skutečnosti se připojený postřikovač převrátil a vznikla na něm škoda ve výši 2 933 689,21 Kč vč. DPH. Žalobce proto požadoval po žalovaném v souladu s ust. § 257 zákoníku práce zaplatit částku 112 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 6. 2020. Na základě podání žalobce ze dne 2. 12. 2020 soud připustil změnu návrhu, kterou žalobce žalobu rozšířil o částku 10 335 Kč, když žalobce shledal, že 4,5 násobek měsíční mzdy žalovaného činí nikoli 112 500 Kč, ale 122 835 Kč. Předmětem řízení tak je nárok žalobce na zaplacení částky 122 835 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 112 500 Kč od 15. 6. 2020 do zaplacení. Povinnost žalovaného k zaplacení uplatněného nároku žalobce opírá o tvrzení, že žalovaný nesprávným způsobem jízdy zavinil převrácení přívěsu v důsledku nepřiměřené rychlosti, ačkoli vzhledem ke svým zkušenostem musel vědět, že tento způsob jízdy může vést k převržení přívěsu, přesto přiměřenou rychlostí nejel. Pokud jde o vyčíslení vzniklé škody, vychází žalobce v žalobě z cenové nabídky opravy zpracované firmou [právnická osoba] ve výši 2 933 689,21 Kč vč. DPH. V doplnění a rozšíření žaloby ze dne 2. 12. 2020 vyjasnil žalobce, že škoda, která mu vznikla přesahuje 200 000 Kč a činí 216 361 Kč. K této částce dospěl poté, co zohlednil plnění od pojišťovny ve výši 1 183 010 Kč, od něhož odečetl částku 869 671 Kč, kterou vynaložil na doplacení úvěru na pořízení poškozeného postřikovače, náklady na zapůjčení náhradního postřikovače ve výši 104 400 Kč a úroky, které bude nucen zaplatit z úvěru na pořízení nového postřikovače ve výši 335 000 Kč. V dalším podání ze dne 3. 3. 2021 dále upřesnil, že skutečná škoda vzniklá na postřikovači je představována částkou 509 760 Kč a, pokud jde o nároky, které tato částka zahrnuje, odkázal na stanovisko [titul]. [jméno] [příjmení]. Ten výši škody stanovil tak, že vyčíslil výdaje na pořízení stroje a výdaje související částkou 1 835 828 Kč, kdy tato částka sestává ze zaplacených splátek úvěru na pořízení poškozeného postřikovače včetně úroků do 8. 5. 2020 ve výši 927 810 Kč, částky 869 672 Kč vynaložené na doplacení úvěru a úhrady poplatků spojených s předčasným ukončením úvěru a nákladů na zapůjčení náhradního stroje ve výši 104 400 Kč. Po zohlednění dotace úroků od [anonymizováno] v částce 66 054 Kč dospěl k částce - 1 835 828 Kč. Příjmy vyčíslil částkou 1 326 068 Kč, kdy tyto shledal v částkách vyplacených jako pojistné plnění a ve zbytkové hodnotě stroje (1 129 188 Kč + 63 622 Kč + 133 058 Kč). Z rozdílu takto stanovených částek stanovil škodu 509 760 Kč. Pokud jde o výši škody, poukázal žalobce dále na to, že bude nucen zaplatit úrok ve výši 149 473,64 Kč z úvěru na pořízení nového postřikovače a pojistné ve výši 50 213 Kč. Pokud jde o postupně označované složky tvrzené škody, která měla poškozením postřikovače žalobci vzniknout, uvedl žalobce, že jím takto předestřené nároky je třeba brát v úvahu při stanovení výše škody a tyto stojí vedle sebe. Pokud jde o příčinu převrácení postřikovače, uváděl žalobce, že tuto příčinu na základě závěrů znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] spatřuje v řidičské chybě žalovaného, který v levé, tzv. vracející se zatáčce, jel rychlostí nepřiměřenou vzhledem k taženému postřikovači a to byla jediná příčina jeho převrácení a způsobení značné škody. V podání z 20. 1. 2021 žalobce dále odkázal na závěry znaleckého posudku s tím, že znalec při posouzení příčiny nehodového děje vyloučil, že by příčinou mohla být technická závada na pneumatice pravého kola postřikovače. Příčinu nehody a poškození postřikovače je proto třeba spatřovat v řidičské chybě žalovaného, kdy řidič nejel plynulým obloukem a mohlo dojít ke stržení řízení, např. při vyhýbání se protijedoucímu vozidlu. V důsledku stržení řízení by se pak nejen podstatně zmenšil poloměr oblouku, ale vznikl by i krátkodobý impuls s dopadem na snížení rychlosti pro překlopení postřikovače.

2. Žalovaný uplatněný nárok neuznával ani zčásti, s tím, že za vznik škody neodpovídá. Uvedl, že k překlopení postřikovače došlo v důsledku technické závady – náhlého úniku vzduchu z pravé pneumatiky postřikovače. Tato obrana dle vyjádření žalovaného nemohla být vyvrácena ani znaleckým posudkem [titul]. [příjmení], neboť ten byl zpracován na základě ohledání stroje uskutečněného řadu měsíců po nehodě, kdy sám žalobce připouštěl, že došlo k narovnání disku a opravě pneumatiky. Dále má za to, že žalobci žádná škoda nevznikla, neboť mu byla vyplacena částka 1 183 010 Kč od pojišťovny a ponechal si zbytky postřikovače vydražené za částku 133 058 Kč bez DPH, kdy je třeba tuto hodnotu brát v úvahu, neboť bylo jen na žalobci, zda za tuto částku postřikovač prodá. Nesouhlasil s tím, že škodu je třeba spatřovat v nákladech na opravu postřikovače, které přesahují cenu postřikovače nového, když obvyklá cena postřikovače v době nehody byla 1 272 445 Kč. Pokud jde o požadavek na zaplacení nákladů za zapůjčení postřikovače náhradního, neuznával jej, poukazoval na skutečnost, že jde o nárok, o němž v žalobě žádná zmínka není a byl uplatněn až dodatečně v průběhu řízení. Neuznával ani nárok spočívající v úrocích, které žalobce zaplatil z úvěru na pořízení poškozeného postřikovače a na pořízení postřikovače nového. Bránil se též tomu, že by škoda měla spočívat v zaplaceném pojistném.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný u žalovaného pracoval jako pracovník v zemědělství na základě pracovní smlouvy z [datum] a výkon práce započal dne [datum]. Nebylo sporu o tom, že do jeho pracovní náplně náležela též práce řidiče traktoru. Nikdo z účastníků nečinil sporným, že žalovaný v rámci plnění pracovních úkolů u žalobce dne [datum] řídil traktor [registrační značka] se zavěšeným postřikovačem typu [typ postřikovače] [příjmení] [anonymizováno] a při projíždění zatáčky v katastru [územní celek] ve směru jízdy od firmy [název firmy] na silnici [číslo] došlo k převrácení postřikovače. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že k nehodě, tedy převrácení postřikovače došlo dne [datum] v poledních hodinách a nečinili sporným, že obvyklá cena předmětného postřikovače ke dni [datum] se rovnala částce 1 272 445 Kč, tj. částce, z níž vycházela pojišťovna při likvidaci předmětné škodné události.

4. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný v dne [datum] při řízení soupravy výše označeného traktoru a postřikovače zaviněně porušil své povinnosti a zda v příčinné souvislosti s tím vznikla škoda a v jaké výši.

5. Soud ve věci provedl důkaz pracovní smlouvou ze dne [datum] včetně dodatku z [datum], kupní smlouvou [číslo] [rok] ze dne [datum], dohodou o rozvázání pracovního poměru z [datum], cenovou nabídkou opravy postřikovače, fotodokumentací, leteckým snímkem, výzvou právního zástupce žalobce z [datum] včetně doručenky, spisem PČR, územní odbor [obec], [anonymizováno] [číslo] [rok], mzdovými listy žalovaného, fakturou [číslo] potvrzením o účasti na dopravní nehodě z [datum], informací o výplatě pojistného plnění z [datum] a [datum], technickými údaji traktoru, fakturou [číslo] splátkovým kalendářem k úvěrové smlouvě z [datum], zprávou [pojišťovna] [ulice] [anonymizováno] z [datum], nabídkovým listem, oznámením o proplacení pojistného, úvěrovou smlouvou [číslo] povinnými informacemi pro klienty z [datum], zprávou ke škodní události z [datum], hlášenkou pojistné události, doplňkovými pojistnými podmínkami [obec] pojišťovny, informací o výplatě pojistného plnění z [datum] a [datum], přejímacím protokolem z [datum], fakturou [anonymizováno], elektronickou komunikací ke škodní události z [datum], technickým osvědčením postřikovače, výpočtem škody na stroji, záznamem o prohlídce stroje, zprávou [právnická osoba] s.r.o., specifikací postřikovače [typ postřikovače] [příjmení], znaleckým posudkem znalce [titul]. [příjmení] [číslo] včetně dodatku ze [datum] a fotodokumentace, technickým průkazem náhradního postřikovače, soupisem ošetřených ploch, výpisem z účtu žalobce.

6. Pracovní smlouvou ze dne [datum] a jejím dodatkem z [datum] bylo prokázáno, že žalovaný vykonával pro žalobce od [datum] práce v zemědělství. Pracovní poměr žalovaného u žalobce trval do [datum], když z dohody o ukončení pracovního poměru soud zjistil, že byl ukončen k tomuto datu. Z mzdových listů žalovaného soud zjistil, že jeho hrubá mzda činila v lednu 2020 24 723 Kč, v únoru 2020 23 621 Kč, v březnu 2020 33 546 Kč.

7. Ze spisu PČR, územní odbor [obec], [spisová značka PČR] [číslo] [rok], bylo zjištěno, že dle protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] žalobce přivolal v 16.00 hod. policii na místní komunikaci v k.ú. obci [obec] s tím, že na nájezdu ve směru jízdy od firmy [název firmy] na silnici č. [číslo] směr [obec] došlo k dopravní nehodě, jejímž účastníkem byl žalobce jako řidič soupravy traktoru a postřikovače. Pokud jde o vylíčení události a popis nehodového děje žalobce uvedl, že dne [datum] řídil kolem 15.40 hodin traktor [typ postřikovače] [příjmení], [registrační značka], s postřikovačem [typ postřikovače] [anonymizováno] ve směru jízdy od firmy [název firmy] k hlavní silnici [číslo] u [územní celek]. Při průjezdu ostré levotočivé zatáčky došlo k převrácení taženého postřikovače na pravý bok z důvodu podhuštěné pravé pneumatiky, která se při průjezdu zatáčkou svlékla z disku. Z protokolu vyplývá, že technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledání zjištěna ani uplatněna. Odhad škody na postřikovači činil 80 000 Kč a škoda měla spočívat v ohnutém rámu na pravé straně odrazové desky, poškrábání nádrže a konstrukce. Dechová zkouška na alkohol byla negativní. Policie provedla ohledání místa nehody a byl pořízení náčrtek místa dopravní nehody. Žalobci [celé jméno žalobce] byla za přestupek spočívající v porušení ust. § 4 písm. a/, § 4 písm. b/, a § 5 odst. 1 písm. a/ zák. č. 361/2000 Sb. v důsledku naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 7 cit. zákona uložena pokuta v částce 500 Kč. Pokutu žalobce zaplatil na místě. Z protokolu dále vyplynulo, že žalobce souhlasil s tím, že nehodu zavinil. Z náčrtu místa nehody vyplývá, že k nehodě došlo při projíždění zatáčky na vozovce o šíři 8,2 metru, kdy oblouk projíždění je zakreslen jako plynulý ve vzdálenosti 1,6 m od pravého okraje vozovky ve směru jízdy soupravy od firmy [název firmy]. Současně byla policií pořízena fotodokumentace, z níž je patrno, že postřikovač v době šetření nehody stál a je též viditelné svlečení pneumatiky pravého kola postřikovače z disku.

8. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě vydaného policií [datum] vyplynulo zjištění, že [datum] v 15.40 hodin došlo ve výše uvedeném místě k dopravní nehodě, při níž byl poškozen postřikovač nezjištěné [registrační značka]) zaevidováno v r. [rok] – řidič, vlastník – [celé jméno žalobce].

9. Dopisem ze dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení částky 112 500 Kč jako náhrady škody, za kterou odpovídá žalovaný, neboť nesprávným způsobem jízdy dne [datum] v katastru [územní celek] v odpoledních hodinách způsobil převržení postřikovače a vznik škody v celkové výši 2 933 689,21 Kč. Výzva byla žalovanému doručena dne 17.6.2020, jak vyplynulo z předložené dodejky.

10. Z kupní smlouvy [číslo] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zakoupil od prodávajícího [právnická osoba] tažný postřikovač [typ postříkovače] [příjmení] [anonymizováno] za vzájemně ujednanou kupní cenu 67 093 Eur bez DPH. Ze smlouvy u úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že nákup předmětného postřikovače financoval žalobce z úvěru poskytnutého společností [právnická osoba] ve výši 1 784 003 Kč s úrokem 2,49 %. Současně se splátkami úvěru se žalobce zavázal hradit pojistné, když postřikovač byl pojištěn u [právnická osoba] s limitem na majetkové škody 100 000 000 Kč. Pojistné bylo splatné se splátkou úvěru. Z povinných informací ze dne 10. 10. 2017 soud zjistil, že žalobce Fakturou č. [číslo faktury] ze dne [datum] vyzvala společnost [právnická osoba] žalobce k zaplacení ceny postřikovače ve výši 2 109 122 Kč. Dle přejímacího protokolu z [datum] žalobce předmětný postřikovač tento den převzal.

11. Z cenové nabídky společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] vzal soud za prokázané, že tato společnost nabízela opravu předmětného postřikovače po jeho převrácení za částku 2 424 536,54 Kč bez DPH.

12. Ze splátkového kalendáře z [datum] vyplynulo zjištění, že žalobce pořídil nový tažený postřikovač [typ postřikovače] [anonymizováno] a v této souvislosti se zavázal společnosti [právnická osoba] zaplatit ve splátkách 1 820 397 Kč v době od 15.12.2020 do 10.11.2025 a to 1 620 709,99 Kč na jistině, 149 473,61 Kč na úroku a 50 213,40 Kč na pojistném.

13. Ze zprávy [pojišťovna] [ulice] [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uplatnil poškození postřikovače dne [datum] u pojišťovny jako pojistnou událost a na základě toho mu bylo [datum] vyplaceno pojistné plnění 63 622 Kč ve prospěch společnosti [právnická osoba] a dne [datum] pojistné plnění ve výši 1 129 388 Kč ve prospěch téže společnosti. Pokud jde o zůstatkovou cenu – zbytkovou hodnotu stroje, proběhla aukce při níž byla nabídnuta částka 133 058 Kč bez DPH (161 000 Kč včetně DPH), a tato byla výhercem aukce garantována do [datum]. To zda tuto možnost žalobce využije, bylo pouze na jeho rozhodnutí. Z připojeného spisu pojišťovny soud zjistil, že škodná událost z [datum] byla uplatněna zástupcem žalobce dle pojistné smlouvy [číslo]. Ze záznamu o prohlídce stroje vyplývá zjištění, že byla provedena mobilním technikem dne [datum] v opravně [právnická osoba] [obec] a bylo zjištěno poškození rámu – ohnutí, poškození pravého ramene, nádoby na vodu, nádoby na postřik, středového rámu ramen – ohlý, prasklý, deformace pravého blatníku, poškození disku pravého kola, ohnutí pístu naklápění ramen, ulomené ovládání sekcí. Podkladem pro posouzení škodné události bylo potvrzení policie ze dne [datum]. Dne [datum] byly žalobcem uplatněny námitky dotýkající se výše časové ceny stroje. Z výpočtů škody na stroji vyplývá vyčíslení škody ve výši 1 129 388 Kč a 63 622 Kč. Dle nabídkového listu č.j. 293768 byla prostřednictvím internetové aukce nabídnuta cena zbytků poškozeného vozidla v částce 161 000 Kč včetně DPH s platností nabídky a garancí nabídnuté ceny do [datum]. Z dopisu poskytovatele úvěru [právnická osoba] z [datum] soud zjistil, že tento požádal o vyplacení pojistného plnění na účet v dopise označený. Na připojené fotografii je zachycen převrácený postřikovač ležící na vozovce. Z informací o výplatě pojistného plnění ze dne [datum] adresované poskytovateli úvěru vyplývá, že výše pojistného plnění činí 63 622 Kč a jako pojistník a pojištěný je uvedena společnost [právnická osoba]. Z informace o plnění z [datum], z níž vyplývá výše pojistného plnění 1 129 388 Kč, kdy pojistné plnění bylo stanoveno na základě závěru o totální škodě po odečtu zbytkové hodnoty ve výši 133 058 Kč bez DPH a spoluúčasti 10 000 Kč. Součástí spisu je faktura [právnická osoba] a.s. ze dne [datum] na částku 2 109 122 Kč a přejímací protokol ze dne [datum], kterým byl žalobci předmětný postřikovač předán, úvěrová smlouva a technické osvědčení postřikovače, z něhož vyplývá zjištění, že je schopen dosáhnout nejvyšší rychlosti 40 km/hod. Dle informace pojišťovny adresované firmě [právnická osoba] byla pojistná událost řešena jo totální škoda, kdy z ekonomického pohledu není možné povolit opravu stroje, neboť náklady na opravu by přesáhly časovou cenu stroje. Pojistné plnění dosáhlo částky 1 326 068 Kč vč. ceny vraku stroje. Zůstatková cena poškozeného vozidla byla stanovena prostřednictvím internetové aukce a nejvyšší učiněná nabídka je pak považována za reálnou hodnotu, kdy odkup je garantován smluvním partnerem pojišťovny.

14. Z faktury vystavené [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] s datem splatnosti [datum] soud zjistil, že tímto byl žalobce vyzván k zaplacení částky 104 400 Kč bez DPH za zapůjčení postřikovače. Výpisem z účtu žalobce doložil, že k úhradě této částky došlo [datum]. Ze soupisu ošetřených ploch pak vyplývá rozsah ploch, které byly zapůjčeným postřikovačem v průběhu roku 2020, ošetřeny. Technickým průkazem je doloženo, že vlastníkem vozidla [registrační značka] – samopojízdný pracovní stroj, byl [jméno] [celé jméno žalobce].

15. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze [datum] a dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zadal znalci vypracování tohoto posudku s tím, aby objasnil nehodový děj a v této souvislosti určil rychlost jízdy pro převrácení postřikovače. Z obsahu znaleckého posudku vyplynulo zjištění, že minimální rychlost jízdy, při níž by došlo k převrácení postřikovače, by v daném místě musela být vyšší než 47,3 km/h. Tuto rychlost jízdy znalec stanovil pro plynulou jízdu obloukem klopené zatáčky. Uvedl dále, že pokud by řidič nejel plynulým obloukem, mohlo dojít ke stržení řízení např. po vyhýbání protijedoucímu vozidlu. Uzavřel, že technickou závadu jako příčinu překlopení nezjistil a za příčinu překlopení označil řidičskou chybu. Svůj závěr o tom, že k nehodě nedošlo v důsledku technické závady na pravém kole, vysvětlil poukazem na zjištěné ohnutí disku kola, z něhož vyvodil, že jde o poškození vzniklé po převrácení postřikovače, kdy horní část pravého kola narazila na vozovku a sunula se ven z oblouku zatáčky. V dodatku ze [datum] doplnil, že při zpracování znaleckého posudku neměl k dispozici technické údaje traktoru [typ postřikovače] [příjmení] [anonymizována tři slova], ale maximální rychlost postřikovače dle technického osvědčení byla 40 km/h. Doplnil, že pokud stanovil rychlost jízdy soupravy pro překlopení postřikovače, uvažoval s plynulou ustálenou jízdou obloukem zatáčky. Jím stanovená rychlost byla dle technických vlastností traktoru nedosažitelná. Shodně jako při svém doplňujícím výslechu před soudem, uvedl, že technickou závadu na pravém kole jako příčinu nehody na základě popsaných zjištění vylučuje. Příčinu nehody pak znalec shledává v řidičské chybě, tzv. stržení řízení. V dodatku a ve svém výslechu před soudem pak podrobně popsal a rozvedl svá zjištění, která jej vedla k závěru, že k úniku vzduchu z pneumatiky došlo až po pádu postřikovače na vozovku, kdy tento závěr opírá o charakter deformace disku kola. Pokud jde o vlastní příčinu převrácení postřikovače, dle znalce k němu mohlo dojít tím, že by řidič nejel plynulým obloukem a mohl tak strhnout řízení, čímž by se nejen podstatně zmenšil poloměr oblouku, ale vznikl by i krátkodobý impuls s dopadem na snížení rychlosti pro překlopení postřikovače. Z jeho výslechu před soudem dále vyplynulo, že místo, kde k převrácení došlo, je značně frekventované, neboť jím projíždějí kamiony, které najíždějí do zatáčky v protisměru. Znalec poukázal na to, že řidič se takovému protijedoucímu vozidlu mohl vyhýbat směrem doprava k okraji vozovky. Vzhledem k trajektorii zatáčky, pak ale musel o to více zatočit doleva a došlo tak k překocení postřikovače. Pokud jde o konkrétní příčinu znalcem popsaného manévru, nelze ji jednoznačně stanovit a znalec má za to, že ani řádné a včasné zdokumentování stop na vozovce policií by přesnou příčinu chování řidiče, tedy to na jaký podnět reagoval, neobjasnilo. Stopy na vozovce by však umožnily posoudit postavení a pohyb vozidel, tedy soupravy, před pádem postřikovače a po pádu.

16. Soud provedl důkaz fotodokumentací předloženou účastníky, kdy shledal, že bezprostředně po převrácení postřikovače byla pořízena fotodokumentace, z níž je viditelné, že převrácený postřikovač leží na vozovce na pravém boku a na vozovce jsou viditelné stopy vytékající tekutiny. Další fotodokumentace byla provedena poté, co byl postřikovač s odstupem několika hodin žalobcem vrácen na místo nehody a byla přivolána policie, tj. v odpoledních hodinách. Na této fotodokumentaci stopy vytékající vody patrny nejsou. Z fotografií je rozpoznatelné svlečení pneumatiky z disku pravého kola postřikovače. Z leteckého snímku komunikace je patrno, že k nehodě došlo v oblouku levotočivé zatáčky.

17. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek byl žalobcem kolem poledne dne [datum] přivolán k převrácenému postřikovači. Protože postřikovač bránil projíždění vozidel, byl nakladačem postaven na kola, zapojen za traktor a pak už jej svědek viděl až v oploceném areálu žalobce. Žalovaný jako řidič soupravy uváděl, že jel pomalu a neumí si to vysvětlit. Po postavení postřikovače svědek zaznamenal, že měl pokřivený rám.

18. Z výpovědi svědka [titul]. [příjmení] soud zjistil, že byl žalobcem přivolán k převrácenému postřikovači kolem poledne a půjčoval manipulátor na jeho zvednutí. Na místě viděl postřikovač připojený za traktorem a převrácený na pravém boku. Měl za to, že řidič jel nepřiměřeně rychle do zatáčky a pneumatika se musela zabořit do změklého asfaltu. Stopy po pneumatikách v asfaltu viděl. Povšiml si vysvlečené pneumatiky pravého kola, prasklin na rámu, ohnutí rámu a deformace pravého postřikovacího ramene. K tomuto poškození muselo dojít tím, že při pádu se postřikovač o toto rameno opřel celou svojí vahou.

19. Z výpovědi svědkyně [příjmení] soud zjistil, že je manželkou žalobce a stará se o účetní záležitosti. Na místě převrácení postřikovače nebyla, ale uvedla, že v důsledku poškození postřikovače se žalobce zadlužil, protože si musel vzít nový úvěr na pořízení nového postřikovače a také musel věnovat čas jeho výběru a nákupu. Také bylo třeba zapůjčit náhradní postřikovač k ošetření ploch v květnu až říjnu 2020. Na tom se žalobce dohodl se svým bratrem a uhradil za pronájem částku odpovídající výměře ošetřené plochy. Z její výpovědi vyplynulo, že z účetního hlediska je pořízení stroje na úvěr výhodnější než nákup za hotové, neboť úroky z úvěru jsou dotovány garančním fondem. Po zničení postřikovače bylo třeba úvěr doplatit včetně zbývajících úroků, aniž by na ně žalobce dostal dotaci. Pokud jde o vyúčtování pojistného plnění, zůstalo žalobci po doplacení úvěru cca 100 000 Kč. Svědkyně zpracovávala vyčíslení škody ve výši 216 361 Kč a z její výpovědi a písemného vyčíslení škody (č.l. 51 spisu) bylo zjištěno, že z pojistného plnění ve výši 1 193 010 Kč byla částka 869 671 Kč vynaložena na doplacení úvěru včetně úroků. Zbývající částka pojistného plnění ve výši 323 339 Kč pak dle předloženého vyčíslení škody byla využita na zaplacení nákladů na zapůjčení náhradního postřikovače a dále na úroky a vstupní podíl, který je třeba vynaložit na nový úvěr. Částku, za kterou byl vrak vydražen v aukci, svědkyně nezohlednila, neboť se domnívala, že není jisté, zda by se jej vůbec prodat podařilo. Proto bylo později zpracováno další vyčíslení [titul]. [příjmení], kde je s touto majetkovou hodnotou uvažováno.

20. Na základě provedeného dokazování soud po skutkové stránce uzavřel, že žalovaný pracoval u žalobce jako pracovník v zemědělství v době od [datum] do [datum]. Mezi účastníky nebylo sporným, že mimo jiné, vykonával též práci traktoristy, pro kterou splňoval kvalifikační předpoklady. Dne [datum] kolem 12.00 hod. řídil traktor [registrační značka] se zavěšeným postřikovačem typu [typ postřikovače] [příjmení] [anonymizováno] a při projíždění zatáčky v katastru [územní celek] ve směru jízdy od firmy [název firmy] na silnici [číslo] došlo k převrácení postřikovače. Ten poté zůstal ležet na pravém boku na vozovce. Žalobce, kterého žalovaný na místo přivolal, nechal postřikovač zvednout z vozovky manipulátorem a odtáhnout do cca 500 metrů vzdáleného areálu. Poté žalobce nechal v odpoledních hodinách postřikovač převézt zpět na místo nehody a přivolal policii. Policejní šetření proběhlo v nepřítomnosti žalovaného a bez jeho účasti. Žalobce policii sdělil, že kolem 15.40 hodin dne [datum] řídil soupravu traktoru [typ traktoru] [příjmení], [registrační značka] a postřikovače [typ postřikovače] [anonymizováno]. K příčině převrácení uvedl, že při průjezdu ostré levotočivé zatáčky došlo k převrácení taženého postřikovače na pravý bok z důvodu podhuštěné pravé pneumatiky, která se při průjezdu zatáčkou svlékla z disku. Technickou závadu jako příčinu dopravní nehody neuplatnil a tato nebyla na místě ohledání zjištěna. Odhad škody na postřikovači činil 80 000 Kč a škoda měla spočívat v ohnutém rámu na pravé straně odrazové desky, poškrábání nádrže a konstrukce. Žalobce na místě zaplatil pokutu ve výši 500 Kč. Z protokolu dále vyplývá, že žalobce vystupoval jako řidič soupravy v době nehody a uvedl, že k nehodě došlo dne [datum] v 15.40 hodin. Žalobce rovněž souhlasil s tím, že nehodu zavinil. Z náčrtu místa nehody vyplývá, že k nehodě došlo při projíždění zatáčky na vozovce o šíři 8,2 metru, kdy oblouk projíždění je zakreslen jako plynulý. Následně žalobce uplatnil nárok na náhradu škody na postřikovači u pojišťovny a ta posoudila škodu na postřikovači jako totální, když vycházela z obvyklé ceny ve výši 1 272 445 Kč a vyplatila pojistné plnění ve výši 1 193 010 Kč společnosti [právnická osoba] jako poskytovateli úvěru na pořízení postřikovače. Z pojistného plnění byla částka 869 671 Kč vynaložena na doplacení úvěru na pořízení postřikovače včetně úroků. Částku 323 339 Kč obdržel žalobce a vynaložil ji na úhradu za zapůjčení náhradního postřikovače a na náklady spojené s pořízením nového postřikovače. Kromě vyplaceného pojistného plnění 1 193 010 Kč žalobci zůstaly zbytky stroje v hodnotě 133 058 Kč bez DPH, kdy žalobce nevyužil nabídky na jejich odprodej za tuto částku a ponechal si je. Na zapůjčení náhradního postřikovače od svého bratra vynaložil žalobce částku 104 400 Kč bez DPH, když soud vzal za prokázané, že tímto strojem prováděl chemické ošetření porostů na jím obhospodařovaných pozemcích v době od května do října 2020. Žalobce poté pořídil nový postřikovač [typ postřikovače] [anonymizováno] a v této souvislosti se zavázal společnosti [právnická osoba] zaplatit ve splátkách 1 820 397 Kč v době od [datum] do [datum] a to 1 620 709,99 Kč na jistině, 149 473,61 Kč na úroku a 50 213,40 Kč na pojistném. Žalovaného vyzval k zaplacení náhrady škody dopisem svého zástupce ze dne [datum], kterým požadoval zaplatit částku 112 500 Kč s tím, že mu žalovaný způsobil škodu na postřikovači ve výši 2 933 689,20 Kč vč. DPH. Toto vyčíslení škody vychází z nákladů na opravu předmětného postřikovače vyčíslených [právnická osoba] [obec] a.s.. Na základě takto stanovené výše škody podal žalobce žalobu u soudu, když žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval.

21. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 zák. práce).

22. Škodou, jako jedním z předpokladů odpovědnosti zaměstnance podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce, se rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (tj. majetková újma) a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Skutečnou škodou (§ 257 odst. 1 zák. práce) je nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele.

23. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním skutečně způsobil; není proto dána jeho odpovědnost za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele, případně zaviněním jiného zaměstnance nebo třetích osob vně zaměstnavatele. V řízení o náhradu škody podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce má žalobce (poškozený zaměstnavatel) procesní povinnost tvrdit (srov. § 101 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu) a posléze i prokázat (srov. § 101 odst. 1 písm. a) a 120 odst. 1 občanského soudního řádu) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu (viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4377/2013 ze dne 6. 8. 2015). Z obsahu tohoto rozhodnutí dále vyplývá, že„ o porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním jde tehdy, jedná-li zaměstnanec (v podobě konání nebo opomenutí) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním v rozporu s povinnostmi, které mu byly stanoveny právními předpisy, vnitřními předpisy, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Porušení pracovních povinností zaměstnancem (protiprávnost jeho jednání) vyjadřuje objektivní stav, který tu buď je, nebo není a který nastává bez ohledu na to, zda zaměstnanec ho chtěl způsobit nebo zda věděl, že může nastat. Zavinění oproti tomu vyjadřuje psychický (vnitřní) vztah zaměstnance ke svému jednání (konání nebo opomenutí), jímž porušil své pracovní povinnosti, a ke škodě jako následku takového protiprávního jednání“.

24. Po provedeném dokazování a na základě nesporných tvrzení stran vzal soud v projednávané věci za prokázané, že k převrácení postřikovače dne [datum] došlo za situace, kdy žalovaný v rámci plnění svých pracovních povinností řídil soupravu traktoru a předmětného postřikovače. V důsledku převrácení vznikla na tomto stroji škoda. Škoda, kterou lze požadovat po žalovaném jako zaměstnanci, spočívá v nastalém zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele (skutečná škoda). V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky bylo nesporným, že obvyklá cena předmětného postřikovače ke dni [datum] se rovnala částce 1 272 445 Kč, tj. částce, z níž vycházela pojišťovna při likvidaci předmětné škodné události. Pojistné plnění bylo vyplaceno ve výši 1 193 010 Kč a žalobce si ponechal poškozený stroj, který dle provedené aukce měl hodnotu 133 058 Kč bez DPH. Celkem tak disponoval majetkovými hodnotami ve výši 1 326 068 Kč. Není pochyb o tom, že utrpěl škodu rovnající se výši obvyklé ceny zničeného postřikovače 1 272 445 Kč. Pokud jde o další žalobcem označované škody, má soud za to, že ke skutečné škodě v podobě zmenšení majetku žalobce nedošlo tím, že dle žalobcem uzavřené smlouvy částí pojistného plnění ve výši 869 671 Kč byly uhrazeny jeho závazky z úvěru na pořízení poškozeného postřikovače, neboť tím současně došlo k zániku těchto již existujících závazků žalobce, založených předmětnou úvěrovou smlouvou. Existence těchto závazků je důsledkem obchodního rozhodnutí žalobce pořídit předmětný stroj na úvěr a v této souvislosti akceptovat ujednání, že z případného pojistného plnění budou uhrazeny přednostně tyto závazky. Soud má za to, že nelze spatřovat vznik skutečné škody na straně žalobce ani v podobě výdajů spojených s pořízením dalšího postřikovače a to ať už jde o tzv. akontaci, popř. výdaje spočívající v budoucnu splatných úrocích z úvěru na jeho pořízení, když i v tomto případě takto vzniklé závazky, včetně závazku hradit pojistné, jsou důsledkem obchodního rozhodnutí žalobce. Tento závěr odpovídá zjištění, že úroky placené žalobcem v souvislosti s pořízením původního i nového postřikovače, jsou dotovány PGRLF a tento způsob pořízení stroje je pro žalobce výhodnější než nákup za hotové i z daňového hlediska, jak uvedla svědkyně [příjmení]. Závazek k úhradě ceny postřikovače nového je pak vyvážen hodnotou nabývané věci. Pokud jde o škodu spočívající v nákladech na zapůjčení náhradního postřikovače, vzal soud za prokázané, že žalobce částku 104 400 Kč bez DPH vynaložil. Vzhledem k výši pojistného plnění, a hodnotě zbytků poškozeného stroje v porovnání s obvyklou cenou postřikovače, by pak škoda činila 50 777 Kč a žalovanému proto nelze přisvědčit v tom, že k vzniku skutečné škody na straně žalobce nedošlo.

25. Pokud jde o naplnění dalších předpokladů úspěšného uplatnění náhrady škody proti zaměstnanci, bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporným, že k převrácení postřikovače došlo za situace, kdy žalovaný v rámci plnění svých pracovních povinností řídil soupravu – traktor a postřikovač. Znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení] má soud za vyvrácenu námitku žlaovaného, že k převrácení postřikovače došlo v důsledku náhlého úniku vzduchu z pneumatiky pravého kola postřikovače. V tomto směru vyznívá znalecký posudek přesvědčivě, když nevznikají žádné pochybnosti o odborných znalostech a zkušenostech znalce, pokud hodnotil charakter deformace disku pravého kola a vyvodil z něho způsob vzniku této deformace. Znalec dle názoru soudu přesvědčivě a logicky vysvětlil, jak dospěl ke svým závěrům vylučujícím náhlý únik vzduchu z pneumatiky pravého kola postřikovače jako příčinu překlopení. Nelze sice přehlédnout námitku žalovaného, že postřikovač znalec ohledal s odstupem cca půl roku od nehody poté, kdy sám žalobce do disku zasáhl pokusem o jeho narovnání a nechal provést opravu pneumatiky pravého kola. Nicméně bylo prokázáno, že znalec měl k dispozici fotografii z místa nehody, kterou soud hodnotí jako autentickou, odpovídající stavu stroje krátce po nehodě, v době, kdy došlo k postavení postřikovače na kola, což lze vyvodit z toho, že na fotografii je zachycena stékající tekutina (č.l. 184). I na této fotografii je patrné ohnutí disku (ráfku) pravého kola postřikovače a poškození pneumatiky na tomto kole. Takto zachycené poškození pravého kola postřikovače odpovídá tomu, co znalec zjistil a popsal [datum] při ohledání postřikovače a soud má proto za to, že znalec měl pro svůj závěr vylučující žalovaným uváděnou příčinu převrácení postřikovače dostatečné a věrohodné podklady. Závěry znalce též vylučují jako příčinu převrácení postřikovače nepřiměřenou rychlost soupravy, tj. překročení rychlosti, při níž by k převrácení postřikovače došlo. Znalec v posudku uzavřel, že rychlost soupravy, při níž by došlo k převrácení postřikovače, by, při projíždění oblouku zatáčky plynulou jízdou, musela být vyšší než 47,3 km/hod., ale dosažení této rychlosti bylo vyloučeno s ohledem na technické parametry tažného vozidla – traktoru. Touto metodou znalec dospěl k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou převrácení postřikovače je řidičská chyba žalovaného. Ve svém doplňujícím výslechu osvětlil, že řidičskou chybou rozumí manévr, při němž došlo k stržení řízení vozidla vlevo. Pokud jde o vlastní popis nehodového děje, označil znalec jako nejpravděpodobnější situaci, při které se řidič soupravy vyhýbal protijedoucímu vozidlu tím, že soupravu vyhnul směrem doprava k pravému okraji vozovky, ale poté vzhledem k trajektorii zatáčky, musel o to více zatočit doleva a došlo tak k překocení postřikovače. Současně z jeho výpovědi před soudem vyplynulo, že nelze objasnit bezprostřední příčinu znalcem předpokládaného chování řidiče. V tomto směru nelze pominout, že je na žalobci, aby prokázal, že ze strany žalovaného došlo k porušení pracovních povinností, tj. protiprávnímu jednání a soud má za to, že v projednávaném případě žalobce takové jednání žalovaného v podobě zaviněného porušení jeho pracovních povinností neprokázal. Pojem řidičská chyba je pojmem natolik obecným, že jej nelze podřadit pod konkrétní porušení pracovněprávních povinností žalovaného, popř. povinností řidiče vyplývajících z pravidel silničního provozu, popř. porušení jiné konkrétní pracovní povinností žalovaného. O takové porušení by se mohlo jednat v případě, že by bylo v řízení prokázáno, že stržení řízení bylo důsledkem jednání žalovaného (v podobě konání nebo opomenutí) v rozporu s povinnostmi, které mu byly stanoveny právními předpisy, vnitřními předpisy, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance; v dané věci i pokud by porušil pravidla silničního provozu. Nic takového však v řízení nevyšlo najevo a nebylo prokázáno. Pro prokázání způsobu jízdy žalovaného před překlopením postřikovače však nejsou k dispozici žádné důkazy. Znalec předestřel řadu situací, pro které by mohlo ke stržení řízení dojít, jako telefonování za jízdy, nepozornost řidiče, ale i reakce na chování jiného účastníka silničního provozu, např. protijedoucí vozidlo nebo osoby pohybující se po vozovce. Soud má za to, že zdokumentování pohybu soupravy po vozovce ze zanechaných stop bezprostředně po nehodě, by bylo důkazem, který by napomohl objektivnímu objasnění nehodového děje, neboť by bylo možno zjistit přinejmenším to, v jaké části vozovky, v jakém jízdním pruhu, se souprava řízená žalovaným před nehodou pohybovala, jaký byl směr jejího pohybu, zda, popř. v které části vozovky došlo k předpokládanému stržení řízení a jaké bylo postavení traktoru a postřikovače po nehodě, byť lze se znalcem souhlasit, že ani pak by nemuselo být jednoznačné na jaký podnět žalovaný reagoval a zda reakce jeho reakce byla přiměřená a odpovídající situaci. To, že žalobce před policií vystupoval jako řidič traktoru a účastník nehody a sám sdělil, že příčinou nehody byl náhlý únik tlaku vzduchu v pneumatice, je okolností, která řádnému šetření příčin nehody v době, kdy bylo možno zdokumentovat i stopy na vozovce a obstarat případné další důkazy o průběhu nehodového děje, zabránila. Žalobce je podnikatelem, tedy osobou, od níž lze očekávat alespoň elementární znalostí práva, a v kontextu s touto skutečností se jeho postup při šetření nehody ze dne [datum] jeví jako nevysvětlitelný tvrzeným rozrušením. I pokud by však postupoval popsaným způsobem v důsledku rozrušení, nic to nemění na skutečnosti, že tak zabránil řádnému vyšetření průběhu nehody, znemožnil vyjádření žalovaného k nehodě bezprostředně po ní a soud má za to, že za této mimořádné situace nepostačuje závěr znalce o řidičské chybě žalovaného k tomu, aby jednání žalovaného bylo možno označit za protiprávní a žalovanému bylo přičteno zavinění nehodového děje, natož posoudit formu a míru zavinění, když způsob jízdy žalovaného před nehodou a vlastní příčina převrácení postřikovače prokázány nebyly. Je proto třeba dát žalovanému za pravdu v tom, že jej žalobce vyloučil z účasti na vyšetření nehody policií a zamezil mu tak ve vyjádření k průběhu nehodového děje i poškození postřikovače v době, kdy řádný postup mohl vést k spolehlivému objasnění průběhu nehodového děje i příčiny převrácení postřikovače a umožnit posouzení toho, zda žalovaný porušil konkrétní povinnost či nikoli a posoudit i to, zda z jeho strany šlo o jednání zaviněné. V případě obecné odpovědnosti leží důkazní břemeno na straně zaměstnavatele, který je tak povinen prokázat, mimo jiné, též zaměstnancovo zavinění. V projednávané věci nevyplynulo z provedených důkazů, že škoda, kterou žalobce uplatňuje jako škodu vzniklou převrácením postřikovače, vznikla v příčinné souvislosti se zaviněným porušením povinností žalovaného. Zaviněné porušení pracovních povinností zaměstnancem nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; musí však být jednou z příčin, a to příčinou důležitou, podstatnou a značnou, ale pro takový závěr neskýtá ani znalecký posudek [titul]. [příjmení] oporu, neboť ani na jeho základě nelze vyloučit, že k znalcem uvažovanému stržení řízení žalovaným došlo např. v reakci na ohrožení protijedoucím vozidlem, popř. chování jiných účastníků silničního provozu, aniž by žalovanému bylo možno klást k tíži porušení jakéhokoli předpisu o silničním provozu nebo jiné jeho povinnosti zaměstnance. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobu zamítl.

26. Žalovaný požadoval náhradu nákladů řízení. V řízení byl plně úspěšný a náleží mu tak právo na plnou náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalovanému za každý uskutečněný úkon právní služby náleží náhrada ve výši stanovené dle ust. § 6 odst. 1, § 9 odst. 3, § 7 pol. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen a.t., z tarifní hodnoty 112 500 Kč ve výši 5 620 Kč za úkony spočívající v převzetí zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t.) a vyjádření ze dne 9. 9. 2020 (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.), tj. 2 x 5 620 Kč. Za úkony uskutečněné po rozšíření žaloby žalobcem, náleží žalovanému náhrada ve výši stanovené z tarifní hodnoty 122 835 Kč částkou 6 020 Kč za úkony spočívající ve vyjádření ze dne 16. 12. 2020, replice ze dne 1. 2. 2021, vyjádření ze dne 18. 3. 2021, (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.). Účelně vynaložený náklad řízení žalovaného soud shledal i v účasti jeho právního zástupce při jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] (2 úkony), [datum], [datum] (2 úkony), tj. 10 x 6 020 Kč. Ke všem těmto úkonům náleží též náhrada režijních výloh v celkové výši 3 600 Kč (12 x 300 Kč) dle ust. § 13 odst. 4 a.t.. Pokud jde o úkony spočívající ve vyjádřeních žalovaného ze dne 16. 12. 2020, 1. 2. 2020 a 18. 3. 2020, náklady žalovaného soud shledal jako účelně vynaložené, neboť těmito podáním reagoval právní zástupce žalovaného na postupně doplňovaná skutková tvrzení žalobce k tvrzením o zaviněném jednání žalovaného i výši škody. Protože právní zástupce žalovaného doložil, že je plátcem DPH, náleží žalovanému též 21 % DPH z částky 75 040 Kč ve výši 15 758 Kč Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 90 798 Kč.

27. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce byl v řízení neúspěšný a nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a soud mu proto uložil povinnost k zaplacení nákladů, které v tomto řízení stát vynaložil ve výši 3 664,50 Kč, když se jedná o náklady, které stát vynaložil na úhradu znalečného znalce [titul]. [jméno] [příjmení].