Okresní soud v Lounech · Rozsudek

1 C 234/2023

č. j. 1 C 234/2023-69

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-22 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSLN:2023:1.C.234.2023.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 100 254,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši -) 19 052,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 052,02 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý zákonnou sazbou z částky 19 052,02 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 ve výši 618,53 Kč, -) 12 936 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 936 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý zákonnou sazbou z částky 12 936 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 ve výši 419,97 Kč, -) 45 912 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 912 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý zákonnou sazbou z částky 45 912 Kč za dobu od 25. 10. 2022 do 18. 1. 2023 ve výši 1 622,64 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky -) 7 250,37 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 983,05 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 447,81 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 226,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 7 250,37 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení; -) 8 430,51 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 166,76 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 21 366,51 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 266,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 8 430,51 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení; -) 6 673,22 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 004,62 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 50 985,22 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 221,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 6 673,22 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 870,15 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] [titul], advokáta.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky 100 254,12 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení jako nedoplatku ze tří postupně uzavřených úvěrových smluv. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejím základě v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku ve výši 33 217 Kč. Žalovaný celkem na tento poskytnutý úvěr uhradil částku 14 164,98 Kč. To vedlo žalobkyni k zesplatnění celého úvěru dle čl. 7 VP ke dni ke dni 17.10.2022. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne 17.10.2022 odeslaným doporučeně na jeho adresu. Nároky žalobkyně z této smlouvy sestávají z neuhrazené jistiny ve výši 24 447,81 Kč s tím, že tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil, poplatků za pojištění ve výši 254,58 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3983,05 Kč (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru při sazbě 26,28 % ročně z dlužné částky), kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 845,05 Kč za dobu ode dne 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 při sazbě 15 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které žalovaný za dobu trvání úvěrové smlouvy načerpal částku ve výši 23 634 Kč. Žalovaný celkem na tento poskytnutý úvěr uhradil částku 10 698 Kč. To vedlo žalobkyni k zesplatnění celého úvěru ke dni 17.10.2022. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17.10.2022. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 21 366,51 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 766,51 Kč, s tím, že tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil, - nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč, žádá dále kapitalizovaný úrok ve výši 3 166,76 Kč, který byl spočten jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 24,88 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 18.10.2022 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne 18.01.2023 z částky 19 766,51 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 686,53 Kč, který byl vypočten, za dobu ode dne 01.11.2022 do dne 18.01.2023, tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 15 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Dále žalobkyně opírá nárok o tvrzení, že s žalovaným uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ÚS, tedy ve výši 2 272 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvě, a to od [datum], tedy ode dne, kdy byl úvěr žalovanému poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 27,64 % ročně. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 9 088 Kč žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila dle odst. 5.

2. ÚP, (nastalo prodlení dlužníka se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce) ke dni 10.10.2022. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru doporučeným dopisem ze dne 10.10.2022. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 52 585,22 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 50 985,22 Kč (součet neuhrazených položek jistina a zesplatněná jistina), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč, požaduje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 8 004,62 Kč jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku při sazbě 27,64 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum] do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne [datum] z částky 50 985,22 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 844,20 Kč, tj. ode dne 25.10.2022 do dne 18.01.2023, vzniklý sazbou 15 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení úroků z každé uplatněné jistiny od 19. 1. 2023 a úroku z prodlení v zákonné výši z každé uplatněné jistiny od 19. 1. 2023 do zaplacení. Uvedla, že před uzavřením každé smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. V podrobnostech žalobkyně poukázala na písemný postup posouzení úvěruschopnosti spolu s argumentací, jak bylo k posouzení dospěno. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil a svoji neúčast nijak neomluvil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti za účasti zástupce žalobkyně.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr do částky 25 000 Kč s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Součástí smlouvy je sazebník poplatků a odměn platný k 1. 11. 2019 a ujednání o pojištění schopnosti splácet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad, žalovaný celkem načerpal částku 33 217 Kč a uhradil částku 14 164,98 Kč. Z oznámení o zesplatnění vyplynulo, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17. 10. 2022 a dopisem z téhož dne vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán žalovanému doporučeně dne 17. 10. 2022. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobkyně měla k dispozici prohlášení žalovaného o tom, že je svobodný, je zaměstnán s příjmem ve výši 21 000 Kč měsíčně a bydlí u rodičů. Dle potvrzení o ověření bonity klienta byla žalobkyně informována dále o splátkách jiným společnostem ve výši 4 000 Kč a na základě takto zjištěných údajů a informací z veřejně dostupných rejstříků shledala, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru – flexibilní půjčka – ze dne [datum] [číslo] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč a roční úrokovou sazbou 24,88 %. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet splátkou ve výši 2,97 % z úvěrového rámce, tj. 594 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Součástí smlouvy je sazebník poplatků a odměn a ujednání o pojištění schopnosti splácet. Žalovaný uvedl, že je zaměstnanec, bydlí u rodičů a jeho čistý měsíční příjem činí 15 853 Kč. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta se před poskytnutím úvěru žalobkyně zabývala schopností žalovaného úvěr splácet a při tomto posouzení vycházela z jeho příjmu ve výši 15 853 Kč a přihlížela ke splátkám jiným společnostem 17 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný za dobu trvání smlouvy načerpal částku ve výši 23 634 Kč a na tento poskytnutý úvěr uhradil částku 10 698 Kč. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17.10.2022, který byl zaslán doporučeně na jeho adresu dle poštovního podacího archu dne 17. 10. 2022.

5. Ze smlouvy o hotovostním a revolvingovém úvěru [datum] [číslo] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou 24,88 % a hotovostní úvěr ve výši 55 000 Kč s roční úrokovou sazbou 27,64 %. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet splátkou ve výši 2 272 Kč Součástí smlouvy je sazebník poplatků a odměn. Žalovaný uvedl, že je zaměstnanec, bydlí u rodičů a jeho čistý měsíční příjem činí 23 500 Kč. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta se před poskytnutím úvěru žalobkyně zabývala schopností žalovaného úvěr splácet a při tomto posouzení vycházela z jeho příjmu ve výši 23 500 Kč a přihlížela ke splátkám jiným společnostem 20 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný za dobu trvání smlouvy načerpal částku ve výši 55 000 Kč a splatil 9 088 Kč. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy dopisem ze dne 17.10.2022, který byl zaslán doporučeně na jeho adresu dle poštovního podacího archu dne 17. 10. 2022.

6. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 110 701,83 Kč jako nedoplatku z úvěrových smluv uzavřených s žalobkyní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 3. 11. 2022 zaslanou dle poštovního podacího archu na jeho adresu dne 4. 11. 2022.

7. Podmínky pojištění schopnosti splácet vyplynuly z rámcové pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo]. Bližší podmínky splácení, sankcí a práv smluvních stran z úvěrových vztahů jsou upraveny úvěrovými podmínkami pro hotovostní úvěr a flexibilní půjčku (revolving).

8. Pokud jde o nároky uplatněné v tomto řízení má soud po právní stránce za to, že ve všech třech případech byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouva úvěrová, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a rovněž dle ustanovení § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V daném případě bylo z provedených důkazů prokázáno, že žalobkyně ve všech třech případech před poskytnutím úvěru vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného především z údajů, které jí žalovaný sdělil jak o svých příjmech, tak i o svých výdajích, aniž by tyto údaje byly ověřovány. Z žádného důkazu není patrno, že by se žalobkyně zabývala údajnými příjmy žalovaného, popř. jeho rodinných příslušníků, zjišťoval výši jeho výdajů a tyto ověřoval, ani, že by se blíže zabýval splátkami závazků žalovaného, ač z potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti vyplývá, že před poskytnutím úvěru ve výši 55 000 Kč hradil žalovaný závazky ve výši 20 000 Kč, ač jeho příjem dosahoval částky 23 500 Kč. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých, neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ani poté, co byla žalobkyně soudem upozorněna dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř. na možnost jiného právního posouzení, pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím každého jednotlivého úvěru postupovala žalobkyně s odbornou péčí. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).

9. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. V řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný ze smlouvy ze dne [datum] o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] obdržel 33 217 Kč a uhradil částku 14 164,98 Kč a soud na straně žalovaného shledal bezdůvodné obohacení ve výši 19 052,02 Kč. Na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum] žalovaný obdržel částku 23 634 Kč a uhradil částku 10 698 Kč a na jeho straně soud shledal vznik bezdůvodného obohacení ve výši 12 936 Kč. Ze smlouvy o hotovostním a revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] mu byla poskytnuta částka 55 000 Kč a uhradil částku 9 088 Kč a jeho bezdůvodné obohacení tak činí 45 912 Kč Celkem tak soud shledal na straně žalovaného bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně ve výši 77 900,02 Kč (19 052,02 + 12 936 + 45 912). Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Soud proto žalobě vyhověl částečně ve výroku č. I výrokové části rozsudku a přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. I když je smlouva neplatná, byl žalovaný vyzván k zaplacení písemným oznámením o zesplatnění úvěru [číslo] písemným oznámením o zesplatnění úvěru [číslo] ze dne [datum] odeslanými téhož dne na adresu žalovaného a oznámením o zesplatnění úvěru [číslo] ze dne [datum] odeslaným téhož dne na adresu žalovaného. Podle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Má se tak za to, že výzvy ze dne 17. 10. 2022 byly doručeny 20. 10. 2022 a výzva k plnění ze dne 10. 10. 2022 dne 13. 10. 2022, přičemž lhůta k plnění byla v každé z výzev stanovena v délce 14 dnů. Soud proto uzavřel, že žalovaný je s plněním částky 19 052,02 Kč a částky 12 936 Kč v prodlení od 1. 11. 2022 a s plněním částky 45 912 Kč od 25. 10. 2022. Proto žalobkyni přiznal část uplatněného nároku na kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý zákonnou sazbou z částky 19 052,02 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 v částce 618,53 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 1. 11. 2022 do 18. 1. 2023 vzniklý zákonnou sazbou z částky 12 936 Kč ve výši 419,97 Kč a z částky 45 912 Kč za dobu od 25. 10. 2022 do 18. 1. 2023 ve výši 1 622,64 Kč, jak je ve výroku uvedeno. Dále pak žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši z každého jednotlivého nároku od 19. 1. 2023 do zaplacení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v této věci činí 22 082,35 Kč. Účelně vynaložené náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 011 Kč; odměně za právní zastoupení a náhradě režijních výloh právního zástupce žalobkyně za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 77 900,02 Kč po 4 220 Kč (ust. § 6 odst. 1, § 7 vyhl. 177/199 Sb., advokátní tarif) za úkony právní služby sestávající z odměny právního zástupce za převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb), předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. 177/1996 Sb.), sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. 177/1996 Sb.) a účast při jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) vyhl. 177/1996 Sb. a k nim příslušejících režijních paušálů v částce 1 200 Kč (4 x 300 Kč) dle ust. 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb.. Účelně vynaložený náklad řízení žalobkyně soud shledal též v cestovném zástupce žalobkyně k jednání soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizována dvě slova] ve výši 975 Kč za celkem 130 km při průměrné spotřebě použitého motorového vozidla 5,2 litru/100km NM, při ceně 44,10 Kč litr a náhradě opotřebení v částce 5,20 Kč km (ustanovení § 1 písm. b vyhlášky č. 467/2022 Sb.). Žalobkyni dále náleží náhrada za čas zástupce strávený na cestě dle ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč za 4 započaté půlhodiny (4 x 100 Kč). Žalobkyni rovněž náleží náhrada 21 % DPH ve výši 3 136,35 Kč, neboť její právní zástupce doložil, že je plátcem DPH. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka zahrnující příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 118 784 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pro částku 80 561 Kč zahrnující i příslušenství a vznikl jí proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 35,64 % účelně vynaložených nákladů v částce 7 870,15 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).

12. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.