1 C 287/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 220 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 220 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 220 000 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 57 354 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 220 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši na základě tvrzení, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o bezúročné půjčce, podle níž žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 300 000 Kč. Půjčku se žalovaný zavázal vrátit ve lhůtě pět roků ode dne uzavření smlouvy do 7. 9. 2018. Ve prospěch pohledávky žalobce žalovaný postupnými platbami uhradil pouze 80 000 Kč a to [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 30 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč. V průběhu řízení žalobce doplnil svá skutková tvrzení tak, že půjčka byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy o půjčce na zahradě domu žalobce a uvedl, že ve stejný den byla uzavřena kupní smlouva s manželkou žalovaného, kterou do jejího vlastnictví žalobce převedl nemovitosti v k.ú. [obec] avšak jedná se o samostatné kontrakty. Veškeré nároky ze smlouvy o převodu nemovitostí byly uhrazeny. Poukázal na ust. § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o.z.), které stanoví, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Má za to, že pokud žalovaný ve prospěch půjčky plnil, závazek uznává.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, v němž namítl, že k poskytnutí půjčky žalobcem žalovanému nedošlo a tvrzení o jejím poskytnutí je nepravdivé. Při jednání ve věci samé žalovaný doplnil, že předložená smlouva o půjčce měla být jakousi pojistkou, kterou si žalobce chtěl zajistit zaplacení části kupní ceny nemovitostí, které od něho kupovala manželka žalovaného, požadované tzv.„ bokem“, tj. mimo smlouvu kupní. Pro případ, že by nárok žalobce uplatnil z tohoto titulu, namítl žalovaný promlčení nároku. V replice na doplněná tvrzení žalovaný odmítl, že by došlo k předání půjčky 300 000 Kč v hotovosti u žalobcova domu a že by zde byla podepsána současně i smlouva o půjčce. Ve smlouvě o převodu nemovitostí byla uvedena kupní cena 200 000 Kč, z níž bylo v hotovosti uhrazeno pouze 100 000 Kč. Proto žalobce chtěl zajistit svůj požadavek na zaplacení celkové ceny ve výši 400 000 Kč tím, že bude podepsána smlouva o půjčce na částku 300 000 Kč, kdy částka 100 000 Kč je nedoplatkem z kupní smlouvy a částka 200 000 Kč částí kupní ceny požadované žalobcem tzv. mimo smlouvu.

3. Sporným mezi účastníky soud shledal, zda došlo k předání částky 300 000 Kč žalobcem žalovanému, zda písemnou smlouvu o půjčce podepsanou dne [datum] strany uzavřely platně na základě vážné vůle, popř. zda tímto právním úkonem zastíraly jiný právní úkon a zda plnění, která žalovaný poskytoval žalobci, byla uskutečněna ve prospěch nároků ze smlouvy o půjčce, nebo zda šlo o plnění uskutečněná ve prospěch části kupní ceny nemovitostí. Sporným mezi účastníky soud shledal platby tvrzené žalovaným ze dne z [datum] na částku 100 000 Kč, z [datum] na částku 10 000 Kč, z [datum] na částku 10 000 Kč.

4. Žádná ze stran nečinila sporným, že dne [datum] došlo k podpisu kupní smlouvy žalobce a manželky žalovaného, kterou žalobce uzavřel jako prodávající, o převodu nemovitostí v k.ú. [obec] ani to, že žalobce a žalovaný podepsali téhož dne smlouvu o půjčce na částku 300 000 Kč. Sporným strany nečinily ani to, že žalovaný uhradil žalobci platby [datum] ve výši 10 000 Kč, [datum] ve výši 10 000 Kč, [datum] částku 30 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč. Rovněž tak nebylo mezi účastníky sporným, že platby uskutečněné [datum] ve výši 10 000 Kč, [datum] ve výši 10 000 Kč, [datum] ve výši 10 000 Kč, [datum] ve výši 20 000 Kč a [datum] ve výši 50 000 Kč byly úhradami kupní ceny nemovitostí dle kupní smlouvy.

5. Soud ve věci provedl dokazování výslechem účastníků, výslechem svědkyně [příjmení], smlouvou o převodu vlastnictví k nemovitostem, smlouvou o půjčce z [datum], pokladními doklady, předžalobní výzvou z 6. 8. 2021 včetně podacího lístku.

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že se touto smlouvou žalovaný jako dlužník zavázal k vrácení půjčky 300 000 Kč do 5 roků, popř. 30 000 Kč po půl roce, celkem ročně 60 000 Kč.

7. Z pokladních dokladů bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] přijal od žalovaného částku 10 000 Kč označenou jako splátku půjčky, dne [datum] žalovaný zaplatil žalobci částku 10 000 Kč označenou jako splátku úvěru, dne [datum] uhradil žalovaný žalobci částku 30 000 Kč označenou jako splátku úvěru, dne [datum] žalovaný zaplatil žalobci částku 10 000 Kč jako splátku úvěru, dne [datum] zaplatil žalovaný žalobci 10 000 Kč jako splátku dluhu, [datum] žalovaný uhradil žalobci částku 10 000 Kč označenou jako splátku dluhu. Všechny doklady jsou stvrzeny podpisem žalobce jako příjemce a podpisem žalovaného jako osoby vydávající.

8. Z pokladních dokladů ze dne [datum], [datum] Kč a z [datum] soud zjistil, že dle jejich obsahu měl žalobce přijmout dne [datum] částku 100 000 Kč označenou jako splátku úvěru, dne [datum] částku 10 000 Kč jako splátku na garáže a dne [datum] částku 10 000 Kč jako splátku dluhu. Jako vydávající je podepsán žalovaný.

9. Z pokladních dokladů ze dne [datum] na částku 10 000 Kč, [datum] na částku 10 000 Kč, [datum] na částku 10 000 Kč, [datum] na částku 20 000 Kč a [datum] na částku 50 000 Kč soud zjistil, že platby z [datum], [datum] jsou označeny jako splátka na garáže; platba z [datum] jako splátka dluhu; platba z [datum] jako doplatek a úhrada z [datum] jako platba dle smlouvy, splátky. Ve všech dokladech je jako příjemce platby uveden žalobce, jsou stvrzeny jeho podpisem a jako vydávající je podepsán žalovaný.

10. Ze smlouvy kupní ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupující byla uzavřena smlouva o prodeji garáže [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu v pro [název kraje] kraj, [katastrální pracoviště] za dohodnutou kupní cenu ve výši 200 000 Kč. Sjednaná kupní cena byla uhrazena částkou 100 000 Kč při podpisu smlouvy a částka 100 000 Kč měla být zaplacena do roka, dle možnosti i dříve. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny [datum] na poště [obec a číslo].

11. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že mezi ním a [jméno] [příjmení] došlo v roce 2013 k uzavření kupní smlouvy, kterou do jejího vlastnictví převedl část areálu, kde dříve podnikal a téhož dne došlo k podpisu smlouvy o půjčce s žalovaným. Podpisy na smlouvě kupní byly ověřeny na poště a poté byl podán návrh na vklad na katastru v [obec]. K ověření podpisů na smlouvě o půjčce nedošlo. Žalobce vypověděl, že částku 300 000 Kč předal žalovanému v hotovosti a kromě smlouvy o půjčce, se jiný doklad nepodepisoval. Pokud jde o kupní smlouvu uzavřenou se [jméno] [příjmení] jako kupující, i tu s ním sjednával žalovaný, ale podrobnosti o době a bližších okolnostech jednání s žalovaným o půjčce si nepamatoval. Obsahu příjmových dokladů, které stvrzoval, nevěnoval pozornost, nezabýval se účelem plateb, neboť již nepodnikal a šlo to mimo jeho účetnictví. Uvedl, že jím vlastněná část areálu, v níž podnikal a kterou prodával p. [příjmení], byla v roce 1996 oceněna na 9,5 milionu korun, ale sjednaná cena v době prodeje p. [příjmení] odpovídala ceně tržní. Kupní cena byla v celém rozsahu zaplacena.

12. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že žalobce nemovitosti, které od žalobce odkoupila manželka žalovaného, žalobce prodával narychlo, neboť čelil exekucím. Na kupní ceně žalobce od počátku požadoval 400 000 Kč a s žalovaným sjednali cenu v této výši, s tím, že 200 000 Kč dostane oficiálně a 200 000 Kč dostane mimo smlouvu tzv.„ bokem“. Proto byla na 300 000 Kč sepsána smlouva o půjčce. K této částce účastníci dospěli tak, zbývá doplatit 200 000 Kč, které chtěl žalobce„ bokem“ a z kupní ceny uvedené ve smlouvě zbývá zaplatit 100 000 Kč, když bylo dohodnuto, že 100 000 Kč zaplatí kupující hotově při podpisu kupní smlouvy. Proto byla smlouva o půjčce sepsána na 300 000 Kč. Vše bylo podepsáno na katastru v den podpisu smlouvy. Kupní smlouva byla sepsána na manželku žalovaného, protože podnikatelkou byla ona. Smlouva o půjčce byla sepsána s žalovaným, protože se tak za zaplacení zaručil.

13. Z výpovědi svědkyně [příjmení] soud zjistil, že je manželkou žalovaného a od žalobce v roce 2013 zakoupila areál v [obec] Smlouva byla na ni, protože manžel byl v invalidním důchodu a měl nějakou exekuci. Jednání s žalobcem, která předcházela uzavření smlouvy, vedl žalovaný, svědkyně u nich nebyla. O areál žalobce měli zájem, protože prostory, které do té doby užívali ve stejném areálu (česačka), byly pro jejich podnikání malé. Ověření podpisů na smlouvě kupní, kterou přinesl žalobce, proběhlo na poště a poté na parkovišti u katastru předali žalobci částku 100 000 Kč, s tím, že dohodnutá cena ve smlouvě byla 200 000 Kč. Při předání peněz se svědkyně dozvěděla, že žalobce chce více peněz, které však neměli, proto bylo dohodnuto, že je budou splácet a žalovaný podepsal smlouvu, z níž vyplývalo, že žalobci dluží. Tuto smlouvu již připravenou přinesl žalobce a žalovaný ji na parkovišti u katastru podepsal. Svědkyně vyloučila, že by žalobce žalovanému nějaké peníze při této příležitosti předal.

14. Z vyhlášky Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako navrhovatel podal na sebe insolvenční návrh, na jehož základě bylo zahájeno insolvenční řízení.

15. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle ustanoven § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zákoník, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

18. Podle ustanovení § 639 o.z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

19. Podle ust. § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

20. Podle ustanovení § 2054 odst. 2 o.z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

21. Soud hodnotil předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemném souhrnu a po skutkové stránce uzavřel, že dne [datum] došlo mezi žalobcem a manželkou žalovaného k uzavření kupní smlouvy, na jejímž základě byly do vlastnictví manželky žalovaného převedeny nemovitosti ve smlouvě označené. K převodu došlo na základě předchozích jednání mezi žalobcem a žalovaným, která vedla k ujednání o tom, že kupní cena převáděných nemovitostí bude činit 400 000 Kč, kdy ve smlouvě kupní, která bude předložena katastrálnímu úřadu, bude uvedena kupní cena ve výši 200 000 Kč, z níž bude zaplaceno hotovostně při podpisu 100 000 Kč. Zbývající část kupní ceny uvedené ve smlouvě ve výši 100 000 Kč a částka 200 000 Kč, kterou žalobce požadoval tzv. bokem, měly být zaplaceny žalovaným ve splátkách jako dluh ze smlouvy o půjčce datované dnem [datum]. Mezi účastníky nebylo sporným, že manželka žalovaného uhradila část kupní ceny ve výši 100 000 Kč při podpisu smlouvy a bylo prokázáno, že celá kupní cena z kupní smlouvy vyplývající byla kupující zaplacena. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 220 000 Kč, o níž je žalobcem tvrzeno, že je nedoplatkem půjčky poskytnuté žalovanému ve výši 300 000 Kč. Tuto částku měl žalobce žalovanému předat dne [datum]. Existenci závazku žalovaného z této půjčky žalobce opírá o podepsanou smlouvu o půjčce a o tvrzení, že žalovanému částku 300 000 Kč v hotovosti předal dne [datum] a dále o uznání dluhu žalovaným, k němuž mělo dojít poskytnutím plateb ve prospěch tohoto závazku. Z obsahu předložené smlouvy o půjčce nevyplývá závazek žalobce tvrzenou půjčku žalovanému poskytnout a neobsahuje ani ujednání o tom, kdy byla nebo bude poskytovaná částka předána. Žalovaný tvrdil, že k předání částky nedošlo a listina označená jako smlouva o půjčce měla vést k zaplacení části kupní ceny ve smlouvě neuvedené. Dále se soud zabýval též posouzením důsledků uznání závazku žalovaným částečným plněním. Pokud bylo žalobcem argumentováno ve prospěch uplatněného nároku tím, že dle předložených pokladních dokladů žalovaný ve prospěch pohledávky žalobce ze smlouvy o půjčce plnil a má se proto za to, že takový závazek existoval, je třeba dát žalobci za pravdu v tom, že uznání částečným plněním zakládá vyvratitelnou domněnku existence závazku v době plnění. Důsledkem uznání závazku je přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného, tj. uznání samo o sobě vznik závazku nepůsobí. K tvrzení o předání půjčky 300 000 Kč žalobcem žalovanému, soud provedl důkaz účastnickou výpovědí žalobce, který uvedl, že peníze předával v hotovosti před svým domem a to z finančních prostředků, které měl uschovány doma. Žalobce však nebyl schopen uvést žádné podrobnosti, které by osvětlily, proč poskytoval půjčku za situace, kdy v den tvrzeného poskytnutí půjčky inkasoval od manželky žalovaného částku 100 000 Kč a nevybavil si ani žádné podrobnosti ohledně předchozích jednání s žalovaným o půjčce a o jejím předání, což dle názoru soudu nelze vysvětlit ani časovým odstupem 9 roků. Soud bral v úvahu i to, že žalobce byl podnikatelem a lze předpokládat, že měl alespoň elementární právní povědomí a nelze proto uvěřit, že by poměrně značnou částku ve výši 300 000 Kč předal žalovanému bez jakéhokoli písemného potvrzení nebo alespoň pokladního dokladu a nepostřehl by, že smlouva stvrzení převzetí peněz žalovaným neobsahuje. Současně z výpovědi žalobce jako účastníka řízení a sv. [příjmení] vyplynul odlišný popis okolností provázejících podpis listiny označené jako smlouva o půjčce žalovaným. Pokud soud hodnotil obě předestřené verze v kontextu se všemi důkazy, které byly v řízení předloženy, nejeví se výpověď žalobce soudu věrohodná, byť bylo třeba brát v úvahu i to, že sv. [příjmení] je manželkou žalovaného a má k němu proto bližší vztah než k žalobci a lze předpokládat, že mají i stejné ekonomické zájmy. Svědkyně [příjmení] k věci vypovídala po poučení dle ust. § 126 odst. 1 o.s.ř., její výpověď vyzněla spontánně, obsahovala přiměřené množství detailů odpovídající době, která od událostí uplynula a současně i významu koupě nemovitostí pro svědkyni. Pokud její výpověď soud hodnotil v souvislosti s uzavřenou kupní smlouvou, účastnickými výpověďmi žalovaného i žalobce, jeví se soudu popis událostí provázejících prodej nemovitostí žalobce, popsaný svědkyní [příjmení], jako logický a věrohodný a to i v kontextu s předloženými příjmovými doklady, z nichž je patrno, že popis důvodu jednotlivých plateb neodpovídá tvrzené smlouvě o půjčce, když jsou označovány různým způsobem a to především jako splátka úvěru, popř. dluhu a jen v jednom případě jako splátka půjčky. Samotné tyto formulace podporují závěr, že šlo o plnění z jiného důvodu než ve prospěch konkrétní poskytnuté půjčky. Sám žalobce připustil, že v době prodeje řešil problémy s dluhy, což je ostatně v souladu se zjištěním, že cca půl roku po uzavření smlouvy kupní sám na sebe podal insolvenční návrh. I to soud hodnotí jako zjištění podporující závěr o pravdivosti popisu událostí vyplývajícího z obrany žalovaného a svědkyně [příjmení]. V případě svědkyně jako podnikatelky se lze pozastavit nad tím, že si neuvědomila, že závazek k doplacení částky 100 000 Kč ze smlouvy kupní podpisem smlouvy půjčce mezi žalobcem a žalovaným nezanikl, ale dle názoru soudu to lze vysvětlit tím, že se na jednáních mezi žalobcem a žalovaným nepodílela a spokojila se s tím, co jí bylo předestřeno účastníky při předání částky 100 000 Kč žalobci dne [datum]. Výpověď svědkyně [příjmení] nevzbuzuje žádné pochybnosti, pokud uváděla, že sama se na jednáních s žalobcem neúčastnila, vše sjednával žalovaný a ona měla jen podepsat smlouvu kupní, zvláště když v tomto směru shodně vypovídal i sám žalobce. Soudu se jeví věrohodná výpověď svědkyně, i pokud uvedla, že o požadavku žalobce na zaplacení dalších 200 000 Kč se dozvěděla až v době, kdy již podepsala kupní smlouvu a jejím podání na katastr na parkovišti u katastrálního úřadu v [obec] při předání částky 100 000 Kč. To koresponduje se zjištěním, že šlo o ujednání mezi žalobcem a žalovaným a odpovídá to nevýznamnému podílu svědkyně na sjednání podmínek tohoto převodu. Jako nevěrohodná se soudu jeví verze událostí popsaná žalobcem, podle níž žalobce při podpisu smlouvy kupní převezme od sv. [příjmení] v hotovosti částku 100 000 Kč a následně se téhož dne schází s žalovaným proto, aby mu hotově předal půjčku 300 000 Kč na podnikání provozované sv. [příjmení]. Proto výpovědi žalobce, pokud uváděl, že částku 300 000 Kč žalovanému předal u svého domu dne [datum] neuvěřil. Naproti tomu se soudu jeví jako věrohodné a logické to, co o podpisu smlouvy o půjčce a předávání peněz uvedla svědkyně [příjmení]. Soud má proto za prokázané, že k podpisu smlouvy o půjčce došlo při příležitosti předání části kupní ceny nemovitostí dle smlouvy kupní, tj. u katastrálního úřadu v [obec], a rovněž tak i to, že listina označená jako smlouva o půjčce, měla zajišťovat nárok žalobce na doplacení sjednané kupní ceny a současně zajistit požadavek žalobce zaplacení části kupní ceny nemovitostí ve vyšší částce, než jaká vyplývala ze smlouvy kupní. To vše pak soud vede ke skutkovému závěru, že svědkyně [příjmení] byla přítomna podpisu smlouvy o půjčce účastníky, při kterém dle žalobce mělo dojít k předání částky 300 000 Kč v hotovosti. Na základě skutkových zjištění z výpovědi sv. [příjmení] soud vzal za prokázané, že smlouva o půjčce byla uzavřena účastníky tzv.„ na oko“, kdy měla zastírat jiná ujednání a to ujednání o výši a zaplacení kupní ceny nemovitostí, které od žalobce zakoupila svědkyně [příjmení] a má současně za prokázané, že žalobce žalovanému částku 300 000 Kč nepředal. Soud na základě těchto zjištění shledal, že písemná smlouva o půjčce ze dne [datum] je neplatná ve smyslu ust. § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., účinného v době podpisu smlouvy, podle něhož musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti (srov. judikaturu vyšších soudů, např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 448/2005 ze dne 26. 9. 2005). Pro úplnost je třeba podotknout, že i současná právní úprava vylučuje možnost k „ na oko“ uzavřené smlouvě o půjčce přihlížet, neboť takové jednání je jednáním zdánlivým ve smyslu ust. § 552 o.z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2020 sp. zn. 21 Cdo 2862/2019).

22. Soud se dále zabýval tím, zda je dán jiný právní důvod, na jehož základě by bylo možno požadované plnění, popř. jeho část, žalobci přiznat. Bylo prokázáno, že plnění ze smlouvy o půjčce žalovanému poskytnuto nebylo a nemohlo se proto v jeho majetkové sféře nijak odrazit a soud jiný právní důvod pro poskytnutí požadovaného plnění žalovaným žalobci neshledal a to ani v podobě bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, neboť účastníkem smlouvy o převodu nemovitostí žalovaný nebyl. V projednávaném případě bylo v řízení prokázáno, že žalovanému závazek k vrácení peněz dle smlouvy o půjčce nevznikl, neboť tvrzená půjčka 300 000 Kč mu žalobcem předána nebyla. Žalovaný se na úkor žalobce proto bezdůvodně neobohatil, když od žalobce tvrzené plnění nedostal a nadto má soud za prokázané, že jím poskytovaná plnění byla uskutečňována jako plnění ve prospěch kupní ceny ze smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené mezi jinými subjekty. Nárok na případné doplacení kupní ceny však předmětem řízení není. Soud proto žalobu zamítl, aniž by se zabýval vznesenou námitkou promlčení a aniž by prováděl další dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ve vztahu k dokladům ze dne [datum], [datum] a [datum], neboť za této situace se soudu jeví tento důkaz jako nadbytečný a jeho provádění by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

23. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého, měl-li účastník plný úspěch, má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný a soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 57 354 Kč, kterou tvoří odměna za zastupování účastníka advokátem za 5 úkonů právní služby po 9 180 Kč (příprava a převzetí zastupování, odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, účast u jednání soudu dne [datum] a [datum], replika ze dne [datum]), a náhrada režijních výloh k těmto úkonům příslušejících ve výši 1 500 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (5 x 300 Kč). Protože právní zástupce žalovaného doložil, že je plátcem DPH přiznal soud žalovanému právo na 21 % DPH z částky 47 400 Kč ve výši 9 954 Kč. Žalobce je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalovaného podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř., ve lhůtě stanovené dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když v řízení nevyvstaly žádné skutečnosti odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění.