1 C 310/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem ulice anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo - část obce o vzájemné žalobě o zaplacení částky 8 530,77 Kč a žalobě o zaplacení 38 183,31 Kč s příslušenstvím

I. Co se týká původní žaloby, kterou žalobce požadoval uložit žalovaným povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku 38 183,31 Kč s příslušenstvím, a) žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 35 097,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 469,23 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 628,71 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, zamítá, b) žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 3 085,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 085,37 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co se týká vzájemné žaloby, je žalobce povinen zaplatit žalovaným společně a nerozdílně částku ve výši 8 530,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 530,77 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 51 642,76 Kč k rukám právního zástupce žalovaných [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Lounech soudní poplatek ze vzájemné žaloby ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 38 183,31 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že dne [datum] uzavřel s žalovanými smlouvu o nájmu bytu (dále jen " Smlouva), na jejímž základě přenechal žalovaným do užívání byt [číslo] v domě [adresa] v [obec], který je vlastnictvím žalobce. Žalovaní se ve smlouvě zavázali za užívání bytu hradit žalobci nájemné ve výši 7 000 Kč a zálohy na služby ve výši 3 625 Kč dle čl. IV. odst. 1, odst. 3 smlouvy. Dále se dle čl. IV. odst. 4 Smlouvy žalovaní zavázali v případě vzniku nedoplatku na zálohách za služby vyúčtované v rámci ročního vyúčtování záloh, k úhradě tohoto nedoplatku do 90 dnů od doručení vyúčtování. Dle vyúčtování ze dne [datum] za rok 2019 vznikl žalovaným nedoplatek ve výši 14 469,23 Kč. Tento nedoplatek zahrnuje dlužné nájemné a zálohy na služby za měsíc prosinec 2019 a nedoplatek na spotřebovaných službách za rok 2019 v částce 3 844,23 Kč. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanými zanikl dne [datum], a to uplynutím tříměsíční výpovědní doby na základě výpovědi nájmu ze strany žalobce doručené ke dni [datum]. Po skončení nájmu byly při odevzdání bytu ke dni [datum] zaznamenány do protokolu o předání bytu stavy měřičů spotřeby a zároveň i vady na předmětu nájmu, které byly při předání zjištěny. Protože žalovaní vytčené vady neodstranili, odstranil je žalobce sám a vynaložil tak náklady ve výši 46 315,08 Kč. V průběhu řízení pak v tomto směru doplnil žalobní tvrzení a uvedl, že byt předaný žalovanými nebyl způsobilý k užívání z důvodu četného výskytu plísní, spár a děr ve zdech všech pokojů, tedy pokoje obývacího, ložnice i kuchyně. Žalovaní se sice zavázali dodatečně zajistit opravu omítek a vymalovat veškeré místnosti, což však neučinili ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. Žalobce poukázal na to, že v bytě nebyly malby provedeny s náležitou péčí, když v několika případech byla barva na zdi nanesena nedostatečně, případně nanesena vůbec nebyla, například za a okolo topení, oken v kuchyni či podhledů ve spojovací chodbě. Byt neodpovídal stavu, ve kterém jej žalovaní převzali a byl dle žalobce nezpůsobilý k řádnému zajištění bytových potřeb i pro další případné zájemce o uzavření smlouvy o nájmu bytu. Opravy zajištěné žalobcem spočívaly v odstranění veškerých omítek v bytě, provedení hrubých zednických prací pro odstranění plísní a děr a následně byly nataženy ve všech místnostech omítky nové včetně štuků. Závěrem byla provedena výmalba bílou barvou. Žalobce specifikoval, že částka 46 315,08 Kč zahrnuje jednak náklady na řemeslnické práce provedené při opravě omítek, štuku a výmaleb v bytě v částce 26 800 Kč; dále spotřebovaný materiál a nástroje potřebné k realizaci této opravy, které žalobce postupně zakoupil v ceně 9 594,12 Kč a náklady na zakoupení nástrojů k provedení prací v ceně 2 147 Kč. V částce 46 315,08 Kč je dále zahrnut nárok na náhradu nákladů na odstranění škody, jež žalobci vznikla poškozením vybavení bytu žalovanými ve výši 7 774,30 Kč. Ta sestává z nákladů na výměnu poškozené žaluzie v kuchyni ve výši 428,33 Kč, nákladů na výměnu interiérových dveří 2 286,90 Kč, částky 54,99 Kč za nový ventil rohový kulatý s filtrem, částky 326 Kč za [právnická osoba] (Baterie sprchová), sedátko, částky 147 Kč za koncovky těsnících lišt, částky 784,08 Kč za ovládací panel k digestoři, částky 3 048 Kč za výměnu dvou kuchyňských skříněk a částky 699 Kč za výměnu těsnící lišty kuchyňské linky. Žalobce dále požadoval po žalovaných zaplacení částky 1 399 Kč za spotřebu elektřiny a tepla v předmětném bytě za dobu do jeho předání žalobci. Konečným vyúčtováním datovaným dnem [datum] žalovaným vyúčtoval jimi složenou jistotu ve výši 24 000 Kč a současně proti jejich nároku na vrácení této částky započetl do výše této jistoty svůj nárok na náhradu škody a před soudem pak uplatnil tento nárok ve výši 22 315,08 Kč a dále uplatnil nárok na zaplacení částky 1 399 Kč a částky 14 469,23 Kč s přísl.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podali žalovaní odpor. Součástí odůvodnění odporu z 11. 12. 2021 žalovaní učinili zápočet své pohledávky za žalobcem z titulu složené jistoty a to v rozsahu 15 469,23 Kč oproti jeho nároku na zaplacení částky 14 469,23 Kč jako nedoplatku vyúčtování nájemného a služeb za rok 2019 a nároku na náhradu škody spočívající v chybějící skleněné výplni interiérových dveří ve výši 1 000 Kč, když tyto nároky nečinili spornými a připustili, že neuhradili předepsané platby za měsíc prosinec 2019, když u tohoto nároku a případného nedoplatku z vyúčtování služeb za dobu do skončení nájmu, měli za to, že na jeho úhradu bude využita složená jistota. Ve stejném podání uplatnili žalovaní vzájemným návrhem nárok na zaplacení částky 8 530,77 Kč s úrokem z prodlení ode dne podání žaloby. V průběhu řízení byly žalovanými uznány další pohledávky žalobce v celkové výši 1 686,37 Kč a to náklady na výměnu poškozené žaluzie v kuchyni v částce 428,33 Kč, náklady na opravu interiérových dveří v částce 31,05 Kč (cena za výměnu skla v rozsahu převyšujícím původně uznanou částku), částku 147 Kč vynaloženou na koncovky těsnících lišt, částku 54,99 Kč vynaložené na ventil rohový kulatý s filtrem, částku 326 Kč za výměnu baterie a sedátka, částku 699 Kč vynaloženou na výměnu kuchyňské lišty. Neuznali a bránili se zaplacení částky 1 255,85 Kč, tj. částky přesahující cenu výměny rozbité skleněné výplně v interiérových dveřích, když namítli neekonomičnost výměny celých dveří za nové, když postačilo vyměnit poškozenou skleněnou výplň; částky 3 048 Kč za výměnu dvou kuchyňských skříněk, s tím, že skříňky v kuchyni, pokud byly poškozené, opravili a tyto v době předání bytu neměly vady, které by výměnu skříněk odůvodňovaly; částky 784,08 Kč za výměnu ovládacího panelu k digestoři, neboť taková vada nebyla vytčena ani v předávacím protokolu a panel byl v době předání bytu funkční. Neuznali a bránili se dále nároku žalobce na zaplacení částky 1 399 Kč, která má být nedoplatkem za teplo a elektřinu v době od 31. 12. 2019 do 4. 1. 2020 (1 186 teplo + 213 Kč elektřina) a uváděli, že vyúčtování k [datum] datované dnem [datum], které skončilo nedoplatkem ve výši 14 469,23 Kč, bylo provedeno dle odečtů měřidel provedených žalobcem při předání bytu dne [datum]. Jiné odečty v jejich přítomnosti žalobce neprováděl a za náklady na teplo a elektřinu, které jim byly dodatečně vyúčtovány, neodpovídají tomu, co mohlo být spotřebováno od 1. 1. 2019 do 4. 1. 2020. Neuznali a odmítli v celém rozsahu požadavek žalobce na náhradu škody 46 315,08 Kč spočívající v nákladech na provedení oprav omítek, štuků a výmaleb v předmětném bytě. Uvedli, že si byli vědomi toho, že byt je dle smlouvy třeba uvést do stavu odpovídajícího stavu, v němž byl předán, a proto nechali byt vymalovat a opravit štuky, pokud to bylo třeba ještě před předáním bytu žalobci a to také uvedli v předávacím protokole. Poukázali na to, že výskyt plísně nebyl problémem jen v tomto bytě, ale plíseň se vyskytovala i v dalších bytech v domě.

3. Soud provedl důkaz listinami, které strany předložily a to předávacím protokolem ze dne [datum], konečným vyúčtováním zálohových plateb ze dne 15. 1. 2020, ústřižky poštovních poukázek, přehledem plateb k účtu 3. žalované, oznámením k účtu 3. žalované, potvrzením o provedení platby z účtu 3. žalované, detailem platby [právnická osoba], oznámením o provedení příkazu k úhradě, potvrzením o provedení platby, ročním vyúčtováním zálohových plateb za období roku 2019, příjmovým pokladním dokladem ze dne 1. 12. 2018, fakturou [číslo] 2020 ze dne 9. 3. 2020, příjmovým pokladním dokladem ze dne 9. 3. 2020, fakturou [číslo], paragony ze dne 14. 2. 2020, 22. 1. 2020, účtenkami ze dne 26. 2. 2020, 8. 2. 2020, 31. 1. 2020, 31. 1. 2020, 20. 2. 2020, 31. 1. 2020, 27. 2. 2020, 23. 1. 2020, 6. 2. 2020, 13. 2. 2020, 12. 2. 2020, 1. 2. 2020, 4. 2. 2020, 13. 2. 2020, 3. 2. 2020, fakturami [číslo] ze dne 19. 2. 2020, [číslo] ze dne 28. 2. 2020, [číslo] ze dne 11. 2. 2020, [číslo] ze dne 25. 2. 2020, [číslo] ze dne 22. 4. 2020, paragony ze dne 10. 1. 2020, 15. 4. 2020, 18. 1. 2020, fakturou [číslo] ze dne 17. 1. 2020, paragony ze dne 5. 2. 2020, 19. 2. 2020, 26. 2. 2020, fakturami [číslo] ze dne 7. 4. 2020, [číslo] ze dne 6. 4. 2020, popisem výrobku, fakturou [číslo] ze dne 11. 10. 2019, fakturou [číslo] ze dne 5. 3. 2020, podacími lístky, protokolem o předání bytu ze dne [datum], výzvou k zaplacení, předžalobní výzvou ze dne 5. 8. 2020, nájemní smlouvou ze dne [datum], výpovědí z nájmu bytu, účtenkou sklenářství [právnická osoba], fotodokumentací žalobce, účtenkou o ceně interiérových dveří, metadaty a informacemi o fotografiích, výpisem z katastru nemovitostí, ceníkem elektřiny, protokolem o předání bytu z [datum], rozúčtováním nákladů, vyúčtováním služeb žalobcem, vyúčtováním elektřiny do 19. 12. 2019. Soud dále provedl důkaz výslechem účastníků a to žalobce a žalovaných č. 1 a 3 a výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

4. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou žalobce pronajal žalovaným jako společným nájemcům byt [číslo] v domě [adresa] v [obec] na dobu určitou od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2021 Měsíční nájemné bylo sjednáno v částce 7 000 Kč se splatností nejpozději k 15tému dni kalendářního měsíce. Zálohy na služby poskytované s nájmem bytu byly stanoveny ve výši 3 625 Kč, s tím, že k jejich vyúčtování dojde ročně nejpozději k 30. dubnu a rozdíl je třeba uhradit do 90 dnů od doručení vyúčtování nájemci. Dle čl. V. se nájemci zavázali poskytnout jistotu ve výši 24 000 Kč určenou na úhradu pohledávek z nájemného a záloh na služby, popř. škody způsobené nájemcem. Z pokladního dokladu ze dne 1. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalovaní jistotu ve výši 24 000 Kč složili a žalobce tuto převzal.

5. Z předávacího protokolu datovaného dnem [datum] vyplynulo, že jde o protokol podepsaný žalobcem i žalovanými, obsahující výčet vybavení bytu a zachycující stavy měřičů spotřeby elektřiny, vody a tepla k tomuto datu.

6. Z ročního vyúčtování zálohových plateb za období roku 2019 datovaného dnem [datum] za zúčtovací období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, soud zjistil, že žalobce tímto vyúčtoval spotřebu studené vody (přeplatek 1 668,50 Kč), teplé vody (nedoplatek 2 416 Kč), tepla – topení (nedoplatek 1 179,29 Kč, při stavech měřidel v jednotlivých místnostech [číslo] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno]), nedoplatek spotřeby elektřiny za [číslo] kWh (konečný stav 4 917 kWh) částkou 1917,44 Kč, zohlednil zaplacené zálohy s tím, že nehrazeny byly předpisy v částce 10 625 Kč, a stanovil nedoplatek ve výši 14 469,23 Kč.

7. Z listiny označené jako konečné vyúčtování zálohových plateb ze dne 15. 1. 2020 vyplynulo, že jde o vyúčtování spotřeby za dobu od 1. 1. 2020 do 5. 1. 2020, jehož součástí je doúčtování nákladů na topení částkou 1 186 Kč, nákladů na elektřinu částkou 213 Kč při stavu elektroměru 5 022 kWh a nákladů na opravy bytu částkou 46 315,08 Kč, kdy celkem je nárok žalobce vyčíslen částkou 47 714,08 Kč. Jako zaplacené zálohy je uvedena částka 24 000 Kč, s tím, že k úhradě zbývá částka 23 714,08 Kč.

8. Z předávacího protokolu datovaného dnem [datum] soud zjistil, že tímto žalovaní předali žalobci předmětný byt a protokol obsahuje výčet vybavení bytu, zachycuje stav elektroměru 4 970 kWh, když jde o stav opravený z původního stavu 11 586 kWh, stav vodoměru SV i TUV a dále stav měřidel tepla v jednotlivých pokojích [anonymizováno 7 slov] [číslo], [číslo], [číslo]. V oddíle jiné skutečnosti, je ručně dopsáno – poškozené dveře interiérové, poškozená linka – pravá skřiňka korpus 1 dvířka, poškozená pracovní deska, poškozená levá skříňka dolní, poškozená žaluzie levá – okno kuchyň, poškozené omítky a malby kuchyň, pokoj obývací, pokoj, znečištěný set – varná deska a trouba, poškozená sprchová hadice, poškozené dna šuplíků, chybějící koncovky lina – 7 ks. V listině je obsaženo stanovisko nájemců, kteří připustili poškození interiérových dveří, žaluzie v kuchyni, setu sprchové hadice. Pokud jde o poškození linky, uvedli, že dvířka byla opravena a poškození odpovídá časovému použití, rovněž jako znečištění varné desky a trouby. Pokud jde o poškození omítek a maleb, uvedli, že došlo k opravě, vymalování a vyštukování. V protokole datovaném dne [datum] a to výtisku předloženém žalobcem, je nadto uvedena adresa, na níž žalovaní žádají zaslat vyúčtování. Datum protokolu 4. ledna je dopsáno ručně a je viditelně přeškrtnuta trojka v předepsaném datu.

9. Ústřižky poštovních poukázek, přehledem plateb k účtu 3. žalované, oznámením k účtu 3. žalované, potvrzením o provedení platby z účtu 3. žalované, detailem platby [právnická osoba], oznámením o provedení příkazu k úhradě, potvrzením o provedení platby, prokazují platby žalované č. 3 poskytované v době trvání nájmu žalobci na úhradu nájemného a služeb.

10. Z rozúčtování nákladů roku 2019 soud zjistil, že se jedná o vyčíslení nákladů na vytápění objektu za dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 v částce 317 966,72 Kč a následné stanovení úhrady připadající na žalovanou dle naměřené spotřeby měřidel [anonymizována dvě slova] [jméno] ([číslo], [číslo], [číslo]). Z listin označených jako vyúčtování – výpočet elektřiny, výpočet tepla vyplynulo, že tímto žalobce dokumentuje svůj postup, kterým dospěl k stanovení nároku 1399 Kč uplatněného za dobu od 1. 1. 2020 do 5. 1. 2020. Z vyúčtování elektřiny do 19. 12. 2019, soud zjistil, že jde o vyúčtování spotřeby elektřiny za dobu od 20. 12. 2018 do 19. 12. 2019, zpracované dodavatelem [právnická osoba], které vychází z počátečního stavu 2 443 kWh a konečného stavu elektroměru [číslo] kWh, zohledňuje zálohy v částce 12 000 Kč a při naměřené spotřebě 2 443 kWh stanoví nedoplatek ve výši 1 917,44 Kč.

11. Z faktury [číslo] 2020 ze dne 9. 3. 2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vyúčtoval jako dodavatel žalobci částku 26 800 Kč jako smluvní cenu za zednické práce – natažení omítky – lepidlo – perlinka, natažení štuku – byt [číslo] [obec], [ulice] [anonymizováno] [číslo]. Faktura byla splatná do 9. 4. 2020. Dle příjmového dokladu vystaveného [jméno] [příjmení] dne 9. 3. 2020 žalobce částku 26 800 Kč uhradil téhož dne.

12. Účtenka z 22. 1. 2020 dokládá zaplacení částky 200 Kč za hrncový kartáč copánkový ocel M14; účtenka z 31. 1. 2020 úhradu částky 162 Kč za 2 ks kartáč miskový, účtenka z 31. 1. 2020 úhradu 190 Kč za kartáč hrnkový, kartáč miskový; účtenka 31. 1. 2020 úhradu 163 Kč za kartáč miskový, kartáč miskový rotační; účtenka z 1. 2. 2020 dokládá zaplacení částky 163 Kč za kartáč miskový rotační, kartáč miskový; účtenka datovaná 4. 2. 2020 dokládá úhradu částky 164 Kč za 2 ks kartáč miskový rotační; účtenka 6. 2. 2020 prokazuje zaplacení 164 Kč za 2 ks kartáč miskový rotační; účtenka z 12. 2. 2020 81 Kč za kartáč miskový; účtenkou z 13. 2. 2020 je prokázána úhrada 162 Kč za 2 kartáče miskové; z paragonu z 14. 2. 2020 vyplývá zaplacení částky 252 Kč za 4 kartáče K 22001; z účtenky z 20. 2. 2020 vyplývá úhrada 98 Kč za 2 pásky maskovací FEST; účtenka z 23. 1. 2020 znějící na 85 Kč dokládá zaplacení ceny 2 pásek maskovacích krepových; FA [číslo] [datum] dokládá úhradu částky 73,80 Kč za 2 papírové pásky; FA [číslo] [datum] dokládá zaplacení částky 94,60 Kč za 2 papírové pásky; FA [číslo] [datum] úhradu 94,60 Kč za 2 ks papírové pásky. Zakoupení materiálu určeného k samotnému provedení zednických prací, vyplývá z listinných dokladů a to účtenky z 10. 1. 2020 516 Kč za 3 x Soudal tmel akrylový, Silikon bílý; účtenky z 27. 2. 2020 na 124 Kč za 2 x Soudal tmel akrylový bílý; FA [číslo] [datum] na 239,05 Kč za Silikon bílý (univerzální/sanitární), transp.; FA [číslo] z [datum] na 1075,23 Kč hloubková penetrace, tkanina R117 oko; FA [číslo] [datum] na 910,40 Kč tkanina R117 oko (perlinka); FA [číslo] z [datum] 1 458,24 Kč - hloubková penetrace, tkanina R117 oko; účtenek z 19. 2. 2020 na částku 2325 Kč za 31 x UH lepidlo C1T 20 kg, z 18. 1. 2020 na 446,20 Kč Kerastuk vnitřní 50 kg, z 8. 2. 2020 na 446 Kč - Kerastuk vnitřní 50 kg, z 13. 2. 2020 na 892 Kč - 2 x Kerastuk vnitřní 50 kg, z 26. 2. 2020 na 446 Kč Kerastuk vnitřní 50 kg, z 5. 2. 2020 na 716 Kč za 4 x Malíř plus (bílá barva).

13. Z faktury [číslo] ze dne [datum] byla zjištěna cena interiérových dveří v částce 2286,90 Kč; z účtenky ze dne 8. 2. 2020 vyplynula úhrada ve výši 699 Kč za těsnící lištu k PD; z FA [číslo] [datum] bylo zjištěno, že cena okenní žaluzie bílé činí 428,33 Kč; z účtenky z 26. 2. 2020 zjistil soud cenu ve výši 54,99 Kč za ventil rohový kulatý s filtrem; FA [číslo] z [datum] prokazuje cenu 147 Kč za 3 x levá, 4 x pravá koncovka těsnící lišty; FA [číslo] z [datum] částku 326 Kč za [právnická osoba] (Baterie sprchová), sedátko; účtenkou z 15. 4. 2020 je zjištěna cena dvou kuchyňských skříněk Marta dolní se zásuvkou v částce 3 048 Kč; z FA [číslo] z [datum] vyplynula cena ve výši 784,08 Kč za panel ovládací.

14. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že žalobce bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] pronajal žalovaným jako společným nájemcům po skončení předchozí smlouvy s žalovanou č. 3, neboť v jejích rodičích viděl záruku, že nájemné bude řádně placeno. Byt byl užíván žalovanou č. 3 a jejím partnerem p. [příjmení] již od roku 2017, proto před předáním bytu žalovaným drobné opravy prováděny nebyly, byt byl předán jen papírově. V době kdy byl byt předáván, byl vybaven kuchyňskou linkou, měl nepoškozené omítky a bílé výmalby ale čerstvě vybílen nebyl, k bílení došlo před předáním v roce 2017. V r. 2016 byly do bytu pořízeny kuchyňské spotřebiče a to trouba, varná deska, digestoř, vše značky Whirpool. Nájem žalobce ukončil výpovědí, s tím, že byt bude předán k [datum]. Pokud jde o stav bytu k 1.12.2018, je dle žalobce třeba vycházet z předávacího protokolu a pokud tam žádné vady nejsou napsány, tak tam žádné nebyly. Uváděl, že k předání bytu žalovanými došlo až 6. 1. 2020 a to proto, že teprve o víkendu byly prováděny práce k uvedení bytu do původního stavu. Datum na protokolu je proto nesprávné. Práce v bytě byly udělány neodborně, když oškrábané stěny byly natřeny bílou barvou, aniž by byly štukovány. V písemném protokole je i chybný stav měřidel, neboť jej žalobce opomněl upravit. Stav bytu zachytil na fotografiích z 6. 1. 2020. Žalobce dále shledal poškození kuchyňské linky a to skříňky vpravo pod dřezem a to poškrábáním dvířek i korpusu skříňky. Vada užívání nebránila. Vyměnil i druhou skříňku, když oprava by byla dražší než je cena nové skříňky, poškození mělo spočívat v neodborně našroubovaných dvířkách. Interiérové dveře byly sice opraveny ale neodborně, proto je měnil za nové. Nefunkčnost ovládacího panelu u digestoře zjistil až později, má za to, že za nefunkčnost odpovídají žalovaní. Poškození parapetu zachycené na jím předložených fotografiích neuplatnil. Lišta kuchyňské linky byla poškozena provrtáním. Pokud jde o opravy omítek, sv. [příjmení] dodával pouze práci, veškerý materiál a nástroje kupoval žalobce, stejně jako u všech bytů, které mu sv. [příjmení] opravoval. V předmětném bytě byly opravy omítek provedeny ve všech místnostech v celém bytě včetně stropů. Nebyly prováděny v chodbě a koupelně. Pokud jde o vyúčtování částky 1 399 Kč za dobu od 1.1.2020 do 5.1.2020 vychází z předávacího protokolu, z něhož je patrno, že za dobu od posledního vyúčtování k 31.12.2019 došlo k další spotřebě naměřené a zachycené tj. 96 jednotek a rovněž tak se zvýšil i stav elektroměru o 105 kWh, což doúčtoval a je to dáno tím, že v době provádění prací žalovaní v bytě svítili a topili.

15. Z výpovědi žalovaného č. 1 vyplynulo zjištění, že společně s manželkou a třetí žalovanou, jako společní nájemci, podepsali smlouvu nájemní, na jejímž základě užívala žalovaná č. 3 předmětnou bytovou jednotku od 1. 12. 2018. U předání bytu žalobcem nebyl, ale byt nebyl nijak poškozen. Když žalobce nájem ukončil výpovědí, zajistil připravení bytu k předání, tedy vyklizení a vybílení, což provedli svědci pan [příjmení] a [příjmení] v závěru prosince 2019. Byt měl být předán 31. 12. 2019, ale žalobci se to nehodilo a k předání mělo proto dojít až 4. 1. 2020 a v tento den předání proběhlo. Žalobce si při předání vše prošel, vyzkoušel všechny spotřebiče, zkontroloval skříňky i vybavení, všechno se to sepsalo a žalovaní se k jeho výtkám vyjádřili, jak je uvedeno v předávacím protokole. To co bylo skutečně poškozeno nerozporovali, ale nebyl důvod k výměně interiérových dveří, výměně dvou skříněk u linky, lišty na pracovní desce, popř. ovládacího panelu k digestoři. Interiérové dveře měly rozbitou skleněnou výplň a po opravě žalovanými byla výplň otočena dekorem jinak, proto jsou žalovaní ochotni uhradit náklad na výměnu skla v částce 1 031,05 Kč. Vše co žalobce shledal, se psalo do protokolu. Oprava stěn byla provedena řádně, erudovaně a bylo vymalováno, nebyly tam žádné stopy po neodborných opravách. Došlo jen ke škrábání nátěrů, a pokud došlo k rozsáhlejšímu zásahu, bylo to hned i vyštukováno. Pokud jde o předložené fotografie, zachycují stav, který by mohl odpovídat stavu před provedením oprav, ale v předmětném bytě se nenacházel parapet poškozený tak jak je zřejmé z fotografie č.

7. Pokud by tam taková závada byla, nesporně by byla uvedena p. žalobcem v předávacím protokole. Při předání bytu žalobci žádné fotografie pořizovány nebyly.

16. Z výpovědi žalované č. 3 [celé jméno žalované] vyplynulo zjištění, že v předmětném bytě bydlela od r. 2017 na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem, žalovanou č. 3 a jejím přítelem. Po zániku smlouvy došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum], v níž společně s ní, jako společní nájemci, vystupují její rodiče žalovaní č. 1 a 2. K žádnému formálnímu předání bytu žalobcem proto nedošlo a kontrola bytu se k 1 12. 2018 neprováděla. Žalovaná č. 3 obdržela výpověď z nájmu od žalobce a před skončením nájmu nechala byt opravit a vymalovat tak, aby byl v normálním stavu. Odstraňovala se barevná výmalba, ta se oškrábala, někde se štukovalo a pak se byt vybílil. Plísně se v bytě objevovaly už od r. 2017, žalobce o nich věděl, ale jen radil, aby se hodně větralo. Sama kvůli dítěti plísně odstraňovala, ale bezvýsledně. Stejné potíže měla i její sousedka, popř. jiní obyvatelé domu. Pokud jde o nároky žalobcem vznesené, uznala nárok žalobce na náhradu škody za poškozené žaluzie v částce 428,33 Kč, 147 Kč za koncovky těsnících lišt, 326 Kč za baterii a sedátko, a 54,99 Kč za ventil rohový kulatý s filtrem, výměnu lišty částku 699 Kč, s tím, že tato poškození tam byla a žalovaná je ochotna částky zaplatit. Pokud jde o výměnu dveří, označila ji za nedůvodnou, když postačilo vyměnit skleněnou výplň, což bylo možné pořídit za částku 1 031,05 Kč s tím, že v tomto rozsahu je ochotna opravu uhradit. Nesouhlasila s požadavkem na náhradu škody za poškození skříněk, neboť nesedící dvířka u jedné spodní skříňky před předáním opravil p. [příjmení] výměnou šroubků a dotažením. Pokud jde o zásuvkovou skříňku na ukládání nádobí, ta žádné závady nevykazovala, mohlo jít nanejvýš o nějaké rýhy nebo poškrábání dna zásuvek, což bylo způsobeno užíváním, tj. ukládáním věcí. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 784,08 Kč za výměnu ovládacího panelu k digestoři, uvedla, že v době předání byl funkční, žádná vada v tomto směru nebyla vytčena a nesouhlasí proto s placením této částky. Námitky nevznesla proti vyúčtování služeb za r. 2019 v částce 14 469,23 Kč, to mělo být uhrazeno ze složené kauce. Naproti tomu nesouhlasila s úhradou částky 1 399 Kč dle vyúčtování služeb ze dne 15. 1. 2020, které jí bylo doručeno cca 3 měsíce po odstěhování z bytu, neboť měla za to, že vyúčtování ze dne 1. 1. 2020 vycházelo ze stavů měřidel zachycených v protokole o předání bytu ze dne 4. 1. 2020.

17. Z výpovědi sv. [příjmení] soud zjistil, že svědek společně s další osobou v posledním týdnu r. 2019 prováděl práce při přípravě předmětného bytu k předání žalobci. Dle svědka tam byly opravovány oděrky na zdech vzniklé užíváním bytu, např. tam kde stál nábytek. Oprava spočívala ve škrábání výmalby, pokud se odlupovala, provedení štuku dle potřeby a výmalbě. Svědkovi utkvělo v paměti, že v bytě se vyskytovala plíseň v místech u oken, kde bylo třeba dát více vrstev barvy a to i 4 nátěry. Byt byl po provedení prací prázdný, připravený k předání a svědek si, kromě nepůvodního skla ve dveřích, žádných závad nepovšiml.

18. Z výpovědi sv. [příjmení] vyplynulo, že na žádost žalovaného č. 1 pomáhal připravit předmětný byt k předání žalobci. Práce tam dělal v posledním týdnu měsíce prosince 2019 a tyto spočívaly ve vybílení předsíně. V kuchyni provedl výmalbu bílou barvou a oškrábání a štukování kolem oken, protože v důsledku zatékání se v rozích tvořila plíseň. V obývacím pokoji přeštukovali mezeru u stropu vzniklou dřívějším přepažením, oškrábali barevný nátěr a místnost vybílili. Do ložnice také zatékalo kolem okna a byla zde plíseň a to i v rozích místnosti. Opravu ložnice provedli oškrábáním, vyštukováním a přebílením. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že dotáhl šroubky u dvířek kuchyňské skříňky a opravil vnitřní dveře výměnou skleněné výplně. To se pak při předání majiteli nelíbilo, protože svědek obrátil vzor na skle. Opravy byly hotové 30. 12. 2019, ale k předání nedošlo, protože se to žalobci nehodilo. Svědek byl přítomen při předání bytu žalobci, při kterém žalobce rovnou řekl, že bude muset všechno předělat a to aniž by si něco prohlédl. Mluvil o tom, že vymění celou linku. Svědek potvrdil, že v bytě byla rozbitá sprcha, což žalovaní nerozporovali, ale jiné závady si nevybavil. Pokud mu byly předloženy fotografie pořízené žalobcem, uvedl, že má za to, že foto č. 12 zachycuje stav bytu před opravami, pokud jde o ostatní fotografie, nedokázal určit, zda zachycují předmětný byt. V jeho přítomnosti a to ani při předání bytu nebyly žádné fotografie pořizovány.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo zjištění, že pro žalobce vícekrát prováděl práce při opravách bytů v předmětném domě zhruba ve stejném rozsahu jako v tomto případě. Uvedl, že ví o jaký byt se jedná, podle toho, že jej p. [celé jméno žalobce] předem upozornil, že jeho výslech před soudem se bude týkat prvního z jím opravovaných bytů. Situaci v domě zná i proto, že u žalobce měl dva roky pronajatý byt. Při prohlídce bytu shledal, že v bytě jsou oškrábané zdi a pak byly natřené, proto byly vidět mapy přetřené barvou. To však bylo pouze na části zdi o výměře cca 58 m2. Bylo pak nutné sundat tu barvu, zeď zpenetrovat, aby se na to chytlo lepidlo s perlinkou a pak se to může přeštukovat. Předtím tam perlinka nebyla, byl tam jenom štuk a na tom barva. Poškození stěn v bytě bylo na dvou nebo třech stěnách, ale svědek ve stejném rozsahu prováděl opravu na všech stěnách a stropech v bytě, kromě chodby. Materiál na veškeré opravy zajišťoval žalobce a svědek dodával pouze práci. Svědek si vybavil, že v bytě, o kterém mluví, byl poškozen propálením ještě jeden parapet, který se vyměňoval. Uvedl, že celý dům měl problém s plísněmi a v opravovaném bytě byla barva kolem oken tmavší, což souvisí s plísněmi, které se vyskytovaly ve více bytech předmětného domu v důsledku toho, že není zateplen. Provedené opravy nemají vliv na odstranění vlhkosti pronikající tepelnými mosty. Po opravě je to nějakou dobu v pořádku a pak se to může zase objevit, pokud se dost nevětrá. Číslo bytu ani podlaží, kde se byt nacházel, si svědek nevybavil. Cena oprav byla stanovena smluvní, nedělal žádný výkaz výměr, v podstatě jen odhadl, co bude třeba udělat. Svědek byt identifikoval též podle fotografií, zejména fotografie č. 7, zachycující parapet s výrazným poškozením a vzpomněl si na spáleninu na liště u pracovní desky.

20. Dle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též ObčZ,se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Z ust. § 2251 odst. 1 ObčZ vyplývá, že nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Dle ust. § 2252 odst. 2 ObčZ nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1.

21. Ust. § 2270 odst. 1 ObčZ stanoví, že uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak. (odst. 2 cit. ustanovení). Podle § 2271 ObčZ společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.

22. Podle § 2254 odst. 1 ObčZ, ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 cit. ustanovení, při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

23. Podle § 2293 odst. 1 ObčZ nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

24. Podle § 580 ObčZ, mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

25. Podle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

26. Výše uvedenými důkazy bylo po skutkové stránce prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovanými jako společnými nájemci dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaná č. 3 užívala byt [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná již v předchozím období předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy s žalobcem společně se svým tehdejším partnerem, v užívání tohoto bytu pokračovala po 1. 12. 2018, aniž by došlo k fyzickému předání bytu pronajímatelem nebo provedení drobných oprav ze strany pronajímatele. Z výpovědi žalovaných vzal soud za prokázané, že již v této době se v bytě vyskytovala ve zvýšené míře plíseň na zdech. V roce 2019 se žalobce rozhodl nájemní vztah ukončit a přistoupil k písemné výpovědi, kterou žalovaní akceptovali a učinili nesporným, že nájem předmětného bytu skončil k 31. 12. 2019. V měsíci prosinci žalovaní neuhradili předepsané platby ve výši 10 625 Kč sestávající ze sjednaného nájemného ve výši 7 000 Kč a záloh na služby ve výši 3 625 Kč. Za dobu do 31. 12. 2019 jim vznikl nedoplatek na službách v celkové výši 3 844,23 Kč, kdy jde o nedoplatek na teplé vodě ve výši 2 416 Kč, nedoplatek na teple 1 179,29 Kč a elektrické energii ve výši 1 917,44 Kč. V jejich prospěch byl zúčtován přeplatek na studené vodě v částce 1 668,50 Kč. Nárok z tohoto vyúčtování v částce 14 469,23 Kč žalovaní nečinili sporným a tento uznali. K předání bytu žalovanými došlo dle obsahu předávacího protokolu a shodných výpovědí žalovaných č. 1 a 3 dne 4. 1. 2020, když soud vycházel z data, uvedeného na předávacím protokolu, na němž je původní datum 3. 1. 2020 přepsané na datum 4. 1. 2020 a údajů uváděných žalovanými, neboť vysvětlení žalobce předestřené až v průběhu řízení, že jde o omyl a správně k předání došlo až 5. 1. 2020, popř. 6. 1. 2020, se soudu v kontextu těchto důkazů nejeví věrohodné. Žalobce má s předáváním a přebíráním bytů, které pronajímá, zjevně dlouhodobou zkušenost a není důvod domnívat se, že by se zmýlil v tak zásadní věci jako je datum uvedené na protokolu nebo stavy měřidel. Omyl se soudu jeví pravděpodobnější u sv. [příjmení], který osobně na předání nijak neparticipoval, byl mu pouze přítomen. Soud proto z předávacího protokolu, podepsaného oběma smluvními stranami vycházel, a pokud jde o stav předávaného bytu, když ani případný omyl v datu na faktických údajích nemůže ničeho změnit, vzal za prokázané, že žalobce vytýkal žalovaným vady spočívající v nespecifikovaném poškození omítek a maleb v kuchyni, obývacím pokoji a pokoji, nespecifikovaném poškození interiérových dveří, dvou skříněk kuchyňské linky, poškozená dna šuplíků, poškození žaluzie v kuchyni, poškození pracovní desky, sprchového setu a chybějící koncovky lina. O poškození žaluzie, sprchového setu a chybějících koncovkách lina sporu mezi stranami nebylo. Pokud jde o jednotlivá další vytýkaná poškození, u interiérových dveří vzal soud z výpovědí žalovaných č. 1 a 3 a svědka [příjmení] za prokázané, že toto spočívalo v rozbití skleněné výplně. Žalobce přistoupil k opravě tím způsobem, že vyměnil interiérové dveře za nové, které měl v zásobě. Pokud jde o poškození kuchyňských dvířek, výpovědí žalovaných č. 1 a 3 a výpovědí sv. [příjmení] bylo prokázáno, že šlo o poškození spočívající v zavěšení dvířek, které bylo před předáním bytu sv. [příjmení] odstraněno. Pokud jde o poškození zásuvkové skříňky, dle žalobce byla dna zásuvek poškozena ukládáním horkého nádobí; žalovaní připouštějí poškrábání v důsledku užívání a z protokolu konkrétní způsob poškození nevyplývá, nicméně soud shledal, že obě strany poškození popisují jako vadu vzhledu skříňky. Z výpovědí žalobce, žalované č. 3 i svědků [příjmení] a [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalovaná č. 3 si v době užívání bytu jednotlivé místnosti nechala vymalovat barevně a podle ujednání s žalobcem měl být byt předán v původním stavu, tj. vybílený a v některých místech, zejména okenních špalet a rohů se zde nacházela plíseň. V měsíci prosinci roku 2019 proto svědci [příjmení] a [příjmení] provedli opravu stěn v bytě, odstranili část omítek, pokud byly napadeny plísní, provedli nový štuk a celý byt vybílili. Vada omítek v bytě, kterou žalobce žalovaným vytýkal, tak spočívala v tom, že v některých místech byly patrné tmavší skvrny a to tam, kde se původně nacházela plíseň a dále v tom, že výmalby nebyly dotaženy až za topení a v některých místech byly stopy bílé barvy na lištách a zárubních. Za této situace vynaložil žalobce částku 40 341,12 Kč, za účelem rekonstrukce stěn a stropů bytu a opatřil kuchyň i oba pokoje tvořící předmětný byt novými omítkami a štuky. Žalobce ve vyúčtování ze dne 15. 1. 2020, které označil jako konečné, vyčíslil celkové pohledávky na náhradu škody sestávající z nákladů na rekonstrukci omítek a novou výmalbu, nákladů na výměnu zařizovacích předmětů a jedněch interiérových dveří v celkové výši 46 315,08 Kč a doúčtoval náklady na služby v celkové výši 1 399 Kč. Současně v tomto vyúčtování své nároky ponížil o nárok žalovaných na vrácení složené jistoty. Prostřednictvím právního zástupce pak vyzval žalované, aby mu uhradili částku 14 469,23 Kč jako nedoplatku z vyúčtování nájmu a služeb za dobu do 31. 12. 2020 a to výzvou ze dne 19. 6. 2020 odeslanou dle podacích lístků na adresu každého z žalovaných téhož dne. Předžalobní výzvou ze dne 5. 8. 2020 vyzval žalobce žalované k zaplacení částky 1 399 Kč jako nedoplatku konečného vyúčtování plateb za rok 2020 a částky 46 315,08 Kč na nákladech na odstranění poškození předmětu nájmu. Součástí této výzvy je informace o zápočtu provedeném v konečném vyúčtování oproti částce 24 000 Kč, s tím, že tento zápočet směřoval oproti pohledávce žalobce na náhradu škody ve výši 46 315,08 Kč a jeho pohledávka z tohoto titulu tak činí 22 315,08 Kč. Tato výzva byla odeslána na adresu žalovaných dne 5. 8. 2020.

27. Žalovaní reagovali na podání žalobce v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu dne [datum], kdy toto podání soud dle jeho obsahu, posoudil jako uplatnění vzájemného návrhu a částečné zápočtem pohledávek. Pokud jde o započtení pohledávek žalobcem, je tvrzeno, že k započtení žalobce přistoupil ve vyúčtování ze dne 15. 1. 2020, v němž o částku 24 000 Kč ponížil nároky tímto vyčíslením vyúčtované s tím, že tímto započetl nárok na náhradu škody. Soud má za to, že k tomuto zápočtu nelze přihlížet, když předmětem tvrzeného započtení měla být pohledávka žalobce, kterou nelze označit za započitatelnou pohledávku, neboť nešlo o pohledávku splatnou, když žalovaní nebyli před tímto jednáním žalobce k jejímu zaplacení vyzváni. K zápočtu tvrzenému žalobcem proto soud nepřihlédl. Pokud jde o jistotu ve výši 24 000 Kč učinil ji žalobce předmětem konečného vyúčtování ze dne 15. 1. 2020, a soud proto má za to, že tato byla splatná ke dni 1. 7. 2020. Započtení, k němuž přistoupili žalovaní co do částky 15 469,31 Kč, bylo tedy provedeno za situace, kdy započítávané pohledávky byly splatné a k započtení způsobilé.

28. Původní žalobě o zaplacení částky 38 183,31 Kč soud vyhověl co do částky 3 085,37 Kč s přísl.. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaní neuhradili předepsané platby za měsíc prosinec 2019 a rovněž tak nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019, celkem ve výši 14 469,23 Kč. Tento nárok žalovaní uznali a soud shledal, že tato pohledávka žalobce zanikla zápočtem žalovaných obsaženém v odůvodnění jejich odporu. Škodu, která měla vzniknout poškozením vybavení bytu žalovanými, vyčíslil žalobce částkou 7 774,30 Kč. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalobci svědčí nárok na náhradu škody v částce 2 686,37 Kč, sestávající z částky 428,33 Kč, který vynaložil na výměnu žaluzií u kuchyňského okna, částky 147 Kč vynaložené na nové koncovky těsnící lišty, částky 326 Kč vynaložené na zakoupení vodovodní baterie a sedátka, částky 54,99 Kč za ventil rohový kulatý s filtrem, částky 699 Kč za novou kuchyňskou lištu namísto lišty původní, o níž bylo prokázáno, že byla v době užívání žalovanými provrtána a částky 1 031,05 Kč, když tato částka odpovídá obvyklým nákladům na výměnu skleněné výplně dle doložené účtenky. Co do částky 1 000 Kč tento nárok zanikl zápočtem ze strany žalovaných a to pokud jde o náklady na opravu interiérových dveří. V rozsahu 1 686,37 Kč žalovaní nárok žalobce uznávali a v tomto rozsahu byla žalovaným uložena povinnost k jeho zaplacení. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 1 399 Kč, opírá se o konečné vyúčtování provedené žalobcem dne 15. 1. 2020. Žalobce dovozuje výpočtem spotřebu žalovaných za dobu od posledního vyúčtování (17 dnů) pokud jde o elektřinu a tuto spotřebu stanoví v množství 105 kWh, ač z protokolu o předání bytu vyplývá rozdíl oproti předchozímu vyúčtování 53 kWh v neprospěch žalovaných. Pokud jde o tento nárok, má soud za to, že částka, kterou žalobce uplatnil za spotřebu elektřiny v částce 213 Kč je uplatněna důvodně, když v době předání bytu žalovanými byl stav elektroměru vyšší o 53 kWh oproti stavu uvedenému ve vyúčtování za rok 2019 datovanému dnem 1. 1. 2020, a soud má za to, že ani případný omyl v datu sepsání protokolu ničeho nemění na stavech měřidel, které žalobce do protokolu zapsal. Vyčíslený nárok má oporu v předloženém vyúčtování spotřeby za rok 2020 a ceníku elektřiny a soud proto v tomto směru žalobě vyhověl. Pokud jde o nárok na zaplacení ceny tepla v částce 1 186 Kč, shledal jej též opodstatněným, když tento nárok vyplývá z údajů obsažených v protokolu ze dne 4. 1. 2020, z nichž vyplývá, že došlo ke spotřebě v rozsahu 96 dílků, tak jak je zachycena ve sloupku označeném jako 2. náměr. Nárok uplatněný žalobcem tak soud shledal důvodným co do částky 3 085,37 Kč (1 686,37 Kč + 1 399 Kč) a v tomto rozsahu původní žalobě vyhověl. V rozsahu 15 469,23 Kč (14 469,23 Kč + 1 000 Kč), shledal, že nárok byl žalobcem uplatněn důvodně, ale zanikl zápočtem žalovaných ze dne 11. 12. 2020.

29. Naproti tomu však se v řízení žalobci nepodařilo prokázat, že by v době, kdy k zápočtu přistoupil, existovala jeho pohledávka vůči žalovaným ve výši 43 628,71 Kč. Pokud jde o škodu na vybavení bytu, soud neshledal důvodným uplatněný nárok ve výši 5 087,93 Kč sestávající z částky ve výši 784,08 Kč za výměnu ovládacího panelu digestoře, když v tomto směru nevyplynulo z žádného důkazu zjištění, že by taková vada byla žalovaným žalobcem při skončení nájmu vytčena, popř., že by za ni odpovídali. Pokud jde o vady vybavení bytu spočívající v poškození 2 spodních skříněk kuchyňské linky a poškozených dnech zásuvek, není z předávacího protokolu možno zjistit, v čem mělo poškození vytýkané při předání bytu spočívat. Na základě výpovědi sv. [příjmení] a žalovaných č. 1 a 3 soud uzavřel, že poškození dvířek spočívající v nepřesnosti jejich zavěšení, opravil sv. [příjmení] před předáním bytu. Takto vymezená vada se soudu jeví spíše jako estetická, mající původ v běžném užívání pronajaté věci, stejně jako případné poškrábání dvířek a boků skříněk, ev. poškození zásuvek horkým nádobím, tj. jde o vady, které nebrání dalšímu užívání. Lze tak přisvědčit žalovaným, že pokud došlo k estetickým změnám na tomto konkrétním vybavení, odpovídá době užívání věci a nejde o vadu, k jejímuž odstranění by byli povinni. Výměna skříněk za nové v ceně 3 048 Kč se pak soudu jeví jako neekonomické opatření, které nemůže jít k tíži žalovaných, právě tak jako výměna starých dveří za nové v ceně 2 286,90 Kč, namísto osazení nové skleněné výplně za částku 1 031,05 Kč. Dále se soud zabýval nárokem žalobce spočívajícím v nákladech na opravy zdí a stropů předmětného bytu ve výši 38 541,12 Kč (26 800 Kč práce + 2 147 Kč nástroje + 9 594,12 Kč materiál), kdy provedením těchto prací měl být byt uveden do původního stavu. Předně není možno zjistit, jaký byl stav bytu i jeho vybavení k datu 1. 12. 2018, tedy jaký byl stav výchozí, když bylo v řízení prokázáno, že k řádnému předání bytu dne 1. 12. 2018 žalobcem žalovaným nedošlo. Nelze dále přehlédnout, že žalobce odůvodňoval v podané žalobě a doplnění žalobních tvrzení ze září 2021 potřebu těchto prací výskytem plísní, které byly zřejmé i přes nanesenou barvu (tmavé vlhké skvrny na zdech), dále mechanickým poškozením zdí a stropů, které se vyznačovaly spárami v rozích místností, dírami a prasklinami v omítce, a nepečlivém nanesení barvy zejména v místech kolem oken a topení. Z předávacího protokolu takto vymezené vady nevyplývají. Žalobce vytýkané vady dále prokazoval fotodokumentací, která byla v rámci dokazování zhlédnuta, kdy technická kvalita snímků znemožňuje rozeznání tvrzených poškození stěn bytu. Ani po předložení jiného vyhotovení těchto snímků se jejich technická kvalita nezměnila. Lze z nich shledat poškození spočívající v provrtání lišty za pracovní deskou kuchyňské linky, které připustila i žalovaná č. 3 a výrazné až nepřehlédnutelné poškození parapetu (které však nebylo v předávacím protokolu uvedeno a náhrada škody v tomto směru není uplatňována). Nedostatečná kvalita snímků však neumožnila žalovaným i svědkům identifikovat konkrétní byt, kde byly pořízeny fotografie stěn, jak namítali žalovaní a rovněž tak rozpoznat tvrzené tmavé skvrny na omítce a další poškození. Z žádné fotografie nelze shledat, že by na nich byly rozpoznatelné rýhy způsobené neodborným pokusem o opravu omítek, jak o nich hovořil svědek [příjmení], ale ani poškození spočívající v trhlinách stěn nebo děrách. Žalovaní taková poškození popírají a žalobce konkrétní způsob poškození v předávacím protokolu neuvedl. Žalobci i svědek [příjmení] současně vylučují, že by v jejich přítomnosti byla žalobcem pořízena fotodokumentace. Autentičnost předložené fotodokumentace jako celku je zpochybňována fotografií parapetu zachycující jeho výrazné poškození, ale v předávacím protokolu o takovém poškození zmínka není. To podporuje pochybnosti žalovaných o tom, kdy a v kterém bytě byla většina fotografií pořízena. Vzhledem k tomu, že žalobce vlastní ve stejném domě více identických bytů má soud za to, že ani doložená metadata nemohou pochybnosti o místě pořízení některých ze snímků (parapet) zcela odstranit. Soud proto vycházel, pokud jde o tyto vady, především z toho, co k věci uvedli účastníci a slyšení svědci. Na základě výpovědi sv. [příjmení] vzal soud za prokázané, že se v předmětném bytě, zejména u okenních špalet, popř. v rozích, objevovala plíseň, za jejíž výskyt činil žalobce odpovědnými žalované a její odstranění bylo předmětem opravy, kterou svědek prováděl. Dle tvrzení žalobce se žalovaným nepodařilo odstranit náležitě plíseň, která se na stěnách bytu objevovala a tmavé skvrny prorážely i přes provedenou výmalbu. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že problém s výskytem plísní se projevoval v celém domě a svědek uvedl i to, že obdobné opravy prováděl pro žalobce ve 4 bytech. Z jeho výpovědi dále vyplynulo zjištění, že dům není zateplený, u okenních špalet může vznikat rosný bod, jsou tam tepelné mosty a dochází k tomu, že na vnitřní straně se objevuje vlhkost, která pak vede ke vzniku plísní a svědek výslovně uvedl, že ty se objevily nejméně v dalších dvou bytech, které pro žalobce opravoval. Soud má za to, že s ohledem na výpověď svědka [příjmení], žalobce všechny obytné místnosti předmětného bytu nechal opatřit novými omítkami a štuky nanášenými na perlinku. Rozdílná tvrzení stran o tom, co vedlo žalobce k provedení oprav bytu v tomto rozsahu, vedla k pochybnostem o tom, zda tyto byly provedeny z důvodu, za který žalovaní odpovídají a v příčinné souvislosti s jejich jednáním, když namítli, že příčina výskytu plísní může spočívat v nedostatcích stavby jako takové, soud vyzval žalobce, aby označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že poškození stěn, které žalovaným vytýká, žalovaní zapříčinili svým jednáním, s tím, že jinak mu hrozí věcný neúspěch v řízení (§ 118a odst. 3 o.s.ř.) Ani po tomto poučení však žalobce žádné důkazy v tomto směru neoznačil, pouze shrnul svá dosavadní skutková tvrzení. Za této situace, kdy v řízení nebyl prokázán výchozí stav bytu a nebyly předloženy ani přesvědčivé důkazy o existenci poškození bytu v době jeho předání žalovanými spočívajícího v trhlinách a děrách stěn a nedostatečně odstraněné plísni, soud shledal, že žalobce neprokázal, že by částku ve výši 38 541,12 Kč (26 800 Kč práce + 2 147 Kč nástroje + 9 594,12 Kč materiál) na opravy omítek, štuků a výmaleb v předmětném bytě vynaložil v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných a neshledal tento nárok prokázaným. Jedná se o pohledávku, kterou žalobce započetl ve vyúčtování ze dne 15. 1. 2020 oproti nároku žalovaných na zaplacení složené jistoty 24 000 Kč, avšak existenci své pohledávky způsobilé k započtení žalobce neprokázal. Soud z popsaných důvodů proto žalobu žalobce co do částky 35 097,94 Kč zamítl.

30. Pokud jde o protinávrh žalovaných na zaplacení částky 8 530,77 Kč, jedná se o zůstatek jimi složené jistoty v částce 24 000 Kč. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaní jistotu žalobci zaplatili 1. 12. 2018 a tato byla žalobcem vyúčtována vyúčtováním konečným ze dne 15. 1. 2020, kdy se proti této pohledávce pokusil započíst nárok na náhradu škody ve výši 46 315,08 Kč. Z výše uvedených důvodů soud neshledal provedený zápočet po právu, proto pohledávka žalovaných na vrácení jistoty zanikla teprve započtením, které žalovaní učinili v odůvodnění odporu ze dne 11. 12. 2020 a to v rozsahu 15 469,23 Kč (14 469,23 Kč + 1 000 Kč). Ve zbývajícím rozsahu k účinnému započtení žalobcem nedošlo a k zápočtu nepřistoupili ani žalovaní a soud proto jejich žalobě o zaplacení částky 8 530,77 Kč jako zůstatku jimi složené jistoty vyhověl, včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalovaní požadovali ode dne o podání žaloby, tj. 8. 9. 2020, když soud má za to, že tato pohledávka se stala splatnou konečným vyúčtováním žalobce k 1. 7. 2020.

31. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž shledal, že v řízení o zaplacení částky původního návrhu byli žalovaní úspěšní částečně a v řízení o vzájemném návrhu byli úspěšní zcela. Zástupce žalovaných požadoval náhradu za 9 úkonů právní služby, 9 režijních paušálů a uplatnil též nárok na náhradu cestovních výdajů. Nárok na náhradu cestovného vyčíslil částkou 1 057 Kč za každou cestu, bez bližší specifikace, s odkazem na příslušné vyhlášky a použité vozidlo. Soud proto při stanovení náhrady cestovného vycházel z toho, že právní zástupce žalovaných cestoval z místa sídla jeho kanceláře ([adresa] [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo] – [část obce]) k procesnímu soudu do [obec] a zpět, přičemž vzdálenost nejrychlejší a nejkratší cestou dle mapové aplikace google činí 57 km při každé cestě. Cestu absolvoval ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [značka automobilu], r.z. [registrační značka]. Z předložené kopie TP výše uvedeného vozidla soud zjistil, že průměrná spotřeba NM použitého vozidla dle údajů v TP činí 6,53 l /100 km. Náhrada opotřebení při cestách uskutečněných [datum] a [datum] se řídí vyhláškou č. 589/2020 Sb., ust. § 1 písm. b) a činí 4,40 Kč/km Náklady na PHM při cestě uskutečněné dne [datum] se řídí ust. § 4 písm. c) cit. vyhl. v tehdy účinném znění a činí 27,20 Kč nafty motorové (t.j. koef. spotřeby 1,77), ke dni [datum] činí 33,80 Kč (t.j. koef. spotřeby 2,2). Výpočet náhrad nákladů na cesty uskutečněné v roce 2022 se řídí vyhl. č. 511/ 2021, kdy dle ust. § 1 písm. b) činí sazba náhrady u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč a cena nafty motorové 36,10 Kč (koef. spotřeby 2,35). Náhrada cestovného za cestu dne [datum] tak činí 703,40 Kč (6,17x114). Náhrada cestovného za cestu uskutečněnou dne [datum] přísluší žalovaným v částce 752,40 Kč (6,60x114). Náhrada za každou z cest uskutečněnou v roce 2022 náleží žalovaným v částce 803,70 Kč (7,05x114). Náhrada cestovních výdajů celkem tak činí 3 866,90 Kč (§ 13 odst. 1 a.t.). Náhrada za ztrátu času na cestě činí celkem 2 000 Kč za 20 započatých půlhodin po 100 Kč (ust. § 14 odst. 3 a.t.). Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z toho, že ke každému z uplatněných nároků přísluší ½ takto stanovených nákladů vynaložených na cestovné právního zástupce, ztrátu času na cestě a rovněž tak i ½ režijních výloh příslušejících k 9 úkonům právní služby ve výši stanovené dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., tj. ½ z částky 2 700 Kč.

32. Při výpočtu náhrady nákladů řízení soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce uplatnil v řízení nárok na zaplacení 38 183,31 Kč a bránil se protinávrhu žalovaných na zaplacení částky 8 530,77 Kč. Pokud jde o nárok 38 183,31 Kč, byl soudem v celém rozsahu zamítnut, ale pokud jde o částku 15 469,23 Kč (vyúčtování k 31. 12. 2019 v částce 14 469,23 Kč a náklad na opravu vnitřních dveří v částce 1 000 Kč), došlo k zániku tohoto nároku započtením ze strany žalovaných učiněným po zahájení řízení v podání jejich zástupce ze dne 11. 12. 2020. Žalobce v řízení dále uspěl s dalšími nároky uplatněnými z titulu náhrady škody na vybavení bytu v částce 1 686,37 Kč. Po provedeném dokazování soud shledal, že nárok žalobce byl důvodně u soudu uplatněn v částce 17 155,60 Kč z požadovaných 38 183,31 Kč. Po posouzení poměru úspěchu a neúspěchu stran ve vztahu k tomuto nároku, soud shledal, že žalovaným náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10,14 % vynaložených nákladů řízení. Při stanovení výše náhrady soud vycházel z ust. § 6 odst. 1, § 7 pol. 5, vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) a z tarifní hodnoty 38 183,31 Kč pro úkony uskutečněné do 11. 12. 2020 a z tarifní hodnoty 22 714,08 Kč pokud jde o úkony uskutečněné po tomto datu. Všichni žalovaní měli společného zástupce a došlo tak ke společnému zastupování tří osob. Dle ust. § 12 odst. 4 a.t., jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tj. pokud jde o úkony uskutečněné do 11. 12. 2020, jde o částku 2 128 Kč za každý úkon (2660 Kč – 532 Kč), celkem za zastupování tří osob 6 384 Kč. Pro úkony uskutečněné po [datum] se jedná o částku 1 616 (2 020 Kč – 404 Kč), t.j. za zastupování tří osob 4 848 Kč. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že úkony právní služby zástupce žalovaných spočívají v převzetí zastoupení (1 úkon po 6 384 Kč) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu (1 úkon 6 384 Kč) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., a úkonech uvedených v ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t. spočívajících v účasti při jednání dne [datum] od 13.00 hod. do 15:00 hod. (1 úkon po 4 848 Kč), účasti při jednání soudu dne [datum] od 13:00 hod. do 15:45 hod. (2 úkony po 4 848 Kč), účasti při jednání soudu dne [datum] od 9:00 hod. do 11:45 hod. (2 úkony po 4 848 Kč), účasti při jednání soudu dne [datum] od 8:30 hod. do 10:30 hod. (1 úkon po 4 848 Kč), účasti při jednání soudu dne [datum] od 12:30 hod. do 13:15 hod. (1 úkon po 4 848 Kč), celkem tak odměna zástupce za 9 úkonů právní služby a k nim příslušejících ½ z 9 režijních paušálů dle ust. § 13 odst. 4 a.t. činí 48 054 Kč. Pokud jde o cestovní výdaje, má soud za to, že k tomuto nároku rovněž přísluší polovina cestovních výdajů v částce 1 933,45 Kč a polovina náhrady za ztrátu času na cestě v částce 1 000 Kč Náklady řízení příslušející k tomuto nároku tak činí 50 987,40 Kč. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, přičemž náhrada 21 % DPH z částky činí 10 707,35 Kč, celkem plná náhrada nákladů činí 61 694,75 Kč. Žalovaným náleží 10,14 % z této částky, tj. 6 255,85 Kč.

33. Pokud jde o vzájemný návrh žalovaných, kterým proti žalobci uplatnili nárok na zaplacení částky 8 530,77 Kč, shledal soud, že byl uplatněn důvodně. Při stanovení výše náhrady soud vycházel z ust. § 6 odst. 1, § 7 pol. 4, vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) a z tarifní hodnoty 8 530,77 Kč. Všichni žalovaní měli společného zástupce a došlo tak ke společnému zastupování tří osob. Dle ust. § 12 odst. 4 a.t., jde-li o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tj. 1 200 Kč za každou zastupovanou osobu, celkem 3 600 Kč za každý úkon právní služby (1 500 – 20 % x 3). Z obsahu spisu bylo zjištěno, že úkony právní služby zástupce žalovaných spočívají v převzetí zastoupení (1 úkon), odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu (1 úkon), účasti při jednání dne [datum] od 13.00 hod. do 15:00 hod. (1 úkon), účasti při jednání soudu dne [datum] od 13:00 hod. do 15:45 hod. (2 úkony), účasti při jednání soudu dne [datum] od 9:00 hod. do 11:45 hod. (2 úkony), účasti při jednání soudu dne [datum] od 8:30 hod. do 10:30 hod. (1 úkon), účasti při jednání soudu dne [datum] od 12:30 hod. do 13:15 hod. (1 úkon), celkem tak odměna zástupce za 9 úkonů právní služby činí 32 400 Kč a dále ½ z 9 režijních paušálů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a.t. příslušejících k těmto úkonům činí 1 350 Kč. Pokud jde o cestovní výdaje, přísluší k tomuto nároku polovina cestovních výdajů a polovina náhrady za ztrátu času na cestě v částce 2 933,45 Kč (1/2 cestovních výdajů 1 933,45 Kč + ½ náhrady za ztrátu času na cestě 1 000 Kč). Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastupování příslušející k tomuto nároku tak činí 36 683,40 Kč a žalovaným náleží náhrada 21% DPH, tj. 7 703,51 Kč, celkem 44 386,91 Kč. Kromě toho vznikla žalovaným povinnost zaplatit poplatek ve výši 1 000 Kč z protinávrhu, kterým se domáhají zaplacení částky 8 530,77 Kč, na jehož náhradu jim vzniklo právo, neboť v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení může být přiznána nejen náhrada soudního poplatku uhrazeného, ale i takového, který poplatník dosud nezaplatil (NS 29 Odo 674/2001, 29 Odo 675/2001. Náhrada nákladů řízení ve vztahu k nároku žalovaných na zaplacení 8 530,77 Kč činí 45 386,91 Kč. Soud proto uložil žalobci povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení v celkové částce 51 642,76 Kč (45 386,91 Kč + 6 255,85). Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení soud určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalovaných (ust. § 149 odst. 2 o.s.ř.).

34. Dle ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. soud uložil žalovaným povinnost k zaplacení poplatku ze vzájemného návrhu, kterým se domáhají zaplacení částky 8 530,77 Kč ve výši 1 000 Kč. Výše poplatku vyplývá z položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků.