1 C 337/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: právnická osoba sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 23 762,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 680 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 1 082,94 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 23 237,94 Kč od 9. 7. 2024 do 31. 1. 2025, a z částky 1 082,94 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 24,99 % ročně z částky 23 237,94 Kč od 9. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 36,20 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 517,75 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 752,91 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne , datum, žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 23 762,94 s úroky a úroky z prodlení, které jí žalovaná dluží ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy jsou Podmínky smlouvy o nákupu na splátky a Ceník žalobkyně, které byly před podpisem smlouvy žalované poskytnuty spolu se Splátkovým kalendářem a Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 23 992 Kč. Úvěr byl sjednán jako účelový ve smyslu § 2398 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to za účelem koupě sjednaného zboží u prodejce , právnická osoba, .. Žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 23 992 Kč zaplacením ceny zboží prodejci. Žalovaná se zavázala uhradit úrok z úvěru ve výši 24,99 % ročně. Žalovaná byla zavázána hradit úvěr a jeho příslušenství dohodnutými splátkami. Svoji povinnost ze smlouvy však řádně neplnila. Podle bodu 9. smlouvy má žalobkyně právo ukončit smlouvu předčasně, pokud je žalovaná v úplném nebo částečném prodlení s úhradou splátek nebo jejich částí po dobu delší než 30 dnů a současně má žalobkyně právo v případě prodlení žalované se splácením delším než 30 dnů od upomínky žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani po předchozí výzvě dlužnou částku neuhradila a dále úvěr nesplácela, odstoupila žalobkyně od smlouvy a zesplatnila úvěr k 8.7.2024. Ke dni zesplatnění žalobkyně zkapitalizovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, pohledávka činila k tomuto datu 26 316,89 Kč. Částka tvoří nesplacená jistina ve výši 23 237,94 Kč; kapitalizovaný smluvní úrok do 8.7.2024 ve výši 2 517,75 Kč; kapitalizovaný úrok z prodlení do 8.7.2024 ve výši 36,20 Kč; dlužné poplatky ve výši 525 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 9.7.2024, až do zaplacení, žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 24,99 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to taktéž z dlužné jistiny. Žalobkyně tedy touto žalobou požaduje zaplacení částky ve výši 23 762,94 Kč spolu se smluvním úrokem z částky 23 237,94 Kč ve výši 24,99 % ročně od 9.7.2024 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 237,94 Kč od 9. 7. 2024 do zaplacení a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 517,75 Kč a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 36,20 Kč. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem 1 312 Kč. Před uzavřením smlouvy se žalobkyně zabývala schopností žalované úvěr splácet. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím bankovní identity a z žádosti o úvěr uvedla žalovaná měsíční příjem ve výši 35 000 Kč, finanční závazky 18 000 Kč. Závazky žalované byly ověřeny v Bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a žalobkyně dospěla k závěru, že příjmy žalované jsou ve výši postačující na krytí jejích výdajů a závazků. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 1. 2025.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit a byl proto zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, . Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, ač jí předvolání k jednání bylo doručeno uložením na adresu jejího bydliště. Žalobkyně svoji neúčast při jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků na základě listinných důkazů tvořících obsah spisu, které pro posouzení věci považoval za postačující (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. K posouzení skutkového stavu měl soud k dispozici listiny předložené žalobkyní a to potvrzení o platbě, informace o smlouvě, zprávy veřejně dostupných registrů, smlouva o nákupu na splátky z , datum, , splátkový kalendář, standardní informace, podmínky smlouvy o nákupu na splátky, výpis z účtu – úhrada, splátkový kalendář, informace o kontraktu, výpis z registru klientských informací, informace CE/CRE-multicribis, upomínka z 9.7.2024, předžalobní výzva z 24.1.2025, podací arch 24.1.2025.

4. Ze smlouvy o nákupu na splátky č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované účelový úvěr ve výši 23 992 Kč formou úhrady nákupu u společnosti , právnická osoba, .. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních 24 splátek včetně úroku ve výši 24,99 % na účet č. , č. účtu, . Smlouvou byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně a žalobkyně si vyhradila právo ukončit smlouvu o poskytování služeb předčasně v případě, že se žalovaná ocitne v úplném nebo částečném prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně si též vyhradila právo prohlásit úvěr za splatný v případě prodlení se splácením delším než 30 dnů od upomínky. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru vyplývá výše měsíční splátky 1 312 Kč s tím, že celková částka ke splacení činí 31 457,88 Kč. Dle výpisu transakcí ze dne , datum, poukázala žalobkyně ze svého účtu částku 23 992 Kč na účet prodejce společnosti , právnická osoba, ., č. účtu , č. účtu, . Dle sumáře zpráv veřejně dostupných registrů SOLUS, ISIR, CRIF-CRE, CRIE-BRKI a interních informací žalobkyně nebyly zjištěny skutečnosti zpochybňující úvěruschopnost žalované.

5. Žalobkyně zesplatnila pohledávky ze smlouvy o úvěru dopisem ze dne 9. 7. 2024 a současně vyzvala žalovanou k zaplacení nedoplatku pohledávek z úvěru.

6. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny též v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), na jejímž základě žalobkyně vyplatila částku 23 992 Kč na úhradu zakoupeného zboží společnosti , právnická osoba, ..

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že vůle žalované a žalobkyně směřovala k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, avšak smlouva nebyla sjednána platně. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že před uzavřením smlouvy dostála svých povinností ve smyslu § 86 ZoSÚ. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Žalobkyně sice prokázala, že se úvěruschopností žalované zabývala, a to zejména formou nahlédnutí a dotazy do veřejně dostupných rejstříků. Pokud však jde o zkoumání příjmů žalované, spokojila se žalobkyně s prohlášením žalované o jejím příjmu, aniž by tento údaj náležitě ověřila. Rovněž tak pokud jde o výdaje žalované na bydlení, jakož i výdaje životní, nikterak se jimi nezabývala a neověřovala je. Soud má za to, že nelze při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jen z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání nařízenému na den , datum, nemohl jí soud poskytnout poučení o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.

15. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla v daném případě spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 23 992 Kč a žalovaná uhradila částku 1 312 Kč. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 680 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť tyto nároky vyplývaly z neplatně uzavřené smlouvy.

16. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to však pouze z částky přiznané výše bezdůvodného obohacení. Ve zbytku byl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodný zamítnut. Při stanovení počátku prodlení žalované soud vycházel ze zjištění, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení výzvou zástupce žalobkyně odeslanou na její adresu dne 24. 1. 2025. Podle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla odeslána dne 24. 1. 2025. Má se za to, že zásilka byla doručena 27. 1. 2025, přičemž lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena do 31. 1. 2025. Lze tak uzavřít, že ke dni 1. 2. 2025 byla žalovaná s plněním v prodlení. Doručení dřívější výzvy k plnění žalované nebylo v řízení prokázáno.

17. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v této věci činí 2 766 Kč. Účelně vynaložené náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 951 Kč; odměně za právní zastoupení a náhradě režijních výloh právního zástupce žalobkyně celkem ve výši 1 500 Kč za úkony právní služby sestávající z odměny právního zástupce za převzetí zastoupení v částce 400 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb), předžalobní výzvu v částce 400 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. 177/1996 Sb.), sepsání žaloby v částce 400 Kč ( § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. 177/1996 Sb.) a k těmto úkonům příslušející režijní paušály v částce 300 Kč (3 x 100 Kč) dle ust. § § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. Žalobkyni rovněž náleží náhrada 21 % DPH z částky 1 500 Kč ve výši 375 Kč, neboť její právní zástupce doložil, že je plátcem DPH. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka zahrnující příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 39 817 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pro částku 25 327 Kč zahrnující i příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku a vznikl jí proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 27,22 % účelně vynaložených nákladů v částce 752,91Kč. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).

18. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.