1 C 411/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 61 747,47 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 61 747,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 61 747,47 Kč od 29. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15 797 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno advokáta, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 61 747,47 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, ) uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě níž žalovaný čerpal úvěr ve výši 61 000 Kč. Úvěr měl být splacen v 49 pravidelných měsíčních splátkách a konečná splatnost měla nastat dne 2026-12-22. Žalovaný se ovšem dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto došlo dne 2024-10-28 k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy, a to v souladu s částí B) odst. 6.

3. Smlouvy. Úvěr byl dle části A) Smlouvy úročen smluvním úrokem ve výši 68.87 % p.a., který dle části B) odst. 2.

2. Smlouvy běžel od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž bylo sjednáno přirůstání smluvního úroku k jistině. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní úrok požaduje pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, tedy za období od 28. 11. 2022 do 28. 10. 2024. Kapitalizovaná výše smluvního úroku tak činí 80 568.47 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který mu v této souvislosti předložil zejména fotokopii originálu platného osobního dokladu, doklady o příjmu (výplatní listy či případně výpisy z bankovního účtu žalovaného) a další doklady a informace požadované žalobkyní nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Současně právní předchůdce žalobkyně lustroval žalovaného v registrech SOLUS a NRKI, o čemž pořídil příslušný záznam. V souhrnném hodnocení žalovaného jsou vedle jeho příjmů a výdajů uvedeny rovněž informace o zaměstnání žalovaného. Žalovaný byl naposledy vyzvána k plnění předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 14. 2. 2025. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení se opírá o Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“)., jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný odpor. V odporu prostřednictvím svého právního zástupce namítl, že považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, neboť poskytovatel úvěru neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného. Ač mu z výpisu z účtu žalovaného bylo známo, že žalovaný vynakládá značnou část svých příjmů na sázky a své hospodaření saturuje půjčkami a úvěry, nikterak tuto skutečnost nehodnotil. Navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, když poskytl žalobkyni plnění ve výši 79 821 Kč a na jeho straně nelze proto shledat ani bezdůvodné obohacení. K jednání nařízenému na den , datum, se dostavil zástupce žalovaného a žalobkyně svoji neúčast omluvila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě listinných důkazů a nesporných tvrzení stran k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČ , IČO, ) dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru (č.l. 13-15), na jejímž základě mu byla poskytnuta částka 61 000 Kč. Úvěr měl být splacen v 49 pravidelných měsíčních splátkách a konečná splatnost měla nastat dne 22. 12. 2026. Zápůjční úroková sazba činila 68,87 %. a bylo sjednáno přirůstání úroku k jistině. Žalovaný se ovšem dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto došlo dne 28. 10. 2024 (oznámení č.l. 48) k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy, a to v souladu s částí B) odst. 6.3. smlouvy.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávky - ISAS, seznam postoupených pohledávek na č. l. 51-53, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 49 včetně podacího lístku na č. l. 50/. Z přehledu čerpání a plateb – splátkový kalendář - vyplývají čerpané a předepsané platby. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 49/.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí, což ostatně namítal i žalovaný. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. V předmětné věci již ze žalobních tvrzení žalobkyně, která žalovaný prohlásil za nesporná, vyplývá, že ve prospěch poskytnuté částky 61 000 Kč žalovaný uhradil celkem 79 821 Kč. Soud proto na straně žalovaného neshledal bezdůvodné obohacení a žalobu v celém rozsahu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 797 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 61 747,47 Kč za úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení dne 29.5.2025 v částce 3 580 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t.), za písemné podání ve věci samé dne 21. 10. 2025 (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a odměna v částce 3 580 Kč za zastupování při jednání dne , datum, (ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.) Kč. K odměně za tyto úkony právní služby přísluší 3 paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 s. a. t., tj. 1 350 Kč. V souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 3. 2026 náleží žalovanému náhrada 2 689 Kč za cestu osobním automobilem , typ vozidla, , RZ , RZ, , za 293 ujetých km z , adresa, do , adresa, a zpět ( 48,90 Kč za litr paliva NM dle účtenky ze dne 25. 3. 2026), při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,9 Kč/km jako náhradě za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573 /2025 Sb. Žalovanému dále náleží dle ust. § 14 odst. 1 a), odst. 3 a. t. náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč (8x150 Kč). Zaplacení náhrady nákladů řízení uložil soud žalobkyni ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.