1 C 43/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem tituly před jménem . jméno právního zástupce sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vydání věci

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované vydání stafordšírského bulteriéra , Anonymizováno, , čip , hodnota, slyšícího na jméno , jméno, vydala do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 733,82 Kč k rukám zástupce žalované , tituly před jménem, . , jméno právního zástupce, , advokáta.

1. Žalobce podal u soudu dne , datum, žalobu, kterou se domáhal určení, že je vlastníkem psa – staffordšírského bulteriéra , Anonymizováno, , čip. , hodnota, . V průběhu řízení navrhl žalobce, aby soud připustil změnu žaloby, když nadále požaduje, aby mu žalovaná staffordšírského bulteriéra , Anonymizováno, , čip. , hodnota, vydala, kdy otázka určení vlastnictví bude řešena jako otázka předběžná. Soud změnu žaloby připustil usnesením č.j. 1 C 43/2023 – 59 ze dne 4. 9. 2023, když shledal, že výsledky dosavadního dokazování lze využít i v řízení o změněné žalobě. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 9. 2023. Vydání zvířete se žalobce domáhá na základě tvrzení, že staffordšírského bulteriéra , Anonymizováno, , čip. , hodnota, zakoupil písemnou kupní smlouvou ze dne , datum, od chovatelky , jméno FO, a uhradil celou kupní cenu. Zvíře však u sebe nemá, neboť žalovaná si jej dne 15. 3. 2022 vzala k sobě, což bylo předmětem trestního oznámení žalobce. Jeho trestní oznámení byl usnesením PČR SKPV , adresa, odloženo.

2. Žalovaná nesouhlasila s žalobou na určení vlastnictví, poukazovala na nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Namítala, že vlastníkem psa je ona, neboť s žalobcem udržovali partnerský vztah a psa vybírali společně. Po jeho zakoupení jí žalobce psa daroval. Teprve po jejich rozchodu se žalobce začal domáhat, aby mohl mít psa u sebe, přičemž argumentoval tím, že je uveden jako kupující v kupní smlouvě a může tak žalobkyni zcela zabránit v kontaktech s tímto psem. Žalobkyně současně poukazovala na to, že vydání psa žalobci by bylo jednáním odporujícím povaze zvířete jako živého tvora, neboť pes je na žalovanou silně fixován a odloučení od ní by mu způsobilo stres a psychickou újmu.

3. Podle § 1040 odst. 1 o.z. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

4. Podle § 494 o. z. má živé zvíře zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

6. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

7. Dle ust. § 2055 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

8. Podle ust. § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

9. Mezi účastníky bylo sporným to, kdo z účastníků je vlastníkem staffordšírského bulteriéra , Anonymizováno, , čip. , hodnota, a rovněž i to, zda jsou dány důvody, pro které by bylo jeho vydání žalobci v rozporu s dobrými mravy. Sporným bylo rovněž to, zda v době pořízení psa existoval mezi účastníky partnerský vztah.

10. Soud ve věci provedl důkaz elektronickou korespondencí žalobce s prodávající, kupní smlouvou, dokladem o zaplacení kupní ceny, dokladem o účasti psa na výstavě, dokladem o očkování psa a zdravotní péči, jeho rodokmenem.

11. Z elektronické komunikace žalobce a , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce , datum, projevil zájem o zakoupení feny a požádal o zaslání fotografií rodičů. Další zprávou sdělil, že psa už má, proto chce fenu. Ze zprávy , jméno FO, ze dne 26. 11. 2019 vyplynulo, že lze rezervovat dvě modré feny, cena je 1 800 eur, depozit 300 eur. Z dokladu o úhradě depozita bylo zjištěno, že žalobce dne , datum, poukázal , jméno FO, částku 300 eur. Následně bylo domlouváno v lednu 2020, kdy bude možno fenu vyzvednout. Z předloženého rodokmenu vyplývá, že zvíře se narodilo dne , datum, v chovné stanici , jméno FO, , jedná se o fenu s čipem , hodnota, . Stejným čipem je zvíře označeno v průkazu původu. Z kupní smlouvy z , datum, zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako kupujícím a , jméno FO, jako prodávající. Předmětem převodu byl pes rasy staffordský bullteriér , Anonymizováno, a kupní cena byla sjednána ve výši 1 800 eur. Z posudkového listu ze dne , datum, soud zjistil, že byl vydán na speciální výstavě , hodnota, a žalobce je v něm uveden jako vlastník feny staffordšírského bullteriéra , Anonymizováno, , čip , hodnota, . Z přihlášky na výstavu dne 12. 9. 2020 vyplývá označení předmětného zvířete, jako majitel je uveden žalobce, s tím, že vstupní list má být zaslán na e-mail , e-mail, .

12. Z elektronické komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci řešili hárání feny, její přihlášení na klubovou výstavu a žalovaná žádala, aby ji mohla mít u sebe alespoň 7 z 30 dnů. Z nedatované elektronické zprávy zaslané žalobcem vyplývá, že za 15 dnů si jedou pro miminko a zpráva je opatřena fotografií štěněte. Dne 4. 7. 2020 žádá žalobce, zda by mohla žalovaná přijet dříve, aby , jméno, vyvenčila. Dne 4. 7. 2020 sděluje žalobce, že se žalovaná hezky stará, zpráva je opět opatřena fotografií (videem). Z dalších elektronických zpráv z r. 2021 (2.8.) je patrno, že si účastníci psa předávali a řešili jeho zdravotní problémy. V nedatované zprávě na č.l. 37 žalobce uvádí, že měli , jméno, v péči společně. Z lékařské zprávy veterinární ordinace , tituly před jménem, , jméno lékaře, vyplývá, že pes , jméno, byl ošetřován v jeho ordinaci od 15. 10. 2020 do 9. 11. 2021, kdy jako majitelka vystupovala žalovaná. Dle zprávy veterinární ordinace ze 14. 6. 2022 byla , jméno, ošetřena ve stejné ordinaci a jako majitelka je označena žalovaná. Dle potvrzení MěstÚ , adresa, žalovaná uhradila poplatek za psa dne 30. 3. 2022 a dle potvrzení o odchozí platbě následně též 27. 3. 2023.

13. Fakturou ze dne 21. 8. 2022 a účtenkami ze dne 18. 3. 2023, 14. 2. 2023, 2. 11. 2022, 16. 3. 2023, 16. 6. 2022, doložila žalovaná, že zakoupila potravu, popř. potřeby pro psa. Dle dodacího listu objednala žalovaná 22. 6. 2022 identifikační medailonek u firmy , právnická osoba, .

14. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že od dubna 2019 udržovala s žalobcem partnerský vztah a pobývala po část měsíce v jeho bytě v , adresa, . Nemohla mít u sebe v , adresa, svého psa, protože i žalobce měl psa, který byl poměrně agresivní. Po psovi se jí stýskalo a žalobce navrhl, že jí psa koupí, aby se cítila ve vztahu spokojená. Společně pak vybrali konkrétní štěně a žalobce dohodl koupi s chovnou stanicí a uhradil zálohu. O vánočních svátcích žalovaná žalobci předala dárky a on jí řekl, že svůj dárek dostane až v lednu 2020, tedy toho psa. V lednu jeli společně se žalobcem do chovné stanice pro vybrané štěně. Žalobce vyřídil papíry, žalobkyně si vzala psa a ještě v autě jí žalobce řekl, že tady má od něho svůj vánoční dárek. Žalovaná si pak vzala v práci dovolenou a sama se o štěně starala. Vybrala mu jméno , jméno, . Rovněž sama zabezpečovala návštěvy veterináře, venčení i krmení, veškerou péči. Pracovala tehdy v , adresa, , proto v době její nepřítomnosti psa venčil žalobce. V důsledku covidové epidemie byla ale žalovaná hodně doma a psovi se věnovala. Souběžně vypomáhala ve firmě žalobce a od září 2020 pro něho začala pracovat na plný úvazek jako účetní, když pracovní poměr v , adresa, ukončila. V této době jí však žalobce oznámil, že chce být sám, což ji zaskočilo, protože u něho měla psa i své věci a také přišla o předchozí práci a dotklo se jí to. Sbalila si ale své věci a psa a odjela do , adresa, , ale u žalobce i nadále pracovala a psa brala s sebou do práce. V říjnu 2020 projevil žalobce zájem mít , jméno, také u sebe. Svůj požadavek opřel o kupní smlouvu, v níž je uveden jako vlastník. Proto žalobkyně přistoupila na střídání, ale vedlo k to k tomu, že měla , jméno, jen třeba 3 dny za měsíc. Žalobce argumentoval tím, s tím, že když nebude po jeho, žalovaná psa už neuvidí a nic s tím nenadělá. Žalobkyně však nadále řešila zdravotní problémy psa, záněty, falešnou březost, ale žalobce odmítl kastraci s tím, že od tak drahého psa chce štěňata. , jméno, byla ze střídání zmatená, u žalobce se počůrávala a schovávala se pod postelí. V podstatě sám žalobce dával najevo, že to , jméno, u něho dělá schválně, že tam čurá, i když je vyvenčená. Při předávání od žalobce nebyla , jméno, v dobrém zdravotním stavu, měla zjevné projevy falešné březosti, nateklé cecíky a jednou měla vyražený zub. Při předávání žalované však projevovala radost. Od ledna 2022 žalovaná opět žalobci vypomáhala v práci a v březnu viděla, že , jméno, venčí cizí člověk, slečna, kterou požádala, aby jí jejího psa dala. Slečna jí předala vodítko a žalovaná si psa odvedla. Žalobce jí vzápětí telefonoval. Žalovaná mu sdělila, že způsob střídání je nevyhovující, a když poukazoval na cenu psa, souhlasila, že mu dá peníze. Při následné osobní schůzce se dohodli, že mu cenu psa zaplatí, ale žalobce od dohody ustoupil a věc řešil prostřednictvím trestního oznámení. Pokud jde o citový vztah fenky ke každému z účastníků, fenka v přítomnosti žalobkyně dávala najevo radost z toho, že jsou spolu, snažila se u ní být na klíně, olizovat ji, rozvaluje se před ní a dává najevo, že k ní má důvěru. V přítomnosti žalobce má fenka stažený ocas, krčí se, a i sám žalobce jí posílal fotky, jak se schovává v době pobytu u něj pod postelí a nechce vylézt. Při předávání žalobci fenka žádnou radost neprojevovala, ale když byla předávána žalované, byla na ní radost patrná.

15. Manželka žalobce , jméno FO, uvedla, že žije s žalobcem od srpna nebo září 2021 a společně s ním pečovala o psa , jméno, , kterého jí na jaře 2022 při venčení vzala žalovaná. Proběhlo to tak, že , jméno, při venčení zdržovala, svědkyně měla na uších sluchátka a zprvu tomu nevěnovala pozornost. Když se to stalo potřetí ohlédla se a zjistila, že u psa klečí žalovaná a říkala něco jako dej mi ji, také vzala do ruky vodítky a svědkyně jej pustila. Je jí známo, že žalobkyně si psa půjčovala. , jméno, s žalovanou normálně odešla, nijak se nevzpěčovala, vůči žalované se chovala radostně, vrtěla ocáskem. To dle svědkyně vyplývá z její přátelské povahy. Svědkyně ihned poté telefonicky informovala žalobce. Žalovaná jí následně poslala zprávu, ve které se omlouvala. V domácnosti chovají dalšího psa, a to mallorskou dobu, která má submisivní povahu.

16. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že u žalobce zaměstnána od roku 2020 a ví o tom, že účastníci si spolu pořizovali psa. Když se rozešli, jezdila si ho žalovaná půjčovat. Od žalobce slyšela o tom, že si žalovaná vzala psa k sobě. Psa si účastníci pořídili společně, ale všechny papíry byly na žalobce, což je jí známo, protože složka s doklady o psovi se nacházela ve společné kanceláři. Není si vědoma toho, že by někdy žalovanou upozorňovala na to, že žalobce nechává psa dlouho zavřeného doma. Péče žalobce o fenku je dle svědkyně normální, venčil ji a bral si ji do kanceláře. V kanceláři nikdy nepadlo, by pes byl žalované žalobcem darován.

17. Z výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že jde o kamarádku žalované, které se žalovaná svěřila, že od žalobce dostane psa k Vánocům. Žalovaná si vybrala rasu staffordšírského bulteriéra a vybrala i jméno. Také vybrala barvu nového psa, a to podle barvy psa, kterého měla v minulosti. V lednu 2020 si žalovaná štěně přivezla a byly spolu na procházce v , adresa, . Po rozchodu s žalobcem na podzim 2020 se účastníci o psa střídali, ale žalobce ho nechtěl žalobkyni předávat. Žalovaná má psa u sebe od jara 2022 a v té době se svědkyně zúčastnila jednání účastníků v , adresa, , jehož obsah si nepamatuje, pouze pro ni vyplynul závěr, že žalobce psa žalované přenechá. Pes je na žalovanou silně fixován, proto případné hlídání probíhá v bytě žalované, ale , jméno, i tak žalovanou stále hledá, velmi ji postrádá. Když probíhalo střídání, vracela se , jméno, od žalobce ustrašená, nebyla v pohodě a trpěla i zdravotními problémy, hlavně falešnou březostí.

18. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že je bývalou zaměstnankyní žalobce a kamarádkou žalované. Uvedla, že předmětný pes měl být vánočním dárkem od žalobce pro žalovanou a ta také společně s žalobcem vybírala v roce 2019 štěně. Stafforda vybrala proto, že už dříve chovala stafforda a šlo o její oblíbené plemeno. K Vánocům 2019 žalovaná od žalobce nic nedostala, protože dárkem měl být ten pes. Svědkyně uvedla, že žalobce před ní výslovně uvedl, že pořídí , jméno FO, psa a bude se mít o co starat. I žalovaná před ní mluvila o tom, že jí žalobce psa daroval. Když štěně přivezli, zůstala s ním žalovaná doma na dovolené a buď o něho pečovala u žalobce nebo si jej brala k sobě domů. Svědkyně pracovala v místě bydliště žalobce a viděla tak, jak se žalovaná o psa stará a chodila s ním i za ní. Žalovanou navštěvovala i v , adresa, , proto viděla, že si ho bere k sobě domů. Poté, co si i svědkyně pořídila psa, chodily s oběma psy na procházky, kupovaly hračky apod. Psa žalobkyni také hlídala, popř. jej vozila od žalobce k žalované, a to i v době po rozchodu účastníků. Pes byl tak na 50 % u každého z nich. Žalovaná měla z žalobce obavy, protože ten po jejich rozchodu argumentoval tím, že je napsaný jako kupující v kupní smlouvě a když mu nebude žalovaná vycházet vstříc, tak jí toho psa prostě nedá. Sám žalobce svědkyni po jejich rozchodu řekl, že ví, že psovi by bylo nejlépe u žalované, ale že jí ho nenechá už jenom proto, že byl drahý. Pes má k žalované silnou vazbu, je na ni fixován a v době, kdy s žalovanou není, se počůrává. Svědkyně psa chodila vyvenčit v době, kdy byl u žalobce, a tak viděla, že předsíň v bytě žalobce byla od psa hodně počůraná. Svědkyně byla přítomna i tomu, kdy pes nechtěl od žalované s žalobcem odejít. Když jej svědkyně vezla od žalobce žalované, byla přítomna projevům jeho radosti ze setkání s ní, bylo patrné, že pes se na ní velmi těší, šlo zejména o radostné projevy vítání, skákání, olizování, což při předávání žalobci nečinil. Žalovaná měla obavy, že jí žalobce psa přestane dávat, a proto si jej nechala u sebe a byla ochotna mu za něj zaplatit, což byl žalobce zprvu ochoten přijmout, ale pak si to rozmyslel.

19. Ze spisu PČR KŘP , adresa, sp. zn. , sp.zn., soud zjistil, že na základě oznámení žalobce z , datum, byly dne , datum, zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření z krádeže psa dle ust. § 205 odst. 1 písm. a) tr. z., které se v době od , datum, do , datum, měla dopustit žalovaná tím, že si dne , datum, . v parku v , adresa, vzala předmětného psa, kterého venčila , jméno FO, a psa si ponechala, ač jej chce pan , jméno FO, vrátit a pes je papírově vedený na něho, když psa zakoupil v lednu 2020 v , adresa, za 1 800 eur. Usnesením ze dne , datum, byla trestní věc odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání. Orgány činné v trestním řízení shledaly nevyjasněným, kdo je jeho majitelem. Z elektronické komunikace účastníků vyplývá, že psa si pořizují účastníci společně, neboť v ní uvádějí, že za 14 dní si jedou společně pro „miminko“. Také veterináře se psem navštěvovali oba účastníci.

20. Ze zprávy Městského útulku pro psy v , adresa, vyplývá, že za rok 2022 bylo úspěšně adoptováno 126 psů a pouze u 7 nebyla možná adopce z důvodů poruchy chování jako agresivita nebo nezvladatelnost. Adaptace psů na nové prostředí a majitele byla úspěšná bez ohledu na věk, plemeno a velikost.

21. Z elektronických zpráv tel. č. , tel. číslo, vyplývají výhrady pisatele k chování ke zvířeti, zavírání v bytě a zvířatům obecně.

22. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil samostatně i ve vzájemné souvislosti, byl zjištěn tento skutkový stav:Žalobce a žalovaná udržovali spolu známost od r. 2019. Žalovaná žila trvale v , adresa, , žalobce na adrese v , adresa, , kde jej žalovaná navštěvovala a měla zde své věci až do září 2020, kdy došlo k ukončení vztahu. Před Vánoci roku 2019 se účastníci dohodli, že si společně pořídí psa. Tento závěr vyplývá jak z výpovědi žalobkyně, tak i z výpovědi svědkyň , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Mezi účastníky nebylo sporu a i kupní smlouvou bylo prokázáno, že žalobce vystupoval v kupní smlouvě s , jméno FO, jako nabyvatel psa staffordšírského bulteriéra , Anonymizováno, , čip. , hodnota, a sporu nebylo ani o tom, že zaplatil celou kupní cenu. Psa jeli účastníci společně převzít do , adresa, v lednu r. 2020 od , jméno FO, a cestou zpět žalobce sdělil žalované, že tady má ten jeho vánoční dárek. Žalobkyně v té chvíli držela psa v náručí zabaleného v dece. Po návratu domů si vzala dovolenou a osobně o štěně pečovala. Psa pojmenovala jménem , jméno, . Žalobce pokračoval ve svém běžném programu a o psa se starala převážně žalovaná. Žalobci vypomáhala s prací v jeho firmě a na jeho žádost ukončila pracovní poměr u předchozího zaměstnavatele v , adresa, a od září 2020 nastoupila do pracovního poměru k němu. V této době však žalobce dal najevo, že chce vztah ukončit a žalovaná proto z jeho bytu odstěhovala své věci a odvezla si i psa. Pak měla psa u sebe a vozila jej ze , adresa, na pracoviště v , adresa, a nechávala si ho v kanceláři. Ještě v září 2020 byli společně s žalobcem na výstavě psů, na kterou , jméno, žalovaná přihlásila už v jarních měsících. V říjnu 2020 začal žalobce projevovat zájem, aby mohl mít , jméno, také u sebe a když žalovaná poukázala na to, že jí psa daroval, argumentoval tím, že má kupní smlouvu, v níž vystupuje jako kupující on. Proto mu žalovaná vyhověla a začali se v péči o psa střídat. Žalobce však omezoval dobu, po kterou měla žalovaná , jméno, u sebe a poukazoval na to, že ji nemusí žalované dávat vůbec. Docházelo k neshodám kvůli zdravotním problémům zvířete, když žalobce odmítal kastraci, s tím, že chce od tak drahého psa mít štěňata. V průběhu roku 2021se účastníci v péči o psa střídali. V lednu 2022 začala žalovaná žalobci opět vypomáhat v práci v jeho firmě a v březnu, když zjistila, že psa venčí , jméno FO, , si jej vzala k sobě. Poté se snažila se s žalobcem domluvit, že mu dá peníze, které za psa zaplatil, aby byla věc dořešena a mohla jej mít v klidu u sebe. Ten zprvu s tímto řešením souhlasil, ale pak změnil názor a podal trestní oznámení, které policie odložila. Žalobce následně zahájil soudní spor o určení vlastnictví psa, resp. o jeho vydání.

23. Soud se předně zabýval otázkou vlastnictví psa jako otázkou předběžnou. Z provedených důkazů má za prokázané, že účastníci spolu udržovali partnerský vztah a v této době se dohodli, že si společně pořídí psa. Oporou pro tento závěr je i elektronická komunikace žalobce, který předem dával žalované najevo, že si spolu pojedou pro „miminko“. Mezi účastníky nebylo sporné a je i v souladu s obsahem kupním smlouvy, že kupní smlouvu s chovatelkou , jméno FO, uzavřel žalobce, který rovněž uhradil kupní cenu psa. Žádné pochybnosti nevzbuzuje výpověď svědkyně , jméno FO, , podle níž pořizoval zvíře žalobce pro žalovanou a sám uváděl, že bude mít o co se starat. To, že se účastníci dohodli na pořízení psa, potvrdila ve své výpovědi i svědkyně , jméno FO, a její výpověď se v této části soudu jeví přesvědčivá, odpovídající ostatním provedeným důkazům. Při hodnocení výpovědi sv. , jméno FO, soud shledal, že jako celek nepůsobí přesvědčivě, je zatížena logickými rozpory, neboť svědkyně se snažila dát najevo, že se do záležitostí mezi žalobcem a žalovanou nechce vměšovat, a pozornost jim nevěnovala ani v minulosti, ale současně kladla důraz na „papíry“, v nichž je žalobce uveden jako vlastník. Přestože ničemu kolem psa pořízeného účastníky nevěnovala pozornost, ví, že se v kanceláři nikdy nemluvilo o psovi jako o daru pro žalovanou. Soud má za to, že obsah její výpovědi odráží skutečnost, že je u žalobce zaměstnána a její výpověď jako celek z popsaných důvodů neshledal přesvědčivou a věrohodnou. Pokud žalovaná argumentovala elektronickou komunikací, o níž uvedla, že byla vedena s touto svědkyní, nelze s jistotou uzavřít, kdy a za jakých okolností byly výroky v ní uvedené napsány a koho se týkaly a z této zprávy nevyvodil žádné skutkové závěry. Soud se dále zabýval tvrzením žalobkyně, že žalovaný jí psa daroval, že šlo o jeho vánoční dárek. Z výpovědi žalobkyně před soudem bylo zjištěno, že v den uzavření kupní smlouvy cestou z , adresa, z chovné stanice domů žalobce žalované sám označil za svůj vánoční dárek pro ni a použil formulaci, kterou žalovaná důvodně považovala za darování. Žalobce odmítl, že by k darování došlo a soud proto výpověď žalované hodnotil samu o sobě i v kontextu s ostatními provedenými důkazy a shledal, že výpověď žalované se jeví jako zcela přesvědčivá a věrohodná. Tomu, že pes byl pořizován pro žalovanou, odpovídá zjištění, že žalovaná vybírala předem plemeno psa i jeho barvu, což uvedla nejen ona, ale i svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Oporou pro závěr o darování psa žalobcem žalované je, kromě výpovědi žalované, i výpověď sv. , jméno FO, , která uvedla, že žalobce před ní hovořil o psovi jako o daru pro žalovanou a popsala, že žalovaná si po dovezení psa domů, vzala volno a o psa osobně pečovala. Soud hodnotil výpověď této svědkyně v souvislosti s jejím přátelským vztahem k žalované a ukončeným pracovním poměrem u žalobce, ale na straně svědkyně neshledal žádnou snahu skutečnosti týkající se věci jakkoli zkreslit nebo upravit. Svědkyně vypovídala přesvědčivě o událostech, u kterých byla přítomna, aniž by její projev nesl známky negativních či pozitivních vazeb k někomu z účastníků a niž by se v její výpovědi jakkoli odrážely vazby k žalované, popř. k žalobci. Obsah její výpovědi před soudem se v podstatných bodech neodchyloval od toho, co uvedla při podání vysvětlení u PČR dne , datum, , kde rovněž poukazovala na to, že žalobce předem ve firmě sděloval, že žalované koupí psa, což také učinil. Shodně se vyjadřovala i k péči žalované o psa po jeho dovezení, o tom, že si za tím účelem vzala volno a žalobce se do péče zapojil až následně dle svých časových možností. I z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že žalovaná štěně hned v lednu 2020 měla u sebe v , adresa, . Rovněž výpověď této svědkyně soud hodnotí jako přesvědčivou a věrohodnou, neboť působila věcně, bez výrazných emocí, nebyla nikterak zatížena nadměrnými podrobnostmi a její obsah se shodoval s tím, co svědkyně uvedla při podání vysvětlení u policie.

24. Soud má proto za to, že jednání žalobce, ze dne , datum, , kdy řekl po převzetí psa žalované „tady máš ten svůj vánoční dárek“, žalovaná důvodně považovala za darování tohoto zvířete ve smyslu ust. § 2055 odst. 1 občanského zákoníku. Jedná se o převod vlastnictví k movité věci a taková smlouva nevyžaduje ke své platnosti písemnou formu. O tom, že zvíře žalobce nekupoval pro sebe, svědčí obsah elektronické komunikace, v níž žalobce uvádí, že si pojedou „pro miminko“. Výroky žalobce i žalované před svědkyní , jméno FO, a , jméno FO, pak vedou k závěru, že žalobce psa pořídil pro žalovanou, neboť jej jako dárek pro žalovanou označil i před další osobou a tato formulace odpovídá výkladu jeho jednání dne , datum, jako darování. O tom, že žalovaná dar přijala nevznikají žádné pochybnosti, neboť je to patrno z jejího následného chování, zejména pokud jde o rozsah, ve kterém o štěně osobně pečovala po jeho přivezení z chovné stanice, kdy této péči podřídila svůj program, vzala si dovolenou a zvířeti se plně věnovala. Důsledkem toho je pak fixace zvířete na žalovanou, jak ji popisovaly svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, . Na tom nic nemění zjištění, že po dobu trvání partnerského vztahu se do péče o psa zapojovali oba účastníci a oba s ním navštěvovali veterináře, oba jej venčili, popř. si jej brali do práce. Za této situace pro žalovanou otázka formalizace převodu vlastnictví logicky nebyla prioritou. Neformálnost darovací smlouvy, tedy její ústní forma, sice smlouvu nečiní neplatnou, ale je složité prokázat její existenci a obsah, dojde-li ke změně vzájemných náhledu některého účastníka ústního darování. To se stalo i v tomto případě, když se účastníci rozešli; žalovaná neměla žádný listinný důkaz o nabytí vlastnictví psa darem od žalobce a žalobce disponuje listinou, která prokazuje, že psa zakoupil on. To pak vedlo k tomu, že žalovaná žalobci po rozchodu umožňovala kontakt s fenkou dle jeho požadavků v obavách, že jí v kontaktech zcela zamezí. Ke změně došlo, když zjistila, že fenku venčí , jméno FO, , tedy třetí osoba, a přistoupila k tomu, že si ji vzala k sobě. Převzetí psa žalovanou je třeba posuzovat z pohledu předchozího chování účastníků, kdy žalovaná důvodně na psa pohlížela jako na své, byť obtížně prokazatelné vlastnictví. Soud se proto při úvahách o vlastnictví zvířete přiklonil k závěru, že vlastnické právo k němu nabyla darem od žalobce žalovaná. Soud má za to, že, kromě otázky vlastnictví, třeba brát v úvahu, že žalobce se domáhá vydání zvířete a při hodnocení všech relevantních okolností je zapotřebí přihlížet i k povaze zvířete jako živého tvora, v tomto případě psa, který se na pána silně fixuje. Soud proto přihlíží v takových případech i k zájmům samotného zvířete jako živého tvora. Žalovaná o fenku pečovala od okamžiku, kdy byla převzata v chovné stanici v , adresa, a věnovala jí svoji pozornost a čas v době, kdy spolu s žalobcem žili. Rovněž po rozchodu převzala fenku do své péče, když ji odvezla do , adresa, a měla ji u sebe v září 2020. Teprve na základě obav z toho, že žalobce, disponující kupní smlouvou a dalšími doklady na své jméno, jí v kontaktech s fenkou zcela zamezí, přistoupila v průběhu října 2020 na tzv. střídavou péči. Pokud jde o citovou vazbu a závislost fenky na žalované, má soud za prokázané z výpovědi žalované, ale i svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, , že fenka žalovanou považovala od počátku za svého pána a vytvořila si k ní silný citový vztah. Projevy jejího chování v době, kdy se účastníci v péči o ni střídali, které popisovala sv. , jméno FO, , vedou k závěru, že nastalá situace a soustavné změny místa pobytu i způsobu chování k zvířeti ze strany chovatele, byly pro fenku zatěžující. Je obecně známo, že pes má tendenci přilnout k svému pánovi a vytváří si k němu pevnou citovou vazbu. V daném případě má soud za prokázané, že takovou citovou vazbu si fenka vytvořila k žalované, a proto při odloučení od ní v době střídání péče strádala. To je patrno i z toho, že svoji nervozitu a nespokojenost při pobytu u žalobce projevovala počůráváním v bytě i v době, kdy byla vyvenčená, apatií při předávání žalobci, a naopak projevy radosti při předávání žalované. Soud má proto zato, že i pokud by nedošlo dne , datum, k darování fenky žalobcem žalované, jsou dány důvody pro zamítnutí žaloby, neboť odloučení od žalované a její vydání žalobci by pro ni bylo zatěžující a traumatizující a vedlo by k psychické újmě na její straně. Na tomto závěru ničeho nemění skutečnost, že řada psů je každoročně úspěšně adoptována, neboť jde o zvířata obvykle opuštěná nebo zabavená svým majitelům pro chov v nevhodném prostředí nebo i týrání, pro která je změna životních podmínek do jisté míry záchranou. To však není případ fenky, o nís se jedná v projednávané věci, kdy má soud za to, že je třeba brát zřetel na její zájem a zjištění výše popsaná činí vydání fenky , jméno, žalobci rozporným s dobrými mravy. Ze všech těchto důvodu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

25. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení bylo do změny žaloby připuštěné usnesením č.j. 1 C 43/2023 – 59 ze dne 4. 9. 2023 určení vlastnického práva k zvířeti v žalobě označenému a poté nárok na jeho vydání žalobci. Při stanovení náhrady nákladů řízení za úkony uskutečněné zástupcem žalované do změny žaloby vycházel z ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč. Při stanovení náhrady nákladů řízení ve vztahu k úkonům právní služby uskutečněným po změně žaloby, kdy se předmětem řízení stal nárok na vydání věci, postupoval soud dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), tj. vycházel z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (ust. § 7 pol. 4 a.t.). Soud má za to, že vzhledem k odstupu času a vývoji zvířete, nelze vycházet z ceny zvířete uhrazené v roce 2020 chovatelce a ve věci nebyl k dispozici žádný důkaz o ceně zvířete v době zahájení řízení. Bylo by v rozporu se zásadou procesní ekonomie, aby jen z tohoto důvodu bylo řízení protahováno za účelem zjištění jeho ceny např. znaleckým posudkem. Soud proto shledal, že v řízení o vydání zvířete, je namístě vycházet při stanovení náhrady nákladů řízení z ust. § 9 odst. 1 a.t., když má za to, že hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 684/2016). Soud proto přiznal žalované dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení ve výši 24 733,82 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.; z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. za vyjádření k žalobě ze dne 3. 5. 2023; z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.; částky 1 500 Kč za vyjádření žalované ke změněné žalobě dne 21. 9. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.; částky 1 500 Kč za účast při jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Jako účelně vynaložený úkon právní služby soud shledal též další poradu s klientem přesahující 1 hodinu uskutečněnou dne 16. 10. 2023, tj. bezprostředně před jednáním o změněné žalobě a přiznal žalované náhradu za tento úkon jejího zástupce ve výši 1500 Kč dle ust. § 11 odst. 1 písm. písm. c) a.t.. Účelně vynaloženým nákladem řízení je též cestovné zástupce žalované z , adresa, a zpět ve dnech , datum, a , datum, k jednání soudu vždy ve výši 771 Kč za 2 x 50 km po 7,71 Kč dle vyhl. č. 467/2022 Sb. osobním automobilem , typ vozidla, r.z. , RZ, a náhrada za ztrátu času na cestě v částce 400 Kč za 4 promeškané půlhodiny. K cestovnému, náhradě za ztrátu času na cestě a těmto úkonům právní služby a k nim příslušejícím 6 úkonům právní služby dle ust. § 13 odst. 4 a.t. ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč) přiznal soud též náhradu DPH ve výši 3 305,82 Kč, když osvědčením , tituly před jménem, , jméno právního zástupce, bylo doloženo, že je plátcem této daně. Jako náhrada nákladů řízení po převzetí zastoupení , tituly před jménem, , jméno právního zástupce, žalované náleží částka 1500 Kč za zastupování při jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., částka 1500 Kč za zastupování při jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a dle ust. § 13 odst. 4 a.t. k těmto úkonům přísluší též 2 rež. paušály po 300 Kč ve výši 600 Kč. Účelně vynaloženým nákladem řízení je též cestovné zástupce žalované z , adresa, a zpět ve dnech , datum, a , datum, k jednání soudu osobním automobilem , typ vozidla, r.z. , RZ, vždy ve výši 843 Kč za 2 x 50 km po 8,43 Kč dle vyhl. č. 398/2023 Sb. a náhrada za ztrátu času na cestě v částce 400 Kč za 4 promeškané půlhodiny. Účelně vynaložený náklad právní služby neshledal v další poradě konané dne 25. 3. 2024, když v mezidobí nedošlo k žádné významné změně v tvrzeních žalující strany popř. předložení nových důkazů, které by takovou poradu vyžadovaly. Celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 24 733,82 Kč soud uložil žalobci zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění.