1 C 69/2026

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 30 523,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 851 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 851 Kč od 23. 6. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 18 672,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 845,93 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,18 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 28 523,95 Kč od 26. 11. 2025 do 22. 6. 2026 a z částky 16 672,95 Kč od 23. 6. 2026 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 28 523,95 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 30 523,95 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 40 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 11,50 % ročně z vyčerpané části jistiny úvěru v 96 měsíčních anuitních splátkách s tím, že budou hrazeny měsíčně do 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 11. 2021. Součástí smlouvy bylo i pojištění schopnosti splácet. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 40 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze 41 pravidelných splátek. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 5. 11. 2025. Žalovanou částku 30 523,95 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 28 523,95 Kč a poplatky z úvěru ve výši 2 000 Kč. Příslušenství tvoří kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 845,93 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 293,18 Kč a dále běžící smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 26. 11. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně a navrhl, aby bylo ve věci rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Návrhu soud nevyhověl, neboť pro takové rozhodnutí nebyly splněny podmínky.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 14,9 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek v pravidelných 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši 720 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 14-17, všeobecné obchodní podmínky, sazebník v databázi soudu CEPR, úvěrové podmínky žalobkyně čl. 23-25,standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 18-21/. Žalovaná úvěr čerpala bezhotovostně na svůj bankovní účet ve výši 40 000 Kč, se splácením splátek se však dostávala do prodlení, celkem uhradila pouze 41 pravidelných splátek, přestože byla opakovaně vyzývána k úhradě. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 5. 11. 2025 /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 22, výpis z úvěrového účtu na č. l. 44-64, upomínka na č. l. 26, výzva k okamžitému splacení na č. l. 27/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 28 včetně dokladu o odeslání na č. l. 29/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně předložila formulář nazvaný návrh na rozhodnutí o poskytnutí – osobní úvěr, v němž je uvedeno, že žalovaná je svobodná, má základní vzdělání, vyživuje jedno dítě do 10 let věku, bydlí v nájmu. Ostatní prokazatelné příjmy žalované mají dosahovat hodnota Kč, výdaje na bydlení mají činit hodnota Kč, přičemž není patrné, jakým způsobem byly tyto informace získány a zejména ověřeny, stejně jako není jasné, co mělo být zdrojem příjmů žalované, když současně je uvedeno, že nemá žádné příjmy z pracovního poměru, podnikatelské činnosti ani pronájmu. Žádné další údaje z hlediska pravidelných příjmů a výdajů tento výpis neobsahuje. Žalobkyně též předložila screenshot z interního systému, z něhož soud zjistil, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy lustraci žalované v databázi BRKI/NRKI, podle něhož žalovaná měla v té době ještě jiný aktivní úvěrový produkt s měsíční splátkou hodnota Kč a obsahuje rekapitulaci odmítnutých žádostí o úvěr /viz screenshot z interního systému žalobkyně na č. l. 42/. Soud má za to, že z těchto důkazů není možno uzavřít, že by žalobkyně jakkoli blíže zkoumala a ověřovala skutečné výdaje žalované, potažmo její příjmy. A ani po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. na jednání soudu žalobkyně neučinila nová skutková tvrzení a neoznačila další důkazy.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Jak již bylo předestřeno, soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat s ohledem na výše uvedené, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by ověřovala tvrzení žalované uvedená v příslušných formulářích, zejména že by dostatečně ověřovala výši skutečných příjmů a výdajů žalované. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované odborné posouzení. Na tomto závěru pak nemění nic ani skutečnost, že žalobkyně alespoň prokázala, že prověřovala úvěrovou historii žalované prostřednictvím lustrace v registru NRKI/BRKI.

15. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, nemá žalobkyně nárok na smluvně sjednané platby v podobě smluvního úroku, ani na sjednané poplatky. Soud proto v rozsahu těchto částek žalobu zamítl.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 40 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Současně bylo prokázáno, že žalovaná dosud uhradila 41 měsíčních splátek, tedy celkem částku 28 149 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni částku 11 851 Kč odpovídající dosud nesplacené poskytnuté jistině, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni soud přiznal též nárok na zaplacení úroku z prodlení, když tento nárok má oporu v ust. § 513 občanského zákoníku a ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve výši stanovené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. počínaje dnem následujícím po doručení žaloby, když k prodlení žalované došlo za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení jinou dřívější výzvou.

17. Lhůta k plnění pak byla stanovena podle § 87 odst. 1, 2 ZoSÚ v délce tří dnů, neboť v řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že aktuální majetková situace žalované jí neumožňuje v této lhůtě dluh z titulu bezdůvodného obohacení uhradit.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.