1 C 92/2024

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , tituly za jménem . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 91 391,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku- 57 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 975 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení,- 13 651,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 651,84 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení,- 5 468 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 468 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky-, Anonymizováno, 7 025,66 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 163,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 786,25 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 65 000,66 Kč od 17. 9. 2022 do 14. 11. 2023 a z částky 7 025,66 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 20,40 % ročně z částky 61 129,57 Kč od 17. 9. 2022 do zaplacení;- 4 634,89 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 69,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1000,10 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 18 286,73 Kč od 17. 9. 2022 do 14. 11. 2023 a z částky 4 634,89 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 16 512,64 Kč od 17. 9. 2022 do zaplacení;- 2 636,19 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 70,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 406,95 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 104,19 Kč od 17. 9. 2021 do 14. 11. 2023 a z částky 2 636,19 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 6 787,19 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 686,47 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno právního zástupce, , tituly za jménem, , advokáta.

1. Žalobkyně podala u soudu dne , datum, žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 91 391,58 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, , která k , datum, zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), se sídlem , adresa, , PSČ , číslo, , IČ , IČO, (dále jen „banka“), dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 63 000 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet poskytnutou zápůjčku v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 684,00 Kč. První splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém banka zápůjčku žalovanému poskytla, konkrétně pak byla splatná dne 24.02.2022. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků zápůjčky, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 20,40 % ročně. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. Protože žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, došlo k jeho zesplatnění ke dni 16. 9. 2022. Žalovaný uhradil ve třech splátkách po 1 684 Kč částku 5 052 Kč v měsících únoru, březnu a dubnu 2022 vždy k 24. dnu v měsíci. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 61 129,57 Kč, poplatků ve výši 3 871,09 Kč, smluvního úroku ve výši 4 786,25 Kč splatného ke dni 16.09.2022, úroku z prodlení ve výši 163,01 Kč splatného ke dni 16.09.2022. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení smluvních úroků ve výši 20,40% ročně z jistiny ve výši 61 129,57 Kč od 17.09.2022 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z celkové částky ve výši 65 000,66 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 61 129,57 Kč, poplatků ve výši 3 871,09 Kč, od 17.09.2022 do zaplacení. Dále předmětem řízení žalobkyně dále učinila nároky ze smlouvy úvěrové uzavřené mezi žalovaný a právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, , která k , datum, zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), se sídlem , adresa, , PSČ , číslo, , IČ , IČO, (dále jen „banka“), uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet bance zápůjčku způsobem uvedeným ve smlouvě, Všeobecných obchodních podmínkách a Produktových podmínkách, a to včetně úroku ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen splácet poskytnutou zápůjčku v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 577 Kč. První splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém Banka zápůjčku žalovanému poskytla, konkrétně pak byla splatná dne 01.07.2021. Splátky měly být dle Smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Banka jej písemně upozornila, aby tento stav napravil a poskytla mu lhůtu min. 30 dní. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze smlouvy, zejména z důvodu nesplácení zápůjčky v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni 16.09.2022 zesplatnila dle ustanovení 7.1 a 2 Produktových podmínek. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný zaplatil částku 6 348,17 Kč, když poslední splátka byla zaplacena dne 1. 5. 2022. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 16 512,64 Kč, poplatků ve výši 1 774,09 Kč, smluvního úroku ve výši 1 000,10 Kč splatného ke dni 16.09.2022, úroku z prodlení ve výši 69,82 Kč splatného ke dni 16.09.2022. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení smluvních úroků ve výši 16,90% ročně z jistiny ve výši 16 512,64 Kč od 17.09.2022 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z celkové částky ve výši 18 286,73 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 16 512,64 Kč, poplatků ve výši 1 774,09 Kč, od 17.09.2022 do zaplacení. Předmětem řízení žalobkyně učinila současně nárok na zaplacení částky 8 104,19 Kč s přísl. na základě tvrzení, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, , která k , datum, zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), se sídlem , adresa, , PSČ , číslo, , IČ , IČO, (dále jen „banka“), uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalovaného, který banka bez výhrad akceptovala. Strany si před uzavřením této smlouvy sjednaly Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, když nedílnou součástí smlouvy jsou tím rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet Bance zápůjčku způsobem uvedeným ve smlouvě, Všeobecných obchodních podmínkách a Produktových podmínkách, a to včetně úroku. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet poskytnutou zápůjčku v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 412 Kč. První splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém banka zápůjčku žalovanému poskytla, konkrétně pak byla splatná dne 25.06.2021. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků zápůjčky, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 16,90 % ročně a žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, uhradil do dubna 2022 včetně částku 4 532 Kč a došlo proto k zesplatnění pohledávek ke dni 16. 9. 2022. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 787,19 Kč, poplatků ve výši 1 317 Kč, smluvního úroku ve výši 406,95 Kč splatného ke dni 16.09.2021, úroku z prodlení ve výši 70,50 Kč splatného ke dni 16.09.2021 a dále požaduje zaplacení smluvních úroků ve výši 16,90% ročně z jistiny ve výši 6 787,19 Kč od 17.09.2021 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50% ročně z celkové částky ve výši 8 104,19 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 6 787,19 Kč, poplatků ve výši 1 317,00 Kč, od 17.09.2021 do zaplacení. Před uzavřením každé jednotlivé smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních poměrů, které rovněž ověřil z listin uvedených v zákaznické kartě. Uplatněné nároky nebyly uhrazeny ani na základě předžalobní výzvy k plnění. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . K jednání se dostavil zástupce žalobkyně a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, neboť žalovaný se k jednání nedostavil, ač mu předvolání k jednání bylo doručeno na adresu jeho bydliště uvedenou v evidenci obyvatel dne , datum, uložením. Soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť shledal, že nejsou splněny podmínky pro jeho vydání, neboť žaloba neobsahuje úplná tvrzení, pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím každého jednotlivého úvěru.

3. Z rámcové smlouvy smlouva o poskytování služeb ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, a žalovaným byla na dobu neurčitou uzavřena smlouva, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému bankovní a platební služby a to smlouvu o běžném a spořícím účtu, termínovaném vkladu. Z návrhu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 63 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 20,4 % p.a. splatného v 60 splátkách po 1 684 Kč. Návrh byl právním předchůdcem žalobkyně akceptován a datum první splátky bylo stanoveno ke dni 24. 2. 2022. Z oznámení o zesplatnění vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně pohledávky ze smlouvy zesplatnil ke dni 16. 9. 2022 a pohledávku vyčíslil částkou 67 076,83 Kč vč. úroku, úroku z prodlení a poplatků. Z návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí nezajištěného neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč a úvěr byl právním předchůdcem žalobkyně dle akceptace návrhu schválen s tím, že zápůjční úroková sazba činí 16,9 % p.a. a úvěr bude zaplacen ve 48 splátkách po 577 Kč splatnými počínaje dnem 1. 7. 2021. Z oznámení o zesplatnění ze dne 16. 9. 2022 vyplynulo, že úvěr byl k tomuto datu zesplatněn s tím, že žalovaný dluží na jistině 16 512,64 Kč a současně byl vyčíslen úrok, úrok z prodlení a poplatky. Z návrhu č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jde o žádost žalovaného o poskytnutí nezajištěného spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl právním předchůdcem žalobkyně dle zjištění z písemné akceptace návrhu schválen s tím, že zápůjční úroková sazba činí 16,9 % a úvěr bude zaplacen v 30 měsíčních splátkách po 412 Kč splatnými počínaje dnem 25. 6. 2021. Úvěr byl zesplatněn dle oznámení o zesplatnění ze dne 16. 9. 2021 pro neplacení s tím, že žalovaný z této smlouvy dluží 8 262,94 Kč z toho na jistině 6 787,19 Kč. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že jde o účet vedený právním předchůdcem žalobkyně na jméno žalovaného, přičemž v době od , datum, na tento účet došly platby žalovaného a platba , právnická osoba, , částka, a dne , datum, byla provedena srážka ve prospěch exekuce ve výši , částka, . Účet byl následně veden bez pohybů s nulovým zůstatkem. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. ú. , č. účtu, byly připsány částky poskytnuté , právnická osoba, . a to dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, , seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení ceny vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem ze dne , datum, oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne 30. 10. 2023 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně.

4. Pokud jde o nároky uplatněné v tomto řízení má soud po právní stránce za to, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly postupně uzavřeny v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) 3 smlouvy o úvěru, na které se vztahuje, zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V daném případě bylo z provedených důkazů prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného především z údajů, které mu žalovaný sdělil. Z žádného tvrzení ani důkazu není patrno z jakých příjmů a výdajů žalovaného právní předchůdce žalobkyně vycházel a jak tyto údaje ověřil. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně v projednávané věci doplnila po podání žaloby svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem a z jakých dokladů ověřoval její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného. Z předloženého doplnění lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru formálně zabýval. Žalobkyně však v řízení nepředložila žádné listiny, z nichž byly údaje o úvěruschopnosti žalovaného ověřeny jeho právním předchůdcem. Tyto konkrétní důkazy nebyly označeny ani po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 2, odst. 3 o.s.ř. poskytnutého při jednání. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).

5. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému byly částky 63 000 Kč, 20 000 a 10 000 Kč vyplaceny. Žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně ve prospěch pohledávky 63 000 Kč částku 5 052 Kč, ve prospěch pohledávky 20 000 Kč částku 6 348,17 Kč a ve prospěch pohledávky 10 000 Kč částku 4 532 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku ve výši 57 975 Kč (63 000 – 5 052); částku 13 651,84 Kč (20 000 – 6 348,17) a částku 5 468 Kč (10 000 – 4 532) Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Soud též přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k plnění výzvou právního zástupce žalobkyně odeslanou na adresu žalovaného, když doručení dřívější výzvy k plnění v řízení prokázáno nebylo. Podle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podacím archem bylo prokázáno, že výzva právního zástupce žalobkyně byla odeslána dne 31. 10. 2023. Má se za to, že doručena byla 3. 11. 2023, přičemž lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena do 14. 11. 2023. Lze tak uzavřít, že ke dni 15. 11. 2023 byl žalovaný s plněním v prodlení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v této věci činí 25 532,80 Kč. Účelně vynaložené náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 656 Kč; odměně za právní zastoupení a náhradě režijních výloh právního zástupce žalobkyně za úkony právní služby z tarifní hodnoty 77 094 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 pol. 5 vyhl. 177/1996 Sb. sestávající z odměny právního zástupce za převzetí zastoupení v částce 4 220 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb), předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem v částce 4 220 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. 177/1996 Sb.), sepsání žaloby v částce 4 220 Kč ( § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. 177/1996 Sb.), zastupování při jednání dne , datum, v částce 4 220 (§11 odst. 1 písm. g) vyhl. 177/1996 Sb. a k těmto úkonům příslušející 4 režijní paušály po 300 Kč (4 x 300 Kč) ve výši 1 200 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb.. Žalobkyni rovněž náleží náhrada 21 % DPH z částky 18 080 Kč ve výši 3796,80 Kč, neboť její právní zástupce doložil, že je plátcem DPH. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka ve výši 97 886 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pro částku 77 094 Kč a vznikl jí proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 57,52 % účelně vynaložených nákladů v částce 14 686,47 Kč. Účelně vynaloženým nákladem řízení nejsou písemná podání, jimiž žalobkyně postupně doplňovala žalobní tvrzení dne , datum, a , datum, , když skutečnosti v nich uvedené byly žalobkyni známy již při podání žaloby a nic jí tak nebránilo učinit je součástí žaloby. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).

7. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.