1 C 97/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 80 625,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 152 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení - částky 47 571,99 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 393,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 160,73 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 30 793,72 Kč od 23. 4. 2024 do 27. 9. 2024 a z částky 8 641,72 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, - částky 10 902 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 038,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 652,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 3 480,09 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 3 363,66 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 80 625,99 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. IČ IČO (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úroky a úhrady za služby. Celkovou částku 65 072 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč, poslední splátka byla splatná dne 29. 3. 2022. Žalovaná uhradila celkem 12 848 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 28 560,49 Kč, dlužnou část úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 13 763,84 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 233,23 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení vyčíslené do 22. 4. 2024 ve výši 7 393,40 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení 2 610,31 Kč, úhrady za hotovostní splácení v místě bydliště 5 056,12 Kč, smluvní pokuty ve výši 17 500 Kč, úrok za dobu od 30. 3. 2022 do 22. 4. 2024 z dlužné jistiny ve výši 11 160,73 Kč. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Vycházel z údajů uvedených žalovanou v zákaznické kartě a ověřil je doklady uvedeným v zákaznické kartě, které se předkládají při podání žádosti o úvěr. Původní věřitel je nemá k dispozici. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. IČ IČO (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úroky a úhrady za služby. Celkovou částku 18 592 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, poslední splátka byla splatná dne 27. 1. 2022. Žalovaná uhradila celkem 12 690 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 3 363,66 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 116,43 Kč, dlužnou část úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 555,50 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení vyčíslené do 22. 4. 2024 ve výši 1 038,20 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení 295 Kč, úhrady za hotovostní splácení v místě bydliště 571,41 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, úrok za dobu od 28. 1. 2022 do 22. 4. 2024 z dlužné jistiny ve výši 1 652,93 Kč. V obou případech žádá též úrok a úrok z prodlení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Vycházel z údajů uvedených žalovanou v zákaznické kartě a ověřil je doklady uvedeným v zákaznické kartě, které se předkládají při podání žádosti o úvěr. V tomto případě jsou k dispozici výplatní pásky žalované, dohoda o změně pracovní smlouvy a nájemní smlouva. Pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni.

2. K jednání nařízenému na den datum se dostavila zástupkyně žalobkyně a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud neshledal splněnými podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a návrh věcně projednal. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač jí předvolání k jednání bylo doručeno v souladu s ust. § 50m o.s.ř. vyvěšením. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalované.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum, soud zjistil, že tuto smlouvu žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. IČ IČO a na jejím základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úroky a úhrady za služby. Celkovou částku 65 072 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč, poslední splátka byla splatná dne 29. 3. 2022. Z přehledu transakcí ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem 12 848 Kč (č.l. 38). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a společností uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. IČ IČO (dále jen „původní věřitel“). Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úroky a úhrady za služby. Celkovou částku 18 592 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, poslední splátka byla splatná dne 27. 1. 2022. Z přehledu transakcí (č.l. 33) soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 12 690 Kč. Ze žádosti o úvěr ze dne datum podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z výplatních pásek a pracovní smlouvy, kdy žalovaná potvrdila svůj příjem ve výši hodnota Kč, a výdaje v celkové výši hodnota Kč. Žalovaná uvedla nájemní bydlení, zdroj příjmu z pracovního poměru, tvrzené údaje poskytovatel úvěru ověřoval z pracovních smluv, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Žalovaná uvedla, že splácí stávající půjčky ve výši hodnota Kč, výdaje na bydlení uvedla částkou hodnota Kč a ostatní výdaje částkou hodnota Kč. K svým osobním poměrům uvedla, že má jednu vyživovací povinnost. Z žádosti o úvěr ze dne datum vyplývají informace žalované o tom, že je zaměstnána s příjmem hodnota Kč a její výdaje činí hodnota Kč. Měsíční splátky stávajících půjček činily hodnota Kč, výdaje na bydlení hodnota Kč a ostatní výdaje hodnota Kč. K osobním poměrům uvedla, že bydlí v nájmu a má jednu vyživovací povinnost. Z předložených výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaná v měsíci srpnu 2020 dosáhla výdělku ve výši hodnota Kč, exekuční srážka činila hodnota Kč. Dle výplatního lístku za měsíc říjen 2020 činil příjem žalované hodnota Kč. Z výplatního lístku za měsíc září 2020 vyplynulo, že žalovaná měla příjem hodnota Kč a v měsíci listopadu hodnota Kč. V prosinci 2021 činil příjem žalované hodnota Kč. (č.l. 13-15). Dle listiny označené jako Změna pracovní smlouvy byl pracovní poměr žalované sjednán na dobu neurčitou (č.l. 15). Z listiny označené jako nájemní smlouva vyplývá, že žalovaná měla pronajatý byt 2+1 za částku vč. energií ve výši hodnota Kč měsíčně (č.l. 16).

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávky z výše uvedených smluv byly postoupeny žalobkyni a původní věřitel oznámil postoupení pohledávek žalované dopisem ze datum. Dopisem ze dne 20. 9. 2024 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně, a to ve lhůtě do 27. 9. 2024. Oznámení bylo dle podacího lístku podáno k poštovní přepravě dne 23. 9. 2024.

5. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejichž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované též předložením dokladů ze strany žalované, které předložil a z nichž vyplývá, že poskytovatel úvěru se při prověřování úvěruschopnosti soustředil na příjmy žalované. Pokud jde o výdaje žalované, zabýval se toliko výdaji na bydlení, ale žádným způsobem nebyly ověřeny ostatní výdaje běžné žalované, ač se tyto jeví s ohledem na tvrzenou výši jako nereálné, zvláště, když má žalovaná další vyživovací povinnost. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. Z jiných zdrojů nebyla úvěruschopnost ověřována (např. výpisem z účtu, či nahlédnutím do veřejně dostupných rejstříků), ač je patrno, že žalovaná ještě v srpnu 2020 byla v exekuci a i v době žádosti o oba úvěry měla povinnost splácet jiné své závazky. Původní věřitel tak neprověřoval úvěruschopnost žalované řádně. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 a judikatury Nejvyššího soudu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpala. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalované byla dne 29. 1. 2021 vyplacena v hotovosti částky 35 000 Kč a splatila ve prospěch této pohledávky částku 12 868 Kč, soud určil bezdůvodné obohacení ve výši 22 132 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. Mezi účastníky pak nebyl prokázán spor ohledně možnosti žalované vrátit poskytnutou jistinu. Na platnost postoupení pohledávek nemá vliv jiná právní kvalifikace nároku provedeného soudem. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku v rozsahu uvedeném ve výroku I. I když je smlouva neplatná, tak žalovaná byla ve výzvě zástupce žalobkyně ze dne 20. 9. 2024 vyzvána k vrácení dlužné částky do 27. 9. 2024. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl. Pokud jde o nárok uplatněný žalobkyní na základě smlouvy podepsané dne 27. 11. 2020, bylo v řízení prokázáno, že žalovaná převzala od žalobkyně částku 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a ve prospěch této pohledávky zaplatila 12 690 Kč. V tomto případě proto soud na straně žalované bezdůvodné obohacení neshledal a žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého byla v řízení převážně úspěšná žalovaná. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Žalované však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuci).