1 C 99/2019

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 175 412,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni - částku 57 126 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 126,27 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 57 126 Kč za dobu od 5. června 2018 do 24. ledna 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 57 126 Kč od 25. ledna 2019 do zaplacení, - částku 52 117 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 852,15 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 52 117 Kč za dobu od 5. června 2018 do 24. ledna 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 52 117 Kč od 25. ledna 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části co do nároku na zaplacení částky ve výši 2 654,73 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení vzniklého zákonnou sazbou ročně z částky 109 243 Kč za dobu od 1. června 2018 do 24. ledna 2019 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 894,22 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul] advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 24. 1. 2019 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 175 412,79 Kč s přísl. na základě tvrzení, že jde o pohledávky žalobkyně na úhradu nedoplatku závazků žalovaného ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalobkyní a žalovaným. Uvedla, že dne 17. 8. 2015 byla mezi účastníky uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě byla žalovanému prostřednictvím České pošty a.s. vyplacena téhož dne v hotovosti částka 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit ve splátkách po 2 015 Kč počínaje dnem 17.9.2015 spolu s ročním úrokem 14,31 % od 17. 8. 2015. Ve prospěch této částky uhradil žalovaný 42 874 Kč. Ke dni 17. 5. 2018 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru doporučeným dopisem odeslaným na jeho adresu. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 19. 1. 2016 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 699 Kč počínaje dnem 29. 2. 2016. Ve prospěch tohoto úvěru zaplatil žalovaný částku 27 883 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 17. 5. 2018 a doporučeným dopisem téhož dne vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru.

2. Dne 9. 1. 2020 žalobkyně vzala žalobu zpět v části co do nároku na zaplacení částky 66 169,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 31 629,03 Kč, úroku ve výši 18,35 % ročně z částky 71 608,87 Kč 25. 1. 2019 do zaplacení úroku ve výši 14,31 % ročně z částky 84 154,92 Kč od 25. 1. 2019 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 089,04 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 66 169,70 Kč od 25. 1. 2019 do zaplacení. Z podání žalobkyně vyplynulo, že nadále trvá na nároku na zaplacení částky 109 243 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 633,15 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 109 243 Kč od 25. 1. 2019 do zaplacení. Částka 109 243 Kč požadována jako nesplacený zůstatek částek 100 000 Kč a 80 000 Kč po odečtení veškerých plateb, které byly žalovaným zaplaceny, když žalobkyně má za to, že se v tomto rozsahu žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil.

3. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 26. 2. 2020, které nabylo právní moci 18. 3. 2020, soud řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí a nadále tak je předmětem řízení nárok na zaplacení částky 109 243 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 633,15 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 109 243 Kč od 25. 1. 2019 do zaplacení.

4. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, v kterém namítl, že žádnou půjčku od žalobkyně neměl a jeho doklady mu byly v roce 2014 odcizeny a byly zneužity k podvodu. Proto není ochoten ničeho hradit. Při jednání ve věci samé dne 23. 10. 2019 doplnil, že žádnou smlouvu s žalobkyní nikdy nepodepsal a částky 100 000 Kč a 80 000 Kč nepřevzal. V průběhu řízení namítl, že nepodepsal ani výplatní doklad České pošty a.s. ze dne 17. 8. 2015 znějící na částku 100 000 Kč. Uvedl, že nějaké částky ve prospěch pohledávek žalobkyně uhradil, ale bylo to z obav z exekuce, nemínil tím nároky žalobkyně uznat. Pokud jde o částku 80 000 Kč, připsanou na jeho účet 27. 1. 2016, namítal, že částku nevybral a musela ji vybrat osoba, která se zmocnila jeho zapomenutých dokladů, kde byl i PIN a karta k účtu. Při jednání dne 15. ledna 2020 žalovaný doplnil, že mezi ztracenými doklady byl i [číslo obč. průkazu] 083 760 vydaný 26. 11. 2014, který žalovaný dosud užívá, ale v roce 2015 v době od února 2015 do poloviny března 2015 neměl u sebe. Poté mu byly ztracené doklady vráceny, kromě peněz a dokladů o inkasu a platbě nájemného. Ztrátu dokladů nikde nehlásil. Při jednání dne 3. 7. 2020 žalovaný uvedl k částce 80 000 Kč připsané na jeho účet 27. 1. 2016, že připsání této částky na svůj účet zjistil, a dal pokyn úřednici pošty, aby částku vrátila tomu, kdo ji poukázal. Za tím účelem jí svěřil občanský průkaz a kartu od účtu, ale úřednice jeho pokyn nesplnila. Žádné trestní oznámení v souvislosti s tím nepodával.

5. Nesporným účastníci učinili, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 27. 1. 2016 zaplacena žalobkyní částka 80 000 Kč a že účet č. [bankovní účet] je účtem žalovaného. K zjištění skutkového stavu soud provedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, předžalobními výzvami plnění z 6.12.2018 včetně poštovních podacích archů, smlouvou o hotovostním a revolvingovém úvěru z 17.8.2015, výpisem čerpání splátek a úhrad, poštovním podacím archem, výzvou žalobkyně ke splacení úvěru z 17.5.2018, smlouvou o hotovostním a revolvingovém úvěru z 19.1.2016, výpisem čerpání splátek a úhrad, úvěrovými podmínkami hotovostního úvěru, informací z databáze neplatných dokladů, usnesením Policie ČR čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], spisem Policie ČR sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2019, pomocným spisem PČR KRVP [číslo] 2019 [číslo], fotografiemi, záznamem telefonických rozhovorů žalobkyně z 27.1.2016, 29.1.2016, 13.8.2015 a 7.9.2015 vč. jejich vyhodnocení, zprávou Městského úřadu Louny ze dne 11.4.2019, opisy výpisů proplacení smlouvy, zprávami České pošty s.p., výplatním dokladem R ze dne 17. 8. 2015, zprávou MěstÚ [obec] a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení].

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že jde o právnickou osobu s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy [číslo] ze dne 17. 8. 2015 bylo zjištěno, že dle ujednání smluvních stran měla dle této smlouvy poskytnout žalobkyně [celé jméno žalovaného] hotovostní úvěr ve výši 100 000 Kč a tento úvěr měl být splacen 84 splátkami po 2 015 Kč splatnými na terminálu [příjmení] s tím, že první splátka je splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru a další splátky pak vždy do 15.tého dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž je splatná první splátka. Ze smlouvy dále vyplývá zjištění, že k výplatě částky 100 000 Kč [celé jméno žalovaného] došlo v den podpisu smlouvy. Z přehledu čerpání a splácení úvěru vyplaceného dle smlouvy ze 17. 8. 2015 bylo zjištěno, že částka 100 000 Kč byla vyplacena dne 17. 8. 2015 a první splátka ve výši 2 015 Kč byla zaplacena dne 9. 9. 2015 a dále byly splátky ve výši 2 015 Kč měsíčně placeny až do měsíce prosince 2016 včetně. Počínaje měsícem lednem 2017 byla placena částka 1 833 Kč a to až do měsíce října 2017 včetně. Ze smlouvy [číslo] ze dne z 19.1.2016 soud zjistil, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 80 000 Kč výplatou na účet číslo [bankovní účet] a tento úvěr měl být splacen 84 splátkami po 1 699 Kč splatnými prostřednictvím terminálu [příjmení] s tím, že první splátka je splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru a další splátky pak vždy do 15.tého dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž je splatná první splátka. Dle výpisu čerpání došlo k čerpání částky 80 000 Kč dle této smlouvy dne 27. 1. 2016 bankovním převodem na účet klienta a první splátka ve výši 1 699 Kč byla zaplacena 15. 2. 2016 a dále byly splátky ve výši 1 699 Kč měsíčně placeny až do měsíce prosince 2016. Počínaje měsícem lednem 2017 byla placena částka 1 574 Kč a to až do měsíce října 2017 včetně. Výzvami ze dne 17. 5. 2018 odeslanými dle poštovních podacích archů 18. 5. 2018 na adresu žalovaného byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 92 597,40 Kč jako nedoplatku úvěru čerpaného na základě smlouvy úvěrové [číslo] částky 80 034,95 Kč jako nedoplatku úvěru čerpaného na základě smlouvy [číslo] 2016. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 6. 12. 2018, odeslané dle poštovního podacího archu právním zástupcem žalobkyně na adresu žalovaného dne 13. 12. 2018, vyplynulo zjištění, že žalobkyně tímto dopisem informovala žalovaného o jeho dluhu ve výši 211 381,69 Kč vzniklého ze smluv [číslo] ze dne 19. 1. 2016 a [číslo] ze dne 17. 8. 2015 a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení.

7. Z úvěrových podmínek žalobkyně [anonymizováno] soud zjistil, že obsahují podrobná ustanovení dotýkající se podmínek žalobkyní poskytovaných hotovostních úvěrů, revolvingového úvěru čerpaného prostřednictvím karty a pojištění.

8. Ze sdělení MěstÚ [obec] ze dne 8. 4. 2019 soud zjistil, že [číslo obč. průkazu] byl vydán na jméno [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Doklad nebyl hlášen jako ztracený a ani z jiného důvodu nebyl vydán další doklad ([příjmení], CP). Z výpisu z databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky soud zjistil, že [číslo obč. průkazu] nebyl nalezen v databázi neplatných dokladů. Ze zprávy MěstÚ [obec] ze dne 8. 4. 2020 bylo zjištěno, že občanský průkaz s [číslo] nebyl v informačním systému evidence občanských průkazů nalezen.

9. Ze zprávy České pošty s.p. ze dne 13. 2. 2020 soud zjistil, že před výplatou výplatního dokladu R – [příjmení] [jméno] s poukázanou peněžní částkou na 1 000 EUR je vyplácející zaměstnanec České pošty, s.p. povinen provést identifikaci příjemce peněžní částky na základě povinností uložených zákonem č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Z doplnění zprávy České pošty s.p. ze dne 2. 4. 2020, zaslaném po zproštění povinné mlčenlivosti žalobkyní, vyplynulo zjištění, že peněžní částku 100 000 Kč vyplatila pracovnice pošty [obec a číslo] [jméno] [příjmení] Provozní doklady z roku 2015 i doklady totožnosti příjemce peněžních částek jsou již skartovány.

10. Z výplatního dokladu České pošty s.p. ze dne 17. 8. 2015 bylo zjištěno, že v uvedený den bylo vyplaceno 100 000 Kč příjemci označenému osobním dokladem [číslo obč. průkazu], který převzetí částky stvrdil svým podpisem. Z obsahu dokladu dále vyplynulo zjištění, že adresátem výplatního dokladu byl [příjmení] [jméno], [obec a číslo] a k výplatě došlo na základě smlouvy [číslo] když jako odesilatel je uvedena žalobkyně.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jako pracovnice České pošty s.p. se podílela na realizaci transakcí, kterými žalobkyně poskytovala finanční prostředky na základě smluv o spotřebitelských úvěrech svým zákazníkům. Vzhledem k časovému odstupu si na konkrétní transakci spočívající ve výplatě částky 100 000 Kč z prostředků žalobkyně [celé jméno žalovaného] nepamatovala. Z její výpovědi bylo zjištěno, že smlouvu mezi žalobkyní a [celé jméno žalovaného] ze dne 17. 8. 2015 kontrolovala, což vyplývá z čísla [číslo] uvedeného na smlouvě, kterým svědkyně stvrzuje jí prováděné transakce, zabezpečené heslem, které zná jen ona sama. Svědkyně popsala, že výplata prostředků poskytovaných žalobkyní fyzickým osobám jako zápůjčky nebo úvěry probíhala tak, že na poštu se dostavil žadatel o úvěr s vyplněnou smlouvou, která pak byla telefonicky odsouhlasena s žalobkyní. Byly kontrolovány všechny vypsané údaje a žadatel předkládal občanský průkaz a ještě jeden další doklad a doklad prokazující místo jeho bydliště. Po schválení smlouvy žalobkyní byl vyplněn výplatní doklad, jehož předtisk byl na poště k dispozici a na jeho základě se pak částka vyplatila dotčené osobě v hotovosti. Svědkyně vyloučila možnost, že by smlouva byla uzavřena a finanční prostředky vyplaceny osobě, která by jí nepředložila své osobní doklady v originále. Pokud je na výplatním dokladu uvedeno rodné číslo žalovaného namísto čísla občanského průkazu, jde o její pochybení, správně zde mělo být číslo občanského průkazu.

12. Z usnesení PČR KŘP [anonymizováno] kraje, SKPV [obec] [číslo jednací] ze dne 16. srpna 2019 bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinů úvěrového podvodu podle § 211/1,4 trestního zákoníku, kterých se žalovaný měl dopustit uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 14. 4. 2014, [číslo] ze dne 17. 8. 2015 a [číslo] ze dne 19. 1. 2016, když policejní orgán uzavřel, že žalovaný tyto smlouvy uzavřel, avšak tímto jednáním nebyly naplněny veškeré zákonné znaky skutkové podstaty předmětných přečinů, zejména stupeň nebezpečnosti takového jednání a zavinění. Z obsahu spisu [číslo jednací] soud dále zjistil, že žalobkyně podala dne 1. 4. 2019 trestní oznámení proti neznámému pachateli pro podezření z trestně postižitelného jednání poté, co žalovaný písemně sdělil, že neuzavřel úvěrovou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Tento revolvingový úvěr byl poskytnut v návaznosti na uzavření úvěrové smlouvy [číslo] úvěrový rámec činil 15 000 Kč, později 70 000 Kč. Z dopisu žalovaného, založeného v tomto spise, datovaného dnem 15. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný se ohradil proti dopisu právního zástupce žalovaného ve věci úvěrové smlouvy [číslo] namítl, že ztratil tašku s doklady, telefonem a rodným listem a půjčku si na jeho jméno vzal, kdo našel jeho tašku. Současně uvedl, že právní zástupce žalobkyně byl jedinou osobou, která jej kontaktovala. Součástí spisu je fotografie [číslo obč. průkazu] s podobenkou žalovaného a kopie jeho rodného listu. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že úvěr ve výši 100 0000 Kč byl splácen počínaje dnem 17. 9. 2015 měsíčními splátkami nejprve ve výši 2 015 Kč (do 20. 12. 2016), poté splátkami ve výši 1 833 Kč od 20. 1. 2017 (do 20. 10. 2017). V průběhu splácení došlo k odložení splátek v měsících červnu a červenci 2016 a v měsících únoru a březnu 2017 Celkem bylo ve prospěch úvěru zaplaceno 42 874 Kč. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě [číslo] vyplynulo zjištění, že splátky ve výši 1 699 Kč byly placeny počínaje dnem 15.2.2016 do 20. 12. 2016 včetně a poté byly hrazeny splátky ve výši 1 574 Kč počínaje lednem 2017 do října 2017 včetně. Celkem bylo uhrazeno 27 883 Kč. Ve svém vysvětlení ze dne 23.5.2019 žalovaný poukázal na to, že v lednu 2015 zapomněl tašku s doklady v autobuse a asi po měsíci mu taška s doklady byla vrácena, kromě mobilního telefonu, peněz a ústřižku od nájmu a elektřiny. Doklady nadále používal a ztrátu nikde nehlásil. Z vyhodnocení audionahrávek policií ČR ze dne 12. 6. 2019 vyplynulo, že tyto se vztahují k revolvingovému úvěru [číslo] jedná se komunikaci mezi operátorkou žalobkyně a mužem, jehož hlas byl vyhodnocen jako hlas žalovaného. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 14. 5. 2019 bylo zjištěno, že osoba [jméno] [příjmení] označila dle předložené fotografie žalovaného jako muže, který si do stánku [příjmení] [jméno]. [příjmení], hala nádraží ČSAD [obec], kde obsluhovala, chodil pravidelně kupovat losy a též chodil splácet svoje dluhy vůči [právnická osoba] [anonymizováno]. Ze soupisu plateb vyplynulo zjištění, že splátky pohledávek žalobkyně z předmětných smluv byly uskutečňovány z terminálu [příjmení] – tabák O. [příjmení], hala nádraží ČSAD [obec] od září 2015 do října 2017 v 25 případech, ostatní byly uskutečněny z terminálů [příjmení] [jméno]. [příjmení] (7 x), [právnická osoba] (3x), [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec] (3x) v říjnu - prosinci 2015. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 17. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný má u tohoto peněžního ústavu veden účet č. [bankovní účet], který byl otevřen 19. 8. 2015 a je veden na jeho jméno a [rodné číslo]. Z přehledu transakcí za dobu od 20. 8. 2015 do 16. 5. 2019 soud zjistil, že tento účet byl po celé vymezené období užíván, když na něj byly připisovány příchozí platby a byl užíván i k úhradám a platbám prostřednictvím karty. Z historie transakcí bylo dále zjištěno, že dne 27. 1. 2016 byla na tento účet připsána platba žalobkyně ve výši 80 000 Kč a dne 28. 1. 2016 byl z tohoto účtu proveden nadlimitní výběr kartou ve výši 75 000 Kč. Z výpisu z účtu [anonymizováno] karty [příjmení] [jméno] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného], [obec a číslo] č. smlouvy [číslo] založeného v „ pomocném“ trestním spise PČR KŘP [obec] č. KRPV – [číslo] – [rok] – [číslo] soud zjistil, že dne 1. 2. 2016 byla ve prospěch tohoto úvěrového účtu provedena splátka 70 000 Kč.

13. Předmětem řízení po částečném zastavení řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 109 243 Kč s přísl., jako zůstatku částek 80 000 Kč a 100 000 Kč, které žalovaný částečně splatil, přičemž z částky 80 000 Kč vyplacené žalobkyní na účet vedený na jméno žalovaného č. ú. [bankovní účet] zbývá doplatit 52 117 Kč a z částky 100 000 Kč vyplacené v hotovosti, zbývá doplatit 57 126 Kč.

14. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 57 126 Kč, jako nedoplatku částky 100 000 Kč, která byla z prostředků žalobkyně vyplacena v hotovosti prostřednictvím České pošty s.p. dne 17. 8. 2015, posoudil soud po právní stránce nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když sama žalobkyně se tohoto právního posouzení dovolávala a po provedeném dokazování shledal, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný se na její úkor o tuto částku obohatil a je tak v tomto řízení pasivně legitimován. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení v žalobě uvedených pohledávek z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 8. 2015, v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby poukázala na možné posouzení tohoto nároku jako bezdůvodného obohacení žalovaného v rozsahu 57 126 Kč, při zohlednění veškerých žalobkyní přijatých plateb. Žalovaný tvrdil, že úvěrová smlouva byla uzavřena bez jeho vědomí, když muselo dojít k zneužití jeho osobních dokladů a jeho pravým podpisem podpis na smlouvě ze dne 17. 8. 2015 není a rovněž tak není jeho podpisem podpis na výplatním dokladu typu R ze dne 17. 8. 2015. Bylo tak sporné z hlediska uvedeného právního posouzení, zda je žalovaný osobou, které byla částka 100 000 Kč dne 17. 8. 2015 vyplacena. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], výplatního dokladu typu R ze dne 17. 8. 2015, zprávy České pošty, s.p. ze dne 13. 2. 2020 a zprávy z 2. 4. 2020 vzal soud za prokázané, že částka 100 000 Kč byla vyplacena dne 17. 8. 2015 hotově prostřednictvím České pošty s.p. osobě, která předložila pracovnici České pošty a.s. smlouvu [číslo] prokázala svoji totožnost originály svých osobních dokladů a to [číslo obč. průkazu] a rodného listu. Tato osoba, po odsouhlasení obsahu smlouvy s žalobkyní telefonickou cestou, smlouvu podepsala a stvrdila převzetí částky 100 000 Kč podpisem výplatního dokladu typu R. Z vyjádření žalovaného v tomto řízení i v řízení trestním bylo prokázáno, že v době podpisu této smlouvy i výplaty peněz disponoval originály [číslo obč. průkazu] a svého rodného listu žalovaný, který ve smlouvě vystupuje jako klient a je identifikován jak číslem občanského průkazu, tak i rodným číslem. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že smlouva byla podepsána a peníze vyplaceny osobě, jejíž totožnost svědkyně ověřila předepsaným způsobem z originálů osobních dokladů, když tato výpověď se jevila soudu jako logická, přesvědčivá a věrohodná. Svědkyně podrobně popsala, jakým způsobem bylo postupováno při uzavírání smluv s klienty žalobkyně a uvedla, jakým způsobem a z jakých dokladů byla ověřována totožnost klienta, mělo-li dojít na základě smlouvy o úvěru k výplatě částky prostřednictvím pošty. Potvrdila, že takové transakce realizovala i ona a vyloučila, že by totožnost osoby, které vyplácela peníze, ověřila z fotokopií dokladů. Vyloučila dále, že by někdo mohl zneužít jejího přístupového čísla do systému České pošty s.p., kterým jsou označovány jí prováděné transakce, neboť přístup je zabezpečen heslem, které zná jen ona sama. Svědecká výpověď [jméno] [příjmení] se soudu jevila jako přesvědčivá a věrohodná i proto, že svědkyně bez výmluv připustila své pochybení, pokud jde o uvedení rodného čísla žalovaného namísto čísla občanského průkazu do výplatního dokladu a současně svědkyně nestranně, logicky a se znalostí věci popsala postup při ověřování totožnosti zákazníka žalobkyně při podpisu smlouvy a výplatě peněz. Nadto rodné číslo není údajem volně přístupným, avšak je uvedeno v občanském průkazu žalovaného, který originál svého občanského průkazu v době vyplacení částky 100 000 Kč zaměstnankyní České pošty s.p. držel a disponoval jím. Naproti tomu námitky žalovaného proti uplatněnému nároku jsou rozporuplné a soudu se nejeví jako věrohodné, když nelze uvěřit, že by žalovaný nepřistoupil k oznámení ztráty osobních dokladů, popř. že by částka, kterou převzal, byla splácena neznámými osobami, popř., že sám některé platby poskytl v obavách z exekuce po upomínce žalobkyně, když v době zaplacení jednotlivých splátek nebyl důvod žalovaného upomínat. Tento závěr je podporován i tím, že ve prospěch této částky bylo uhrazeno od 17. 9. 2015 do 20. 10. 2017 42 874 Kč splátkami hrazenými dle ujednání obsažených ve smlouvě o úvěru a žádné další platby ve prospěch této pohledávky uskutečněny nebyly. Za této situace se soudu jevilo jako nadbytečné a neekonomické vyžadovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví k posouzení podpisu žalovaného na výplatním dokladu, popř. na smlouvě ze 17. 8. 2015 a tento důkaz neprovedl. Po zhodnocení všech provedených důkazů v jejich vzájemných souvislostech soud po skutkové stránce proto uzavřel, že osobou, které byla dne 17. 8. 2015 částka 100 000 Kč prostřednictvím České pošty s.p. vyplacena z prostředků žalobkyně byl žalovaný. Pokud jde o záznamy telefonických rozhovorů ze dne 13. 8. 2015, 7. 9. 2015, 27. 1. 2016 a 29. 1. 2016, byl jimi důkaz proveden, avšak vzhledem k nedostatečné zřetelnosti nahrávek nelze z těchto spolehlivě uzavřít, kdo byl volající osobou ani jaký byl obsah těchto hovorů a soud z těchto nahrávek žádné skutkové závěry ve vztahu k předmětu řízení neučinil.

15. Pokud jde o částku 52 117 Kč jako zůstatku částky 80 000 Kč, bylo mezi účastníky nesporným a v řízení bylo též prokázáno výpisem z účtu žalovaného a výpisem o proplacení smlouvy, že částka 80 000 Kč byla žalobkyní poukázána a na účet žalovaného připsána dne 27. 1. 2016. Z výpisu z účtu žalovaného a historie transakcí k tomuto účtu bylo dále prokázáno, že dne 28. 1. 2016 byl uskutečněn nadlimitní výběr kartou žalovaného ve výši 75 000 Kč. Nelze tak mít žádné pochybnosti o tom, že se částka 80 000 Kč dostala do dispozice žalovaného. Pokud žalovaný posledně namítal, že 75 000 Kč nevybral z účtu on, ale ze strany pracovnice pošty došlo k porušení jeho pokynu, aby byly vráceny tomu, kdo je na účet poslal, nejeví se soudu tato námitka jako relevantní. Žalovaný tuto námitku vznesl při jednání ve věci dne 3. 7. 2020, ač v předchozích svých vyjádřeních tvrdil, že o připsání této částky a ani o jejím výběru z účtu mu není nic známo. Soud má za to, že pokud by skutečně došlo k jednání žalovaným tvrzenému ze strany třetí osoby (pracovnice pošty), přistoupil by žalovaný neprodleně k podání stížnosti, popř. trestního oznámení. Žádné takové transparentní kroky však žalovaný neučinil ani netvrdil. Je nesporně právem žalovaného, aby se dle svého uvážení bránil žalobě proti němu podané, avšak postupně měněná vyjádření a námitky žalovaného těmito změnami pozbývají věrohodnosti. Nelze přehlédnout ani to, že částka 80 000 Kč byla splácena pouze splátkami poskytovanými žalobkyni bezprostředně po připsání částky na účet žalovaného hrazenými v souladu s obsahem úvěrové smlouvy a to až do roku 2017. Nadto bylo prokázáno, že bezprostředně po připsání částky 80 000 Kč na účet žalovaného a výběru částky 75 000 Kč z tohoto účtu došlo k zaplacení mimořádné splátky 70 000 Kč ve prospěch jiné pohledávky žalobkyně vůči žalovanému a to pohledávky z revolvingového úvěru [číslo] jak je patrno z výpisů z tohoto účtu založených v pomocném policejním spise. Nelze shledat opodstatněnou námitku žalovaného, že úvěr si na něj vzaly neznámé osoby, které jej pak po určitou dobu splácely, ani námitku, že splátky poskytnuté ve prospěch částky 80 000 Kč poukázal pouze z obav z případné exekuce po upomínce žalobkyně, když v době zaplacení jednotlivých uskutečněných splátek (únor 2016 – říjen 2017) nebyl důvod žalovaného upomínat a jiné platby uhrazeny nebyly. S ohledem na právní posouzení uplatněného nároku a skutkový závěr, že částka 80 000 Kč se do dispozice žalovaného z prostředků žalobkyně dostala a současně žalovaný měl veškeré informace o pohybech na svém účtě ve dnech 27. a 28. 1. 2016, soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem ke zkoumání pravosti podpisu žalovaného na smlouvě z 19. 1. 2016, neboť takový důkaz se soudu jevil jako nadbytečný a jeho provedení by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Ze stejných důvodů nebyl proveden ani důkaz výslechem [jméno] [příjmení], který se měl v minulosti jako bývalý pracovník SKPV podílet na vyšetřování machinací na poště.

16. Dle konstantní judikatury vyšších soudů, není soud vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží.

17. Žalovaný netvrdil žádný titul pro převzetí částky 100 000 Kč ani částky 80 000 Kč od žalobkyně a omezil se na tvrzení, že mu částky vyplaceny nebyly, že zřejmě někdo zneužil jeho doklady, ač bylo prokázáno i jeho vlastním vyjádřením, že těmito doklady v době podpisu smlouvy s žalobkyní a vyplacení částky 100 000 Kč v srpnu roku 2015 a rovněž tak v lednu roku 2016 v době podpisu smlouvy o úvěru na částku 80 000 Kč disponoval on sám. Ve svém držení měl v době výběru peněz i platební kartu, jejímž prostřednictvím bylo z jeho účtu dne 28. 1. 2016 vybráno 75 000 Kč. Z výše uvedeného vzal soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že částka 100 000 Kč byla vyplacena do rukou žalovaného a částka 80 000 Kč byla připsána na účet žalovaného a současně bylo prokázáno, že žalovaný následně s touto částkou disponoval. V řízení nebyl prokázán právní důvod, o který by se tyto platby žalobkyně žalovanému mohly opírat. V takovém případě je na místě přiznání požadovaných nesplacených zůstatků těchto částek žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto shledal nárok žalobkyně na zaplacení částky 57 126 Kč, jako zůstatku částky 100 000 Kč vyplacené žalovanému dne 17. 8. 2015 a částky 52 117 Kč jako nezaplaceného zůstatku částky 80 000 Kč připsané na účet žalovaného dne 27. 1. 2016, po právu a uložil žalovanému povinnost k zaplacení těchto částek, když důkazy v řízení provedené opodstatňují závěr, že se žalovaný na úkor žalobkyně v tomto rozsahu obohatil. Vzhledem k výše uvedenému se již soud nezabýval posuzováním platnosti ujednání smlouvy o úvěru ze 17. 8. 2015 ani smlouvy o úvěru ze dne z 19.1.2016.

18. Důvodnou soud neshledal námitku promlčení, která byla vznesena žalovaným při jednání dne 3. 7. 2020 ve vztahu k nároku na zaplacení nedoplatku částky 100 000 Kč vyplacené dne 17. 8. 2015. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je právem majetkovým a jako takové podléhá promlčení v obecné tříleté promlčecí lhůtě dle ust. § 629 odst. 1 o.z.. Dle ust. § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Dle ust. § 638 o.z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo; v případě úmyslného bezdůvodného obohacení, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Žalobkyně částku 100 000 Kč vyplatila prostřednictvím České pošty s.p. dne 17. 8. 2015 na základě smlouvy a v řízení bylo prokázáno, že vyplacená částka byla dle smlouvy splácena do září roku 2017. Teprve poté co pravidelné splátky ustaly, měla žalobkyně důvod k upomínání žalovaného, které mělo vést k jeho námitkám stran podpisu smlouvy a v této souvislosti pak teprve mohlo být uvažováno žalobkyní s případným bezdůvodným obohacením žalovaného. Pokud řízení před soudem bylo zahájeno žalobou 24. 1. 2019, má soud, s ohledem na uvedená skutková zjištění, za to, že byl nárok u soudu uplatněn před uplynutím subjektivní i objektivní promlčecí lhůty.

19. Pokud jde o nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z obou částek, žalobkyně prokázala odeslání oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k zaplacení částek 52 117 Kč ze dne 17. 5. 2018 a 57 126 Kč ze dne 17. 5. 2018 na poslední známou adresu žalovaného dne 18. 5. 2018 ve lhůtě 14 pracovních dnů, proto vycházel soud ve smyslu ust. § 573 o.z. z fikce doručení těchto zásilek třetí pracovní den po odeslání, tj. 21. 5. 2018. K prodlení žalovaného tak došlo počínaje dnem 5. 6. 2018. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 52 117 Kč vzniklý zákonnou sazbou za dobu od 5. 6. 2018 do 24. 1. 2019 (8,5% p.a. za 235 dnů prodlení) činí 2 852,15 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 57 126 Kč vzniklý zákonnou sazbou za dobu od 5. 6. 2018 do 24. 1. 2019 (8,5% p.a. za 235 dnů prodlení) činí 3 126,27 Kč. Na kapitalizovaném úroku z prodlení za období od 5. 6. 2018 do 24. 1. 2019 tak žalobkyni celkem náleží částka 5 972,42 Kč a důsledně tomu soud co do částky 2 654,73 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení vzniklého zákonnou sazbou ročně z částky 109 243 Kč od 1.6.2018 do 24. 1. 2019 žalobu zamítl.

20. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobkyně uplatnila tento nárok a před zahájením řízení žalovaného vyzvala k dobrovolnému zaplacení výzvou zaslanou ve smyslu ust. § 142a o.s.ř.. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud postupoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 9,43% účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 4 894,22 Kč. V projednávané věci bylo řízení zahájeno pro částku o 175 412,79 Kč s příslušenstvím a na základě zpětvzetí žaloby žalobkyní bylo v části co do nároku na zaplacení částky 66 169,70 Kč, co do nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 66 169,70 Kč od 25. 1. 2019 do zaplacení, co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 31 629,03 Kč, co do nároku na zaplacení úroku ve výši 18,35 % ročně z částky 71 608,87 Kč od 25. 1. 2019 do zaplacení, co do nároku na zaplacení úroku ve výši 14,31 % ročně z částky 84 154,92 Kč od 25. 1. 2019 do zaplacení, co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení vzniklého zákonnou sazbou ve výši 1 089,04 Kč, zastaveno. Pokud jde o stanovení poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení vycházel tak soud, s přihlédnutím k příslušenství uplatněných částek, z toho, že z původně žalované částky 210 593,49 Kč byla žalobkyně úspěšná v částce 115 221,42 Kč. Soud přitom vycházel z ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., když k tíži žalobkyně posuzoval zpětvzetí žaloby a v její neprospěch přihlížel též k částečnému zamítnutí žaloby co do částky 2 654,73 Kč. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně soud shledal v zaplaceném soudním poplatku v částce 7 017 Kč, nákladech právního zastoupení za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 6. 12. 2018, sepsání žaloby ze dne 24. 1. 2019, písemné podání ze dne 1. 11. 2019 a účast právního zástupce žalobkyně při jednání dne 23. 10. 2019 a 3. 7. 2020. Za těchto 6 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 109 243 Kč, tj. 6 x 5 500 Kč (ust. § 6, §7 pol. 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif), náleží celkem 33 000 Kč, když žalobkyni dále náleží náhrada režijních výloh k těmto úkonům příslušející ve výši stanovené dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb. ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč), tj. 34 800 Kč. Žalobkyně uplatnila též nárok na náhradu cestovného k jednání soudu ve dne 23. 10. 2019 a 3. 7. 2020 osobním automobilem, jehož technický průkaz předložila, z [obec] do [obec] a zpět, tj. za celkem 546 km při každé cestě tam a zpět. S ohledem na to, že ze seznamu advokátů ČAK i údajů uvedených ve spise vyplývá, že sídlo právního zástupce žalobkyně se nachází na adrese [adresa], má soud za to, že účelně vynaloženým nákladem řízení je cestovné z místa sídla advokáta k procesnímu soudu, tj. z [obec] do [obec] a zpět (2 x 71 km), celkem 142 km. Na cestovném tak žalobkyni náleží náhrada za cestu právního zástupce k jednání soudu dne 23. 10. 2019 osobním automobilem Škoda FABIA, [registrační značka], s průměrnou spotřebou dle předloženého technického průkazu užitého vozidla 3,4 l NM na 100 km, při 142 km za cestu ze sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět a při ceně pohonných hmot a náhradě opotřebení vycházejících z úpravy ve výši stanovené pro rok 2019 vyhláškou č. 333/2018 Sb., tj. ve výši 33,60 Kč PHM (§4 písm. c) vyhlášky) a 4,10 Kč/km (§1 písm. b) vyhlášky) jako náhrada opotřebení vozidla (/ 1,14 Kč + 4,10 Kč x 142 km) celkem 744,08 Kč. Za cestu uskutečněnou právním zástupcem žalobkyně k jednání soudu dne 3. 7. 2020 osobním automobilem Škoda FABIA, [registrační značka], s průměrnou spotřebou dle předloženého technického průkazu užitého vozidla 3,4 l NM na 100 km, při 142 km za cestu ze sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět a při ceně pohonných hmot a náhradě opotřebení vycházejících z úpravy ve výši stanovené pro rok 2020 vyhláškou č. 358/2019 Sb., tj. ve výši 31,80 Kč PHM NM (ust. § 4 písm. c) vyhlášky) a ve výši 4,20 Kč/km (ust. § 1 písm. b) vyhlášky) jako náhradě za opotřebení vozidla (/1,08 + 4,20/ x 142), celkem 749,76 Kč. Dle ust. § 14 odst. 1, 3 náleží žalobkyni náhrada za ztrátu času promeškaného právním zástupcem na cestách k jednání soudu a zpět za celkem 8 započatých půlhodin po 100 Kč v částce 800 Kč. Právní zástupce doložil, že je plátcem DPH a žalobkyni tak náleží náhrada ve výši 21 % DPH z částky 36 321,13 Kč v částce 7 789,71 Kč Celkem činí účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně 51 573,85 Kč. S ohledem na částečný neúspěch, jak výše uvedeno, náleží žalobkyni 9,43 % náhrady účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 4 894,22 Kč. Lhůtu k zaplacení nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil třídenní ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., když v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).