10 C 117/2019

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šilhanem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČ IČO žalobce , sídlem Adresa žalobce , proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČ IČO žalovaného , sídlem Adresa žalovaného , zastoupeného obecným zmocněncem Jméno zmocněnce , sídlem Adresa zmocněnce , o vyklizení pozemků a odstranění stavby,

I. Žaloba, kterou žalobce požadoval žalovanému uložit povinnost na vlastní náklady odstranit stavby malé vodní elektrárny , adresa, , postavené na pozemcích p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, u , Anonymizováno, a p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 11.472,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu na nákladech řízení, které platil, částku 28.902 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost na vlastní náklady odstranit stavbu malé vodní elektrárny , adresa, , postavené na pozemcích p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, u , Anonymizováno, a p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, s odůvodněním, že se jedná o neoprávněnou stavbu a žalovaný je vlastníkem této stavby. Dne , datum, účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí o vzájemných vztazích v souvislosti s provozem této malé vodní elektrárny. Žalobce souhlasil se stavbou a ve smlouvě se strany zavázaly, že nejpozději do , datum, vypořádají vzniklé majetkové vztahy ohledně záboru pozemků žalobce. Žalovaný byl vyzván k sepsání nájemní smlouvy ovšem na výzvu nijak nereagoval, proto žalobce požadoval odstranění stavby (nebylo zcela jasné, zda jen malé vodní elektrárny nebo i jezu…).K dotazu soudu ve smyslu nejasností žaloby žalobce sdělil, že cílem žaloby bylo v podstatě uzavření nájemní smlouvy. Žaloba byla podána, protože žalovaný nijak nereagoval na výzvy k jednání a nebyl ochoten nijak řešit celou záležitost, na výzvu k uzavření nájemní smlouvy nereagoval. Žalobce jako státní podnik musí vyžadovat uzavření nájemní smlouvy s ohledem na péči řádného hospodáře. Byl ochoten k mimosoudní dohodě s tím, že následně byl ochoten vzít žalobu zpět. Na žalobě však ve smyslu odstranění stavby trval.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že žalobce obecně nemá ani nárok na náhradu. Tvrdil, že se nejedná o novou stavbu, jednalo se jen o opravu. Odkazoval na skutečnost, že se jedná o vodní dílo před nabytím účinnosti vodního zákona a maximálně mohl žalobce chtít náhradu dle § 50 písm. c) a následující současně s povinností stavbu strpět. Vzhledem k tomu, že uplynula 3letá lhůta, považoval právo na náhradu za promlčené. Současně uvedl, že případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení nekoresponduje se smlouvou o smlouvě budoucí, kde byl souhlas žalobce s vybudováním stavby. Proto i nesouhlasil se samotným předmětem žaloby na odstranění stavby.

3. Soud na základě obsahu žaloby řešil spor prvotně ( rozsudek byl následně zrušen odvolacím soudem ) podle § 135c, odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (1) Zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"), což nebylo ani samotným žalobcem rozporováno, a žalobu zamítl, když v řízení bylo prokázáno, že stavba vznikla za souhlasu žalovaného, dle řádných stavebních povolení a byla i zkolaudovánaPožadavek na odstranění stavby vyplývající z žaloby dle ust. § 135c, odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. hodnotil soud tak ze strany žalobce jako nedůvodný. V řízení bylo prokázáno, že se nejedná o neoprávněnou stavbu, neboť žalobce – vlastník dotčených pozemků, vyslovil souhlas se stavbou v její navrhované a realizované podobě. Proto byla žaloba jako nedůvodná zcela zamítnuta.

4. Následně bylo podáno žalobcem odvolání, ve kterém se objevil argument dosud neuvedený a z obsahu žaloby nevyplývající, a to že koncepce žaloby s odkazem na 3028 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je postavena na ustanovení § 1040 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a jedná se o ochranu vlastnického práva žalobce. Odvolací soud ve svém zrušovacím rozhodnutí závazně uvedl, že podstata nároku žalobce , jak je skutkově vymezena v žalobě, spočívá nikoliv v existenci neoprávněné stavby žalovaného na pozemcích žalobce s požadavkem na její odstranění, ale vychází z tvrzení, že žalovaný svojí stavbou neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobce k označeným pozemkům, neboť žalovanému odpadl právní důvod k užívání pozemků žalobce, na nichž ( se souhlasem žalobce a v souladu se stavebními předpisy ) zřídil stavbu malé vodní elektrárny. Pro posouzení důvodnosti žalobního nároku je proto podstatné, zda stavba žalovaného skutečně zasahuje (bytˇ jen zčásti) na pozemky žalobce a pokud ano, zda žalovanému svědčí k takovému zásahu do vlastnického práva žalobce konkrétní právní důvod ( titul ) s tím, že existence stavebního povolení, či kolaudace, nezakládá oprávnění vlastníka stavby k užívání pozemků jiného vlastníka., které jsou dotčenou stavbou zastavěny.

5. Soud 1. stupně tak s ohledem na závěry soudu odvolacího věc opětovně projednal.

6. Podle ustanovení § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

7. Soud 1. stupně tak v souladu se závaznými pokyny odvolacího soudu v rámci dokazování vymezil předmět sporu a řešil nejprve zda stavba malé vodní elektrárny zasahuje na pozemky žalobce a v kladném případě z jaké části, následně zda žalovanému svědčí k takovému zásahu do vlastnického práva žalobce konkrétní právní důvod (titul).

8. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:Již v předchozím řízení provedl soud podstatné důkazy, z kterých považuje za prokázaný průběh vzniku stavby.Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce souhlasil s technickým řešením obnovy jezu a zřízení přijezové a derivační malé vodní elektrárny, což bylo zjištěno zejména z vyjádření k projektu a vodoprávnímu řízení z , datum, . Následně uzavřel s žalovaným smlouvou o uzavření budoucí smlouvy z , datum, o vzájemných vztazích v souvislosti s odsouhlasenou stavbou MVE nejpozději do , datum, . Z rozhodnutí o povolení k odběru povrchové vody a povolení ke zřízení vodohospodářského díla z , datum, soud zjistil, že byl povolen odběr povrchové vody MVE a bylo vydáno následně stavebním povolení z , datum, a stavba MVE byla zkolaudována (tak jak byla vlastníkem dotčených pozemků odsouhlasena) - kolaudačním rozhodnutím z , datum, . Bylo tak prokázáno, že stavba probíhala za souhlasu žalobce a byla ve fázi dokončení do konce roku 2002 (podstatné dokončení stavby vyplývá zejména z rozhodnutí vodoprávního úřadu). Následně majetkové vztahy mezi žalobcem a žalovaným nebyly nijak upraveny, což potvrdila výzva z , datum, z které bylo zjištěno zjistil, že žalovaný zůstal nečinný a majetkové vztahy v souvislosti s MVE na výzvu žalobce nijak neupravil.

9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že stavba MVE byla provedena a uvedena do provozu dle příslušných vydaných povolení a v souladu se stavebními předpisy. Vlastník dotčených pozemků, na které stavba zasahuje, se stavbou v rámci veškerých řízení souhlasil. V dalším řízení byl tento průběh stavby potvrzen i shodnými tvrzeními účastníků sporu.

10. Následně se soud zabýval otázkou zásahu stavby do pozemků žalobce, když žalovaný nesouhlasil s geometrickými plány předloženými žalobcem, považoval je za chybné, nebyl přítomen při zaměřování v terénu. Žalobce za tímto účelem navrhl vypracování znaleckého posudku. Současně žalovaný argumentoval tvrzením, že se nejedná u jezu o stavbu novou, ale rekonstrukci jezu, který je součástí MVE.

11. Ohledně charakteru stavby (jezu), který byl dodatečně žalobcem do sporu „vtahován “ tj. zda se jedná o stavbu novou nebo rekonstrukci soud vyžádal stanovisko-odborné vyjádření , právnická osoba, v , Anonymizováno, . Z tohoto vyjádření vodoprávního úřadu z , datum, soud zjistil, že odbor životního prostředí uzavřel, že v případě jezu se jednalo o stavební úpravy (obnovu – rekonstrukci starého původního jezu). Žalobce následně předložil další množství důkazů ke zvrácení tohoto závěru dokumentující průběh stavby ( další výzvy ohledně neoprávněného užívání pozemků z , datum, , , datum, a , datum, fotografie místa stavby, zprávy Hydroky, projekční kancelář z , datum, včetně plánků a původní pozemkové mapy , z kterých soud opakovaně zjistil, že žalobce opakovaně měl snahu upravit v následujících letech po zhotovení stavby poměry mezi účastníky sporu, z vyhodnocení zkušebního provozu z , datum, , sdělení , právnická osoba, z , datum, , rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu z , datum, soud opakovaně zjistil vznik stavby co do základu před , datum, , když zásadní je nikoliv úřední rozhodnutí o užívání stavby, ale faktické zhotovení stavby, které z těchto listin jednoznačně vyplývá a to před , datum, . Geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, včetně fotografií nemá pro věc žádný význam, když byl vyhotoven dle pokynů žalobce bez účasti žalovaného a faktického zkoumání stavby pod hladinou řeky, Manipulačním a provozním řádem z února 2005, územním rozhodnutím MÚ v , Anonymizováno, z , datum, dokládá umístění stavby dle původních plánů, dobu výstavby co do podstatného dokončení stavby do , datum, ), které však pouze doložili skutková zjištění uvedená pod bodem 8 a 9 rozsudku. TJ. průběh výstavby, dle jaké dokumentace, výzvy k uzavření smluvního vztahu a nerealizaci tohoto vztahu. Tyto důkazy jsou však pouhou chronologickou dokumentací vývoje stavby jezu a MVE v čase. Nemají vypovídací hodnotu o charakteru stavby, zda jde o stavbu novou či rekonstrukci. Pro soud je rozhodující závěr odborného vyjádření. Z obsahu úředních rozhodnutí zejména o užívání stavby vyplývá doba stavby, tj. co do základu před , datum, .Proto i nebyl proveden dle soudu nadbytečný důkaz navrhovaný žalobcem – znalecký posudek, který by se zabýval průběhem stavby, patrně (ani sám žalobce neměl jasno) zda se jednalo o rekonstrukci či stavbu novou, chronologii. Nadbytečnost soud spatřuje právě s ohledem na jednoznačné odborné vyjádření vodoprávního úřadu a dále v odůvodnění zmíněné závěry odvolacího soud v obdobné věci řešené u Okresního soudu v Litoměřicích a pro soud 1. stupně závazné.

12. Nadále se soud tak i přes námitky žalobce s ohledem na odborné vyjádření nezabýval jezovým tělesem.

13. Ve věci vymezeného předmětu sporu – zásahu malé vodní el. do pozemků žalobce, byl tak zadán znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Z jeho posudku z , datum, a doplnění z , datum, , po několika místních ohlední i závěrečných shodných prohlášení účastníků, soud dospěl k závěru, že MVE do pozemků žalobce zasahuje a to výměrou 31 m2 – v novém geometrickém plánu označen pozemek st. p.č. , hodnota, . Tento skutkový závěr oba účastníci sporu učinily nezpochybnitelným.

14. Zásadní pro předmět sporu však byly závěry odvolacího soudu uvedené v rozhodnutí o v potvrzení rozsudku č. j. 84 Co 184/2023-556 z 11.10.2023 (řešení odvolání v obdobném řízení, týkající se týchž účastníků, vedeném u OS , adresa, pod sp. zn. 15 C 279/2019). Odvolací soud v řízení, stejně jako Okresní soud v Lounech v tomto řízení, závazně uzavřel, že jez i MVE se nacházejí ve vlastnictví žalovaného. Žalobce a žalovaný neuzavřeli žádný smluvní vztah upravující umístění jezu a MVE. Jez se nachází na pozemcích žalobce. Dle odvolacího soudu jez byl vybudován již k 31.12.2001 takovým způsobem, že bylo zřejmé, jaké bude konečné provedení. Stavba jezu tak podléhala právnímu režimu existujícímu před 1.1.2002. Odvolací soud dospěl k závěru, že stavba jezu byla vybudována podle právních předpisů účinných před 1.1.2002, a že z právního hlediska jako věc vznikla před 1.1.2002. Jednalo se o rekonstrukci historického jezu.

15. Vzhledem k tomu, že stavba jezu jako věc v právním smyslu vznikla v době předcházející rozhodné datum 1.1.2002, jedná se o stavbu legalizovanou dle ust. § 50c vodního zákona, a to již k 1.1.2002. Žalobci tak v důsledku umístění stavby na jím spravovaných pozemcích nacházejících se v korytě řeky , Anonymizováno, , nevznikl nárok na náhradu bezdůvodného obohacení, ale jednalo se o speciální úpravu náhrady za zákonné věcné břemeno. S ohledem na tyto závěry soud uzavírá, že ohledně jezu se jednalo o legalizovanou stavbu, vzniklou před 1.1.2002.

16. Stejně tak u MVE bylo zjištěno, že se nachází výměrou 31 m2 na pozemcích, na kterých vykonává správu žalobce. Odvolací soud uzavřel, že i stavba MVE byla provedena před 1.1.2002 a podléhala tak stejnému právnímu režimu účinnému před 1.1.2002.

17. Závěr o skutkovém stavu a posouzení po právní stránce:Soud po provedeném dokazování dospěl stejně jako odvolací soud ve věci řešené Okresním soudem , adresa, ke stejným závěrům. Jez i MVE se nacházejí ve vlastnictví žalovaného. Žalobce a žalovaný neuzavřeli žádný smluvní vztah upravující umístění jezu a MVE. Jez se nachází na pozemcích žalobce. MVE zasahuje do pozemků žalobce 31 m2. Jez byl vybudován již k 31.12.2001 takovým způsobem, že bylo zřejmé, jaké bude konečné provedení. Stavba jezu tak podléhala právnímu režimu existujícímu před , datum, . Jednalo se o rekonstrukci historického jezu. Stavba byla legalizována, a to již k 1.1.2002, dle ust. § 50, písm. c) vodního zákona č. 254/2001 Sb.- Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona, vzniklo věcné břemeno ze zákona. Na základě vzniklého zákonného věcného břemene je jez legalizovanou stavbou a nelze požadovat jeho odstranění v rámci ochrany vlastnického práva dle § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Rovněž malá vodní elektrárna, která se nachází pouhými 31 m2 na pozemcích nad kterými vykonává správu žalobce, byla provedena před 1.1.2002. Rovněž tak MVE byla legalizována dle ust. § 50 písm. c) vodního zákona a vzniklo zákonné věcné břemeno. Proto i v tomto případě není žalobní požadavek na ochranu vlastnického práva důvodný.Soud tak žalobu jako nedůvodnou opětovně zcela zamítl. Stavba je legalizovaná, jak bylo shora uvedeno dle vodního zákona. Žalobce neuplatnil včas nárok na úhradu za vzniklé věcné břemeno (§ 59a vodního zákona č. 254/2001 Sb. -vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.), a nárok na úhradu je tak promlčen. Žalobou na ochranu vlastnického a dle jeho slov „snahu o uzavření smluvního stavu, aby žalovaný neužíval pozemky státu bezúplatně “ nemůže žalobce napravit svoje pochybení v souvislosti s neuplatněním požadavku na náhradu dle ust. § 59a vodního zákona č. 254/2001 Sb. Stavba je tak zcela legalizována na základě vzniklého věcného břemene na základě vodního zákona, náhrada za vzniklé zákonné věcné břemeno nebyla požadována, je promlčená. Žalobní požadavek na ochranu vlastnického práva je tak nedůvodný a žaloba byla zcela zamítnuta.Pro úplnost je třeba uvést, že i kdyby byl žalobní nárok na ochranu vlastnického práva – odstranění stavby, posuzován u staveb vzniklých po 1.1.2002, a bylo vycházeno u MVE ze zjištěného zastavění pozemku žalobce o velikosti 31 m2, nemohla by žaloba být ani tak úspěšná s ohledem na minimální zábor pozemku a požadavek na odstranění stavby v rozporu s dobrými mravy (§2, odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). U jezu se jednalo rekonstrukci ( odb. vyjádření ) nikoliv novou stavbu.

17. Výrok o nákladech řízení je odrazem úspěšnosti žalovaného ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady řízení v daném případě představují 22 režijních paušálů po 300 Kč – vyjádření k žalobě, příprava k jednání, účast u jednání, i odvolací řízení § 151, odst, 3 o.s.ř. a cestovné 5 krát ve výši 1)642,30 Kč, 2)655 Kč, 3)566 Kč,4) 627 Kč, 5)830,70 Kč a to za cestu 1) z , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , průměrná spotřeba 6,1 l nafty/100 km cena nafty dle vyhlášky, 2),5) z , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , průměrná spotřeba 6,4 l benzinu/100 km cena nafty dle vyhlášky, 3),4) z , adresa, do , Anonymizováno, a zpět, celkem 80 km vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , průměrná spotřeba 6,4 l benzinu/100 km cena nafty dle vyhlášky .

18. O nákladech státu, které platil na nákladech znaleckého posudku, bylo rozhodnuto dle ust. § 148 o.s.ř. Znalečné činilo 20.810 Kč, 1.916 Kč, 66.176 Kč. Neúspěšný žalobce na zálohách zaplatil 60.000 Kč. Stát platil 28.902 Kč.