10 C 83/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šilhanem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce správce dědictví po jméno příjmení , datum narození , zemř. datum zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované zastoupený obecným zmocněncem celé jméno žalované bytem adresa žalované a žalované o: zaplacení 452.444 Kč s příslušenstvím

I. Co do části žaloby, kterou žalobce požadoval uložit žalovaným povinnost zaplatit rukou společnou a nerozdílnou částku 256.651 Kč spolu se zbytkem příslušenství se řízení zastavuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci rukou společnou a nerozdílnou částku 195.793 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 195.739 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, a na nákladech řízení nahradit žalobci k rukám právního zástupce rukou společnou a nerozdílnou částku 103.323,95 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce požadoval žalobou uložit žalovaným povinnost zaplatit mu částku 452.444 Kč spřísl. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřela zemřelá [jméno] [příjmení] jako vlastník nemovitosti- domu [adresa] na pozemku č.parc. [anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví], pro obec Praha a k.ú. [část obce], s žalovanými jako společnými nájemci smlouvu o nájmu této nemovitosti. Žalovaní se zavázali platit pronajímatelce nájemné ve výši 40.000 Kč čtvrtletně. Nájemní poměr byl sjednán na dobu 4 let. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřela a usnesením OS pro [část Prahy] [číslo jednací] ze dne 24.4.2013 byl žalobce ustanoven správcem veškerého dědictví. Žalovaní užívali předmět nájmu i po skončení sjednané doby nájmu t.j. po 31.10.2013 a pronajímatel nepodal návrh na vyklizení došlo k obnovování nájmu vždy do 31.10 následujícího roku. Dne 30.11.2015 v důsledku výzvy žalobce zaslané žalovaným k obnovení nájemní smlouvy nedošlo a nájemní poměr zanikl k 31.10.2016. Žalovaní nemovitost nevyklidili a žalobce se domáhal vyklizení v řízení u OS Praha 5. Usnesením č.j. [číslo jednací] byl schválen smír, kterým se žalovaní zavázali nemovitost vyklidit do 31.12.2021. K vyklizení a předání však došlo až 28.1.2022. Protože žalovaní předmět nájmu nevyklidili tak počínaje dnem 1.1.2016 vznikalo na jejich straně bezdůvodné obohacení. Výše odpovídá dle ust. § 2295 obč. zákoníku č. 89/20212 Sb. původně ujednanému nájemnému, tedy 40.000 Kč za čtvrtletí. Žalobce tak požaduje touto žalobou vydání bezd. obohacení ve výši 452.444 Kč za období 1.4.2019 až 28.1.2022. Další období uplatnil v rámci jiných řízení.

2. Žalovaný č. 1 i jako obecný zmocněnec žalovaného č. 2 s žalobou ne zcela souhlasil. Tvrdil, že po uzavření původní nájemní smlouvy došlo ke změně nájemní smlouvy, kterou došlo k oddělení užívaných částí předmětu nájmu. Dodatkem bylo změněno užívání žalovaným č. 1 pouze bytu v nemovitosti a placení nájemného ve výši 7.000 měsíčně a užívání místnosti o velikosti 18 m2 jako kanceláře žalovaným č. 2 a platbou nájemného ve výši 6.333 Kč měsíčně. V průběhu sporu tak na základě svého tvrzení zaplatil částku 256.651 Kč, která odpovídá jeho platební povinnosti za žalované období, kdy se řídil dodatkem. Za žalovaného č. 2 jako obecný zmocněnec uváděl, že s žalobou nesouhlasí, když žalovaný č. 2 nebytové prostory v žalovaném období neužíval. Údajně je vyklidil.

3. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: Ze shodných tvrzení účastníků, smlouvy o nájmu z [datum] a výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že dne [datum] uzavřela zemřelá [jméno] [příjmení] jako vlastník nemovitosti- domu [adresa] na pozemku č.parc. [anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví], pro obec Praha a k.ú. [část obce], s žalovanými jako společnými nájemci smlouvu o nájmu podle § 663 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. této nemovitosti. Žalovaní se zavázali platit pronajímatelce nájemné ve výši 40.000 Kč čtvrtletně. Nájemní poměr byl sjednán na dobu 4 let. Žalovaní užívali předmět nájmu i po skončení sjednané doby nájmu t.j. po 31.10.2013 a pronajímatel nepodal návrh na vyklizení došlo k obnovování nájmu vždy do 31.10 následujícího roku. Z usnesení OS pro [část Prahy] [číslo jednací] ze dne 24.4.2013 soud zjistil,že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela a žalobce byl ustanoven správcem veškerého dědictví. Z výzvy k opuštění nemovitosti z 30. 11. 2015 a výzvy k opuštění nemovitosti z 26. 11. 2015 soud zjistil, že oba žalovaní byli žalobcem vyzývání k opuštění, vyklizení a předání nemovitosti. Z usnesení [příjmení] [obec a číslo] č. j. [číslo jednací] z 10. 11. 2021 soud zjistil, že oba žalovaní tohoto dne uzavřeli smír, kterým se zavázali nemovitosti vyklidit k 31.12.2021. Nemovitosti byly vyklizeny oběma žalovanými k 28.1.2022, což potvrzuje protokol o předání domu [adresa] z 28. 1. 2022. Z výzvy k zaplacení nájemného z 8. 3. 2022 včetně doručenek soud zjistil, že žalovaní byli následně vyzýváni k vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti bez právního důvodu po skončení nájmu ve výši původního sjednaného nájemného. Žalovaní svoji obranu o neužívání předmětu nájmu a změně nájemní smlouvy a s tím související změně způsobu plateb nájemného nikoliv společně a nerozdílně, ale žalovaný č. 1 ve výši 7.000 Kč měsíčně a žalovaný č. 2 6.333 Kč měsíčně, k výzvě soudu se snažili prokázat důkazy předloženými v průběhu sporu- dodatkem ke smlouvě z [datum] a smlouvou o nájmu (rozpisem nájemného) z [datum]. Soud z obsahu těchto listin a i ztvrzení žalovaných zjistil, že se jedná pouze o listiny vyhotovené pro účetní potřeby žalovaných nikoliv o změnu nájemní smlouvy. Byly pouze podkladem pro účetnictví žalovaných, což vyplývá i z formulace – interní předpis. Označení rozpis nájemného- interní předpis, není signováno [jméno] [příjmení], žalovaní si tento doklad zpracovali dle jejich sami pro účetní potřeby. Původní nájemní smlouva tímto nemohla být změněna. Výdajové pokladní doklady mají vypovídací hodnotu jen o formě účetní evidence nájemného žalovaných, nikoliv o sjednání změny způsobu užívání nemovitostí a platby nájemného. Z obsahu nájemní smlouvy a předložených dodatků vyplývá, že oba žalovaní (personálně propojeni osobou žalovaného č. 1- v té době zároveň jednatel žalovaného č. 2) si pronajali předmětné nemovitosti s hlavním cílem – bydlení žalovaného č. 1 a jeho rodiny a současně„ umístění sídla“ žalovaného č. 2, tedy jen formálně. Další kroky žalovaných tomu i odpovídaly, když se snažili patrně cíl svého jednání- přenesení svých nákladů na bydlení, přenést do účetnictví žalovaného č. 2, následně vyhotovenými dodatky. Ty byly žalovaným č. 2 zahrnuty do jeho účetnictví a celý model platby nájemného odděleně fakticky fungoval. V žádném případě však nebyla změněna původní nájemní smlouva a původní sjednané nájemné. Žalovaní předložili další důkazy, jejichž vypovídací hodnota pro předmět sporu není zásadní. Vyjádření žalovaných byla rozporuplná. Např. ze smlouvy o nájmu z [datum] soud zjistil pouze to, že nájemní smlouvy na předmětné nemovitosti byly stejné (formulářové) i u předchozích nájemců. Rovněž revizní znalecký posudek kriminalistického ústavu z [datum] nemá pro tento spor význam, když se nezabýval pravostí podpisů [jméno] [příjmení] na předkládaných dodatcích. Žalovaní ještě předložili daňový doklad z 18. 2. 2021 - [právnická osoba] [právnická osoba] za rok 2021, které také nemají pro předmět sporu významu. Soud z nich naopak zjistil, že platby za rok 2021 byly účtovány žalobci č. 1, týkají se předmětných nemovitostí a potvrzují, že nemovitosti nebyly vyklizeny. To, že nájemní smlouva zastírala svůj cíl, bydlení žalovaného č. 1 a jeho rodiny, soud odvodil i z nesrovnalostí dodatků. Již na dodatku z [datum] je uvedeno sídlo [část obce], [ulice], a to i na razítku, ač dle obchodního rejstříku bylo zapsáno až 3.6.2010. Další nesrovnalosti byly v datumech (např. smlouvu o nájmu z [datum] (přeškrtnuto a rukou napsáno 2009)) Následně žalovaní tvrdili v rámci své obrany, že firma v dalších letech změnila svoje sídlo v obchodním rejstříku a od toho odvíjeli svoji obranu, že nemovitost vyklidila. To však neznamená, že byla nemovitost, respektive nájemní prostor vyklizen a předán. Nájemní prostor je třeba pronajímateli protokolárně předat, což se nestalo, stalo se tak až v rámci uzavřeného smíru a následného předávacího protokolu. Tvrzená konstrukce o změně sídla a tím vyklizení je absurdní. K tomu žalovaní tvrdili, že i vyzývali ústně žalobce k předání části užívané žalovaným č. 2, byl u toho syn žalovaného č.

1. I přes poučení soudu o důkazním břemenu, ale žalovaní důkaz svědeckou výpovědí syna ani další důkazy z neznámých důvodů nenavrhli. K přímému dotazu soudu následně žalovaný č. 1 i jako obecný zmocněnec žalovaného č. 2 potvrdil do protokolu, že smlouva měněna nebyla, pouze žalovaný č. 1 a č. 2 na základě interního předpisu platili nájemné v režimu 7.000 Kč a 6.333 Kč měsíčně. Smlouva změněna nebyla. To potvrzuje závěr soudu o cíli smlouvy, tj. účetně přenesení nákladů žal. č. 1 za bydlení na žal. č. 2, i když nájemní smlouva nebyla změněna. Soud tak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které oba žalovaní nemovitosti společně užívali, se solidární povinností žalovaných k platbě nájemného ve sjednané výši 40.000 Kč čtvrtletně. Smlouva nebyla změněna, původní povinnost solidárního závazku obou účastníků sporu na straně žalované platit 40.000 Kč čtvrtletně trvala. Po skončení nájemní smlouvy oba dva žalovaní užívali nadále nemovitosti, a to až do doby protokolárního předání, tj. [datum] a jejich povinnost zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši ušlého nájmu (40.000 Kč čtvrtletně) trvala solidárně. Konstrukce o změně smlouvy na platbu nájemného účastníky smlouvy každý zvlášť byla žalovanými nakonec opuštěna. Potvrdili, že smlouva nebyla změněna. Odkazovali pouze na„ interní předpisy“ vytvořené se souhlasem [jméno] [příjmení] pro potřeby jejich účetnictví. Interní předpisy nic nezměnily na původním nájemním vztahu. Žalovaní ukončení užívání nemovitostí nijak neprokázali. Žalovaní k dotazu soudu potvrdili, že odmítali nemovitosti vyklidit. K vyklizení oběma došlo až 28.1.2022.

4. Podle § 663 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 676 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. (2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu. Podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle ust § 3074, odst. 1 nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Podle § 2230 (1) Užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla. Podle ust. § 225 (1) Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Podle ust. § 2295 občanského zákoníku Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

5. Po provedeném dokazování tak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva podle ust. § 663 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Žalovaní užívali předmět nájmu i po skončení platnosti doby nájemní smlouvy dle ust. § 676 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. V dalším období za účinnosti nového občanského zákoníku, tj. po [datum] došlo k obnovování nájemní smlouvy dle ust. § 3074, odst. 1 a § 2230 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Po výzvě k vyklizení nájemní poměr zanikl k 31.10.2016. K vyklizení došlo až 28.1.2022 na základě schváleného smíru mezi všemi účastníky řízení. Tvrzení žalobce, že část nemovitosti užívaná žalovaným č. 2, byla vyklizena, nebylo prokázáno. Tvrzení o změně sídla žalovaného č. 2 a tím ukončení užívání je iracionální. Nebyl navržen žádný důkaz, který by prokázal ukončení užívání nemovitostí žalovaným č.

2. Po celou dobu bylo užívání nemovitostí žalovanými společné. Tvrzení žalovaných o opaku je v zásadním rozporu s obsahem smíru v rámci řízení o vyklizení nemovitostí, kterého byli účastníky oba žalovaní a oba dva se zavázali předmětné nemovitosti vyklidit a i následného faktického předání za účasti obou žalovaných. Žalovaní byli vyzváni žalobcem k vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.). V řízení bylo prokázáno, že nemovitosti nebyly předány a žalobce tak byl zbaven možnosti užitku z nemovitostí. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 28 Cdo 1942/2013 není podstatné co žalovaní fakticky užívali, ale jakého užitku byla zbavena oprávněná strana. V řízení bylo prokázáno, že ke změně nájemní smlouvy nedošlo. Jakési interní dodatky pro účely účetnictví nezaložily změnu nájemní smlouvy (ta nebyla konečně ve finální fázi dokazování ani žalovanými tvrzena). Žalovaní tak dle nájemní smlouvy užívali nemovitosti společně a nerozdílně a rovněž tak měli platit nájemné, měli nemovitosti i společně vyklidit. Nemovitosti nevyklidili. To učinili společně až 28.1.2022. Jsou tak povinni společně bezdůvodné obohacení vydat. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena dle ust. § 2295 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., tedy 40.000 Kč čtvrtletně, za období 1.4.2019 až 28.1.2022, když soud dospěl k závěru, že hlavním účelem nájmu bylo bydlení žalovaného č. 1, zastřené za současného umístění sídla žalovaného č.

2. Co do částky 256.651 Kč spolu se zbytkem příslušenství bylo řízení z důvodu zaplacení žalovaným č. 1 zastaveno dle ust. § 96 o.s.ř. Co do zbytku bylo žalobě jako důvodné zcela vyhověno.

6. Žalovaní jsou povinni zaplatit i úrok z prodlení, ode dne následujícího po splatnosti stanovené ve výzvě k zaplacení bezdůvodného obohacení, jeho výše je stanovena nař. vlády 351/2013 Sb.

7. Výrok o nákladech řízení je odrazem úspěšnosti žalobce ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení v daném případě představují 3,5 úkony právní pomoci advokáta po 10.140 Kč 7 (tarifní hodnota 452.444 Kč) - předžalobní výzva, převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání, 3 úkony právní pomoci advokáta po 8.940 Kč § 7 (tarifní hodnota 195.793 Kč) vyhl. 177/1996 Sb. 2 vyjádření, 1 účast na vyhlášení rozsudku 7 režijních paušálů po 300 Kč, cestovné – 2 krát- 1.125 Kč a 1.160 Kč – [obec] [obec] a zpět, 130 km, vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], spotřeba 7,2 1 benzinu na 100km, 21 % DPH 14.005,95 Kč, zaplacený soudní poplatek 22.623 Kč.