11 C 118/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalované a žalobce adresa pro doručování adresa žalované a žalobce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované a žalobce zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o vyklizení domu, o vzájemném návrhu žalované na zřízení věcného břemene

I. Žalovaná je povinna vyklidit dům [adresa] [část obce], [PSČ] [obec] do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalované, podle kterého by bylo založeno ve prospěch žalované právo odpovídající věcnému břemenu výlučného užívání bytu, který se nachází v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v [část obce], jež je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] tamže, zast. plocha a nádvoří, o výměře [výměra], sestávajícího z obývací kuchyně, obývacího pokoje, chodby, koupelny a WC a verandy s právem přístupu do sklepa nacházejícího se v 1. podzemním podlaží domu a do půdních prostor nacházejících se v 2. nadzemním podlaží domu a s právem neomezeného užívání parc. č. st. [číslo] v [část obce], vše zaps. u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví], pro [územní celek], kat. území [část obce], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o vyklizení a o vzájemném návrhu žalované na zřízení věcného břemene ve výši 6 200 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal vydání rozsudku vůči žalované, ve kterém by soud uložil žalované povinnost vyklidit dům na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ dům“). Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná byla jeho manželkou do 1.8.2017. Od června 2015 již nevedou společnou domácnost. Žalovaná přebývá v nemovitosti 2x až 3x týdně. Žalovaná dům značně poškodila, např. odřezala všechny radiátory, zbourala obložený krb, odřezala zábradlí na terase, několikrát shazovala tašky ze střechy, atd., vše za účelem pomsty vůči žalobci. Na žalovanou bylo podáno několik exekučních řízení. Dům využívá jako veřejný dům. Žádnou nájemní smlouvu nemají uzavřenu. Dopisem ze dne 14.9.2020 zaslal žalované výzvu k vystěhování, na kterou reaguje tak, že se dobrovolně nevystěhuje. Navrhl vystěhování ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Manželství se žalobcem bylo uzavřeno dne 27.11.1999 a rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 14.7.2017 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1.8.2017. Krátce po uzavření manželství žalobce zakoupil nemovitosti v k.ú. [část obce], a to pozemek st. [parcelní číslo] o výměře 410 m2, jehož součástí je dům [adresa]. Nemovitosti se nestaly součástí společného jmění účastníků, neboť notářským zápisem, [číslo jednací], sepsaným dne 21.6.2000 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], a notářským zápisem, [číslo jednací], sepsaným téhož dne rovněž [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podle kterých žalobce tyto nemovitosti nabyl, byl současně zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů tak, že tyto nemovitosti připadly do výlučného vlastnictví žalobce. I přes tuto skutečnost, za trvání manželství byly vynaloženy značné finanční prostředky na opravu a rekonstrukci těchto nemovitostí, které byly z převážné většiny hrazeny ze společných prostředků účastníků. Výčet těchto stavebních a rekonstrukčních prací je značně obsáhlý a žalovaná je schopna tyto investice blíže specifikovat včetně jejich finančního ohodnocení. Ještě za trvání manželství, kdy žalobce navázal vztah s jinou ženou, v důsledku čehož opustil rodinnou domácnost, a žalovaná zůstala v předmětných nemovitostech dále bydlet, a to i společně s nezletilými dětmi, nezl. [celé jméno žalobce], [datum narození], nezl. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a nezl. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], se žalobce všemožnými způsoby snažil, aby žalovaná tyto nemovitosti opustila. V rámci těchto snah žalobce došel dokonce tak daleko, že ještě za trvání manželství, někdy v roce 2015, dal příslušnému správci podnět k tomu, aby do těchto nemovitostí nebyl dále dodáván elektrický proud, takže žalovaná od té doby užívá tyto nemovitosti v podmínkách značně omezených, když náhradní bateriový zdroj energie nestačí pokrýt běžný chod domácnosti. V těchto snahách pokračuje žalobce i do současné doby, a to i za situace, že ve vztahu k žalované ani částečně nekompenzoval náklady, které byly za trvání manželství do těchto nemovitostí vynaloženy. Rozsudkem [název soudu] ze dne 12.2.2016 č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 19.1.2017 č.j. [číslo jednací], byla nezl. [jméno] [celé jméno žalované] svěřena pro dobu po rozvodu do střídavé péče účastníků, takže těmto nedůstojným podmínkám bydlení je vystavena i nezletilá dcera účastníků. Žaloba je formulována chybně i z formálního hlediska, neboť žalobce se domáhá vyklizení domu, který však není samostatným předmětem práva. Žalovaná namítá, že i po rozvodu manželství tato zajišťuje péči o nezletilé dítě a proto je zcela v rozporu s platnou jurisdikcí, aby žalovaná předmětné nemovitosti měla povinnost vyklidit ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žalovaná zároveň podala proti žalobci vzájemný návrh, podle kterého by bylo ve prospěch žalované zřízeno věcné břemeno bydlení v rozsahu uvedeném ve výroku II. s tím, že vlastník nemovitostí je povinen umožnit řádné užívání ze strany žalované včetně zajištění možnosti odběru služeb spojených s užíváním těchto nemovitostí, zejména elektřiny, plynu a vody do okamžiku než společná dcera účastníků, [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], nabude trvale schopnost se sama živit, ve výši 2 000 Kč měsíčně do okamžiku, kdy žalobce zajistí ve prospěch žalované možnost odběru elektrické energie a plynu a následně počínaje měsícem následujícím poté, kdy žalobce umožní žalované odběr elektřiny a plynu, ve výši 3 000 Kč měsíčně.

3. Žalobce se k vzájemnému návrhu žalované vyjádřil tak, že žalovaná se v nemovitosti zdržuje, jen když si vezme nezletilou [jméno], kterou má ve střídavé péči. Dceři říká, že po zbytek týdne je v práci (penzionu v okr. [obec]), kde má zajištěné ubytování. Elektřinu, vodu, plyn odhlásil z důvodu, že žalovaná v předmětném bytě nebydlela. Rok bydlela v pronajatém okále na adrese v [obec], ul. [ulice]. Stále však do nemovitosti docházela a značně dům poškozovala, vč. elektřiny, kterou vytrhala z jističů, odřezala radiátory v domě, rozbourala krb. Z těchto důvodů ani nelze zajistit v současné době elektřinu a plyn do domu, jelikož by se to muselo dát do původního stavu a bylo by nutno vynaložit mnoho finančních prostředků.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že za trvání manželství účastníci uzavřeli dohodu sepsanou notářským zápisem [číslo jednací] ze dne 21. 6. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] a dohodu sepsanou notářským zápisem [číslo jednací] téhož dne, podle kterých žalobce nemovitosti nabyl kupní smlouvou a současně byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů tak, že tyto nemovitosti připadly do výlučného vlastnictví žalobce. Žalobce k tomu uvedl, že nemovitosti nabyl kupní smlouvou za symbolické částky, za kupní cenu 10 000 Kč od nevlastního otce a dále vyplatil 70 000 Kč pozůstalým po dědovi. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že ve lhůtě tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství nepodali návrh na vypořádání společného jmění manželů. Žalobce k tomu uvedl, že za trvání manželství vznikly dluhy cca ve výši 1 000 000 Kč, jednalo se o společné dluhy, kdy tyto uhradil výlučně on, byly určeny na rekonstrukci domu a z tohoto důvodu také nepodával návrh na vypořádání společného jmění manželů. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že v předmětném domě není původní elektroinstalace, dále tam nejsou radiátory a rozvody, jsou tam krbová kamna, ke kterým není revize komínu. Krbová vložka není. Žalovaná uvedla, že v nemovitosti používá tříplotýnkový vařič na propan butan a elektrobaterii s rozvodem. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že mají vzájemnou dohodu, podle které si fakticky výživné neplatí, žalobce uplatňuje daňový bonus na dceru a dcera chodí k rodičům, jak potřebuje, tj. že se nedodržuje vymezení podle rozsudku. Dle žalobce žalovaná dojíždí někam ke [anonymizována dvě slova], dceru má například od úterka do čtvrtka, o víkendech jí nemá téměř nikdy. Dle žalované má v domě všechny své věci, chodí jí tam pošta a skutečnost, že odjíždí za známými, neznamená, že dům neužívá. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že synové v domě nepřespávají.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem parcely par.č. St. [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa], [část obce], bydlení, stavba stojí na pozemku pč. St. [číslo], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

6. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce i žalovaná podali v roce 2008 návrh na úpravu práv a povinností k nezletilým dětem, který oba vzali zpět, když ze zprávy opatrovníka vyplývá, že rodiče obnovili soužití a řízení bylo v roce 2008 řízení zastaveno. Dne 19.3.2014 podal žalobce nový návrh na úpravu práv a povinností k nezletilým dětem. Dle úředních záznamů Policie ČR KRPU [číslo] 2014 [číslo] ze dne 22.8.2014 byly vyslechnuty nezletilé děti účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce], kdy děti vypověděly, že žalovaná rozbila žalobci několik mobilů, dětem také, nožem rozřezala křeslo a poškrábala skříň, dále popsaly incident, při kterém žalovaná chtěla strhnout žaluzie z okna a tyto pouze ohnula, taky vzala lehátko s hliníkovou konstrukcí a hodila je do dveří, lehátko se odrazilo a trefilo stojící [anonymizováno]. Ve vyjádření rodičů žalované ze dne 22.4.2014 tito uvádějí, že je zapotřebí, aby rodiče při výchově spolupracovali, žalovaná bude mít z tohoto důvodu vlastní bydlení v [obec]. Po majetkoprávních vypořádání bude moci žalovaná dům opustit. Do slušnějšího bydlení rodiny investovali minimálně částku ve výši 0,7 mil. Kč. Při výslechu dne 16.12.2014 žalobce vypověděl, že při hádkách začala žalovaná rozbíjet věci, vyhazovala je z okna. Rozřezala dětem postele, poškodila, skříně, rozbila mobilní telefony, shazovala tašky ze střechy. V domě není v podstatě žádná věc, která by nebyla poznamenána chováním žalované. Při výslechu dne 20.1.2015 žalovaná uvedla, že bydlí v [část obce], ale bude mít vlastní byt v [obec] o velikosti 3 + 1. Nepamatuje si, že by shazovala tašky ze střechy. Žalobce dne 24.8.2015 do spisu založil oznámení, podle kterého žalovaná odcizila plynový kotel [jméno], který odmontovala a odvezla. Dále je zde popsáno poškození elektroinstalace. Dále založil úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 13.8.2015, podle kterého učinil oznámení týkající se poškození laku u vozidla, kdy mimo jiného sdělil, že od svých dětí ví, že žalovaná chce nechat vybourat obezděnou krbovou vložku. Dne 5.10.2015 žalovaná zaslala soudu sdělení, dle kterého dne 8.9.2015 žalobce odvezl kuchyňský plynový sporák na vaření, krbová kamna, sedací soupravu, postel, dveřní výplně ze 4 dveří, žehličku a televizní set top box. Událost nahlásila policii a žalobce uvedl, že vybavení odvezl. Při výslechu dne 29.10.2015 žalobce vypověděl, že se zdržuje u své přítelkyně v [obec], se kterou udržuje známost. Od dětí má informace, že žalovaná ničí dům a všechno rozbíjí. Nyní se tam topí přímotopem, náklady platí on. Věci z domácnosti odvezl, protože měl strach, že je žalovaná zničí, zničila krbovou vložku, odvezla plynový kotel. Žalovaná při výslechu uvedla, že má přislíbenu možnost jiného bydlení, ale proč by měla odejít z domu, kde má tři čtvrtě milionu. Od 1.11.2015 může bydlet v novém bytě. Vaří na elektrickém vařiči, ale žalobce vypíná jistič, rozbil skříňku na elektřinu, odpojil dodávku plynu. Při jednání dne 2.2.2016 sdělil zástupce žalované, že se žalovaná fakticky zdržuje na adrese [adresa žalované]. K důkazu byly čteny fotografie domu, předložené žalobcem, ze kterých vyplývá značné poškození domu. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech čj. [číslo jednací] ze dne 12.2.2016 byly nezletilé děti účastníků [jméno], [jméno] a [jméno] svěřeny pro dobu po rozvodu manželství do péče žalobce a žalované byla uložena povinnost platit výživné. V odůvodnění soud uzavřel, že žalovaná se podílí na poškozování domu, ve kterém se zdržuje, a tím poškozuje výchovné prostředí, ke kterému mají děti vytvořeny citové vazby. Podle úředního záznamu z dne 17.2.2016 a ze dne 4.4.2016 žalovaná sdělila, že žádá o zaslání rozsudku na adresu [adresa žalované]. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. K podanému odvolání žalovaná připojila nájemní smlouvu datovanou dne 7.9.2015, podle které získala do nájmu bytovou jednotku [číslo] o velikosti 2 + 1 v rodinném domě [adresa] v [obec] od 1.11.2015 do 31.10.2016 a dle dodatku [číslo] na dobu od 1.1.2016 do 31.12.2016. Dle zprávy opatrovníka ze dne 13.1.2017 žalovaná žije sama v pronajatém bytě v řadovém domku o velikosti 2+ kk. Při jednání u odvolacího soudu dne 17.1.2017 žalovaná uvedla, že předmětná nájemní smlouva nadále trvá. Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 19.1.2017 byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že nezletilé děti [jméno] [jméno] byly svěřeny pro dobu po rozvodu do péče žalobce a nezletilá [jméno] byla svěřena pro dobu po rozvodu do péče žalované v každém sudém týdnu kalendářního roku a do péče žalobce v každém lichém týdnu kalendářního roku. Rozsudek nabyl právní moci dne 7.3.2017. Z odůvodnění vyplývá, že odvolací soud vycházel z toho, že žalovaná má pronajatý byt o velikosti 2 + 1 v obci [obec], má vytvořeny podmínky pro péči o nezletilou, když v mezidobí od posledního rozhodnutí účastníci fakticky praktikovali střídavou péči.

7. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 19.3.2014 podal žalobce návrh na rozvod manželství se žalovanou, které bylo uzavřeno dne 27.11.1999. Žalobce uváděl jako důvod rozpadu manželství agresivitu žalované. Žalovaná s rozvodem souhlasila a jako důvod uváděla navázání známosti ze strany žalobce. Při druhém jednání se účastníci shodli na příčině rozvratu manželství, a to navázání známosti na straně žalobce za trvání manželství. Žalobce při výslechu dne 14.7.2017 uvedl, že se žalovanou nežije od června 2014, kdy se odstěhoval. Žalovaná při výslechu stejného dne uvedla faktické bydliště [ulice a číslo], [obec]. Dále uvedla, že spolu od června 2014 nežijí. Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo manželství účastníků rozvedeno. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná, ve kterém mimo jiného uvedla, že žalobce nechal odpojit plyn, elektřinu a odvezl z domu vybavení a z tohoto důvodu byla nucena se na dočasnou dobu odstěhovat do nájemního bytu. Žalovaná nezaplatila soudní poplatek z odvolání a odvolací řízení bylo usnesením [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 2.3.2018 zastaveno. V žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne 6.9.2017 i v přípise ze stejného dne žalovaná uváděla faktické bydliště [adresa žalované]. Rozsudek o rozvod manželství nabyl právní moci dne 1.8.2017. Ve spise se dále nachází seznam sp. zn. věcí šetřených policií ve věci účastníků předložených žalobcem v období od roku 2014 do roku 2016 (mimo jiného je zde uvedena i spisová značka [číslo] 2016), fotografie předmětného domu, úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 13.8.2015 (bod 6 odůvodnění).

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 25.11.2015 podala žalovaná jako navrhovatelka proti manželovi, žalobci v tomto řízení, návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala, aby mu byla uložena povinnost zajistit přívod plynu a elektřiny do rodinného domku [adresa žalované a žalobce] a provést na ni přepis plynu a elektřiny, dále povinnost vrátit zpět všechny odvezené věci z rodinného domku dne 8.9.2015 (kuchyňský plynový sporák na vaření, krbová kamna, sedací soupravu, postel, dveřní výplně ze 4 dveří, žehličku a televizní set top box) a zdržet se veškerého jednání, které by bránilo v užívání rodinného domku. Z návrhu dále vyplývá, že v srpnu 2015 žalobce nechal odpojit plyn tím, že odvezl odečtové hodiny, dne 23.11.2015 ukončil žalobce odběr dodávky elektřiny v domě od ČEZ. Usnesením [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 26.11.2015 byl návrh žalované zamítnut. Usnesení nabylo právní moci dne 16.12.2015. Z odůvodnění zejména vyplývá, že v daném případě soud z opatrovnického spisu zjistil, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě negativní, účastníci si dělají různé naschvály, žalobce dlouhodobě nežije ve společné domácnosti, zdržuje se u své přítelkyně v [obec]. Žalovaná v návrhu tvrdí skutečnosti o tom, že odpojil plyn a elektřinu do rodinného domku v [část obce a číslo], který je v jeho výlučném vlastnictví, že odvezl část vybavení společné domácnosti, ale tyto tvrzené skutečnosti žádným podstatným způsobem neosvědčila. Co se týče věcí odvezených z rodinného domu, tak v rámci opatrovnického řízení uváděl žalobce, že i žalovaná odvezla z rodinného domu plynový kotel a poškodila krbovou vložku a z tohoto důvodu odvezl z domácnosti věci, které jsou ale v jejich společném jmění manželů. Žalovaná rovněž zcela neurčitě formuluje požadavek, aby se žalobce zdržel veškerého jednání, které by jí bránilo v užívání rodinného domku k bydlení s tím, že toto předběžné opatření má trvat, dokud se žalovaná z rodinného domku neodstěhuje a najde si jiné bydlení. V rámci opatrovnického řízení žalovaná sama uvedla, že od 1.11.2015 má zajištěno bydlení v novém bytě, ale že se stěhovat nebude. Žalovaná žádné své tvrzení o tom, že v domě je odpojen přívod plynu a elektřiny nedoložila. Ze všech shora uvedených skutečností soud návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

9. Dle vyrozumění [stát. instituce], [anonymizováno] [číslo] 2016 [číslo] ze dne 10.2.2016 (spisová značka uvedena žalobcem v přehledu, který předložil v řízení o rozvod) bylo dne 7.1.2016 přijato oznámení žalobce ve věci ničení a odcizení majetku a zařízení domu [adresa], ke kterému mělo dojít ze strany žalované. Šetřením bylo zjištěno, že nemovitost je oplocena a prostor střeží hlídací pes, takže není možné, aby se ničení zařízení a zcizování dopouštěla jiná osoba než sami účastníci tohoto řízení tehdy jako manželé. Ve věci se jedná o občanskoprávní spor, věc byla tedy založena. Z odůvodnění dále vyplývá, že dům je z důvodu postupného ničení zařízení neobyvatelný, oba manželé žijí na jiných adresách, kdy do domu jen docházejí.

10. Dopisem ze dne 14.9.2020 žalobce vyzval žalovanou k vyklizení. Dopisem ze dne 25.9.2020 žalovaná žalobci sdělila, že s výzvou nesouhlasí, neboť je nezákonná.

11. Shora zjištěný stav posoudil soud podle práva.

12. Podle § 744 občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

13. Podle § 769 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

14. Podle § 767 odst. 2 občanského zákoníku je-li to přiměřené poměrům pozůstalého manžela, především proto, že pečuje o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, o něž manželé pečovali, nebo o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, jehož rodičem je zemřelý manžel, anebo o dítě nezaopatřené, které s pozůstalým manželem žije, může soud na návrh pozůstalého manžela založit v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemenu bydlení podle okolností případu, nejdéle však do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit, a za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým; toto právo nezanikne, nabude-li dítě schopnost samo se živit jen na přechodnou dobu.

15. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 3975/2017, současná právní úprava v § 744 občanského zákoníku výslovně zakotvila právo bydlení druhého manžela v případě, je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet a je-li to jiné právo než závazkové (typicky právo vlastnické). Právo bydlení vznikne druhému z manželů uzavřením manželství, vzniklo-li výhradní právo před jeho uzavřením, nebo vznikem tohoto výhradního práva za trvání manželství. Obydlím manželů je pak místo, kde je vedena jejich rodinná domácnost. Vymezení rodinné domácnosti manželů občanský zákoník neobsahuje, lze však vyjít z definice formulované v souvislosti s výkladem § 743 občanského zákoníku komentářovou literaturou, podle níž je rodinnou domácností manželů společenství tvořené manžely, případně dalšími osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími. Existence rodinné domácnosti v předmětném domě nebo bytě je tak jednou ze základních podmínek vzniku i trvání práva bydlení. V souladu se zásadou zvýšené ochrany rodiny, rodičovství a manželství (§ 3 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku) upravuje § 747 občanský zákoník ochranu právního postavení manžela, který bydlí na základě odvozeného právního titulu tím, že stanoví tomu z manželů, jemuž náleží právo nakládat s domem nebo s bytem, povinnost zdržet se všeho, čímž by svým jednostranným jednáním znemožnil nebo ohrozil bydlení manželů nebo rodiny. Předpokladem ochrany podle tohoto ustanovení je za a) právo jednoho z manželů nakládat domem nebo bytem, b) v domě nebo bytě se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, což znamená, že v domě nebo bytě mají společné obydlí buď oba manželé, případně s dalšími osobami (dětmi), nebo se tam nachází domácnost rodiny, kterou může tvořit i jen jeden manžel, ať již sám, či s dalšími osobami (dětmi), c) nezbytná potřeba tohoto domu nebo bytu k bydlení, jinak řečeno ochrana podle tohoto ustanovení se neuplatní v případě, že manžel nebo rodina mohou uspokojit svou potřebu bydlení jiným způsobem, přičemž je třeba zkoumat faktickou možnost bydlení.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětného domu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná získala ještě před právní mocí rozsudku o rozvodu manželství faktickou i právní možnost jiného bydlení, když tuto možnost také realizovala v období od listopadu 2015 a toto bydlení potvrdila i při jednání před odvolacím soudem ve věci péče o nezletilé děti i v řízení o rozvod manželství (kdy souhlasila s rozvodem) a ještě v září 2017 žádala o doručování na tuto novou adresu bydliště. Není tak splněna jedna ze shora uvedených podmínek ochrany bydlení podle § 747 odst. 1 občanského zákoníku. Nelze přehlédnout, že žalovaná již dne 20.1.2015 uvedla, že bude mít vlastní byt v [obec], dne 29.10. 2015 opět uvedla, že má od 1. 11. 2015 zajištěno jiné bydlení, ale nechce odcházet z důvodu nevyřešeného finančního vypořádání, nájemní smlouvu uzavřela již dne 7.9.2015 a teprve dne 25.11.2015 podala návrh na vydání předběžného opatření z důvodu odpojení plynu, ke kterému mělo dojít dle jejího tvrzení v srpnu 2015, k odvozu movitých věcí mělo dojít dle jejího tvrzení až dne 8. 9. 2015 a k odpojení elektrické energie mělo dojít dle jejího tvrzení až 23. 11.2015 [název soudu] jako opatrovnický soud uzavřel, že se žalovaná podílela na poškození výchovného prostředí, když v rámci opatrovnického řízení byly provedeny důkazy mimo jiného i výpovědí žalobce a dětí účastníků před Policií ČR potvrzující chování žalované spočívající v ničení věcí již v roce 2014 [název soudu] jako opatrovnický soud vycházel při svěření nezletilé dcery účastníků z bydlení, které měla žalovaná zajištěno na jiné adrese než v předmětném domě. Žalované se tak opětovným nastěhováním do domu právo na bydlení v domě neobnovilo a žalobce se důvodně domáhá vyklizení domu. Dle vyjádření žalované obsaženému až v závěrečném návrhu se tak stalo proto, že nájem byl hrazen rodiči žalované a dlouhodobě to nebylo udržitelné. Obecně lze uvést, že užívání domu rozvedeným manželem není bezplatné. Jak vyplývá z usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 27. 7. 2021, kterým bylo žalované přiznáno osvobození od soudních poplatků v tomto řízení, rodiče žalované stále poskytují této částku 10 000 Kč a žalovaná pobírá příspěvek na živobytí ve výši 3 860 Kč. V prohlášení o majetkových poměrech pak žalovaná uvedla jediný výdaj spojený s bydlením ve výši 640 Kč /rok na odvoz odpadu. Skutečnost, že mezi účastníky došlo následně ke shodě, pokud jde o příčinu rozvratu manželství, a to navázání známosti na straně žalobce, sama o sobě není důvodem, pro který by bylo vyklizení žalované v rozporu s dobrými mravy. Žalobce vysvětlil, z jakého důvodu nepodal návrh na vypořádání společného jmění manželů, žalovaná mohla podat návrh na vypořádání společného jmění manželů, pokud jde o jí tvrzené značné prostředky na opravu a rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví žalobce. Soud již neprovedl dokazování zprávou OSPOD, v jakých podmínkách sdílí žalovaná předmětnou nemovitosti spolu s nezletilou dcerou, když není soudem opatrovnickým a prokázání této skutečnosti nebylo pro rozhodnutí ve věci podstatné a dále svědky, kteří měli prokázat užívání domu žalovanou, když nebylo sporné, že nemovitost užívá a do nemovitosti docházela i v době, kdy měla zajištěno jiné bydlení (viz zpráva policie). Soud proto návrhu žalobce na vyklizení předmětného domu vyhověl, když po žalované lze spravedlivě požadovat vyklizení domu. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud tuto lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. prodloužil na dobu tří měsíců tak, aby si mohla zajistit nové bydlení, když má ve střídavé péči nezletilou dceru.

17. Soud může zřídit svým rozhodnutím manželovi věcné břemeno bydlení, je-li to přiměřené poměrům manžela, tedy kdy nelze po manželovi spravedlivě požadovat opuštění bytu (§ 767 odst. 1). Obecně zde musí být takové okolnosti, které odůvodňují omezení vlastnického práva třetí osoby ve prospěch manžela. Lze-li po manželovi spravedlivě požadovat opuštění bytu, není důvod zřizovat věcné břemeno. Pouhá skutečnost, že nelze spravedlivě požadovat vyklizení bytu, pak sama o sobě vznik věcného břemene neodůvodňuje, musí přistoupit další okolnosti. Potřeba ochrany pozůstalého manžela musí být natolik intenzivní, že nestačí pokračování v bydlení podle § 767 odst. 1, ale je nezbytné soudním rozhodnutím založit věcně právní důvod užití bytu či domu. V řízení pak bylo prokázáno, že jsou splněny podmínky, pro které lze po žalované spravedlivě požadovat opuštění bytu a bylo proto rozhodnuto o vyklizení domu. Soud proto zamítl i vzájemný návrh žalované na zřízení věcného břemene.

18. K námitkám žalované ohledně určitosti předmětu vyklizení, má soud za to, že tento je určitý, když budova je specifikována číslem popisným, obcí, ve kterém se nachází, včetně části obce. Předmět vyklizení je tak specifikován dostatečně určitě. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 1236/97, pro materiální vykonatelnost rozhodnutí je rozhodující, je-li označení postačující pro zamezení záměny s jiným, obdobným objektem.

19. Žalobce měl ve věci plný úspěch a požadoval náhradu nákladů řízení. Soud přiznal žalobci náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, paušální náhradu dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za čtyři úkony po 300 Kč (podání žaloby, vyjádření k vzájemné žalobě, účast na jednání dne 20.1.2022, které přesáhlo dvě hodiny), celkem ve výši 1 200 Kč Soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 6 200 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, a to vzhledem k současné majetkové situaci žalované. Soud nepřiznal žalobci náhradu za ztrátu na výdělku, když zaměstnavatel žalobce soudu sdělil telefonicky, že náhradu mzdy nebude po soudu požadovat a ve lhůtě stanovené soudem písemně rozhodné skutečnosti pro přiznání nepotvrdil.