11 C 183/2019

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Koberovou, PhD., v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní jméno příjmení , narozenou dne datum bytem adresa žalovaného o určení, že žalovaný není dědicem

I. Určuje se, že žalovaný [osobní údaje žalovaného], bytem [adresa žalovaného], není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum], trvale bytem [adresa žalovaného], zemřelému dne 2. 4. 2019.

II. Žalobcům se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Státu - Okresnímu soudu v Lounech se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobci podali dne 14. 11. 2019 u Okresního soudu v Lounech žalobu, kterou se domáhali určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] a zemřelému dne 2. 4. 2019, bytem [adresa žalovaného] (dále jen„ zůstavitel“). Svůj návrh odůvodnili tím, že v rámci dědického řízení po zůstaviteli, otci žalobců, bylo zjištěno, že zanechal závěť sepsanou ve formě notářského zápisu notářem [titul]. [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec], pod čj. [anonymizována dvě slova] [rok]. V této závěti povolal za dědice svého veškerého majetku žalobce jako své děti, a to každého jednou osminou majetku a žalovaného, syna svých sousedů, třemi čtvrtinami. Žalobci proto při jednání dne 30. 5. 2019 u notářky [titul]. [jméno] [příjmení] se sídlem [obec] namítli neplatnost závěti zůstavitele, a to z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 26. 8. 2019 čj. [číslo jednací] byli vyzváni k podání žaloby proti žalovanému na určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci předmětného usnesení. Zůstavitel zemřel dne 2. 4. 2019 v důsledku předchozího onkologického onemocnění, a to konkrétně rakoviny jícnu a souvisejících komplikací. V období předcházejícím úmrtí a hospitalizaci v nemocnici v [obec] byl v péči žalobců a jejich matky, své bývalé manželky, kdy byl v jejich domácí péči v jejich bydlišti v [obec], kde pobýval po předchozím propuštění z nemocnice v [obec], kde nechtěl být dále hospitalizován a do které byl převezen po předchozím zákroku a hospitalizaci v [obec]. I přes péči žalobců docházelo ke zhoršování zdravotního stavu, a proto jej nechali 15. 3. 2019 převézt do [anonymizováno] nemocnice v [obec]. V době, kdy byl zůstavitel hospitalizován v nemocnici v [obec], se často stávalo, že tento nebyl plně při smyslech a ztrácel přehled o čase i o lidech. Proto mu museli nejprve osvěžovat paměť a mluvit s ním, aby se rozpomněl. [příjmení] se však unavil a usínal. V době hospitalizace byly zůstaviteli pro zmírnění bolestí podávány i léky na bázi opiátů, jež jej nepochybně ovlivňovaly. Když byl zůstavitel v péči u nich doma, opakovaně prohlašoval, že jeho majetek dostane žalobce jako jeho syn, kterému chtěl převést jak svůj podíl na bytě v [obec], jehož byl spoluvlastníkem po rozvodu s matkou žalobců, tak i podíl na domě ve [anonymizováno], který měl ve spoluvlastnictví se svojí sestrou, tetou žalobců. Nikdy nemluvil o tom, že by chtěl svůj majetek odkazovat žalovanému či jeho rodičům, kteří byli jeho novými sousedy ve [anonymizováno], kam se přistěhovali cca dva roky před jeho smrtí. Žalobci se domnívají, že zdravotní stav zůstavitele a zejména medikace, která mu byla podávána v době, kdy byla sepsána jeho poslední vůle, k čemuž došlo čtyři dny před jeho smrtí, zásadním způsobem ovlivnily jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti a způsobily, že si plně neuvědomoval, jaký úkon činí. Žalobci proto považují závěť z tohoto důvodu neplatnou.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že zákonní zástupci žalovaného se seznámili se zůstavitelem krátce po nastěhování do [obec] v září roku 2016 a stal se jejich blízkým přítelem. Po úmrtí matky zůstavitele si k nim chodíval pro jídlo, jezdil na nákupy, trávil s nimi i Štědrý večer v roce 2018. Postupně si víc stěžoval na nezájem svých dětí, tedy žalobců. V pátek 1. 3. 2019 zákonná zástupkyně žalovaného vyzvedávala v [obec], kde ho propouštěli z nemocnice na jeho vlastní žádost s tím, že po víkendu nastoupení do [anonymizováno] nemocnice v [obec]. Dne 3. 3. 2019 si žalobci odvezli zůstavitele do svého bydliště do [obec] do domácí péče a dne 4. 3. 2019 do nemocnice v [obec] nenastoupil. V období, kdy byl zůstavitel v domácí péči žalobců v [obec], udržoval se zákonnými zástupci žalovaného telefonický kontakt, kdy sděloval, že byl většinu dne o samotě a bez léků. Jeho stav se zhoršoval a po telefonické domluvě mu zákonná zástupkyně žalovaného řekla, ať si zavolá záchrannou službu. Dne 13. 3. 2019 byl převezen záchrannou službou do nemocnice v [obec] a jeho zdravotní stav se zlepšoval. Zákonní zástupci jej v nemocnici byli navštívit a po jejich návštěvě se jeho stav nezhoršil, když je byl vyprovodit ven do areálu nemocnice. I během hospitalizace udržovali téměř denní telefonní kontakt, kdy jim i sám volal. V době před hospitalizací i během hospitalizace se nestalo, že by nebyl při smyslech nebo ztrácel přehled o čase nebo i lidech. Na monitorovaném pokoji byl od začátku hospitalizace v nemocnici. V době, kdy byl nepřítomen ve svém bydlišti, se starali o jeho domácnost a hospodářství. K tomu jim zůstavitel zapůjčil klíče. O tom, že by majetek měl dostat žalobce, se zůstavitel nikdy nezmiňoval.

3. Žalobci při jednání uvedli, že tvrzení o tom, že zůstavitel nebyl při smyslech, se týkalo pouze období poslední hospitalizace v nemocnici v [obec]. Zákonná zástupkyně žalovaného uvedla při jednání, že zůstavitel hovořil o tom, že by část bytu v [obec] odkázal svému synovi, tj. žalobci. Zůstavitel se několikrát v minulosti zmiňoval, že by žalovaný něco po něm mohl dostat. Nebrali to vážně, brali to v legraci. Na návštěvě u zůstavitele byla jednou, a to 22. 3. 2019 společně s manželem. Mezi účastníky tak bylo sporné, zda v době hospitalizace v nemocnici v [obec] byl zůstavitel schopen ovládnout své jednání a posoudit následky svého jednání. Mezi účastníky nebylo sporné, že mezi rodiči žalovaného a zůstavitelem existovaly dobré sousedské vztahy.

4. Soud ke zjištění skutkového stavu provedl dokazování listinnými důkazy, účastnickými výpověďmi, výpověďmi svědků a znaleckým posudkem.

5. Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 12. 4. 2019 bylo zahájeno dědické řízení po zůstaviteli. Projednáním dědictví byla pověřena [titul]. [jméno] [příjmení], notářka. Dne 29. 4. 2019 byl u notáře [titul]. [jméno] [příjmení] zjištěn stav a obsah závěti, kterou pořídil zůstavitel, když listina byla sepsána notářským zápisem [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], [spisová značka] [titul]. [jméno] [příjmení], notářem, a uložena v jím vedené sbírce notářských zápisů. Stav závěti byl zjištěn bez oprav, závad a poškození, listina neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost. Dle notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] a [spisová značka] sepsaného dne 28. 3. 2019 [titul]. [jméno] [příjmení], notářem v [obec] na místě samém, tj. v pokoji zůstavitele na interním oddělení ve [anonymizována dvě slova] [obec], za přítomnosti zůstavitele, jehož totožnost byla prokázána platným úředním průkazem totožnosti, zůstavitel prohlásil, že je způsobilý samostatně jednat a svou vůli projevuje s rozvahou, vážně a bez jakéhokoliv donucení ze strany jiné osoby. Zůstavitel pořídil závěť, podle které povolal za své dědice žalobkyni jako svou dceru, žalobce jako svého syna a žalovaného, syna svých sousedů a blízkých přátel s tím, že žalobkyni povolává k dědění jedné ideální osminy svého majetku, žalobce k dědění jedné ideální osminy svého majetku a žalovaného k dědění tří ideálních čtvrtin svého majetku, který ke dni svého úmrtí zanechá. Souhlasí s tím, aby si osoby, které se stanou jeho dědici, jím zanechaný majetek rozdělily jinak, než uvedl, pokud se na tom všechny dohodnou. Prohlásil, že tento projev vůle řádně zvážil, že zejména zohlednil skutečnost, že mu rodiče žalovaného pravidelně poskytovali pomoc v jeho vážné zdravotní situaci. Své děti žádá, aby tuto jeho poslední vůli respektovaly. Dle protokolu sepsaného notářkou dne 16. 7. 2019 byli zákonní zástupci žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] seznámeni s obsahem závěti. Vzali na vědomí, že žalobci jako pozůstalé děti namítli neplatnost závěti. Uvedli, že se o zůstavitele starali od roku 2017, zvláště když byl nemocný, měl depresivní stavby, 3x se pokusil spáchat sebevraždu, čemuž mu přítomná zabránila. Dopisem doručeným notářce dne 31. 5. 2019 žalobci uplatnili prostřednictvím svého zástupce neplatnost závěti ze dne 28. 3. 2019, a to z důvodu nepříznivého zdravotního stavu zůstavitele, když kvůli zdravotním obtížím mu byly podávány tlumící léky, jež zásadním způsobem ovlivňovaly jeho schopnosti, a to včetně ovládacích a rozpoznávacích. Usnesením Okresního soudu v Lounech čj. [číslo jednací] ze dne 26. 8. 2019 soud uložil žalobcům, aby nejpozději do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali proti žalovanému jako závětnímu dědici žalobu na určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude soud v pozůstalostním řízení pokračovat a bude jednat i s tímto závětním dědicem. Usnesení nabylo právní moci dne 25. 9. 2019.

6. Z chorobopisu [číslo] vedeného u [anonymizována dvě slova] [obec] soud zjistil, že zůstavitel byl přijat 15. 3. 2019, když od prosince 2018 pociťoval bolesti, v únoru 2019 vykašlal nekrotické hmoty, byl přeložen z interního oddělení ze [obec] a hospitalizován v [obec] od 15. 2. 2019 do 26. 2. 2019, kde byl diagnostikován tumor jícnu s dalšími komplikacemi. Byl přeložen do nemocnice v [obec] k doléčení, kde byl hospitalizován od 26. 2. 2019 do 1. 3. 2019. Poté odjel do [obec] k bývalé manželce. Pro další zhoršování stavu dne 15. 3. 2019 volána rychlá záchranná služba. Zůstavitel si stěžoval na slabost, malátnost, nechutenství, pokračující hubnutí. Ošetřujícím lékařem byl [titul]. [příjmení]. Přes vyčerpané lékařské možnosti pacient hubne, narůstá apatie a dne 2. 4. 2019 umírá. Zůstavitel podepsal informovaný souhlas s hospitalizací, podepsal souhlas s poskytováním informací o zdravotním stavu, které měly být sdělovány žalobkyni a dále zákonné zástupkyni žalovaného. Dle ošetřovatelského záznamu ze dne 15. 3. 2019 byl pacient plně soběstačný, schopen edukace, schopnost spolupráce úplná, stav vědomí dobrý. Dle zápisu z vizit lékařů byl zůstavitel od [číslo], dle záznamu ze dne 27.3.2019 apatický, slabost a nechutenství nadále. Dle hlášení sester dne 21. 3. 2019 pospává, přeložen na monitorované lůžko, dne 26. 3. 2019 ranní směna stav celkově horší, podány analgetika, noční směna udává slabý, unavený, pospává, stav zhoršen, dne 28. 3. 2019 ranní směna soběstačný, úprava medikace, pospává. Chorobopis obsahuje záznam o aplikaci návykových látkách, kdy od 20. 3. 2019 byl zůstaviteli aplikován morphin až do 2. 4. 2019 a opiátové náplasti.

7. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že zůstavitel celou dobu mluvil o tom, že podíl o velikosti poloviny na bytě v [obec], převede na žalobce. Před Vánoci 2018 pak začal hovořit o tom, že by na žalobce převedl i část bytu ve [anonymizováno] s tím, že by ho tam žalobce nechal dožít. Pokud jde o [celé jméno žalovaného], tak nikdy od zůstavitele neslyšela, že by jim chtěl přenechat nějakou část svého majetku. Zmiňoval se o tom, že mají dluhy. Ví, že jim dal brambory, ovoce, zeleninu, poskytoval jim i peníze a z jeho odpovědi bylo jasné, že mu je nevrátili. Též u něj měli svá čtyři prasata, husy. Zůstavitel na tom nebyl dobře, měl zápal plic, průdušky. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, proto byl hospitalizován v [obec], odkud ho následně převezli do [obec]. Pak jej zpátky převezli do [obec], kde byl nespokojený. Přes svoji známou na základě lékařské zprávy, kterou se žalobkyni podařilo získat, jim bylo sděleno, že se jedná o tak vážný stav, že šance na přežití je minimální a doporučili kontaktovat nemocnici v [obec]. Zůstavitel ukončil svůj pobyt v nemocnici [obec] a vzali si ho k sobě do [obec]. V té době se jeho stav zhoršoval, vykašlával krev, musel mít kašovitou stravu, bylo to stále horší a horší, proto žalobkyně 15. 3. zavolala záchrannou službu, která ho odvezla do nemocnice v [obec]. Za zůstavitelem do nemocnice v [obec] jezdili pravidelně. Zůstavitel zanechal své bývalé manželce kartičku od svého účtu a ona na základě toho vyzvedla z jeho účtu 5 000 Kč na daň z nemovitosti, popelnici a psa. Tyto peníze žalobkyně vezla zůstaviteli na návštěvu. Zůstavitel je ještě žádal, ať vyzvednou ještě 2 000 Kč pro [jméno] [celé jméno žalovaného], že druhý den přijede a vezme si celkem 7 000 Kč, a poplatí daň, popelnici a psa. Při další návštěvě si zůstavitel vůbec nevzpomněl, kdo je [jméno]. [příjmení] na něj dlouze mluvit, aby si osvěžil paměť a pak se rozpomněl a řekl, že peníze panu [jméno] [celé jméno žalovaného] předal. Pak se ještě omlouval, že je unavený a že se mu chce spát. Při každé návštěvě to vypadalo tak, že byl unavený, ospalý, těžko se orientoval, dlouze se rozpomínal a po chvíli se vždy omluvil s tím, že je unavený a chce spát. Při jedné z návštěv se zůstavitele ptali, kde má klíče od [obec] a on si nebyl schopen vzpomenout. Nevěděl, komu je dal. Z mobilního telefonu zjistili, že tam měl 11 zmeškaných hovorů od paní [příjmení] [jméno] závěti se jim nezmínil, tu po jeho smrti našli v deskách, které měl v nemocnici. Zůstavitel jim říkal o návštěvě paní [příjmení] a o návštěvě paní [příjmení] [jméno] panu [příjmení] se nezmiňoval.

8. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že ohledně bytu v [obec] byli už dohodnuti, že jim ho nechá. Dále zůstavitel asi 5x volal žalobci a chtěl jeho údaje, aby na něj přepsal část ve [anonymizováno]. Žalobce to odmítal a chtěl, aby to stále patřilo zůstaviteli. Když za ním jezdili do nemocnice, tak pospával, když se vzbudil, tak chvíli přemýšlel, vzpomínal, pak vždycky řekl„ ahoj, to jsi ty“ a měl radost, že tam jsou. Po chvíli byl unavený a chtěl zase spát. Pravděpodobně paní [příjmení] mu řekla o jeho zdravotním stavu a že je to špatný, on pak úplně ztratil chuť k životu, byl skleslý. Předtím měl zájem se jít projít nebo ho vezli i na kolečkovém křesle, vyjadřoval se ke svému návratu, zajímal se o okolní dění, o záležitosti ohledně bytu žalobkyně, který rekonstruovali. Poté už nic z toho neřešil, už o to neměl zájem. Od zůstavitele se dozvěděl o návštěvě paní [příjmení]. Zmiňoval se také o návštěvě slečny [příjmení] a pana [příjmení] [jméno] panu [příjmení] se nezmiňoval. O notáři jim neřekl. Položenou otázku ze začátku celkem chápal, ke konci vždy chvíli přemýšlel a pak teprve odpověděl, někdy mu musel otázku i zopakovat. V den své smrti na tom byl tak špatně, že mu říkal něco o bílém světle u stropu, zda ho vidí také. Asi měl vidiny. 9. [titul]. [jméno] [příjmení], který ošetřoval zůstavitele před jeho smrtí, jako svědek uvedl, že jej přijímal do nemocnice. V tom stavu, v jakém byl, byl schopen uvést základní věci, byl při vědomí, sám mu uvedl, že byl předtím v nemocnici v [obec], následně v [obec], poté odjel v krajní nouzi ke své bývalé manželce. Dne 15. 3. 2019 byl přijat a došlo k velké progresi onemocnění, celkový stav se zhoršoval, pacient měl bolesti, dostával náplasti plus opiáty injekčně, což mělo velký vliv na jeho psychiku a rozhodovací schopnosti. Nádor prorůstal z jícnu do plíce a pacient vykašlával krev. Jeho rozhodovací schopnosti byly omezené, byl v apatii, nebyl již schopen říci, co ho bolí. Byl submisivní a odevzdaný. Pokud jde o rozhodovací schopnosti, od 20. 3. byly omezené o 50 %, kdy už pacient nebyl schopen rozhodovat, byl bez vlastního názoru. Na otázky odpovídal jednoslovně, neurčitě a útržkovitě. Rozhodovací schopnosti ovlivňuje podle jeho názoru charakter onemocnění, rychlost progrese, tíže stavu, léčba opiáty, zřejmě tušení zdravotního stavu. Zůstavitele ovlivňoval celkový stav nádorového onemocnění, hubnutí, celkový stav dalších orgánů (srdce, mozek), když klesá krevní obraz, tak se zhoršuje zásobování kyslíkem tkání včetně mozku. Laik je spíše minimálně schopen při kontaktu s takovou osobou poznat, zda se dotyčný rozhoduje svobodně. V těchto stavech dochází ke zdánlivému zlepšení, což u zůstavitele nepozoroval.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], matky a zákonné zástupkyně žalovaného, soud zjistil, že zůstavitele navštívila s manželem v nemocnici jednou, bylo to 22. 3. odpoledne někdy okolo třetí až půl čtvrté. Ráno jí zůstavitel volal, jestli za ním přijedou. Měl chuť na zvěřinu. Jídlo mu uvařila a odvezla, ale zůstavitel k němu jen přičuchl. Manžel ho vyvezl na vozíku ven. Sedli si na lavičku, koupili mu kafe, manžel mu přivezl pivo, které vypil asi do půlky. Ptal se na děti, co ve [anonymizováno], vyzvídal, jak se jim daří a co třeba jejich prasata, jak rostou. Pak se začalo stmívat a v podstatě za tmy ho doprovodili zpátky na pokoj. Vybavoval si jména všech čtyř dětí, které mají. Ptal se i na lidi, co bydlí ve [anonymizováno] O jeho zdravotním stavu věděla už z doby, kdy byl v [obec] a v [obec], protože měla přístupový [příjmení] a mluvila s lékaři, ale nikdy mu neřekla, co a jak. O majetku spolu při návštěvě nehovořili. V minulosti zůstavitel, když byla těhotná, říkal, že to jednou bude mít jejich syn. Od zůstavitele nikdy nic nežádali a nic nechtěli. Také si od něj nepůjčovala, bylo to naopak. Nepůjčoval si žádné závratné sumy, bylo to vždy tak do tří tisíc korun, vždy to vrátil a ještě přinesl dětem nějaké bonbony. Zůstavitel po ní chtěl zajistit notáře, už když byl v [obec] a poté i v [obec]. Byla v kontaktu s paní [příjmení] v [obec], zůstavitele pak odvezli do [obec] a ona doporučovala kolegu z [obec], že se s ním spojí. Ten se však za zůstavitelem nedostal. Ví, že zůstavitel měl jít do [obec] a proto zavolala doktora [příjmení], kterému ještě upřesňovala, kde v nemocnici leží a pan doktor [příjmení] jí volal a ptal se na adresy dětí, ptal se též na adresu a iniciály jejich syna. Posílala mu je SMS zprávou. Jak to pak probíhalo, neví. Volali si se zůstavitelem a on řekl, že už je to hotový a že může klidně umřít. Jak se rozhodl, nevěděla. Rozuměla vždy všemu, co říkal, a to i během telefonátů do nemocnice. Nebyly to dlouhé hovory, byly krátké do 10 minut, vždy říkal, že je unavený, že se mu špatně mluví, že se zadýchává.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, soud zjistil, že zůstavitel byl pohublý, jinak se v nemocnici choval normálně, dělal si srandičky, jako tomu bylo doma. Svědka normálně poznal. Při návštěvě šli ven na lavičku do parku, tam si zůstavitel zakouřil, povídali si, ptal se co ve [anonymizováno], jak mu je, že už by chtěl domů, že se mu stýská, pak ho vyprovodili zpátky nahoru a odjeli. Nepřipadalo mu, že by měl za pár dní zemřít. Diagnózu zůstavitele znal ze [obec] Operace v [obec] proběhla dobře, proto se domníval, že se z nemocnice vrátí. O majetku spolu při návštěvě nehovořili. Pro zůstavitele byli jako rodina, jejich malého vozil v kočárku. Zůstavitel věděl přesně, i když spolu mluvili po telefonu, o čem mluví. Nebyl určitě myšlenkami mimo. Věděl už z [obec], že má rakovinu hrtanu, ale zakázal jim to říkat. Diagnózu věděli předtím ze [obec], ale nechtěli mu to sdělit, protože svědek zůstavitele asi 3x sundával z lana, protože se chtěl oběsit. Dvakrát to bylo v garáži a jednou ve stodole. Důvod nevěděl, ale ví, že jeho táta to také zkoušel. Bylo to asi půl roku před úmrtím, kdy na něj sestra a rodina tlačila, aby na ni přepsal půlku baráku, protože to chtěla prodat. Říkal, že jí nedá ani kousek.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], spolupracovníka zůstavitele, soud zjistil, že v době, kdy ho rychlá záchranka vezla do [obec], si volali, zůstavitel měl problémy s dýcháním a polykáním, byl smutný a řekl mu, že má nádor na jícnu a na průdušnici. Z tohoto důvodu špatně polykal. Poté si volali a říkal mu, že z [obec] půjde na onkologii do [obec], tam mu také volal a zůstavitel mu říkal, že má plicní nádor a uvidí, jestli půjde na chemoterapii nebo ne. Během telefonátu spolu mluvili o jeho zdravotním stavu. Při posledním telefonátu byl určitě orientovaný, věděl, o čem mluví. Svědek si myslí, že u něj byla ještě jiskřička naděje, že se z toho dostane. Při posledním telefonátu o majetku nemluvili, jen řekl, že když mu bude nejhůř, tak si zavolá notáře a pořídí o majetku. Jak konkrétně, to neřekl a svědek se neptal. V lednu po Vánocích spolu vedli debatu o rodině zůstavitele a jeho dětech. Zůstavitel mu sdělil, že mu jeho sestra prodala jeho traktor, že se o něj rodina nestará a veškerou pomoc má u sousedů, kteří mu zajišťují také obědy. Řekl, že od něj jeho sestra ani jeho děti neuvidí ani korunu. Svědek byl z toho smutný, má tři dospělé děti a sám mu říkal„ [anonymizováno], ty chceš všechno převést nějakému cizímu chlapci?“ a on mu říkal, že o něj děti neprojevily zájem. Ví, že se o něj zákonná zástupkyně žalovaného starala. Svědek zůstavitele vozil do práce a vraceli se okolo 4-5 hodiny a ona mu tam chodila přikládat. Ví také, že mu zajišťovala obědy a že k nim chodil na obědy i o víkend. V srpnu předešlého roku měl zůstavitel úraz a zůstal asi půl roku doma. Bylo mu všelijak a vyhledával pomoc kdekoho včetně sousedů. Měl v sobě takovou zahořklost vůči rodině, že se nenavštěvovali a že mu nepomohli. Svědek ví, že v zimním období měl finanční problémy, potřeboval uhlí a sousedé mu finančně vypomohli, ale byl takový, že nikdy nikomu nezůstal nic dlužen. Od svědka si také vypůjčil a peníze vrátil.

13. Z výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec], soud zjistil, že v druhé polovině března minulého roku (výslech prováděn v roce 2020) se na něj obrátila zákonná zástupkyně žalovaného telefonicky se žádostí o zajištění převodu nemovitosti darem pro jejího dobrého známého. Jeho stav je vážný a nemůže se dostavit do kanceláře. V pátek 22. 3. odpoledne okolo 17 hodiny se dostavil do [obec] na [obec] do objektu bývalé vojenské nemocnice. Pokud jde o datum, podíval se do svého diáře. Zde na něho ve vstupním prostoru čekala zákonná zástupkyně žalovaného se svým manželem a zůstavitel, který seděl na kolečkovém křesle. Zde domlouvali okolnosti převodu nemovitostí zůstavitele na žalovaného. Zůstavitel byl pohublý, avšak zcela orientovaný, kouřil a cigaretu se snažil skrývat před okolím. Mluvil tiše a málo. Nastínili mu situaci, podle které by mělo jít o darování podílu na nemovitosti někde na [anonymizováno]. Teprve tady vyšlo najevo, že by se mělo jednat o převod na nezletilého. [příjmení] mu dědické usnesení, které bylo vydáno krátce předtím, kde byly nemovitosti popsány. Ptal se zůstavitele na jeho prognózu a on mu sdělil, že je v řádu týdnů až měsíců. Informoval je o tom, že tento úkon by musel schválit opatrovnický soud a že darování osobě, která není v příbuzenském vztahu, je zatíženo daní ve výši 15 %, když při dědění tato daňová povinnost odpadá. Přivedl je tak na myšlenku vyřešit celou záležitost prostřednictvím závěti. Zůstavitele seznámil s problematikou dědického práva potomků jako nepominutelných dědiců, s otázkou vydědění a dalšími detaily té problematiky. Zůstavitel mu sdělil, že vydědění nechce. Řešilo se technicky, zda by byl povolán jako jediný dědic žalovaný a ponecháno na vůli potomků, zda uplatní svůj povinný díl. Zůstavitel měl jasno v tom, že chce, aby podíl na nemovitosti, kde bydlel, připadl žalovanému a pokud jde o jeho ostatní majetek, bylo mu to v zásadě jedno. Odešel s tím, že si zůstavitel ještě může celou záležitost promyslet a byli domluveni, že si zavolají a na základě toho telefonátu notář připraví písemnou závěť. Má za to, že zůstavitel chtěl jednoduché řešení než alternativy. Notář to bral tak, že si vše budou vyjasňovat a že to byla konzultace. Následující týden zůstaviteli volal, v tom týdnu volala i zákonná zástupkyně žalovaného, od které měl údaje o subjektech, o kterých se mluví v závěti. Údaje převzal s tím, že o dalším postupu ji informovat nebude, protože už nejde o dvoustranný právní úkon, ale výlučný úkon zůstavitele. Zůstavitel mu telefonicky potvrdil, že děti něco dostat mají s tím, že se mohou následně dohodnout a aby žalovaný měl většinu na tom majetku. Připravil písemnou závěť a ve čtvrtek 28. přibližně v 17 hod za ním přišel do nemocnice, sestra mu řekla, kde leží, že je na observačním pokoji. Ptal se, zda je zůstavitel orientovaný a zda je přítomen lékař. Bylo mu sděleno, že by to trvalo, ale že pacient je slabý, ale orientovaný je. Zůstavitel ležel ve velkém pokoji, kde bylo asi šest lidí, ležel na posteli vpravo u vchodu u zdi. Jeho fyzický stav byl výrazně zhoršen oproti té první návštěvě, kdy ho viděl venku. V průběhu celého úkonu ležel. Zůstavitel ho přivítal se slovy„ tak jdeme na to“. Zeptal se, zda se zůstavitel cítí na to závěť podepsat. Ví, že vykašlával nějaký sekret do kapesníku. Řekl mu, že již žádný čas nemá a že jindy by to nebylo možné. Vybavuje si, že mu zůstavitel řekl jednu až dvě věty k motivům svého jednání, o kterých z důvodu mlčenlivosti není oprávněn hovořit. Závěť mu přečetl, on na ni hleděl, vypadalo to, že ji čte a následně ji podepsal. Notář vyhotovil záznam s poučením, dopsal tam číslo občanského průkazu. [jméno] poprvé na místě mu zůstavitel prokázal totožnost předložením svého občanského průkazu, o kterém věděl, kde ho má. Také vyhotovil příjmový pokladní doklad s tím, že mu zůstavitel zaplatí částku hotově na místě. Zůstavitel po podpisu té listiny sdělil, že musí jít na toaletu. Určitě místnost opustil bez doprovodu. Svědkovi se zdálo, že je na toaletě dlouho, cca za 10 minut byl zpátky a zaplatil mu za právní službu v hotovosti. Ví, že ještě chtěl částku zarovnat a tím mu dát jakési spropitné na celou stokorunu. Zůstavitel si uvědomoval určité sociální zvyklosti. Notář si nechtěl částku vzít. Má za to, že si v tu chvíli uvědomoval, že ta situace ani pro svědka není úplně komfortní a že se mu chce odvděčit. Z pohledu notáře se zůstavitel vždy vyjadřoval o svém majetku stručně, slabě, ale konzistentně. Kolegyně [titul]. [příjmení], jejíž manžel ošetřoval zůstavitele, mu po podání žaloby sdělila informace o tom, že od manžela ví informace o špatném zdravotním stavu zůstavitele, něco v tom smyslu, že byl nesvéprávný. Nemůže samozřejmě posoudit, jak se choval mimo dobu, kdy u něj nebyl. Také se na něj obrátila paní [příjmení] s žádostí o pomoc a radu, což odmítl. Základ vůle zůstavitele byl ten, aby podíl na obytné části připadl žalovanému. Přicházel stále s jednoduchým požadavkem, který neměnil, aby obytná část a související pozemky toho místa, kde bydlel, připadly žalovanému. To ostatní už ho tak nezajímalo a technický způsob řešení ponechal na notáři. Při první návštěvě mluvili hlavně [celé jméno žalovaného]. Kromě nemovitosti, ve které bydlel, se zmiňoval se ještě o polích, ale na těch mu tak nezáleželo. O tom, že je spoluvlastníkem bytové jednotky, se nezmiňoval. Ta idea byla taková, že nároky potomků mají být pokryty tím ostatním majetkem. Řešení, které nalezli, bylo jednoduché, když zůstavitel nebyl ve stavu, že by měl u sebe čísla účtů, resp. specifikace dalších movitých věcí. Toto bylo pro něj jednoduché řešení, které akceptoval při svém založení. Kromě motivů závěti, rámcově mluvil o vztahu k dětem, že je onkologicky nemocný, že o něj zákonná zástupkyně žalovaného pečuje. Také chtěl, aby tam byla možnost, aby se dědici mezi sebou domluvili.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla za zůstavitelem v nemocnici v [obec] dvakrát na návštěvě. Jednou tam byla sama a podruhé s otcem a kamarádem [jméno] [příjmení]. Při první návštěvě se jí už zůstavitel nelíbil, byl na tom špatně, ležel, chtěl, aby ho vzala ven. Chtěl jít pěšky, ale sestra mu to nedovolila, tak mu dala vozík. V automatu koupili kolu, kterou pil, také si zakouřil. Pak se vrátili na pokoj a bylo jasné, že ho to vyčerpává. O všechno si řekl, například o jogurt, aby mu ho podala z ledničky, pak ležel. Také jí dal klíče od jeho domu, aby mu tam zalila kytky. Při druhé návštěvě to bylo v podstatě do samé, také chtěl jít ven kouřit. Při návštěvě je poznal, a to i jejího otce a přítele. Chápal, když se ho na něco ptali, tak komunikoval normálně. Pořád dokola mluvil o závěti, že musí sehnat notáře a sepsat závěť. Zůstavitel mluvil normálně, ale zpomaleně a potichu. Vše, co říkal, dávalo smysl. Návštěvy trvaly maximálně dvacet minut, byl unavený hodně.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na návštěvu jel s [jméno] [příjmení] a jejím tatínkem. [anonymizováno] a zůstavitel byli sousedi. Zůstavitele přemluvili, aby šel ven, kdy ho na vozíku vyvezli, aby byl na čerstvém vzduchu. Nepamatuje si přesně téma rozhovoru, ale bavili se o budoucnosti a co se děje ve vesnici. Stoprocentně je poznal, hned mezi dveřmi, chápal položené otázky a byl při smyslech. Nemluvilo se mu dobře, protože měl asi rakovinu hrtanu. Byl těžký kuřák, takže s tím měl obtíže, ale jinak mluvil smysluplně. O majetku nehovořili. Bavili se o masu, které u něj měl na mrazáku. Zůstavitel věděl, že má rakovinu a že umře. Zůstavitel zemřel 2. 4. a svědek byl na návštěvě asi 14 dní až tři týdny předtím. Po návštěvě mu připadalo, že je v pořádku a dostane se z toho. Proto ho překvapilo, že pak zemřel.

16. Svědkyně [celé jméno žalobkyně], bývalá manželka zůstavitele, uvedla, že se se zůstavitelem domluvili, že bude u nich doma v [obec], aby zrelaxoval do doby, než 1. 4. nastoupí do nemocnice. Měl potíže se stravou, pitím, málo jedl, málo spal, a proto po domluvě se zůstavitelem dcera (žalobkyně) zavolala rychlou záchrannou službu a od 15. 3. byl v nemocnici. V sobotu a v neděli byli se synem i s dcerou (žalobci) u něj na návštěvě a v úterý mu kupovala rádio, bylo to 19. 3., pamatuje si to proto, že se podívala do ústřižku od rádia. V úterý jim zůstavitel asi 2x zopakoval, že u něj včera byla zákonná zástupkyně žalovaného a že s ní byl venku na lavičce. V té době nebyl na vozíku, stále chodil. V úterý a ve středu tam byli se žalobcem a zůstavitel po nich chtěl vybrat peníze 5 000 Kč s tím, že má doma složenky a chce, aby mu je zákonná zástupkyně žalovaného zaplatila. 5 000 Kč vyzvedla a zůstavitel ještě volal, ať vybere další 2 000 Kč, že to nebude stačit. Tyto peníze mu ve čtvrtek 21. žalobkyně vezla. Zůstavitel jim také řekl, že se pro peníze má druhý den zastavit pan [celé jméno žalovaného]. Mělo se jednat o peníze na daň, psa, popelnici, nedoplatek celní správě, SIPO a zbytek doplatku za uhlí. Pamatuje si to, protože si vše zapsala do počítače. Následně zjistili od sestry zůstavitele, že ty platby nejsou zaplacené, a proto jeli do [obec] a tam se jim zákonná zástupkyně žalovaného vysmála, musela jim odemknout, vzali složenky a zaplatili je. V pátek na návštěvě nebyli, protože se nechtěli potkat s panem [celé jméno žalovaného]. V sobotu tam přijeli a zhrozili se. Zůstavitel spal, byl vyhublý, měl pootevřená víčka a oči mu těkaly ze strany na stranu. Hladili ho po tváři, jestli se probudí, a když se probudil, tak se díval přes ně dozadu. Mluvili na něj a po chvíli poznal žalobce. Jedno oko měl nateklé, jakoby vystouplé. Požádali sestru, aby ho odpojila od kapaček a převlékli ho, odvezli ho na toaletu a znovu byl na kapačkách. Mohl pít pouze pitíčka s náustkem, neměl na nic chuť, kašlal, pak to bylo pořád stejné. V podstatě se bavili jen velmi málo, protože brzy usínal. O majetku nemluvili, protože měli dohodu z předcházející doby. Reagoval se zpožděním kolem 20 minut. Prohlížel si je bylo vidět, že přemýšlí, kam patří a postupně si je zařadil. Od soboty do doby úmrtí byly chvíle, kdy byl na tom líp, byl i hovornější, ale brzy se unavoval, pak už si chtěl odpočinout. Nabízeli mu například banán apod., vzal si jenom trochu.

17. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] ze dne 27. 12. 2020 soud zjistil, že v době podpisu závěti dne 28. 3. 2019 se zůstavitel nacházel v terminálním stádiu rychle progradujícího onkologického onemocnění, kde jak projevy nemoci, tak i vlastní léčba způsobila alteraci psychických funkcí. Při posuzování psychické schopnosti v okamžiku právního úkonu je třeba přihlížet k celé osobnosti, tedy i stránce tělesné. V době pořízení závěti zůstavitel trpěl Toxometabolickou a Hypoperfúzní encephalopatií. Jedná se o neurologicko – psychiatrickou poruchu způsobenou pokročilým onkologickým onemocněním a modifikovanou opiodovými léčivy. Psychický stav zůstavitele byl změněn, když převažujícími symptomy byly pocity slabosti, snadná unavitelnost, vyčerpanost i po minimální námaze, bradypsychismus, apatie. Jeho řeč byla tichá, nebyl schopen adekvátně verbalizovat, hovořil pouze útržkovitě, spíše jednoslovně, neurčitě. Zůstavitel nebyl ve stavu, kdy by mohl adekvátně předmětný dokument analyzovat, klást doplňující či upřesňující dotazy, zvažovat varianty, vyhodnocovat rizika, nebyl schopen byť jednoduchou závěť spontánně sestavit, vybavit si přesně rozsah (soupis) svého majetku a náležitě uvážit nároky osob blízkých. Byl schopen daný dokument formálně podepsat roztřeseným, hůře čitelným podpisem, bez jím označeného data a místa, čímž jeho projev vůle ke dni 28. 3. 2019 se jeví jako nepřesvědčivý. Schopnosti rozpoznávací, předvídací a určovací byly v předmětné době v případě zůstavitele sníženy podstatnou měrou. Jedná se o třetí stupeň na čtyřstupňové škále, přičemž forenzně významná hranice jde mezi druhým a třetím stupněm. Při jednání znalec setrval na závěrech znaleckého posudku. Osvětlil, že zabývat se stavem zůstavitele v roce 2018 bylo irelevantní, když karcinom mu byl diagnostikován v prosinci 2018 s prudkým zhoršením stavu v únoru 2019. Měl k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci, když v ní byly obsaženy propouštěcí zprávy z předchozích hospitalizací. Za forenzně významné považuje datum 20. 3. 2019, kdy po tomto datu se zhoršil stav zůstavitele, trpěl úpornými bolestmi, musel podstoupit léčbu analgetiky, nejdříve neopiátovými, i opiátovými. Podle záznamů se posuzovaný jevil jako velmi unavený, slabý, trpěl tzv. bradypsychismem, nebyl ošetřujícímu lékaři schopen sdělit ani, kde ho bolí. Jeho odpovědi byly pouze jednoslovné, případně útržkovité. Samo o sobě podávání opiátů nemusí znamenat neschopnost učinit takovýto právní akt. Zde se musí vzít v úvahu celkový stav zůstavitele, kdy došlo k pokročilému onkologickému onemocnění, rakovina dolní části jícnu, která generalizovala tak, že napadla blízké orgány, tedy plíce, tam došlo k vytvoření nekrotických hmot a dutiny. Jícen se rozpadl natolik, že musel být voperován stent k přijímání potravy ústy. Pacient trpěl úporným kašlem a vykašláváním nekrotických hmot. Tím ztrácel část objemu krve, díky tomu, že byl nedostatečný počet červených krvinek, dochází k nedostatečnému okysličení orgánů. Došlo k rozpadu dolního středního pravého plicního laloku, tedy dechové nedostatečnosti spojené s vykašláváním krve a návazně se objevující anemizací, nedostatku červených krvinek, čili elementu přenášející kyslík. Mozek je nejcitlivějším orgánem na nedostatek kyslíku. Zůstavitel byl celkově v katabolickém stavu, trpěl proteinokalorickou malnutricí. Pojem hypoperfuzní znamená nedostatečné zásobení kyslíkem a živinami do mozku nebo jiného orgánu. Pojem toxometabolický znamená, že zůstavitel byl v metabolickém rozvratu, trpěl iontovou disbalancí a na té toxicitě se podílely i opiáty. Jedná se o dva faktory, které vedou k encefalopatii. Opiáty v rozmezí, kdy byly podávány, mohou způsobit slabost, spavost, zhoršení nálady, tj. dysforii, závrativost, točení hlavy, u některých jedinců může dojít k poruše orientace a k útlumu dechového centra, tedy k nedostatečnému okysličení orgánů. Dalším důležitým příznakem užívání opiátů je myšlenková tupost. Schopnost uvažování byla u zůstavitele významným způsobem narušena. Dochází k narušení soustředění, paměti, je přítomno myšlenkové otupění. Schopnost zůstavitele posoudit následky svého jednání, tedy že pořízením závěti přenechává veškerý svůj majetek v závěti uvedeným osobám a toto své jednání ovládnout, byla snížena nejméně o 50%. Pro laika je velmi obtížné rozpoznat, že u zůstavitele byly v důsledku duševní poruchy sníženy rozpoznávací a ovládací schopnosti. Laici se většinou neptají do hloubky, neptají se na konkrétní věci, spokojí se s jednoslovným vyjádření ano-ne. Schopnosti rozpoznávací, předvídací, ovládací a určovací nebyly zcela vymizelé, byly podstatnou měrou snížené. Jak dochází k alteraci tělesného stavu, když se blíží stav ke smrti, tak dochází k dalšímu prohlubování, úpadku poznávacích schopností. Tyto schopnosti už na začátku hospitalizace v [obec] byly sníženy, i když ne forenzně významným způsobem. Byly sníženy nepodstatnou měrou, avšak minimálně o 25- 30%.

18. Soud neprovedl navržený důkaz žalobců příjmovým pokladním dokladem [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 28. 3. 2019, když k této otázce nebyla do koncentrace řízení uvedena řádná skutková tvrzení tak, aby mohla být předmětem dokazování.

19. Takto prokázané dílčí skutečnosti shrnul soud v celkovém skutkovém stavu věci, který posoudil podle práva.

20. Podle ustanovení § 581 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

21. Podle ustanovení § 170 odst.1 z. ř. s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Podle ustanovení § 170 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

22. Podle ustanovení § 1538 občanského zákoníku kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

23. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě byla podána žaloba podle ustanovení § 170 odst. 1 z. ř. s . Tato žaloba není určovací žalobou, ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Žalobci tak nejsou povinni tvrdit a prokazovat skutečnosti o naléhavém právním zájmu. Žaloba byla podána včas, ve lhůtě stanovené v usnesení Okresního soudu v Lounech, čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 25. 9. 2019, a žaloba byla podána dne 14. 11. 2019.

24. V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu je obecně přijímán názor, že duševní porucha může být způsobena rozdílnými příčinami, a to jednak duševní chorobou nebo jinou nemocí, která má takovou poruchu za následek, anebo může být vyvolána požitím návykových látek nebo omamných látek. Duševní porucha, která je příčinou nepříčetnosti, může být přechodná a krátkodobá, a to od několika vteřin (např. porucha vědomí u řidiče auta, jako příčina dopravní nehody, při níž dojde k ublížení na zdraví) či minut (např. epileptický záchvat, v rámci něhož dojde k ublížení na zdraví osobě poskytující pomoc nemocnému), ale může být také dlouhotrvající nebo trvalá (např. schizofrenie či mentální retardace). Z hlediska tohoto chápání je duševní poruchou nejenom duševní choroba, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost či jakákoli jiná těžká duševní odchylka (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3061/2012). V nálezu Ústavního soudu I ÚS 173/2013 ze dne 20. 8. 2014 tento soud shledal, že důkazní standard„ zcela jednoznačného skutkového závěru“ a„ bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob. Spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy, rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé nového občanského zákoníku (§ 38 odst. 2 původního občanského zákoníku), musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy.

25. Výpověď svědků zákonné zástupkyně žalovaného a jejího manžela [celé jméno žalovaného] soud nevzal za věrohodnou, když je zcela v rozporu s výpovědí notáře, který obsáhle a přesvědčivým způsobem popsal návštěvu dne 22. 3. 2019 u zůstavitele za přítomnosti obou svědků, o celém úkonu si pořídil poznámky. Notář je pak osobou, která nemá zájem na výsledku řízení. Svědci přítomnost notáře a předchozí jednání o uzavření darovací smlouvy neuvedli, výslovně pak uvedli, že o majetku spolu při návštěvě se zůstavitelem nehovořili, o předchozích záměrech s darováním části nemovitosti žalovanému, ve které zůstavitel bydlel, se nezmínili. Liší se též tvrzení zákonné zástupkyně ohledně záměru zůstavitele, který se týkal bytu [obec], když podle původní verze obsažené ve vyjádření k žalobě zůstavitel nemluvil o tom, že by majetek měl dostat žalobce, podle vyjádření při jednání již zůstavitel měl hovořit o tom, že podíl na bytě v [obec] by měl získat žalobce. Po 22. 3. 2019 pak svědci zůstavitele osobně neviděli. Z výpovědí žalobců, svědků [jméno] [příjmení], [titul]. [příjmení], [celé jméno žalobkyně], o jejichž věrohodnosti nevznikly pochybnosti, vyplývá, že od doby přijetí zůstavitele do nemocnice v [obec] došlo ke značnému zhoršení zdravotního (zejména fyzického) stavu zůstavitele. Shodují se v tom, že zůstavitel byl rychle unavitelný, mluvil tiše, spíše málo. Svědek [příjmení] viděl zůstavitele cca 14 dní před jeho úmrtím a již v té době byl zůstavitel vyvezen ven na vozíku. Svědek [příjmení] nebyl na návštěvě v nemocnici a nebyl schopen časově upřesnit, kdy telefonické rozhovory se zůstavitelem vedl. Znalec se pak vyjádřil tak, že pro laika je těžko rozpoznatelné, že došlo ke snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností. Dle [titul]. [příjmení] od 20. 3. došlo u zůstavitele k omezení rozhodovací činnosti, dle záznamů nemocnice byl zůstavitel od [číslo] na monitorovaném lůžku, svědkyně [celé jméno žalobkyně] 23. 3. vnímala zhoršení stavu, též lékařské záznamy potvrzují zhoršení zdravotního stavu, byla podávána analgetika ve formě opiátů, od 27. 3. je výslovně uvedeno, že je zůstavitel apatický, k pořízení závěti došlo 28. 3. a 2. 4. zůstavitel zemřel. Znalec za forenzně významné datum považuje 20. 3. 2019. Notář přesto, že si byl vědom zhoršeného stavu zůstavitele (v té době pacienta zdravotnického zařízení) oproti prvnímu setkání s ním, se dostatečně neinformoval o jeho zdravotním stavu s ohledem na způsobilost k tomuto právnímu jednání, nepožádal zůstavitele o svolení podle § 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) o poskytnutí informací o jeho zdravotním stavu. Určitými dotazy (např. na osobní data, bydliště, rodné jméno, rodné číslo, na další významnější majetek zůstavitele) tuto schopnost sám neověřoval. Lékař ani psychiatr nebyl k úkonu přizván. Zůstavitel v předchozím období měnil v čase své záměry ohledně majetku, když dle svědkyně [celé jméno žalobkyně] a žalobců měl podíl na nemovitosti ve [anonymizováno] a bytu v [obec] získat žalobce, dle vyjádření zákonné zástupkyně žalovaného při jednání zůstavitel hovořil o tom, že by část bytu [obec] odkázal synovi (žalobci), dle její výpovědi měl zůstavitel říkat, že majetek jednou bude mít jejich syn, dle svědka [příjmení] v lednu 2019 neměli žalobci jako děti dostat nic, dle výpovědi notáře nemělo jít o vydědění a děti„ něco dostat měly“ a o vlastnictví bytu v [obec] se zůstavitel nezmiňoval. Úkolem soudu není hodnotit předchozí stav a záměry zůstavitele, ale zkoumat stav zůstavitele v době pořízení závěti, tedy k datu 28. 3. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že notář byl původně povolán k sepisu darovací smlouvy podílu na nemovitosti, ve které zůstavitel bydlel, nabylo posouzení stavu zůstavitele k datu pořízení závěti jako právního jednání týkající se veškerého majetku zůstavitele na zcela jiném významu (posouzení výše podílu dědiců, rozsahu a hodnoty majetku, kterého se týká, atd.). Sám notář uvedl, že schůzku dne 22. 3. bral jako konzultaci s tím, že si vše budou upřesňovat, když přítomné přivedl na myšlenku závěti. Telefonický rozhovor mezi notářem a zůstavitelem proběhl v týdnu po 22. 3., kdy se stav zůstavitele výrazně zhoršoval a dle notáře zůstavitel přicházel stále s jednoduchým požadavkem, aby podíl na obytné části nemovitosti ve [anonymizováno] připadl žalovanému. I když znalec dospívá ve znaleckém posudku k právnímu závěru o nezpůsobilosti zůstavitele k právnímu jednání, což znalci nepřísluší, je znalecký posudek, který znalec doplnil a upřesnil při svém výslechu, použitelným důkazním prostředkem. Znalec přesvědčivým způsobem při svém výslechu znalecký posudek obhájil a zodpověděl vznesené dotazy. O správnosti závěrů znalce nevyvstaly v řízení pochybnosti. Znalec potvrdil, že psychický stav zůstavitele byl ke dni 28. 3. 2019 změněn projevy nemoci i léčbou natolik, že jeho schopnosti posoudit následky svého jednání, tedy že závětí přenechává část veškerého majetku pro případ smrti synovi svých sousedů (resp. veškerý svůj majetek v závěti uvedeným osobám) a své následky ovládnout (též„ schopnost určovací“ viz dle dále citovaného rozsudku Nejvyššího soudu), byly podstatným způsobem sníženy (nejméně o 50 % a více). K posouzení závěti, učiněné v duševní poruše jako neplatné postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy; nemusejí být zcela vymizelé (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2018 sp. zn. 21 Cdo 5196/2016). Na základě zhodnocení výpovědí svědků, zdravotnické dokumentace a závěrů znaleckého posudku soud dospěl k závěru o vysoké míře pravděpodobnosti duševní poruchy zůstavitele k datu pořízení závěti s tím, že tato duševní porucha měla vliv na podstatné snížení ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele (posoudit následky jeho jednání a toto jednání ovládnout). Takové jednání je neplatné. Soud proto určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli.

26. Žalobci měli vůči žalovanému plný úspěch a požadovali náhradu nákladů řízení, soud však shledal důvody zvláštního zřetele hodné dle ustanovení § 150 o. s. ř., pro které žalobcům náhradu nákladů řízení nepřiznal. Přihlédl ke skutečnosti, že řízení bylo vedeno proti žalovanému velmi nízkého věku, který tak zcela nemohl ovlivnit průběh řízení, i ke skutečnosti, že není výdělečně činný a nemá žádný majetek. Přihlédl i ke skutečnosti, že v předchozí době vyjadřoval souhlas s darováním nemovitosti, ve které bydlel, na žalovaného. Soud proto rozhodl tak, že úspěšným žalobcům se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

27. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Celkové náklady státu činily částku 21 127,72 Kč. Jedná se o náklady za svědečné dle usnesení čj. 11 C 183/2019-68 ze dne 16. 6. 2020 ve výši 5 029 Kč, dle usnesení Okresního soudu v Lounech č.j. 11 C 183/2019 ze dne 3. 8. 2020 ve výši 1 458,72 Kč a náklady za zpracování znaleckého posudku dle usnesení Okresního soudu v Lounech, čj. 11 C 183/2019 -156 ze dne 5. 1. 2021 ve výši 11 700 Kč a dle usnesení Okresního soudu v Lounech čj. 11 C 183/2019- 181 ze dne 21. 4. 2021 ve výši 2 940 Kč. Ve věci byl zcela neúspěšný žalovaný, u kterého však soud shledal důvod pro osvobození od soudních poplatků (viz odůvodnění dle bodu 25 rozsudku). Soud proto státu náhradu nákladů nepřiznal.