11 C 222/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 17 244 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 244 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 244 Kč od 14. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením náklady poškozené [jméno] [příjmení] jako účastníka zdravotního pojištění. Žalovaný dne 16. 1. 2021 kolem 23.30 hod na adrese na [obec], [ulice a číslo] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], čímž jí způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 12. 4. 2023 k zaplacení náhrady nákladů. Žalovaný tyto náklady nezaplatil.

2. Soud věc rozhodl dle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] čj. ZT [číslo] [anonymizováno] ze dne 26. 4. 2022, soud zjistil, že bylo vedeno trestní stíhání žalovaného jako obviněného pro skutek spočívající v tom, že dne 16. 1. 2021 v kolem 23.30 hod. v rodinném domě na adrese [adresa], okres [okres], nejprve fyzicky napadl po předchozí slovní rozepři svou družku [jméno] [příjmení], kterou nejméně ve dvou případech udeřil rukou sevřenou v pěst do oblasti levé lícní kosti a následně fyzicky napadl [jméno] [příjmení], kterou udeřil rukou sevřenou v pěst do levé poloviny obličeje, čímž [jméno] [příjmení] tímto napadením způsobil změnu zorného pole obou očí, podkožní krevní výron a otok víček se zúžením oční štěrbiny, prokrvácení spojivky levého oka, otok levé tváře, otok a podkožní krevní výron horního rtu vlevo a krevní výron ve sliznici ústní předsíně horního rtu vlevo, kdy si tato zranění vyžádala lékařské ošetření v nemocnici [obec] a vyšetření v oční ambulanci [okres], dále si vyžádala klidový režim, užívání léků proti bolesti a na ústup otoku měkkých tkání obličeje, symptomatickou lokální i celkovou terapii, přičemž na obvyklém způsobu života byla kvůli zhoršenému zraku omezena po dobu kolem 4 týdnů, kdy nemohla vykonávat svou profesní činnost [anonymizováno], a [jméno] [příjmení] tímto napadením způsobil kontuzi levého obočí maxilární oblasti a oblasti spánku, bez poruchy kožního krytu, kdy tímto zraněním dotyčná nebyla omezena na běžném způsobu života, v němž byl spatřován přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Věc byla postoupen [stát. instituce], neboť trestní stíhání bylo nepřípustné, avšak jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek. Z odůvodnění vyplývá, že obviněný byl usvědčován výpověďmi samotných poškozených, ale i [jméno] [příjmení], přičemž v průběhu řízení nevyvstala pochybnost o věrohodnosti těchto výpovědí. S výpověďmi poškozených pak zcela korespondují jak lékařské zprávy o zraněních, tak v případě poškozené [příjmení] rovněž znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství. Poškozená [jméno] [příjmení] svůj souhlas s vedením trestního stíhání žalovaného vzala dne 10. 3. 2022 zpět.

4. Z vyúčtování zdravotní péče ze dne 16. 1. 2021 včetně rozpisu plateb soud zjistil, že v souvislosti s léčením poškozené [jméno] [příjmení] vyúčtovala zdravotnická zařízení žalobkyni náklady v celkové výši 17 243,74 Kč, které žalobkyně zdravotnickým zařízením uhradila. Jedná se o úkony související se zhmožděním očního víčka a tkání očnice, včetně rychlé záchranné pomoci.

5. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů ze dne 12. 4. 2023 včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 17 337 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla zasílána na trvalou adresu žalovaného a vrátila se žalobkyni s tím, že si ji žalovaný nevyzvedl.

6. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle ustanovení § 2912 odst. 1 občanského zákoníku nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

8. Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů nahrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

9. Žalovaný se dopustil zaviněného protiprávního jednání vůči poškozené a zasáhl do práva poškozené na zdraví (absolutního práva). Skutečnost, že toto jednání neskončilo odsouzením žalovaného, na uvedený závěr nemá vliv. Z vyúčtování zdravotní péče vyplývá, že žalobkyně uhradila náklady na léčení poškozené a má právo v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění na jejich úhradu po žalovaném. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl.

10. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má právo dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada nákladů účastníka nezastoupeného advokátem za jeden úkon po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (žaloba). Soud nepřiznal žalobkyni nárok na paušální náhradu za předžalobní výzvu, když výzvu k zaplacení ze dne 12. 4. 2023 soud posoudil jako hmotněprávní výzvu k plnění. Po hmotněprávní výzvě pak již nenásledovala předžalobní upomínka. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalovanému po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaný svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě 7 dnů neplnil.

11. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.