11 C 32/2026

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32 388,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % ročně z částky 12 000 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 20 388,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 1 911,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 493,26 Kč od 21. 2. 2025 do 17. 3. 2026, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 493,26 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 990,33 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 832,46 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 32 388,01 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úroky a úhrady za služby. Celkovou částku 27 888 Kč se zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách, poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný uhradil celkem , hodnota, Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu ve výši 13 832,46 Kč, dlužnou část úhrad za služby ve výši 10 394,75 Kč, úrok ve výši 660,80 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, kapitalizované úroky a kapitalizované zákonné úroky z prodlení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Vycházel z údajů uvedených žalovaným v zákaznické kartě a ověřil je doklady uvedeným v zákaznické kartě.

2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne , datum, soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně částky ve výši 12 888 Kč, která zahrnuje úrok ve výši 761 Kč, částku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení ve výši 2 077 Kč, za inkaso plateb ve výši 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši 27 888 Kč v měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí finanční částky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, podepsané žalovaným soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalovaného z výpisu z pracovní smlouvy a výplatních pásek, kdy žalovaný potvrdil svůj příjem ve výši , hodnota, Kč ze zaměstnání a výdaje na bydlení a energie ve výši , hodnota, , na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši , hodnota, Kč, srážky ze mzdy ve výši , hodnota, Kč, celkem měsíční výdaje ve výši , hodnota, Kč. Žalovaný uvedl bydlení , upřesnění, . Dle pracovní smlouvy a mzdových lístků žalovaný pracoval jako , upřesnění, , jeho hrubá mzda činila cca , hodnota, Kč, byly mu prováděny srážky ze mzdy a měl evidováno několik exekučních spisových značek.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že pohledávka z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni a původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Upomínka byla dle podacího lístku podána k poštovní přepravě. Dle oznámení o sledování zásilky byla zásilka vrácena zpět odesílateli s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

5. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a na kterou se vztahuje též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval příjmy žalovaného. Poskytl však úvěr žalovanému, který měl nízký příjem a exekuční srážky. V případě výdajů pak nelze vycházek ze statistických výdajů nebo částek životního minima, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Původní věřitel neprověřoval úvěruschopnost žalovaného řádně, neboť zde existovaly vzhledem k exekucím důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrové smlouvy vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky 12 000 Kč ( 15 000 Kč – 3 000 Kč) dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaný na svůj závazek plnil částku 3 000 Kč. Na platnost postoupení pohledávek nemá vliv jiná právní kvalifikace nároku provedeného soudem. Mezi účastníky pak nebyl prokázán spor ohledně možnosti žalovaného vrátit poskytnutou jistinu. Soud proto přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku v rozsahu uvedeném ve výroku I. Za výzvu k plnění vzal soud žalobu, která byla žalovanému doručena dne , datum, , následujícího dne měl plnit a od , datum, je v prodlení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého byl v řízení převážně úspěšný žalovaný. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Ve věci tak měl převážně úspěch žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.