11 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, PhD., v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 6 499 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 499 Kč od 26. 9. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne 19. 11. 2020 žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 499 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně (původně [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne [datum] prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného, který měl být splacen nejpozději do 25. 9. 2016. Žalobkyně poskytuje půjčky prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Žalovaný odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byl žalovanému zaslán v rámci webového rozhraní konkrétní návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru s navrženou výší úvěru 5 000 Kč, žalovaný tento návrh akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a hesla a částka byla dne 31. 8. 2016 zaslána na účet žalovaného. Žalovaný se v rámcové smlouvě o spotřebitelském úvěru zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč splatný v den splatnosti úvěru. Žalovaný úvěr neuhradil ani poplatek za poskytnutí úvěru. Předmětem žaloby je tak nesplacená jistina ve výši 5 000 Kč, nesplacený poplatek ve výši 1 499 Kč. Ve věci byl vydán zdejším soudem platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor s vyjádřením. Žalovaná částka má představovat půjčku, kterou žalovaný neuhradil. Bez ohledu na pravdivost nebo nepravdivost tvrzení žalobkyně, uplatňuje žalovaný námitku promlčení, když půjčka ze dne 31. 8. 2016 měla být splatná dne 31. 8. 2016. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil. Žalobkyně předložila rámcovou úvěrovou smlouvu ze dne [datum], jednotlivou smlouvu o úvěru bez data, standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě, výzvu k úhradě ze dne 11. 6. 2019. Rámcová smlouva i smlouva o úvěru jsou formulářové smlouvy, které neobsahují písemný ani elektronický podpis žalovaného. Rámcová smlouva je podepsána žalobkyní. Z textu vyplývá, že se žalobkyně (tehdy pod názvem [právnická osoba]) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na dobu 25 dnů s úrokem ve výši 1 Kč s tím, že žalovaný je povinen vrátit částku 6 500 Kč. Dle potvrzení o platbě a zprávy [právnická osoba] ze dne 11. 6. 2021, kterou soud vyžádal, byla dne 31. 8. 2016 zaslána žalobkyní na účet žalovaného č. [bankovní účet] částka 5 000 Kč s variabilním symbolem, kterým je rodné číslo žalovaného. Dopisem ze dne 11. 6. 2019, podaným téhož dne k přepravě, žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení žalované částky do tří dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. V řízení nebylo prokázáno řádné uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, když nebyla prokázána akceptace návrhu ze strany žalovaného (zasláním SMS z jeho telefonu apod.). Bylo však prokázáno plnění žalobkyně žalovanému. Vyplacením částky 5 000 Kč na účet žalovaného bez právního důvodu pak došlo k bezdůvodnému obohacení na jeho straně. Problematika promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení je upravena ustanovení § 621 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení mezi okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty patří vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Občanský zákoník neobsahuje speciální úpravu délky promlčecí lhůty, uplatní se proto obecná úprava délky promlčecí doby obsažená v ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku, tedy tři roky. Soud shledal námitku promlčení vznesenou žalovaným za důvodnou, když k vyplacení částky 5000 Kč žalovanému došlo dne 31. 8. 2016 a žalobkyně věděla, komu plnila. Žalobkyně si musela být vědoma, že tříletá promlčecí doba k uplatnění jejího nároku běží nejpozději od 26. 9. 2016, tedy od jí tvrzené splatnosti závazku, kterou vyjádřila ve smlouvě, kterou podepsala. Žaloba byla v projednávané věci podána dne 19. 11. 2020, tedy až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalovaný pak dosud ničeho na nárok žalobkyně neplnil. Soud proto námitku promlčení vznesenou žalovanou posoudil jako důvodnou a žalobu zamítl. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady mu pak nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.