12 C 111/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 118 00 Praha 1 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátkou se sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 pro zaplacení 56 942 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 738 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 738 Kč od 3. 11. 2023 do zaplacení a náklady řízení ve výši 5 515,96 Kč, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. V částce 21 744 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 462 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, se návrh zamítá.

III. V návrhu na zaplacení úroku ve výši 83,56 % p.a. z částky 49 703,60 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 6. 2023 dosáhne částky 208 800 Kč, se návrh žalobkyně zamítá.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit jí 62 462 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 62 462 Kč se výši 15% ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, dále 1 020,85 Kč a úrok ve výši 83,56 % p.a. z částky 9 703,60 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 6. 2023 dosáhne částky 208 800 Kč, a dále uložil žalované nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně k věci uvedla, že se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (e-mail) dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen jako „Smlouva o úvěru“), na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, k vyplacení předmětné částky žalované přitom došlo dne datum. Dále žalobkyně uvedla, že se žalovaná zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 83,56% ročně ve 48 splátkách po 4 131 Kč počínaje měsícem měsíc, rok součástí splátky byla i úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 506 Kč. Pokud jde o způsob uzavření Smlouvy o úvěru, uvedla žalobkyně, že tuto žalovaná podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl zaslán. Následně bylo žalované zasláno oznámení o schválení úvěru na e-mailovou adresu, které obsahovalo informace o základních paramentech úvěru, přílohu tvořil také splátkový kalendář, toto bylo žalované zasláno také na dodejku. Schopnost úvěr splácet žalobkyně dle svých tvrzení prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěru schopnosti, jakž i jiných zdrojů a uzavřela, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. Dále uvedla, že na základě scoringu bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná ani její zaměstnavatel nebyli v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a obchodník, jednající se žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni datum, když žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalobkyni pouze 8 262 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné splátky a současně jí upozornila na možnost zneplatnění úvěru, následně ji oznámila, že došlo ke zesplatnění úvěru, nad to žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. K návrhu žalobkyně pak soud řízení částečně zastavil o částku 5 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 520 Kč ve výši 15% ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, o částku 93,80 Kč a o úrok 44,56% ročně z částky 49 703,60 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení, o čemž soud rozhodl usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum.

3. Žalovaná se k projednávané žalobě vyjádřila a navrhla, aby ji soud uložil povinnosti zaplatit žalobkyni zbývající část jistiny ve splátkách, neboť s ohledem na její majetkové poměry není schopna tuto uhradit najednou. Dále žalovaná namítala, že Smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou pro hrubý rozpor parametrů smlouvy s dobrými mravy a nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit řádně její úvěruschopnost. Dále má žalovaná pochyby o tom, zda vůbec byla Smlouva o úvěru řádně sjednána, neboť byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Žalovaná dále uvedla, že při uzavírání smlouvy neměla dostatečné zkušenosti ani informace o finančním trhu a Smlouvu o úvěru s ohledem na výši úrokové sazby však považuje za nemravnou a v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti také uvedla, že tvrzenou neplatnost z důvodu nemravně vysokých úrokových sazeb nelze zhojit ani případným snížením, respektive zpětvzetím, požadovaného nároku v soudním řízení, jak v nyní projednávané věci učinila žalobkyně. Žalovaná dále namítala, že sankční mechanismus ve smlouvě o úvěru je ve svém důsledku pro spotřebitele likvidační, neboť na první pohled není zřejmé, že jde o sankce, respektive smluvní úrok z prodlení, který několikanásobně převyšuje zákonný limit, proto je nezákonný, ale i nemravný. Dále žalovaná namítala, že žalobkyně nedostatečně zkoumala její úvěruschopnost, což považuje za další důvod, proč je Smlouva o úvěru neplatná. K tomu uvedla, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy o úvěru požadovala doložení občanského průkazu a výpisu z účtu obsahující její příjmy, naopak její výdaje nikdo nezkoumal, měla přitom půjčky od dalších nebankovních společností, též jiný úvěr od samotné žalobkyně. V rozhodné době přitom pobírala pouze rodičovský příspěvek a současně měla problém s hazardem Na základě výše uvedeného žalovaná uzavřela, že žalobkyni vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení nesplacené části jistiny.

4. Z listiny označené jako úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že mezi povolené činnosti žalobkyně patří mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

5. Z listiny nazvané návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru č. hodnota soud zjistil, že tato je datována dnem datum. Na místě podpisu žalované je zde uveden kód hodnota. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet č. č. účtu částku 50 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 83,56 % ročně v celkem hodnota měsíčních splátkách po 4 131 Kč splatných vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 174 000 Kč. Pro níže vyložený právní názor soud z této listiny žádná další skutková zjištění nečinil. Z přiložené listiny nazvané předsmluvní formulář soud zjistil, že se jedná o standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru, která obsahuje informace o parametrech úvěru, jeho splácení, sankcích atp. Z listiny nazvané prohlášení klientů se pak podává, že žalovaná byla seznámena se zněním všech dokumentů, povinnými informacemi, je si vědoma výše úroků, nenachází se v úpadku a nemá dluhy. Na místě podpisu žalované je zde opět kód hodnota. Z listiny nazvané dodatek č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že upravuje způsob uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, tedy že žalované bude na sdělený účet poukázána 1 Kč s variabilním symbolem, kterým žalovaná smlouvu potvrdí. Na místě podpisu žalované je zde opět kód hodnota. Z listiny označené jako podpis na dálku soud zjistil, že tato popisuje postup při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Z listiny označené jako základní informace o klientovi soud zjistil, že se jedná smlouvu č. hodnota, jde zde uveden telefonní kontakt tel. číslo, e-mailová adresa e-mail, č. účtu č. účtu, datum žádosti datum.

7. Z listiny označené jako důkaz o odeslání 1Kč soud zjistil, že se jedná o dokument žalobkyně související se smlouvou č. hodnota, kdy na účet č. č. účtu byla dne datum poukázána 1 Kč. Z přiložené listiny označené jako zaslaná SMS soud zjistil, že se také jedná o dokument žalobkyně, která na tel. č. tel. číslo odeslala SMS obsahující popis postupu a využití variabilní symbolu, kterým je označena platba ve výši 1 Kč zaslaná na účet klienta.

8. Z listiny označené jako doklad o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla poukázána částka 50 000 Kč, a to dne datum.

9. Z přiloženého scanu občanského průkazu pak soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalované.

10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že k dotazu na rodné číslo žalované ji tento registr datum v 12:01 hodin ztotožnil.

11. Z výpisu lustrace nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná zde má CBS skóre 237, což je dle legendy řazeno do kategorie I., tj. vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

12. Z listiny nazvané hodnocení klienta soud zjistil, že tuto listinu vyplňoval zprostředkovatel úvěru. Ten zde zaznamenal, že žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem částka od zaměstnavatele – adresa, je stav, má vzdělání vzdělání a jejími výdaji je životní minimum částka, výdaje na bydlení částka a splátka u žalobkyně ve výši částka. Žalované tak měsíčně zbývají volné zdroje ve výši částka. Na místě podpisu žalované je zde opět kód hodnota.

13. Z dopisu ze dne 17. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně jím žalované oznámila, že úvěr podle návrhu ze dne datum schválila. Dopis obsahuje shrnutí parametrů poskytovaného úvěru a jeho součástí byl dále splátkový kalendář, ze kterého vyplývá, která část splátky připadá na úroky a která na jistinu. Z přiložené dodejky vyplývá, že tento dopis se žalobkyni vrátil s tím, že adresát sis jej nevyzvedl.

14. Z listiny označené jako přihláška do pojištění datované dne datum včetně listiny označené jako stručná informace o zpracování osobních údajů, informačního dokumentu o pojistném produktu a informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, soud zjistil, že tímto si žalovaná se žalobkyní sjednala poskytnutí produktu označeného jako „Balíček pojištění B“, na místě podpisu žalované je zde opět kód hodnota.

15. Z listiny nazvané karta klienta soud zjistil, že žalobkyně od žalované eviduje úhradu splátky dne datum a dne datum, obě ve výši částka.

16. Z vybraných pohybů na účtu žalované ze dne 10. 1. 2023 soud zjistil, že žalované na účet č. č. účtu v době od měsíc, rok do měsíc, rok přicházela úhrady od právnická osoba, a to v průměru ve výši částka.

17. Z dopisu ze dne 16. 5. 2023 a ze dne 15. 6. 2023 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.

18. Z dopisu ze dne 19. 6. 2023 soud zjistil, že jím žalobkyně oznamovala žalované, že pro její prodlení se splácením došlo k automatickému zesplatnění celého zůstatku úvěru podle smlouvy č. hodnota, a to ve výši částka.

19. Z dopisu ze dne 29. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že ke dni datum došlo k zesplatnění úvěru a vyzývala ji k zaplacení jistiny ve výši 60 052,02 Kč (původní jistina 49 703,60 Kč a přirostlý úrok 10 348,42 Kč), smluvní pokuty ve výši 998Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, smluvní pokuty vypočítané ke dni vyhotovení výzvy ve výši 540,45 Kč, úhrady za pojištění ve výši 1 012 Kč, a to nejpozději do 7 dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby.

20. Z podacího archu ze dne 29. 6. 2023 soud zjistil, že toho dne žalobkyně zasílala žalované zásilku č. číslo a číslo.

21. Z e-mailové korespondence uskutečněné mezi žalovanou a žalobkyní z období Anonymizováno soud zjistil, že touto se žalovaná pokoušela o smírné vyřešení nyní projednávané záležitosti.

22. Z návrhu na zahájení řízení podávaného u Finančního arbitra a z usnesení Finančního arbitra ze dne datum, č.j. Anonymizováno, soud zjistil, že řízení bylo zastaveno, neboť návrh byl nepřípustný. Finanční arbitr ve věci projednával návrh žalované, kterým se domáhala určení neplanosti Smlouvy o úvěru s odůvodněním, že žalobkyně neposoudila její úvěruschopnost a smluvní odměna je nepřiměřená, resp. v rozporu s dobrými mravy.

23. Z listiny označené jako Návrh smírného řešení datované dne datum soud zjistil, že tímto žalovaná navrhovala žalobkyni způsob smírného řešení sporu, současně žalovaná zdůvodnila, z jakých důvodů považuje Smlouvu o úvěru za neplatnou a žalobkyni žádala o umožnění splácet dluh na jistinu ve splátkách po částka.

24. Z listiny označené jako poslední výzva k úhradě před zesplatněním soud zjistil, že se jedná o e-mailovou zprávu zaslanou žalobkyní na adresu e-mail dne datum, kterou vyzývá adresáta e-mailové zprávy z úhradě platby ve výši částka.

25. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice dne datum uzavřely smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet částku 50 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 83,56 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 174 000 Kč. Žalobkyně dne datum sjednané peněžní prostředky poskytla, avšak žalovaná jí zaplatila pouze 8 262 Kč, a to splátkou ze dne datum a ze dne datum, dále neuhradila ničeho, v důsledku čehož jí žalobkyně adresovala několik upomínek s upozorněním na zesplatnění úvěru a dále informaci, že úvěr byl zesplatněn. Žalobkyně pak žalované v tzv. předžalobní upomínce oznámila, že jelikož se dostala do prodlení delšího 65 dnů, stal se celý zůstatek úvěru ke dni datum splatným. V době uzavření smlouvy byla žalovaná zaměstnána v právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem cca částka, což doložila přehledem transakcí za měsíce od měsíc, rok do měsíc, rok. Žalobkyně pak ohledně výdajů žalované vycházela z životního minima, nákladů na bydlení ve výši částka a splátky u žalobkyně ve výši částka. Žalobkyně pak žalovanou dále prověřila v registru SOLUS a nebankovním registru klientských informací, kde bylo zjištěno CBS skóre Anonymizováno, což znamená vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

26. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

29. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

31. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů, které jí žalovaná sdělila, s čímž se nespokojila a osobu žalované lustrovala v nebankovním registru klientských informací, registru SOLUS a příjmy žalované ověřila přehledem transakcí. Přitom dospěla k závěru, že žalovaná má čistý měsíční příjem částka, výdaje jen částka a měsíčně jí tak zbývá částka volných zdrojů. Ohledně výdajů žalované žalobkyně počítala jen s údajem o životním minimu, aniž zjišťovala skutečné výdaje žalované, stejně jako výdaje na bydlení a další výdaje, které nikterak neověřovala. Soud považuje takové úvahy o výdajích za zcela nedostatečné, neboť by bylo s podivem, pokud by i jen průměrně rozumná osoba s měsíčně takto vysokými volnými zdroji byla ochotna získat úvěr (ve výši jen málo přesahující její volné zdroje) za tak nehorázný úrok, jako byl uveden v uzavřené smlouvě, a to se splatností čtyř let, aniž by získala případný úvěr od kterékoliv banky s úrokem pod 10 % (jak je banky v době uzavření předmětné smlouvy obvykle poskytovaly). Soud považuje takové úvahy o výdajích za zcela nedostatečné. Shora uvedené pak budí dojem, že žalobkyně neměla v úmyslu skutečně prověřit schopnost žalované poskytovaný spotřebitelský úvěr splácet, ale jen vyžádanými doklady v případném soudním sporu doložit, že se o to snažila. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.

32. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalované, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k plnění, neboť z přiloženého podacího archu se nepodává, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalované, ale ostatně ani to, že by obsahem zasílané zásilky byla výzva k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 1. 11. 2023 (kdy byla žalované doručena žaloba spolu s výzvou, aby se k ní vyjádřila), následující den, tj. 2. 11. 2022, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 3. 11. 2023 do prodlení.

33. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 41 738 Kč, a to včetně úroků z prodlení ve výši 15% ročně z této částky podle § 1970 o. z. jdoucích od 3. 11. 2023.

34. Povinnost žalované zaplatit žalovanou pohledávku pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaná není netečná, projevila upřímnou snahu žalobou uplatněnou pohledávku uspokojit a její finanční situace umožňuje splátky v této výši. Navržené splátky soud považuje za přiměřené, když žalovaná by neměla mít problém tyto splátky ze svého měsíčního příjmu unést a žalovaná pohledávka bude uhrazena v přiměřené době, která neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/1965, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 67/1966). K tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalovaná dostane do prodlení, byť jen s jednou splátkou.

35. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 16 130,20 Kč, úroku ve výši 39 % ročně z částky 49 703 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 6. 2023 dosáhne částky 208 800 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 62 462 Kč ve výši 15% ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II a III. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 515,96 Kč, přičemž tato částka představuje 31,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 34 %). Celková výše náhrady nákladů řízení přitom činí částku ve výši 17 511 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 175 Kč, z paušální náhrady nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za sepis výzvy k plnění podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., dále odměny za dva úkony právní služby po 3 660,- Kč z tarifní hodnoty ve výši 63 480 Kč (podle § 7 a § 11 a.t., tj. za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., na jeden úkon právní služby po 3 380 Kč z tarifní hodnoty ve výši 56 940 Kč účast při jednání soudu dne 23. 1. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., včetně třech paušálních náhrad výdajů po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a náhrady za 21 % DPH z odměn a náhrad. Jejich zaplacení uložil žalované tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.