12 C 152/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva třetí osoby k nemovitým věcem

I. Určuje se, že jméno FO, narozený datum, zemřelý datum, byl ke dni své smrti dne datum vlastníkem nemovitých věcí: - pozemku par. č. hodnota – neplodná půda – ostatní plocha, s výměrou hodnota, v obci adresa a v katastrálním území adresa, - pozemku par. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, s výměrou hodnota, v obci adresa a v katastrálním území adresa, součástí kterého je stavba – rodinný dům, s adresou adresa, která stojí na pozemku par. č. hodnota pro katastrální území adresa. Vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, vedeného katastrální úřad.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 647,90 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky, advokátky AK se sídlem adresa Anonymizováno 1. Žalobkyně jako právní nástupkyně svého otce jméno FO, narozeného dne datum, zemřelého datum, podala žalobu, kterou se původně domáhala určení, že její otec jméno FO nabyl vydržením k datu datum pozemek parc. č. hodnota - neplodná půda, ostatní plocha s výměrou hodnota, v obci adresa v k.ú. adresa, pozemek parc. č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří s výměrou hodnota, v obci adresa v k.ú. adresa, jehož součástí je stavba - rodinný dům s adresou adresa, který stojí na pozemku parc. č. hodnota pro k.ú. adresa, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u katastrální úřad na LV č. hodnota pro k.ú. adresa (dále jen jako „Nemovitosti“).V průběhu řízení změnila žalobní petit tak, že se domáhala určení, že jméno FO, narozený datum, zemřelý datum, byl ke dni své smrti dne datum vlastníkem shora uvedených nemovitostí. Žalobkyně uvedla, že v katastru nemovitostí je veden jako jejich vlastník jméno FO s pravděpodobným datem narození datum, posledně bytem adresa. Jako jeho nabývací listinu uvádí katastr nemovitostí pozemkovou knihu vložka č. hodnota. Z usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, mj. vyplývá, že tato osoba je uvedena v konfiskační vyhlášce ONV v adresa č.j. hodnota ze dne datum, jako osoba podléhající konfiskaci majetku dle dekretu prezidenta č. 12/1945 Sb. Z toho vyplývá, že nemovitosti žádná osoba v právním smyslu nevlastní, a proto žalobkyně jako žalovanou označila Českou republiku. Žalobkyně má za to, že její rodiče, respektive její otec nemovitosti plynutím času vydržel a stal se tak za svého života jejich vlastníkem. Žalobkyně je pak jedinou právní nástupkyní po matce jméno FO a otci jméno FO. Z toho odvozuje svou aktivní legitimaci. V současné době nemovitosti užívá žalobkyně, a to od měsíc, rok, kdy zemřel její otec jméno FO, který zemřel dne datum. Před výlučným užíváním nemovitostí žalobkyní tyto nemovitosti užíval její otec jméno FO společně s ní. Tento stav trval od měsíc, rok, kdy zemřela matka žalobkyně paní jméno FO, rozená jméno FO, narozená datum, zemřelá datum. Do té doby shora uvedené nemovitosti užívali manželé jméno FO a jejich dcera – žalobkyně. Tento stav trval od narození žalobkyně, tedy od Datum narození žalobkyně. Dále do minulosti nemovitosti užívali rodiče žalobkyně jméno FO, rozená jméno FO a jméno FO a dále do minulosti pak nemovitosti užívali rodiče žalobkyně s rodinou babičky žalobkyně z matčiny strany. O tom, že rodina jméno FO nemovitosti užívala minimálně od roku hodnota, svědčí i fakt, že jméno FO byla hrazena domovní daň od roku hodnota do roku hodnota, což žalobkyně dokládá pokladními doklady. Před rodinou jméno FO nemovitost užívala rodina jméno FO, tedy rodina matky žalobkyně, jejímž otcem byl jméno FO, narozený datum a matka jméno FO, rozená jméno FO, narozená datum, zemřelá datum. Tito se vzali dne datum. jméno FO, rozené jméno FO, byla matka jméno FO, rozená jméno FO a otec jméno FO. jméno FO byl dle všeho bratrem jméno FO. V roce 1945 došlo tedy ke konfiskaci nemovitostí a nejméně od této doby zřejmě užívacích práv k daným nemovitostem požívala fakticky i rodina jméno FO. To může podpořit fakt, že pan jméno FO získal užívací práva k podílu v rozsahu ideální jedné poloviny na předmětných nemovitostech prostřednictvím tzv. odevzdací listiny ze dne datum, vydané Okresním soudem v adresa, po své zemřelé manželce jméno FO. Žalobkyně má za to, že vlastnické právo svědčí jejím právním předchůdcům, respektive otci, když tento nabyl nemovitosti vydržením dle § 1089 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o.z.“) případně dle předchozí právní úpravy § 143 zák. č. 40/1964 Sb. Nemovitosti rodina žalobkyně konkrétně její rodiče, užívali v dobré víře, nepřetržitě již od roku hodnota, když datum doložitelně její otec jméno FO uhradil domovní daň. Takto rodiče žalobkyně společně užívali nemovitosti od měsíc, rok do měsíc, rok, kdy zemřela matka žalobkyně, tedy více jak 33 let. Během této doby manželé jméno FO nakládali s nemovitostmi jako s vlastním majetkem. jméno FO pokračoval v užívání nemovitostí společně s žalobkyní i po smrti své ženy paní jméno FO, a to až do své smrti v měsíc, rok, tedy je užíval více jak 10 let. V další držbě nemovitostí po smrti jméno FO pokračovala bez přerušení sama žalobkyně. Žalující strana má za to, že v daném případě není třeba dokazovat právní důvod, na kterém se držba strany žalující zakládá, protože nemovitosti právní předchůdci žalobkyně drželi poctivou držbou více jak dvojnásobek doby, nutné k vydržení nemovitostí, a došlo tak k mimořádnému vydržení nemovitostí v souladu s § 1095 o.z. Po celou tuto dobu byla držba rodiny jméno FO poklidná, žádná třetí osoba se o nemovitosti nezajímala a nikdo si je nenárokoval po celou dobu počínaje od roku hodnota. K otázce existence právního zájmu na určovací žalobě pak žalobkyně uvedla, že má na vyřešení otázky vlastnického práva k nemovitostem právní zájem, neboť nemovitosti řádně užívá ke svému bydlení, ráda by tak činila i nadále, ovšem sporná otázka vlastnického práva k nemovitostem, jí v tom brání, a to ať jde o problematiku hrazení daní, dodávky energií, kdy sám stát ani dodavatelé energií nemají najisto dané, kdo je vlastníkem nemovitostí. Dále i pokud by žalobkyně uvažovala o možnosti vzít si úvěr na rekonstrukci nemovitostí, nemohou tyto sloužit ani jako řádný předmět zajištění. Za daných podmínek nelze nemovitosti ani řádně pojistit. Přes všechny tyto komplikace se žalobkyně dlouhodobě snaží nemovitosti řádně udržovat ve vhodném stavu.

2. Žalovaná strana s návrhem nesouhlasila, navrhla jeho zamítnutí s tím, že žalobou specifikované parcely jsou v současné době v katastru zapsány na LV č. hodnota a jsou evidovány ve vlastnictví pana jméno FO, nikoliv České republiky s příslušností hospodařit Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nepochybně však jde o chybný zápis, jelikož vlastníkem je skutečně České republika a příslušný hospodařit s nemovitostmi je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Toto vychází ze skutečnosti, že veškerý majetek jméno FO) jméno FO byl v roce 1945 konfiskován a stal se majetkem státu. Tvrzení žalobkyně, že předmětné pozemky žádná osoba v právním smyslu nevlastní, není relevantní, neboť konfiskace znamená pozbytí vlastnictví dosavadního vlastníka a jeho nabytí státem. Skutečnost, že se nejednalo už od roku 1945 o majetek fyzické osoby, lze podpůrně dovodit i ze sdělení Státního pozemkového úřadu, podle kterého nebyl na předmětné parcely uplatněn restituční nárok a nebyly ani nikomu po roce 1945 přiděleny do vlastnictví. Nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že osoba jméno FO vzhledem k dohledatelným skutečnostem neexistovala, neboť jméno FO musel existovat, neboť byl zapsán v pozemkové knize jako vlastník a jako existující fyzické osobě mu byl majetek konfiskován. Sama žalobkyně svá tvrzení vyvrací tím, že v žalobě uvádí, že jméno FO byl bratrem praděda žalobkyně pana jméno FO. Žalovaná má za to, že v rámci rodiny žalobkyně muselo být známo, že majetek jméno FO byl konfiskován. Každý další držitel z rodiny věděl, že drží věc, která mu nepatří a že konfiskované nemovitosti jsou státu, a přesto nikdo z nich právní vztah k nim zjevně neřešil. Nemohli tedy být podle tehdejší právní úpravy oprávněným držitelem. Proto má žalovaná za to, že při uchopení se držby nemovitostí byl kterýkoli z držitelů v nepoctivém úmyslu. jméno FO získal užívací práva ideální poloviny nemovitostí již v roce hodnota na základě odevzdací listiny v dědictví po své manželce jméno FO. Z výpisu z bývalé pozemkové knihy vyplývá, že v roce hodnota se stal výlučným vlastníkem, protože polovinu nemovitostí zdědil po dvé manželce, když předtím již v roce hodnota manželé jméno FO předmětné nemovitosti koupili. V roce hodnota přestal být jméno FO vlastníkem (a pozbyl také držbu) tím se totiž stal jméno FO, jemuž byly následně konfiskovány.

3. Ve věci v pořadí prvním rozsudkem rozhodl Okresní soud v adresa dne datum, č.j. číslo jednací, a určil, že nemovitosti nabyl vydržením k datu datum jméno FO, narozený datum, zemřelý datum (výrok I.) a žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobkyně ve výši 17 247,95 Kč (výrok II.)

4. K odvolání žalované ve věci rozhodl rozsudkem ze dne datum, č.j. číslo jednací, Krajský soud v adresa, který rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, ve výroku I. potvrdil a výrok II. změnil tak, že výše nákladů řízení činí 20 647,90 Kč. Dále Krajský soud v adresa rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 5 354,72 Kč.

5. Žalovaná ve věci podala dne datum dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne datum, č.j. číslo jednací tak, že rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací a rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v adresa k dalšímu řízení. Nejvyšší soud uvedl, že žalobkyně, jakožto právní nástupkyně jméno FO, narozeného datum, zemřelého datum, nemá naléhavý právní na určení, že jméno FO nabyl nemovitosti vydržením ke dni datum, neboť požadavek na určení vlastnického práva zůstavitele se musí vztahovat ke dni jeho smrti. Musí být totiž soudním rozhodnutím postaveno najisto, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem dané věci a nenastaly tak žádné právní skutečnosti, které by měla na následek zánik vlastnického práva zůstavitele. Naléhavý právní zájem může dědicům zůstavitele svědčit pouze na určení, že zůstavitel byl ke dni jeho smrti vlastníkem nemovitých věcí, nikoli že v době předcházející jeho smrti zůstavitel nabyl vlastnictví ke nemovitostem. Dále uvedl, že pokud odvolací soud dovodil, že žalobkyně má ve smyslu § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem na určení, že jméno FO nabyl k datum vydržením nemovitosti, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci a závěry týkající se naléhavého právní zájmu žalobkyně neobstály v dovolacím přezkumu. Uzavřel, že dospěje-li soud k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu. Jelikož důvody, na základě kterých Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud jak rozsudek soudu odvolacího, tak soudu prvního stupně.

6. Žalobkyně k otázce existence právního zájmu žalobkyně na určovací žalobě v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu odkázala na své původní vyjádření v žalobě a doplnila, že naléhavý právní zájem spatřuje zejména v tom, že v evidenci katastru nemovitostí je uvedena osoba, kterou žalovaná nemůže identifikovat ani jménem a příjmením, ani datem narození, což by mělo být k tíži žalované. jméno FO byl až v rámci dědického řízení po zemřelé manželce seznámen se skutečností, že nebylo možné nemovitosti projednat v rámci dědického řízení. Tento se domníval, že by v případě majetku, který léta udržoval, spravoval a který byl a je díky jeho celoživotní fyzické práci a investovaným finančním prostředkům, stále obyvatelný a že by užívání tohoto majetku mohlo v budoucnu přinést komplikace jak pro jeho osobu, tak pro jeho rodinu. Již jméno FO měl právní zájem na napravení celého stavu, žádný jiný subjekt si nemovitosti nikdy nenárokoval. Žalobní návrh nezměnila.

7. Okresní soud v adresa rozhodl rozsudkem č.j. číslo jednací ze dne datum tak, že určil, že jméno FO byl ke dni své smrti dne datum vlastníkem shora uvedených nemovitostí a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 33 292,83 Kč. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná a Krajský soud v adresa usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že v jednání předcházejícímu rozhodnutí nedošlo ze strany žalobkyně ke změně žalobního petitu, kdy tato do skončení jednání soudu I. stupně požadovala, aby soud určil, že jméno FO nabyl předmětné nemovitosti k držení k datu datum, pouze toto datum ponechala na úvaze soudu I. stupně. Teprve po skončení tohoto jednání a po poučení podle § 119a o.s.ř. zaslala zástupkyně žalobkyně soudu I. stupně podání, které označila jako návrh na úpravu petitu, jímž požadovala určení, že jméno FO je ke dni své smrti vlastníkem předmětných nemovitostí. Soud I. stupně toto podání nepřeposlal žalované a nevedl žalovanou k odstranění nejasnosti podání a po případné změně žaloby nerozhodl o připuštění změny žaloby. Tímto svým postupem zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Je tedy na místě, aby soud postupem podle § 43 o.s.ř vedl žalobkyni k odstranění vad podáním a poté rozhodl o případné změně žalobního petitu.

8. Soud I. stupně usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum vyzval žalobkyni k úpravě žalobního petitu. Žalobkyně svým podáním ze dne datum změnila žalobní petit tak, že navrhla, aby soud určil, že jméno FO, narozený datum, zemřelý datum, byl ke dni své smrti dne datum vlastníkem nemovitých věcí: - pozemku par. č. hodnota – neplodná půda – ostatní plocha, s výměrou hodnota v obci adresa a v katastrálním území adresa, - pozemku par. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, s výměrou hodnota, v obci adresa a v katastrálním území adresa, součástí kterého je stavba – rodinný dům, s adresou adresa, která stojí na pozemku par. č. hodnota pro katastrální území adresa. Vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, vedeného Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště v Žatci. Soud při jednání dne datum připustil změnu žalobního návrhu ve znění podání žalobkyně ze dne datum.

9. Ve věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a účastnickým výslechem žalobkyně.

10. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že od jejího narození v nemovitostech bydlela její babička jméno FO, rozená jméno FO, a její rodiče jméno FO, rozená jméno FO a její otec jméno FO. jméno FO sama v domě bydlela od svého narození asi do roku hodnota. Po úmrtí matky zůstal v domě bydlet otec. To, že není s domem něco v pořádku, zjistili až po úmrtí matky v roce hodnota, kdy dům nebyl projednán v dědictví a notářka jim sdělila, že dům je veden na jméno FO, a že by ho měli dohledat. jméno FO by měl být bratr babičky žalobkyně, strýc její matky. V rodině se říkalo, že jméno FO se měl vrátit na adresa, ale neví to jistě. Dále žalobkyně uvedla, že za jejího života nikdy ze strany státu nebyly činěny žádné kroky a nebylo zpochybňováno, že je dům jejich rodiny. Nikdo je nikdy nechtěl vystěhovat. Po celou dobu svého dětství dům užívali jako vlastní.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k.ú. adresa vedeného u katastrální úřad, bylo zjištěn, že jako vlastník nemovitostí, a to parc. č. hodnota o výměře hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům adresa a parcely č. hodnota o výměře hodnota – ostatní plocha, neplodná půda, je veden jméno FO bez uvedeného data narození, č.p. adresa. Je zde veden jako nedostatečně identifikovaný vlastník. Nabývacím titulem je Pozemková kniha - vložka 281/č.d. 176/44 pro jméno FO č.p. adresa.

12. Z odevzdací listiny z datum bylo zjištěno, že Okresní soud v adresa odevzdal pozůstalost po jméno FO pozůstalému vdovci jméno FO k jedné čtvrtině a nezletilému synovi jméno FO, k třem čtvrtinám. Pozůstalost sestávala z poloviny domu č.p. adresa, sestávajícího se ze stavební parcely č.k. hodnota, domu č.p. hodnota a pozemkové parc. č. k. hodnota pastvina v adresa, zapsaných ve vložce č. hodnota pozemkové knihy pro katastrální území adresa, kterýžto dům byl zůstavitelkou a jejím manželem jméno FO nově vystaven na pozemkové parc. č.k. hodnota v adresa, smlouvou trhovou ze dne datum, koupen za cenu hodnota. Dále pozůstalost sestávala z dluhů v odevzdací listině specifikovaných. Pozůstalému vdovci jméno FO bylo přikázáno pozůstalostní jmění do neobmezeného vlastnictví proti povinnosti zaplatit a zastupovat pozůstalostní dluh a vše s tím související, jakož i proti povinnosti nezletilému synovi jméno FO na dobu svobodného stavu v domě č.p. adresa poskytovat služebnost bytu. Na základě odevzdací listiny pak lze vložit ve vložce č. hodnota pozemkové knihy pro katastrální území adresa zůstavitelce jméno FO patřící polovinu domu č.p. adresa včetně pozemků, pro vdovce jméno FO a na celý dům služebnost bytu pro nezletilého syna jméno FO na dobu svobodného stavu.

13. Z rodného a křestního listu jméno FO bylo zjištěno, že se narodila datum, jejím otcem byl jméno FO, matkou jméno FO, dcera jméno FO a jméno FO, rozené rodné přijmení.

14. Z úmrtního listu jméno FO, rozené jméno FO, bylo zjištěno, že se narodila datum, zemřela datum, jejími rodiči byl jméno FO a jméno FO, rozená jméno FO, pozůstalým manželem jméno FO.

15. Z oddacího listu jméno FO, narozeného datum a jméno FO, narozené datum bylo zjištěno, že uzavřeli manželství dne datum.

16. Z oddacího listu jméno FO, narozeného datum a jméno FO, narozené datum, z rodičů jméno FO a jméno FO, rozené jméno FO, bylo zjištěno, že manželství uzavřeli dne datum.

17. Z úmrtního listu jméno FO, rozené jméno FO, bylo zjištěno, že se narodila datum z rodičů jméno FO a jméno FO rozené jméno FO, zemřela datum a pozůstalý manžel byl jméno FO.

18. Z Vyhlášky ONV v adresa ze dne datum č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že došlo ke konfiskaci a urychlenému rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel Českého a Slovenského národu s tím, že mezi jinými je zde uveden jméno FO, adresa.

19. Ze zprávy Krajského pozemkového úřadu pro Ústecký kraj, pobočka adresa, bylo zjištěno, že na parcelu KN st. hodnota) a KN st. hodnota) v k.ú. adresa nebyl uplatněn restituční nárok dle zák. č. 229/1991 Sb. Parcely PK st. hodnota a PK st. hodnota nebyly nalezeny v přídělu.

20. Z vložky pozemkové knihy č. hodnota adresa části A) bylo zjištěno, že pro PK hodnota a hodnota je veden zápis na č. hodnota část B z datum pro jméno FO, záznam je velmi nečitelný.

21. Z usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, bylo zjištěno, že návrh jméno FO, narozené datum a jméno FO, narozeného datum, na dodatečné projednání dědictví, byl zamítnut s tím, že se jednalo o návrh, podaný ohledně nemovitých věcí, zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa, tj. domu č.p. hodnota, stojícího na st. p. č. hodnota a parc. č. hodnota, patřících údajně jméno FO na základě nabývací listiny – pozemková kniha vložka č. hodnota/č.d. hodnota. Soud zjistil, že zemřelý jméno FO je uveden v konfiskační vyhlášce ONV v adresa č.j. číslo jednací ze dne datum jako osoba podléhající konfiskaci majetku dle dekretu prezidenta č. 12/1945 Sb. Na základě těchto skutečností dospěl soudu k závěru, že zůstavitel nebyl ke dni úmrtí vlastníkem majetku, ohledně něhož byl návrh na dodatečné projednání dědictví podán, a proto byl tento návrh zamítnut.

22. Z dokladů o platbách daně z nemovitostí, placených jméno FO, bylo zjištěno, že tyto platil nejméně od roku hodnota do roku hodnota.

23. Z platebního dokladu SIPO z měsíc, rok bylo zjištěno, že jméno FO na adrese adresa platil částku hodnota za elektřinu a ČT poplatek.

24. Z evidenčního listu poplatníka ČT bylo zjištěno, že datum byla platba ČT poplatku na jméno jméno FO na adrese adresa odhlášena.

25. Z vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny za období hodnota – hodnota bylo zjištěno, že byla dodávána elektrická energie jméno FO na adresu adresa.

26. Z osvědčení o Československém státním občanství jméno FO, rozené jméno FO, narozené datum ze dne datum, bytem v obci adresa, bylo zjištěno, že je Československou státní občankou.

27. Z poskytnutí údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR ze dne datum bylo zjištěno, že jméno FO (jméno FO), narozený datum (datum) ani jeho potomci nebyli v dostupných evidencích ke dni zpracování dohledáni.

28. Na základě provedeného dokazování bylo po skutkové stránce prokázáno, že rodina žalobkyně užívala nemovitosti nepřetržitě v podstatě od roku hodnota, když z odevzdací listiny ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně jméno FO a jméno FO zakoupili parcelu č. hodnota v k.ú. adresa na základě dlužného úpisu ze dne datum za částku hodnota a na této parcele postavili dům č.p. hodnota. Od této doby rodina žalobkyně předmětný dům nerušeně užívala. Je pravdou, že v konfiskační vyhlášce ONV ze dne datum je mezi jinými uveden předmět konfiskace u jméno FO - adresa. I přes tuto vyhlášku, jak vyplývá z výpovědi navrhovatelky, rodina nadále nemovitosti užívala, když žalobkyně si pamatuje užívání nemovitostí babičkou jméno FO rozenou jméno FO (dcera jméno FO a jméno FO) a jejími rodiči jméno FO rozenou jméno FO (dcerou jméno FO, rozené jméno FO a jméno FO) a jméno FO, nejméně od data svého narození, tedy po roce hodnota. Nebylo prokázáno a ani žalovaná tyto skutečnosti netvrdila a neprokazovala, že by kdokoli zpochybnil právo žalobkyně či jejích právních předchůdců nemovitosti užívat. Rodiče žalobkyně a později i žalobkyně v nemovitostech bydleli, platili domovní daň, z předložených dokladů je zřejmé, že nejméně od roku hodnota. To, že nejsou vedeni jako vlastníci nemovitostí, zjistili až při projednávání dědictví po zemřelé matce žalobkyně v roce hodnota. Ani po tomto datu však nikdo nezpochybnil jejich užívací právo, nemovitosti užíval dále otec žalobkyně a žalobkyně, která je užívá až do současné doby.

29. Podle § 1089 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

30. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba, trvající deset let.

31. Podle § 1092 o.z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

32. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

33. Podle § 1096 odst. 1, 2 o.z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

34. Podle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, je-li o věc nemovitou.

35. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom právní zájem.

36. Podle § 1475 odst. 2 o. z. pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.

37. Podle § 171 odst. 1 z.ř.s. aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitela a dosud není vypořádáno.

38. Soud se tedy v souladu se závěry Nejvyššího soudu nejprve zabýval otázkou existence právního zájmu žalobkyně na určovací žalobě, když tento uvedl, že názor soudů nižších stupňů, že žalobkyně má právní zájem na určení, že jméno FO, který zemřel dne datum nabyl ke dni datum shora uvedené nemovitosti vydržením není správný, neboť na takto požadovaném určení nemá žalobkyně jakožto právní nástupkyně (dědička) jméno FO naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř., když požadavek na určení vlastnického práva zůstavitele se musí vztahovat ke dni jeho smrti. Žalobkyně pak v rámci doplnění a úpravy žalobního petitu tento změnila na určení, že jméno FO byl ke dni své smrti datum vlastníkem předmětných nemovitostí. Soud dospěl k závěru, že na takto specifikovaném určení má žalobkyně právní zájem, neboť pouze rozhodnutí, že zůstavitel jméno FO byl ke dni úmrtí datum vlastníkem shora uvedených nemovitostí má právní důsledky pro žalobkyni jako dědičku po zůstaviteli, neboť pouze na základě takovéhoto rozhodnutí mohou být shora uvedené nemovitosti předmětem dodatečného projednání dědictví a může tak dojít k vyřešení sporné otázky vlastnictví předmětných nemovitostí, v čemž spatřovala právní zájem na určovací žalobě žalobkyně již v původní žalobě. Z těchto důvodů soud shledal existenci právního zájmu žalobkyně na určovací žalobě, po úpravě žalobního petitu.

39. Po shledání právního zájmu žalobkyně na určovací žalobě soud výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný, když byly splněny podmínky mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o.z., neboť dle tohoto ustanovení může dojít k mimořádné vydržení, i když se neprokáže žádný právní důvod držby, jako tomu bylo v tomto případě u otce navrhovatelky jméno FO, který jako manžel matky žalobkyně držel nemovité věci, aniž by byl schopen prokázat svůj vlastnický titul. V daném případě držba nemusí být poctivá ve smyslu § 1089 o.z., ale postačí absence nepoctivého úmyslu. Tedy postačí držba v přesvědčení, že se jím nepůsobí nikomu újma. Za těchto podmínek lze tedy mimořádně vydržet i práva zapisované do veřejného seznamu, které zapsáno nebylo. Nepoctivý úmysl musí prokázat ten, kdo mimořádné vydržení popírá, a to důkazem okolností, z nichž by rozumná osoba v postavení jednajícího dospěla k závěru, že působí bezpráví. V daném případě soud poučil a vyzval žalovanou stranu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, že u jméno FO byl dán nepoctivý úmysl držby předmětných nemovitostí, s tím, že v případě nesplnění této povinnosti hrozí ve věci věcně nepříznivé rozhodnutí. K tomu zástupkyně žalované strany odkázala na skutečnosti již uvedené ve svém vyjádření, tedy že předmětné nemovitosti byly konfiskovány konfiskační vyhláškou z datum, a že tato skutečnost musela být rodině známa a pokud tedy kterýkoli další držitel z rodiny nemovitosti držel a užíval, byl v nepoctivém úmyslu, a byl si vědom toho, že žije v nemovitosti, která mu nepatří, neboť ani v rámci projednání dědictví po předcích žalobkyně, nebyly tyto nemovitosti projednávány.

40. Soud se s tímto názorem neztotožnil, když došel k závěru, že v daném případě nebyl prokázán nepoctivý úmysl právního předchůdce žalobkyně jméno FO. Tento se do nemovitosti nastěhoval ke své manželce nejméně po uzavření manželství dne datum a skutečnost, že v roce 1945 měly být nemovitosti konfiskovány, mu nemusela být známa, když rodiče jeho manželky nemovitosti řádně užívali a nikdo jejich užívání nebránil. Od této doby jméno FO nemovitosti spolu s manželkou užíval, řádně platil domovní daň, a až po její smrti v roce hodnota zjistil, že jsou zde nějaké nesrovnalosti ve vlastnickém právu. Ani to však neznamená, že by byl dán jeho nepoctivý úmysl při užívání nemovitostí, protože z údajů z pozemkové knihy a katastru nemovitostí vyplývalo, že vlastníkem by měl být jméno FO, který měl být bratrem babičky žalobkyně. Nic bližšího o něm však rodině nebylo známo, snad to, že se vrátil na adresa. Bylo prokázáno, že po celou dobu užívání nemovitostí rodinou žalobkyně, nebyl ze strany státu učiněn žádný úkon, směřující k uplatnění svého vlastnického práva a toho, že by rodina žalobkyně nemovitosti užívala v nepoctivém úmyslu, tedy že by užíváním nemovitostí někomu působili újmu, zejména státu. Rodina žalobkyně byla dle názoru soudu oprávněně přesvědčena, že nemovitosti jsou v jejich vlastnictví, respektive ve vlastnictví právních předchůdců, byt´ i jméno FO, člena rodiny. Je nepravděpodobné, že by po roce hodnota, kdy se do nemovitosti přistěhoval otec žalobkyně jméno FO řešili otázku, že nemovitosti byly zkonfiskovány v roce 1945, když ze strany státu nebyl nikdy učiněn žádný úkon směřující k převzetí nemovitostí. V daném případě tak jméno FO sice neměl žádný právní důvod k užívání nemovitostí, nikdy nemohl nabýt přesvědčení, že je jejich vlastníkem, neboť nebyl zapsán do katastru nemovitostí, ale to nebrání tomu, aby splnil podmínky mimořádného vydržení a takto nabyl vlastnické právo k nemovitostem, které držel a užíval nejméně od roku hodnota, kdy začal platit domovní daň do své smrti dne datum, tedy hodnota let. Byla tak několikanásobně splněna doba 20 let pro mimořádné vydržení nemovitostí, když u nemovitých věcí se mohlo mimořádné vydržení podle právní úpravy obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. dovršit nejdříve k datum ve smyslu § 3066 o.z. Soud proto uzavřel, že jméno FO ke dni svého úmrtí, tj. ke dni datum byl vlastníkem shora uvedených nemovitostí, když vlastnické právo k těmto nemovitostem nabyl vydržením ve smyslu § 1095 o.z. a proto návrhu žalobkyně vyhověl.

41. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná a požadovala na nákladech řízení zaplacení částky 20 647,90 Kč, tedy náklady řízení, které odpovídaly rozhodnutí odvolacího soudu ze dne datum s tím, že dalších případných nákladů řízení se vzdala. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 20 647,90 Kč. Náklady řízení se sestávají ze 4 úkonů právní pomoci po 3 100 Kč, za 1 úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu ve výši 12 400 Kč, dále 4 režijních paušálů po 300 Kč celkem 1 200 Kč. Dále sestávají z náhrady za ztrátu času 800 Kč, cestovného ve výši 1 247,90 Kč ke dvěma jednáním dne datum a datum ve výši 623,95 Kč za jednu cestu, a to osobním vozem Anonymizováno SPZ SPZ z adresa a zpět celkem hodnota km, ceně motorové nafty 38,70 Kč/l a paušální náhradě 5,60 Kč/km a žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Náklady řízení soud uložil žalované straně zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotovení. Nesplní-li žalobci povinnost uloženou jim tímto rozsudek u vedené lhůtě, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.