12 C 153/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená zákonným zástupcem jméno příjmení , anonymizováno datum , anonymizováno adresa 2. celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa pro 106 017,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 106 017,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částku 106 017,96 Kč ve výši 9,75% ročně za dobu ode dne 22. 5. 2019 do zaplacení, to vše ve splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem došlým zdejšímu soudu dne 24. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil 1. žalované povinnost zaplatit ji 106 017,96 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 7. 5. 2019 byla [celé jméno žalované] vystavena faktura [číslo] na částku 106 017,96 Kč za [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [nemocnice], [anonymizováno]. Splatnost faktury nastala 21. 5. 2019 a ode dne následujícího je žalobkyní uplatňován zákonný úrok z prodlení. Dále uvedla, že úhrada na zdravotní péči je požadována po 1. žalované, neboť 1. žalovaná nebyla v rozhodné době zdravotně pojištěna, přičemž úhrada byla vyčíslena dle platného číselníku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro dané období. Dále uvedla, že otec 1. žalované, státní příslušník [země], jakožto živitel rodiny, v období od [anonymizováno] do [datum] nepracoval, ani nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání, proto nebyla 1. žalovaná pojištěna. Od [datum] byl otec zaměstnaný a 1. žalovaná pojištěna. Žalobkyně vyzvala dne 26. 8. 2020 zákonné zástupce [anonymizováno] [role v řízení] k zaplacení žalované částky, předžalobní upomínka však nebyla vyzvednuta a na uvedenou fakturu nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně dále uvedla, že pokud soud návrhu vyhoví, akceptuje možnost zaplacení dlužné částky ve splátkách pod ztrátou výhody splátek.

2. Otec nezletilé uvedl, že s návrhem nesouhlasí, protože nezletilá byla v rozhodné době pojištěná.

3. V průběhu řízení soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], připustil k návrhu žalobkyně vstup dalšího účastníka na straně žalované, a to [celé jméno žalované], [anonymizováno] [datum].

4. Otec v rámci svého výslechu uvedl, že s 2. žalovanou [celé jméno žalované] jsou oba občany [země], oba mají v České republice povolený pobyt, žijí zde asi 12 let. Dále uvedl, že s 2. žalovanou žije ve společné domácnosti, společně pečují o nezletilou [jméno], mají celkem [anonymizováno] dětí ve věku od [anonymizováno] let do [anonymizována dvě slova]. Dále uvedl, že nezletilá [jméno] se narodila [datum] v nemocnici v [obec]. Původně se narodila dvojčata – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], obě děti byly kvůli zdravotním komplikacích okamžitě převezeny do nemocnice v [část obce], kde také vznikl dluh za ošetření nezl. [jméno] asi 500 000 Kč, který uhradila pojišťovna. [anonymizována dvě slova]. Ke svým poměrům uvedl, že v České republice pracuje u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] asi 11 let s tím, že obvykle pracoval od jara do podzimu, na podzim se přihlásil na Úřadu práce, od narození nezletilé [jméno] je zaměstnán již dobu neurčitou s příjmem kolem [částka] – [částka]. Matka nezletilých dětí je doma, stará se o děti, jako rodina pobírají přídavky na děti, jiné sociální dávky nepobírají. Uvedl, že si je vědom toho, že jako občan [země], pokud by nepracoval, neměly by jeho děti pojištění.

5. Z listiny označené jako faktura – daňový doklad č. [rok], datované dne [datum], znějící na částku 344 Kč soud zjistil, že na základě této [anonymizována čtyři slova] [obec] fakturovala vyšetření novorozence – [celé jméno žalované] – dne [datum] s poznámkou„ bez pojištění od [anonymizováno] – [datum]“.

6. Z listiny označené jako osobní účet/podklady pro fakturaci soud zjistil, že se jedná o podklady v případě pacientky [celé jméno žalované], za období od [datum] do [datum], když souhrn činí 105 673,96 Kč.

7. Z listiny označené jako faktura [číslo] soud zjistil, že tuto vystavila žalobkyně, odštěpný závod [anonymizována tři slova], [nemocnice], [anonymizováno] Faktura zní na částku 106 017,96 Kč, byla vystavena 7. 5. 2019 s datem splatnosti 21. 5. 2019, byla vystavena za hospitalizaci na dětském oddělení od [anonymizováno] do [datum], jednotlivé položky jsou označeny jako„ léčení cizince“.

8. Z listiny datové dne 7. 5. 2019, adresované [anonymizována tři slova], [nemocnice], [anonymizováno], finanční účtárna soud zjistil, že na základě této bylo požádáno o vystavení faktury na částku 106 017,96 Kč za hospitalizaci cizího státního příslušníka – pacientky [celé jméno žalované], narozené [datum], na dětském oddělení [nemocnice], [anonymizováno], do [anonymizováno] d o [datum] s poznámkou, že se kurátorce nepodařilo zajistit pojištění dítěte.

9. Z doručenky od zásilky, kterou byla zasílána 2. žalované písemnost označená jako„ 25/ 2020“, soud zjistil, že tuto zasílala žalobkyně 2. žalované, zásilka nebyla 2. žalované doručena a písemnost se vrátila zpět žalobkyni.

10. Z listiny datované dne 16. 5. 2019 adresované [anonymizována tři slova], [nemocnice], [anonymizováno], finanční odbor, soud zjistil, že na základě této 2. žalovaná žádala žalobkyni o prodloužení splatnosti faktury [číslo] v částce 106 017,96 Kč a o její zaslání na adresu [adresa].

11. Z listiny označené jako předžalobní výzva, datované dne 26. 8. 2020 soud zjistil, že touto žalobkyně vyzývala 2. žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 106 017,96 Kč, která jí vznikla z titulu poskytnuté zdravotní péče 1. žalované, a to na základě faktury [číslo] ze dne 7. 5. 2019.

12. Z rodného listu 1. žalované soud zjistil, že tato se narodila dne [datum] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] v [obec].

13. Z podání Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 16. 3. 2022 soud zjistil, že 2. žalovaná je státní příslušnicí [země] a na území České republiky má od [datum] povolen přechodný pobyt, 14. Z listiny označené jako Propouštění zpráva [anonymizována tři slova], [nemocnice], [anonymizováno], soud zjistil, že 1. žalovaná byla hospitalizovaná v [nemocnice], [anonymizováno], v době od [datum] do [datum].

15. Z podání [anonymizována dvě slova] datovaného den 15. 6. 2022 soud zjistil, že 1. žalovaná nebyla účastna v systému veřejného zdravotního pojištění České republiky v době od [datum] do [datum], protože nesplňovala žádný z důvodů pro vznik pojištění v České republice, neboť 1. žalovaná nemá a nikdy neměla trvalý pobyt v České republice a nemají jej ani její rodiče. 1. žalovaná vstoupila do systému veřejného zdravotního pojištění jako nezaopatřený rodinný příslušník otce [jméno] [příjmení], který v době jejího narození pobíral peněžité dávky – podporu v nezaměstnanosti, díky čemuž příslušel k právním předpisům České republiky s tím, že podpora v nezaměstnanosti mu byla přiznána od [datum] na podpůrčí dobu 5 měsíců, tj. po tuto dobu byl otec 1. žalované pojištěn a stejně tak jeho dcera, otec 1. žalované a 1. žalovaná byli pojištěni do [datum] [anonymizováno] žalovaná v rozhodném období nebyla pojištěna v systému veřejného zdravotního pojištění České republiky.

16. Z potvrzení vystaveného [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že otec 1. žalované je u jmenované společnosti zaměstnán od [datum] až doposud.

17. Z potvrzení vystaveného Úřadem práce České republiky dne 23. 6. 2022 soud zjistil, že otec 1. žalované byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době do [datum] do [datum], vznikl mu současně nárok na podporu v nezaměstnanosti, který mu byl poskytován v době od [datum] do [datum].

18. Z podání Úřadu práce České republiky datovaného dne 21. 7. 2022 soud zjistil, že 2. žalované byly vypláceny dávky státní sociální podpory v období od [datum] dosud, a to v [anonymizováno] [rok] příspěvky na děti – [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a současně také rodičovský příspěvek pro 2. žalovanou, když tyto dávky sociální podpory 2. žalovaná pobírala od [datum] do dne vystavení tohoto dokladu nepřetržitě. Konkrétně pak v [anonymizováno] [rok] to byly dávky sociální podpory v celkové výši [částka], když šlo o příspěvky na 9 dětí - [jméno], [jméno], [jméno], [jméno], [jméno], [jméno], [jméno], [jméno] a [jméno] a současně také rodičovský příspěvek pro 2. žalovanou.

19. Z podání Úřadu práce České republiky datovaného dne 21. 7. 2022 soud zjistil, že 2. žalovaná nepobírala dávky pomoci v hmotné nouzi, od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] byla v okruhu společně posuzovaných osob s otcem 1. žalovaném, který byl příjemcem dávek pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení.

20. Z dalších, než shora uvedeným důkazů, soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť pro níže vyložený právní názor soudu již byla nadbytečná.

21. Ze všech shora citovaných důkazu soud uničil následující závěr o skutkovém stavu věci: 1. žalovaná se narodila dne [datum] v [obec], a to matce [celé jméno žalované] a otci [jméno] [příjmení], oba jsou občany [země], na území České republiky nemají povolen trvalý pobyt. Matka má od [datum] povolen na území České republiky přechodný pobyt. Rodiče 1. žalované žijí ve společné domácnosti, otec je zaměstnán a matka pečuje o jejich [anonymizováno] společných nezletilých dětí. 1. žalovaná byla v době od [datum] do [datum] hospitalizována v [nemocnice], [anonymizováno] Žalobkyně vystavila dne 7. 5. 2016 fakturu na částku 106 017,96 Kč, splatnou dne 21. 5. 2019, a to za hospitalizaci 1. žalované na dětském oddělení. 2. žalovaná požádala žalobkyni o prodloužení splatnosti uvedené faktury dopisem ze dne 16. 5. 2019 2. žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky na základě předžalobní upomínky ze dne 26. 8. 2019, na uvedenou fakturu nebylo uhrazeno ničeho. 1. žalovaná vstoupila do systému veřejného zdravotního pojištění jako nezaopatřený rodinný příslušník [jméno] [příjmení], který v době jejího narození pobíral peněžité dávky – podporu v nezaměstnanosti. Otec 1. žalované byl veden jako uchazeč o zaměstnání Úřadem práce České republiky v době od [datum] do [datum] s tím, že mu byla přiznána podpora nezaměstnanost na podpůrčí dobu v délce 5 měsíců, to znamená, že otci 1. žalované byla poskytována podpora v nezaměstnanosti v době od [datum] do [datum]. V době od [datum] do [datum] byl otec 1. žalované nezaměstnaný a současně nepobíral podporu v nezaměstnanosti. Od [datum] je otec 1. žalované zaměstnaný u [právnická osoba] spol. s r.o., a to na dobu neurčitou. 2. žalovaná pobírala v rozhodné době rodičovský příspěvek, který pobírá i nadále, dále jí jsou vypláceny přídavky na děti, a to v roce [rok] to byly přídavky na [anonymizováno] dětí, v roce [rok] pak na dětí [anonymizováno].

22. Podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen jako„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud je zaměstnancem zaměstnavatelem, který má sídlo nebo trvalý pobyt na územní České republiky.

23. Podle § 2 odst. 1 psím. b) bod 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato soba dovršila 60 dnů věku.

24. Podle § 2 odst. 1 psím. b) bod 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu za území České republiky podané za tuto osobu.

25. Podle § 3 odst. 2 písm. c) bod 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu dnem ukončení zaměstnání.

26. Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9.

27. Podle čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen jako„ koordinační nařízení“), toto nařízení se vztahuje na státní příslušníky členského státu, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky bydlící v některém členském státě, kteří podléhají nebo podléhali právním předpisům jednoho nebo více členských států, jakož i na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé.

28. Podle čl. 11 odst. 1 koordinačního nařízení, osoby, na které se vztahuje toto nařízení, podléhají právním předpisům pouze jediného členského státu. Tyto právní předpisy se určí v souladu s touto hlavou.

29. Podle čl. 11 odst. 2 věty první koordinačního nařízení, u osob pobírajících peněžité dávky z důvodu nebo v důsledku jejich zaměstnání nebo samostatné výdělečně činnosti se pro účely této hlavy má za to, že uvedenou činnost vykonávají.

30. Podle § 899a odst. 2 věty zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o.z.“), za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné zletilosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo mu k právnímu jednání udělil souhlas.

31. Pokud jde o vznik pojištění 1. žalované, který by založil její vztah k matce (2. žalované), soud uvádí, že matka 1. žalované je státní příslušník [země], navíc má na území České republiky povolen pouze přechodný pobyt, matka tedy nenaplňuje žádný z důvodů pro vznik pojištění v České republice. Soud proto uzavřel, že matka nebyla v rozhodném období pojištěna v systému veřejného zdravotního pojištění. Navíc je třeba konstatovat, že 1. žalovaná se nemohla stát pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění také proto, že matka nenaplňuje požadavky § 2 odst. 1 písm. b) bod 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění, neboť matka nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, ale ani podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to zejména s odkazem na § 7 odst. 1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, na základě kterého stát plátcem pojistného v případě 1. žalované není a současně opět také proto, že matka má na území České republiky povolen pouze pobyt přechodný, nikoliv dlouhodobý.

32. Soud se dále zabýval otázkou, zdali byl otec 1. žalované, která je jeho nezaopatřeným rodinným příslušníkem, v rozhodné době, tedy v době od [datum] do [datum], pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vycházel přitom z výše citovaného ustanovení, tedy že pojištěncem je osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky a současně je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Před pravidly obsaženými v zákoně o veřejném zdravotním pojištění má nicméně aplikační přednost úprava obsažená v koordinačním nařízeních EU. Nařízení koordinuje použití předpisů států v oblasti sociálního zabezpečení, a tedy i zdravotního pojištění vůči migrujícím osobám a jejich rodinným příslušníkům. Pojištěnci podle zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou tedy i rodinní příslušníci osob, které jsou v České republice zaměstnány a které v České republice bydlí. Pokud příslušník jiného státu EU v České republice pracuje a bydlí zde spolu s ním i jeho manžel či manželka a dítě, jsou tito rodinní příslušníci v této době pojištěnci v systému českého zdravotního pojištění. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že v souladu s koordinačním nařízením se na otce 1. žalované a 1. žalovanou vztahují příslušná ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, neboť otec je občanem jiného členského státu EU, Slovenské republiky a současně na území České republiky bydlí, byť zde nemá povolen trvalý pobyt.

33. Otec 1. žalované nebyl v rozhodné době zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, byl však v době od [datum] do [datum] veden Úřadem práce České republiky jako uchazeč o zaměstnání s tím, že v době od [datum] do [datum] pobíral peněžitou dávku, tj. podporu v nezaměstnanosti. Byť v souladu s § 3 odst. 2 písm. c) bodem 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění osobě bez trvalého pobytu na území České republiky a současně zaměstnance zaměstnavatele se sídlem na území České republiky zdravotní pojištění zaniká dnem ukončení zaměstnání, nedojde k ukončení účasti na zdravotním pojištění v případě osoby, na kterou se vztahuje koordinační nařízení a která po ukončení zaměstnání pobírá podle českých právním předpisů podporu v nezaměstnanosti, na kterou vznikl nárok v návaznosti na to, že předchozí výdělečná činnost založila účast takové osoby na nemocenském pojištění. Podle výše citovaného čl. 11 odst. 2 koordinačního nařízení se totiž v případě osob pobírající peněžité dávky z důvodu nebo v důsledku jejich zaměstnání má za to, že uvedenou činnost vykonávají (k tomu srov.: Koščík Michal, Zákon o veřejném zdravotním pojištění, Komentář, Praha, Wolters Kluwer, Praha, 2020). Z uvedených důvodů proto osoba pobírající podporu v nezaměstnanosti zůstává i po ukončení výdělečné činnosti dále účastna systému veřejného zdravotního pojištění, avšak právě pouze po dobu, kdy podporu v nezaměstnanosti pobírá. Otec 1. žalované pobíral podporu v nezaměstnanosti v době od [datum] do [datum] a v té době se také účastnil on i 1. žalovaná systému veřejného zdravotního pojištění. V době od [datum] do [datum] však otec 1. žalované podporu v nezaměstnanosti nepobíral, nemohl se proto účastnit systému veřejného zdravotního pojištění a shodně také 1. žalovaná. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že nárok žalobkyně uplatněný nyní projednávanou žalobou je po právu, neboť 1. žalovaná nebyla v době od [datum] do [datum], kdy byla hospitalizována v [nemocnice], [anonymizováno] a byla jí poskytována zdravotní péče, pojištěna v systému veřejného zdravotní pojištění. Soud proto rozhodl o povinnost 1. žalované a současně 2. žalované, jakožto rodiče, který ručí za peněžitý dluh dítěte (§ 899a odst. 2 věta první o.z.) zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně žalovanou částku ve výši 106 017,96 Kč. Soud přiznal žalobkyni též nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 o.z., když při stanovení počátku prodlení žalovaných vycházel soud ze skutečnosti, že žalovaná částka byla na základě faktury vystavené žalobkyní splatná dne 21. 5. 2019, žalované dlužnou částku do dne splatnosti neuhradily a ode dne následujícího po dni splatnosti jsou proto v prodlení.

34. Povinnost žalovaných zaplatit uložené plnění pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž vycházel zejména ze skutečnosti, že 1. žalovaná je nezletilá, 2. žalovaná pobírá pouze rodičovský příspěvek a příspěvky na [anonymizováno] nezletilých dětí, o které pečuje, tj. celkem cca [částka] měsíčně a otec 1. žalované a dalších [anonymizováno] nezletilých dětí žijících s ním ve společné domácnosti přitom vydělává cca [částka] měsíčně. Současně žalobkyně v řízení uvedla, že by akceptovala, pokud by soud žalovaným uložil vymáhanou částku zaplatit ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. Splátky soud považuje za přiměřené poměrům žalovaných s tím, že žalovaná pohledávka bude uhrazena v přiměřené době, která neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně, k tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalované dostanou do prodlení byť jen s jednou splátkou.

35. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

36. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalobkyni, která byla v řízení úspěšná (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud však v projednávané věci shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro výjimečné nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyně ve smyslu shora citovaného § 150 o.s.ř. Tyto důvody zvláštního zřetele hodné spatřuje soud zejména v tom, že 1. žalovaná je osobou nezletilou, která nemohla vznik dluhu nikterak ovlivnit, vznikl navíc těsně po jejím narození v důsledku poskytnutí zdravotní péče, kterou si její zdravotní stav vyžádal. Nezletilá osoba navíc v právním řádu České republiky požívá zvláštní ochrany, když tato pramení ze samotného ústavního pořádku České republiky a tuto je třeba reflektovat ve všech řízení, v nichž se rozhoduje o právech a povinnostech nezletilého. Nad to vzal soud v úvahu také skutečnost, že 2. žalovaná je matkou [anonymizováno] nezletilých dětí, o které pečuje a v této souvislosti pobírá pouze rodičovský příspěvek. V neposlední řadě má soud za to, že důvodem pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni je skutečnost, že dluh vznikl za dobu pouhých 5 dnů, po které byla 1. žalovaná hospitalizovaná a současně nebyla zdravotně pojištěná. Navíc šlo o velmi krátké období ([datum] – [datum]), po které nebyli otec a 1. žalovaná zdravotně pojištěni. Jednalo se totiž o dobu mezi tím, co otec pobíral podporu v nezaměstnanosti a tím, co nastoupil do zaměstnání. Otec je navíc zaměstnán, a to od [datum], již nepřetržitě až dosud u stejného zaměstnavatele. Vzhledem k uvedenému soud na projednávaný případ aplikoval shora citovaný § 150 o.s.ř. a ve věci úspěšné žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení