12 C 192/2023
č. j. 12 C 192/2023-46
V PLATNOSTIOkresní soud v Lounech vyhověl žalobkyni v návrhu na vyúčtování částky 16 939,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 31. července 2021 do zaplacení. Soud se opřel o § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle něhož platební transakce za služby třetích stran nejsou službami elektronických komunikací. Dále uznal, že žalovaný nevyplnil závazky z kupní smlouvy na zařízení, a to podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Michle proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 16 939,52 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 939,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 939,52 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 16 939,52 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím nichž umožňuje účastníkům využívat služeb třetích stran. Jedná se o platební transakce prováděné žalobkyní pro účastníky jejích služeb v postavení plátců na základě § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění, a to v tam definovaném rozsahu. Při hrazení transakcí žalobkyně jedná pouze a jen jako zprostředkovatel platby mezi účastníky a partnerem. Zákazníci si tak mohou prostřednictvím mobilu nebo pevné linky zaplatit určité služby nebo zboží. Typicky se jedná o tzv. SMSjízdenky, vyzváněcí tóny, obrázky, loga, videa a hry ke stažení do mobilních telefonů atd. Tyto platební transakce žalobkyně umožňuje svým účastníkům realizovat na základě všeobecných podmínek k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba. vydaným v souladu s § 1751 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., dále jen všeobecné podmínky. Podle bodu 14.8 je o provedených platebních transakcích účastník žalobkyní informován v samostatné části vyúčtování. Současně je účastník povinen zaplatit cenu platební transakce společně s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací v době splatnosti vyúčtování. Účastník je dále povinen zaplatit žalobkyni poplatky za provedení platebních transakcí ve výši dle ceníku.
2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
3. Žalovaný byl v době poskytnutí platebních transakcí t. j. datum účastníkem telefonní stanice č. tel. číslo, na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum. Žalobkyně žalovanému umožnila, aby si zadal pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby, jednalo se o komerční služby uvedené ve vyúčtování za uvedené telefonní číslo. Žalobkyně dále uzavřela dne datum se žalovaným kupní smlouvu č. číslo na zařízení tablet upřesnění, výrobní číslo číslo za kupní cenu 6 084 Kč. Kupní cenu se žalovaný zavázal uhradit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 160 Kč a pojištění zařízení ve výši 90 Kč měsíčně s tím, že žalovaný jako kupující uhradil při předání a převzetí zařízení částku 324 Kč. Zařízení žalovaný převzal, což potvrdil na kupní smlouvě.
4. Žalovaný nehradil řádně vyúčtování, a to ve faktuře č. hodnota za období od 8. 11. 2020 do 7. 12. 2020, se splatností 30. 12. 2020, za služby třetích stran ve výši 7 210,95 Kč, ve faktuře č. hodnota za období od 8. 12. 2020 do 7. 1. 2021, se splatností 1. 2. 2021, za služby třetích stran ve výši 2 615,97 Kč, za koupi zařízení ve výši 160 Kč a za pojištění ve výši 99 Kč, celkem ve výši 2 874,97 Kč, ve faktuře č. hodnota za období od 8. 1. 2021 do 7. 2. 2021, se splatností 2. 3. 2021, za služby třetích stran ve výši 1 017,60 Kč, za koupi zařízení ve výši 160 Kč a za pojištění ve výši 99 Kč, celkem ve výši 1 276,60 Kč, ve faktuře č. hodnota za období od 8. 2. 2021 do 7. 3. 2021, se splatností 30. 3. 2021, za koupi zařízení ve výši 160 Kč a za pojištění ve výši 99 Kč, celkem ve výši 259 Kč, ve faktuře č. hodnota za období od 8. 3. 2021 do 7. 4. 2021, se splatností 30. 4. 2021, za koupi zařízení ve výši 160 Kč a za pojištění ve výši 99 Kč, celkem ve výši 259 Kč, a ve faktuře č. hodnota za období od 8. 4. 2021 do 7. 5. 2021, se splatností 31. 5. 2021, za koupi zařízení ve výši 160 Kč a za pojištění ve výši 99 Kč, celkem ve výši 259 Kč. Žalovanému proto byly poskytované služby zrušeny a zbývající splátky za zařízení mu byly doúčtovány fakturou č. hodnota za období od 8. 6. 2021 do 7. 7. 2021, se splatností 30. 7.2021, ve výši 4 800 Kč. Částka, která má být prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení zaplacena, je za dané zúčtovací období uvedena v samostatné části pravidelného vyúčtování, odděleně od služeb elektronických komunikací. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil za uvedené platební transakce částku 10 844,52 Kč, za pojištění částku 495 Kč a za zařízení částku 5 600 Kč, vše v celkové výši 16 939,52 Kč, byla mu dne datum zaslána výpověď služeb a upomínka k úhradě všech dlužných částek. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných faktur v pokusu o smír ze dne datum. Celková dlužná částka požadovaná žalobkyní činí 16 939,52 Kč. Vzhledem k tomu, že ji žalovaný neuhradil, uplatnila žalobkyně svůj návrh u soudu.
5. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodnout v této věci, tuto soud opírá o názor, že podle ustanovení § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, tyto služby „obsahu…“ jsou sice poskytovány prostřednictvím sítě či služeb elektronických komunikací, ale nejsou to služby elektronických komunikací. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č. j. KONF 5/2011-12 ze dne 20. 4. 2011, který v obdobné věci rozhodl o pravomoci soudu. Dále se soud opírá o názor, že plnění z titulu kupní smlouvy ke koncovému zařízení není cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací podle § 64 zákona o elektronických komunikacích. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č. j. KONF 100/2011-24 ze dne 6. 3. 2012, který v obdobné věci rozhodl o pravomoci soudu.
6. V dané věci bylo z provedených důkazů zjištěno a prokázáno, že v jednotlivých fakturách byly vyúčtovány částky platebních transakcí, pravidelné platby za zařízení a jeho pojištění, to ve faktuře č. hodnota za služby třetích stran částka 7 210,95 Kč, ve faktuře č. hodnota za služby třetích stran částka 2 615,97 Kč, za koupi zařízení částka 160 Kč a za pojištění částka 99 Kč, celkem částka 2 874,97 Kč, ve faktuře č. hodnota za služby třetích stran částka 1 017,60 Kč, za koupi zařízení částka 160 Kč a za pojištění částka 99 Kč, celkem částka 1 276,60 Kč, ve faktuře č. hodnota za koupi zařízení částka 160 Kč a za pojištění částka 99 Kč, celkem částka 259 Kč, ve faktuře č. hodnota za koupi zařízení částka 160 Kč a za pojištění částka 99 Kč, celkem částka 259 Kč, ve faktuře č. hodnota za koupi zařízení částka 160 Kč a za pojištění částka 99 Kč, celkem částka 259 Kč. Ve faktuře č. hodnota byla žalovanému doúčtována částka 4 800 Kč za koupi zařízení. Celkem tedy bylo vyúčtováno 16 939,52 Kč a nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni tuto částku uhradil.
7. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodovat v této věci ohledně platebních transakcí, vycházel soud ze shora uvedeného názoru Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2011 a ohledně kupní smlouvy ze shora uvedeného názoru Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012. Podle všeobecných podmínek žalobkyně, které jsou součástí smlouvy, je k výběru cen za shora uvedené služby oprávněna žalobkyně v rámci pravidelného vyúčtování. Cena za tyto služby byla vyúčtována v rámci vyúčtování. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku účastníci uzavřeli kupní smlouvu na zařízení. Nebylo prokázáno, že by žalovaný celkovou dlužnou částku 16 939,52 Kč uhradil, a proto soud návrhu vyhověl, pokud se týká jistiny (§ 1746 odst. 2, § 1751 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.).
8. Soud vyhověl návrhu, i pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení od 31. 7. 2021 do zaplacení, ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., když jeho výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony v částce 200 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.