12 C 23/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 47 564,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 564,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 564,77 Kč za dobu od 24. 8. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 44 136 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [advokát] [jméno] [příjmení], advokáta AK [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí 47 564,77 Kč spolu s tam specifikovaným příslušenstvím. Uvedla, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na nemovité věci označené jako pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen jako„ Nemovitost“). Dále uvedla, že žalovaný do [datum] vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na Nemovitosti, s tím, že ona v období od [datum] do [datum] vlastnila spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na Nemovitosti, počínaje od [datum] vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½. Celé výše uvedené období užíval Nemovitost výlučně žalovaný, tedy nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, počínaje [datum] zcela bez jakékoliv majetkové účasti na Nemovitosti. Žalobkyně uvedla, že žalovaný jí v rozhodném období neumožnil jakkoliv Nemovitost užívat, navíc žalobkyně s nadužívám Nemovitosti nikdy nevyslovila souhlas. Vzhledem k tomu, že žalovaný užíval Nemovitost bez právního důvodu, domáhá se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení odpovídající částce obvyklé v daném místě a čase vynakládané na nájem srovnatelné nemovitosti. Dále žalobkyně uvedla, že obvyklé roční nájemné Nemovitosti činí 150 000 Kč, v případě spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ pak činí roční nájemné částku 37 500 Kč, tj. 102,37 Kč denně, v případě spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ pak činí roční nájemné částku 75 000 Kč, tj. 205,47 Kč denně. Na základě uvedeného se proto žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaným v celkové výši 47 564,77 Kč, tj. za období od [datum] do dne předcházející podání nyní projednávané žaloby ([datum]), sestávající se z částky 31 538,11 Kč (102,73 Kč x 307 dní) za období od [datum] do [datum] a 16 026,66 Kč (205,47 Kč x 78 dní) za období od [datum] do [datum]), zákonný úrok z prodlení pak požaduje až ode dne vyhotovení projednávané žaloby. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, a to dopisem ze dne 14. 6. 2022, tento však zůstal bez reakce.

2. Žalovaný se při jednání dne [datum] vyjádřil tak, že s návrhem žalobkyně nesouhlasí, neboť v domě [adresa] [obec] nebydlí a Nemovitost neužívá, zpochybnil i výši žalované částky. Žalovaný se k dalšímu jednání dne [datum] bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo doručení vykázáno dne [datum]. Žalovaný se nedostavil ani k dalšímu jednání dne [datum], ke kterému mu předvolání bylo doručeno [datum]. Soud tak nemohl žalovaného poučit ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o jeho povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy k prokázání způsobu jeho užívání předmětné Nemovitosti a výše obvyklého nájemného. Z těchto důvodů soud rozhodl na základě předložených důkazů, které měl pro rozhodnutí k dispozici.

3. Soud vyzval žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání skutečnosti, že žalovaný užíval předmětnou Nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, dále aby přesně specifikovala o jaké části Nemovitosti se jednalo a v jakém rozsahu byly užívány a doplnila skutková tvrzení a důkazy k prokázání výše obvyklého nájemného v rozhodné době za předmětnou Nemovitosti s tím, že v případě nesplnění této povinnosti hrozí ve věci věcně nepříznivé rozhodnutí.

4. Žalobkyně svým podání ze dne [datum] doplnila skutková tvrzení a doložila vyjádření [titul] [příjmení] [jméno], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí k otázce obvyklé ceny předmětné Nemovitosti v daném časovém období.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k [datum], a to listu vlastnictví [anonymizováno] pro katastrální území a [územní celek], soud zjistil, že na označeném listu vlastnictví je zapsán pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa]. Mezi vlastníky specifikované nemovitosti je zde uvedena [jméno] [příjmení], žalobkyně, žalovaný a [právnická osoba], všichni vlastnící spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na specifikované nemovitosti usnesením soudního exekutora o předražku [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], s právní mocí ke dni [datum], zápis proveden [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k [datum], a to listu vlastnictví [anonymizováno] pro katastrální území a [územní celek], soud zjistil, že na označeném listu vlastnictví je zapsán pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa]. Mezi vlastníky specifikované nemovitosti je zde uvedena [jméno] [příjmení] vlastnící spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼, žalobkyně vlastnící spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ a [právnická osoba] vlastnící spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na specifikované nemovitosti usnesením soudního exekutora o udělení příklepu [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], s právní mocí ke dni [datum], zápis proveden [datum].

7. Z fotografie Nemovitosti současně soud zjistil, že se jedná o rodinný dům přímo navazující na sousední nemovitost, jedná se o tzv. dvojdům.

8. Z listiny označené jako čestné prohlášení datové dne [datum] soud zjistil, že žalovaný [celé jméno žalovaného], bytem [obec a číslo] tímto prohlašuje, že se již více než rok nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště. Listina je opatřená podpisem žalovaného, a dalších osob [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] – starosty, je opatřena razítkem [územní celek].

9. Z listiny označené jako výpis z evidence datované [datum] soud zjistil, že tuto vyhotovil [jméno] [příjmení], ředitel správy majetku nemovitostí a majetku žalobkyně. Dále bylo zjištěno, že se jedná o záznamy týkají se návštěv Nemovitosti, a to dne [datum], s poznámkou„ prohlídka po koupi podílu, kontakt nezjištěn, opakovat“ a dne [datum] s poznámkou„ dům zamčen, zabezpečen, na místě nezjištěny kontakty, ponechána výzva.“ 10. Z listiny označené jako obvyklá cena nemovitých věcí a obvyklé nájemné [list vlastnictví] datované dne [datum] soud zjistil, že tuto vyhotovil [titul] [jméno] [příjmení], znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, stavebnictví – stavby obytné. Dále soud zjistil, že [titul] [jméno] [příjmení] provedl zvenčí prohlídku Nemovitosti dne [datum] a po konzultaci s realitními kanceláři regionu uzavřel, že obvyklá cena Nemovitosti činí 2 000 000 Kč a obvyklé nájemné Nemovitosti, a to 7,5% z ceny obvyklé, činí 150 000 Kč za rok.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o externího zaměstnance žalobkyně. Svědek se vyjádřil k tomu, jakým způsobem žalobkyně postupuje při odkupu nemovitostí či jejich částí a uvedl, že takové nemovitosti navštíví, osloví spoluvlastníky nemovitostí za účelem uzavření smlouvy o společném užívání případně odkupu dalších částí nemovitostí. Žalobkyně Nemovitost kupovala postupně v letech [rok] [číslo], kdy návštěvu Nemovitosti provedl svědek s tím, že o návštěvách si vede záznamy, ohledně této návštěvy uvedl, že při návštěvě Nemovitosti nikoho nezastihl, ani sousedy bydlící bezprostředně vedle. V domě byly záclony, dům byl zamčený, více se při návštěvě nepodařilo zjistit, proto na místě zanechal písemnou výzvu, jako v jiných případech. Písemnou výzvu dává bud´ do poštovní schránky nebo za rám dveří. Evidenci o tom, zda se nechala výzva, však nevede, v současné době si dům se zanechanou výzvou fotí, což v době návštěvy předmětné nemovitosti ještě nedělal. Svědek uvedl, že je schopen soudu předložit záznam o provedených návštěvách předmětné Nemovitosti. Dále svědek uvedl, má informaci, že v předmětné Nemovitosti se o místní šetření pokoušel ještě před ním zástupce [právnická osoba], která byla podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti před žalobkyní 12. Z listiny označené jako výzva k vydání bezdůvodného obohacení datované dne [datum] vyhotovené zástupcem žalobkyně soud zjistil, touto žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s tím, že žalovaný nad rámec spoluvlastnického podílu a na úrok žalobkyně užívá Nemovitost. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uvedenou částku uhradil do [datum], jinak žalobkyně přistoupí k vymáhání dlužné částky v soudním, případně exekučním řízení. Z podací stvrzeny současně soud zjistil, že zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovou žalovanému dne [datum].

13. Ze všech shora citovaných důkazu soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaný byli podílovými spoluvlastníky Nemovitosti, kdy žalovaný do [datum] vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na Nemovitosti, žalobkyně v období od [datum] do [datum] vlastnila také spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na Nemovitosti, počínaje od [datum] vlastní žalobkyně spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½. Žalovaný není od [datum] vlastníkem, a to ani podílovým, Nemovitosti. Žalovaný nejméně od [datum] Nemovitost sice neužívá k bydlení, její užívání však nikdy žalobkyni neumožnil. Žalobkyně s nadužívám Nemovitosti žalovaným nikdy nevyslovila souhlas a vzhledem k tomu, že žalovaný užíval Nemovitost bez právního důvodu, vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení odpovídající částce obvyklé v daném místě a čase vynakládané na nájem srovnatelné nemovitosti.

14. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný.

15. Podle § 1122 z.č. 89/2012 Sb. (o.z.) podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

17. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.10.2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, uveřejněném pod č. 17/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud vyložil, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (rozhodnutí většiny spoluvlastníků či dohody) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

18. Pro posouzení nároku žalobkyně je tak prvotně nutno posoudit, zda žalovaný užíval v rozhodném období, tedy v době od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] předmětnou věc, v tomto případě shora specifikovanou Nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, případně zcela bez právního důvodu, a pokud ano v jakém rozsahu.

19. Soud vycházel ze situace, která dle jeho názoru byla prokázána, a to že přestože žalovaný tvrdí, že nejméně od [datum] se nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště na adrese [adresa žalovaného], toto nic nevypovídá o tom, zda předmětnou Nemovitost užívá či nikoli, neboť Nemovitost nemusí užívat pouze k bydlení, ale například k uskladnění svých věcí. Svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a listinou označenou jako výpis z evidence datovanou [datum] a předloženou svědkem [příjmení] bylo prokázáno, že se svědek v zastoupení žalobkyně pokusil navštívit žalovaného v předmětné Nemovitosti, když první návštěva byla uskutečněna dne [datum] to ještě zástupcem [právnická osoba], která byla podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti ještě před žalobkyní, a poté dne [datum] svědkem. V obou případech byl dům uzamčen a zabezpečen a žalovanému byla zanechána výzva. Žalovaný žalobkyni do domu doposud neumožnil přístup, je nekontaktní, což prokázal i svou neúčastí při opakovaných soudních jednáních.

20. Za této situace dospěl soud k závěru, že v tomto případě není na místě zkoumat tzv. kvalitu užívání, neboli rozsah užívání nemovitosti žalovaným (22 Cdo 1645/2013, 28 Cdo 725/2008), tedy že je nerozhodné, zda v domě užívá všechny místnosti nebo jenom některé a to bud tím, že v nemovitosti bydlí, či tam má pouze uskladněny svoje věci, nebo tam ani své věci nemá ale dům má uzamčen a ve své moci. Soud vycházel z judikatury, zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 4018/2017, kde se uvádí,“ že za neoprávněného uživatele věci, nabývajícího majetkový prospěch, se pokládá i subjekt, jenž bez účinného právního důvodu dosáhl postavení výlučného detentora, např. tím, že měl nemovitost uzamčenou a přístupnou jen pro sebe, resp. pro svou potřebu, bez zřetele k okolnosti na kolik intenzivně jí skutečně využíval (odkaz na další rozsudky Nejvyššího soudu, např. 25 Cdo 2029/2003, 28 Cdo 2739/2012, 28 Cdo 1069/2015) s tím, že tento výklad se prosazuje také při řešení sporu mezi spoluvlastníky neboť je zde usuzováno, že ten ze spoluvlastníků, který má společné věci pod uzamčením a neumožňuje k nim ostatním přístup, se dopouští nadužívání předmětných statků. Přímo se v rozhodnutí dále uvádí, že„ bylo-li zjištěno, že žalovaný měl ve své výhradní dispozici klíče umožňující užívání sporných nemovitostí, a že je žalobkyni odmítal vydat, čímž jí fakticky vyloučil z jejich užívání, aniž by jej k tomu opravňovala dohoda spoluvlastníků, či jiný právní důvod, lze závěr o vzniku bezdůvodného obohacení v majetkové sféře dovolatele označit za plně komfortní s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, a to bez ohledu na míru, v níž dům žalovaný fakticky využíval, kupříkladu umístěním svých osobních věcí“. Dále se v rozhodnutí uvádí„ I kdyby žalobkyně po část rozhodného období zřetelně neprojevovala svůj nesouhlas se způsobem užívání nemovitostí žalovaným, správnost závěrů odvolacího soudu by takové zjištění neohrožovalo, neboť jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 1602/2015 v občanském právu neplatí zásada, že kdo mlčí, souhlasí, a z pouhé nečinnosti tacitně udělené přivolení zásadně dovozovat nelze“. V tomto konkrétním případě soud pak na základě provedeného dokazování, dospěl k závěru, že žalovaný předmětný dům užívá výlučně sám, a je nerozhodné zda v něm bydlí či nikoli, měl a má ve své výhradní dispozici klíče od domu, s žalobkyní nesjednal dohodu o užívání Nemovitosti, případně Nemovitost po té kdy nebyl již ani jejím podílovým spoluvlastníkem nevyklidil a nepředal vlastníkům, čímž žalobkyni fakticky vyloučil a nadále vylučuje z možnosti užívání Nemovitosti, respektive jejího spoluvlastnického podílu. Na základě těchto skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný užíval předmětnou Nemovitost po dobu od [datum] do [datum] nad rámec svého spoluvlastnického podílu a nejméně po dobu od [datum] do [datum] zcela bez právního důvodu.

21. Pokud se týká výše obvyklého nájemného, které žalobce požaduje za dobu užívání nemovitosti žalovaným, respektive neumožnění užívání spoluvlastnického podílu žalobkyní, tak žalobkyně předložila vyjádření znalce ke stanovení obvyklé ceny nemovitosti a výše obvyklého nájemného ve stanovené době. Žalovaný sice namítal při prvním jednání, že výše obvyklého nájemného je neúměrně vysoká, po doplnění skutkových tvrzení žalobcem, který tento předložil důkaz, na základě kterého požaduje uvedené obvyklé nájemné, se již k jednání nedostavil, nemohl být tak soudem vyzván ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání svého tvrzení mimo jiné i ohledně výše obvyklého nájemného. Soud pak vycházel z důkazů, předložených žalobkyní a na jejich základě rozhodl, když dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, jak pokud se týká doby, za kterou je požadována náhrada za užívání spoluvlastnického podílu Nemovitosti žalobkyně žalovaným a dále za užívání Nemovitosti, resp. spoluvlastnického podílu žalobkyně žalovaným bez právního důvodu, tak i pokud se týká samotné výše obvyklého nájemného stanoveného vyjádřením [titul] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, stavebnictví – stavby obytné ze dne [datum] k obvyklé ceně předmětné Nemovitosti a výši obvyklého nájemného. Z těchto důvodů soud návrhu vyhověl, jak ohledně jistiny specifikované žalobkyní, když dospěl k závěru, že výpočet žalobkyně je správný a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 47 564,77 Kč, sestávající se z částky 31 538,11 Kč za období od [datum] do [datum], kdy žalobkyně vlastnila spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ a výši obvyklého nájemného, při tomto podílu odpovídá částka obvyklého nájemného 37 500 Kč za rok, tedy 102,73 Kč za den a za 307 dní za dobu od [datum] do [datum], činí 31 538,11 Kč, a dále z částky 16 026,66 Kč za období od [datum] do dne předcházejícího podání nyní projednávané žaloby [datum], tedy za 78 dní, při podílu žalobkyně ve výši ½ činí částka výši obvyklého nájemného 75 000 Kč za rok, za jeden den pak 205,47 Kč a za 78 dní za dobu od [datum] do [datum] pak 16 026,66 Kč celkem tedy 47 564,77 Kč. Soud dospěl k závěru, že důvodný je i požadavek žalobkyně ohledně úroku z prodlení, který je požadován ode dne podání žaloby, tedy ode dne 24.8.2022 ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když žalovaný byl výzvou žalobkyně ze dne [datum], předanou téhož dne k poštovní přepravě vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení do [datum]. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o s. ř.

22. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla plně úspěšným účastníkem řízení a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Náklady řízení pak soud stanovil za šest úkonů právní pomoci dle § 8 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 vyhl. č. 177//1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, po 3 020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze [datum], žaloba z [datum], účast na soudním jednání dne [datum], [datum] a [datum]). Soud nepřiznal úkon za doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalobkyně ze dne [datum], které bylo doručeno po výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., když tento úkon soud nepovažuje za důvodný, neboť žaloba měla být podána již jako perfektní. Za úkony právního zastoupení tak soud přiznal částku 18 120 Kč, dále soud přiznal šest režijních paušálů po 300 Kč, tedy 1 800 Kč, dále cestovné osobním [vozidlo] [anonymizováno] [registrační značka], průměrná spotřeba dle TP 7,4 l /100 km, cena pohonných hmot dle vyhlášky, 3x cesta z [obec] do [obec] a zpět, jedna cesta 460 km, celkem cestovné 11 383,30 Kč, dále náhradu za promeškaný čas za 3x cestu z [obec] do [obec] a zpět 6 x 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 3 600 Kč, celkem tedy 34 903,30 Kč, z toho 21 % DPH činí 7 329,70 Kč, celkem tedy právní zastoupení 42 233 Kč, k tomu zaplacený soudní poplatek ve výši 1 903 Kč, náklady řízení tedy celkem činí 44 136 Kč, které soud uložil žalovanému zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.