12 C 44/2018

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíková, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem údaje o zástupci jméno příjmení anonymizováno adresa o zřízení služebnosti cesty

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud zřídil dle geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum] ve prospěch pozemku [pozemek] [anonymizována tři slova] [výměra], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]: [anonymizováno] [adresa] ([anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [územní celek], [anonymizováno] [okres] cestu přes pozemek parc. č. st. [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]: [anonymizováno] [adresa] ([anonymizována dvě slova]), [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [územní celek], [anonymizováno] [okres], spočívající v právu jezdit přes pozemek parc. č. st. [číslo pozemku] jakýmikoliv vozidly, což současně v době zahrnuje i právo stezky, a to k tíži každého vlastníka služebného pozemku s oprávněním pro každého vlastníka panujícího pozemku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 40 930 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných [titul] [jméno] [příjmení], advokáta [příjmení] [okres], sídlem [adresa], ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal proti žalovaným původně žalobu o zřízení služebnosti cesty s tím, že je vlastníkem nemovitostí a to pozemku parc. č. st. [pozemek] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [adresa] ([anonymizována dvě slova]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova] [obec], [územní celek]. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky mj. nemovitosti, která bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. st. [číslo pozemku], a to pozemku parc. č. st. [pozemek] [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [list vlastnictví], [anonymizována dvě slova] [obec], [územní celek]. Žalobce využívá od nabytí svého vlastnického práva ke svým nemovitostem shora uvedeným již bezmála 12 let pozemek žalovaných za účelem průchodu a průjezdu ke svým nemovitostem. Tento stav trvá tedy téměř 12 let a tomto stavu předcházelo využívání pozemku i předchozím vlastníkem a do nedávna žalovaní užívání jejich pozemku za účelem průchodu a průjezdu žalobce akceptovali. Žalovaní však dne [datum] zaslali žalobci oznámení, že v termínu duben – květem [rok] zahradí přístup na svůj pozemek a žalobci tak bude znemožněn přístup k jeho nemovitostem přes pozemek žalovaných. K prokázání svého nároku žalobce odkázal na sdělení [stát. instituce], které si vyžádal, a kterým mu bylo sděleno, že na pozemku [číslo] k.ú. [obec] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, která slouží jako jediný příjezd k pozemku [číslo] k.ú. [obec] z místní komunikace na pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec]. Na základě tohoto vyjádření žalobce tvrdí, že je tedy zcela zřejmé, že komunikace nacházející se na pozemku žalovaných je žalobcem využívána v souladu s právním stavem, nastoleným v minulosti a žalovaní nejsou oprávněni tuto komunikaci žalobci svévolně zamezit. Navíc žalobce uvádí, že komunikace, nacházející se na pozemku žalovaných, je jedinou přístupovou komunikací, kterou se může žalobce dostávat do své nemovitosti z veřejně přístupné komunikace, nacházející se na parc. [číslo] k.ú. [obec]. Pokud žalovaní namítají, že žalobce si má zajistit přístup ke svému pozemku přes žalobcem vlastněný pozemek parc. [číslo] (zahrada), není toto fakticky možné. Pozemek [číslo] je o výměře [výměra], tudíž je dle žalobce zcela nemožné, aby žalobce jezdil přes celý tento pozemek až k jím obývaným nemovitostem, neboť pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace) je vlastněn [počet] různými spoluvlastníky a je tak zřejmé, že by i přes neúčelnost došlo k většímu omezení [počet] vlastnických práv třetích osob na místo dvou spoluvlastníků, kteří současný stav tolerují několik let. Z těchto důvodů se žalobce domnívá, že jsou dány podmínky pro zřízení služebnosti cesty dle ustanovení § 1274 o.z. a protože nebylo možno se s žalovanými dohodnout mimosoudně, uplatnil svůj nárok u soudu.

2. Žalovaní s návrhem nesouhlasili s tím, že z žaloby není zřejmé, na základě jaké právní skutečnosti se žalobce domáhá zřízení služebnosti, když pouze odkazuje na § 1274 o.z., chybí zde jakákoliv právní argumentace. K tomu žalovaní uvedli, že pokud žalobce užíval pozemek žalovaných, jednalo se o stav odsouhlasený žalovanými jako stav dočasný, neboť žalovaní vždy zastávali postoj, že ke konečnému řešení přístupu na pozemek žalobce je nutno využít přístup přes pozemkovou parc. [číslo] – zahradu žalobce, která je přímo napojena na pozemek, jež slouží jako veřejná komunikace. Je pravdou, že pro žalobce je přístup přes pozemek žalovaných jednodušším řešením, nicméně tato skutečnost nemůže vést k tomu, aby docházelo k zásadnímu omezení vlastnických práv žalovaných. Zástupce žalobce k byl dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzván soudem k doplnění a specifikaci žaloby v tom smyslu, zda došlo ke vzniku služebnosti ve smyslu § 1260 o.z. či zda navrhuje zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 o.z., v tomto případě pak byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení spočívajících v tom, že žalobce svou nemovitou věc, a to pozemkovou parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] a pozemkovou parc. [číslo] v k.ú. [obec] nemůže řádně užívat či na ní hospodařit, protože není dostatečně spojena s veřejnou cestou, včetně výše náhrady za toto omezení vlastníka s tím, že v případě nesplnění této povinnosti hrozí ve věci věcně nepříznivé rozhodnutí.

3. Žalobce pak svým podáním ze dne [datum] doplnil původní žalobu v tom smyslu, že navrhuje zřídit nezbytnou cestu přes pozemek žalovaných [parcelní číslo] v k.ú. [obec], neboť jako vlastník pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] není vlastníkem žádného jiného přilehlého pozemku, po kterém by se mohl ke svým nemovitostem dopravovat, neboť nemovitosti žalobce nejsou spojeny s veřejnou cestou. Žalobce tak navrhuje zřídit nezbytnou cestu přes pozemek žalovaných [číslo] neboť to se jeví jako nejmenší možný zásah do vlastnických práv, neboť pozemek [číslo] s pozemkem žalobce [číslo] bezprostředně sousedí a na pozemku [číslo] jehož součástí je budova [adresa], je umístěna i vjezdová brána, která je k vjezdu na pozemky, vlastněné žalobcem, pravidelně využívána již dlouhou řadu let. Tento svůj požadavek opět podpořil vyjádřením městského úřadu z [datum], jak bylo uvedeno v původní žalobě. Žalobce přístup do svých nemovitostí přes pozemek žalovaných již využívá, užíval ho i v minulosti, neboť tento pozemek je pro něho jedinou přístupovou cestou k nemovitosti, kterou využívá ke svému bydlení, kdy tento přístup byl v minulosti se souhlasem žalovaných, zpevněn zatravňovacími dlaždicemi a takto byl využíván více jak 12 let, neboť žádná jiná možnost dostat se do nemovitostí žalobce není uzpůsobena ke každodennímu přístupu. Žalovanými uváděná alternativa není vhodná pro trvalý přístup, neboť se jedná o zatravněný pozemek bez zpevněné části, bez známek užívání, kdy se jedná pouze o pruh mezi polem, obhospodařovaný zemědělskou technikou a nemovitostmi třetích osob, kdy tento přístup nelze využívat k dopravování se do budovy [číslo] jízdou vozidlem, zásobování tuhými palivy, k odvozu komunálního odpadu, všechny tyto činnost vykonává žalobce přes pozemek žalovaných p. č. st. [číslo]. Žalobce trvá na tom, že přístup přes pozemek [číslo] – zahrada, není fakticky možný, jak uváděl v původní žalobě. Z těchto důvodů pak trval na svém návrhu zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalovaných.

4. I po doplnění žaloby žalovaní s návrhem nesouhlasili s tím, že pro zřízení nezbytné cesty nejsou splněny zákonné podmínky, neboť je nepravdivé tvrzení žalobce, že na pozemku žalovaných [číslo] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, neboť pokud by tomu tak skutečně bylo, nemohl by se žalobce domáhat zřízení nezbytné cesty tam, kde nezbytná cesta již existuje, a to ve formě veřejné komunikace, kterou by byl vlastník povinen strpět. Pokud žalobce argumentuje přípisem MěÚ [okres] [datum], tak tento přípis nezohledňuje skutečnost, že zmiňovaná služebnost cesty z roku [číslo] v minulosti zanikla a z tohoto důvodu nebylo věcné břemeno převzato do evidence nemovitostí a následně do katastru nemovitostí. Pokud kdy žalobce užíval pozemek žalovaných [číslo] jednalo se vždy o stav odsouhlasený žalovanými, jakožto stav dočasný, neboť žalovaný vždy zastávali a zastávají postoj, že ke konečnému vyřešené věci je nutné, aby žalobce k přístupu do svých nemovitostí začal využívat pozemek [číslo] který je v jeho vlastnictví a je přímo napojen na pozemky, které slouží jako veřejná komunikace. S touto skutečností byl žalobce seznámen již v době, kdy nabýval nemovitosti, věděl, že přístup k nemovitostem přes pozemek žalovaných není přístupem ve formě služebnosti či věcného břemene. Věděl, že jejich souhlas k užívání nemovitosti, je dočasný. Pokud nyní tvrdí, že jiný přístup k jeho nemovitostem než přes pozemek žalovaných není možný, musel si být této skutečnosti vědom již v době, kdy nemovitosti nabýval a neměl je tedy nabývat. Pokud je přesto nabyl, nedostatek přístupu si žalobce způsobil z hrubé nedbalosti. Žalovaní trvají na tom, že k pozemku [číslo] existuje i jiné, byť pro žalobce nepohodlné spojení, než přes pozemek žalovaných. Pozemek [číslo] je spojen s veřejně přístupnou komunikací, nacházející se na pozemku [číslo] tato veřejně přístupná komunikace se volně napojuje na veřejně přístupnou komunikaci, nacházející se na pozemku [číslo]. Pokud žalobce namítá, že zajištění vjezdu přes pozemek č [číslo] není fakticky možné, protože tento je o výměře [výměra] a je zcela nemožné, aby žalobce jezdil přes celý pozemek, tak tento argument je zcela nelogický, neboť velikost pozemku nemůže být a není překážku zřízení příjezdu. Na rozdíl od pozemku [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) se na pozemku [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace) veřejně přístupná komunikace (cesta) již skutečně nachází a vlastníci tohoto pozemku jsou povinni existenci veřejné komunikace (cesty) strpět a jsou na svých vlastnických právech již omezeni. Žalobce tak žádá o zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalovaných jen za účelem pohodlnějšího spojení, což není možné. Zřízení nezbytné cesty by bylo nepřiměřeným zásahem do vlastnického práva žalovaných a výhoda, která by byla žalobci poskytnuta, by byla menší, než újma (škoda), která by žalovaným vznikla zřízením práva nezbytné cesty. Pozemek č [číslo] má rozlohu pouhých [výměra], z této rozlohy min. 1/3 činí plocha zastavěná domem [adresa], takže žalovaným z celkové plochy zbývá pouze [výměra], které mohou volně užívat jako klidovou zónu ke svému domu. Z této plochy však žalobce hodlá žalovaným odebrat další minimálně 1/3 pro zřízení nezbytné cesty a tím by žalovaným pro klidovou zónu zbylo pouhých [výměra], kdy by se ani nedalo hovořit o klidové zóně, neboť kolem zbylého pozemku by vedla cesta, přes kterou by jezdila vozidla a chodili lidé k nemovitosti žalobce. Naopak žalobce pro svou klidovou zónu vlastní pozemky o ploše min [výměra] a má možnost přístupu ke svým nemovitostem i jinak než přes pozemek žalovaných. Ze všech těchto důvodů žalovaní s návrhem žalobce nesouhlasí a navrhují ho zamítnout.

5. Ve věci bylo provedeno dokazování a to výslechy účastníků a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále listinnými důkazy, a to: výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [list vlastnictví], oznámením žalovaných z [datum], sdělením MěÚ [město] [datum], smlouvou trhovou ze dne [číslo] včetně protokolu a mapky z [číslo], snímky z ortomapy a z pozemkové mapy, informativním výpisem z katastru nemovitostí LV. ř. [anonymizováno] (pozemek [číslo]), geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene v části pozemku [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] z [datum], foto dokumentací pořízenou při místním šetření dne [datum] a návrhem dohody účastníků bez data, katastrální mapou s vyznačením sporných bodů včetně snímků z ortomapy, souhlasem vlastníků pozemků [číslo] z [datum], informací z [stát. instituce], [stát. instituce] z [datum] a [datum], vyjádřením [územní celek] z [datum], sdělením [právnická osoba] [příjmení] z [datum], dále kopií katastrální mapy, zprávou [stát. instituce] z [datum] a z [datum].

6. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že se vlastníkem domu stal někdy v roce [rok], kdy dům ještě užíval jeho nevlastní otec s jeho matkou. Přístup do domu byl zajištěn přes pozemek žalovaných, kam jezdili i autem a nikdy žádný problém s přístupem do domu neměli. Žalobce se rozhodl do domu nastěhovat v době, kdy v domě bydlela pouze jeho matka a měla problém s obhospodařováním domu. Provedl zde nějaké úpravy, při jejich provádění všichni řemeslníci jezdili přes pozemek žalovaných. Do domu se nastěhoval někdy na podzim [rok] a zjara následujícího roku za ním přišel žalovaný s tím, aby si zařídil vjezd z druhé strany, že nesouhlasí s tím, aby používal přístup přes jeho pozemek, což ho překvapilo, protože doposud s přístupem do domu nebyly žádné problémy. Zpevnění cesty přes pozemek žalovaný travními dlaždicemi realizoval žalobce se souhlasem žalovaných někdy v roce [rok]. Veškeré obslužné služby pro dům – pošta, svoz odpadu, je realizován přes pozemek žalovaných.

7. Žalovaný pak ve své výpovědi uvedl, že je pravda, že dříve přes jeho pozemek byl zřízena služebnost cesty, a to proto, že původně dům [adresa], který nyní patří žalobci, byl stodolou patřící k jeho domu. V roce 1891 se nemovitosti rozprodávaly různým spoluvlastníkům, a proto se zřídily služebnosti cesty, bylo to proto, že v [obec] nebyly v této části žádné komunikace. Ty se budovaly až v letech 1921 – 1922 a v roce 1972 - 1974. Někdy v roce 1962 – 1964 chodila komise od geodezie, která zkoumala, zda jsou služebnosti ještě nutné a pokud nebyly zapotřebí, již nebyly dále zapsány. V této době zanikla služebnost i na jeho pozemku čl [číslo], protože již byla ulice a příjezd k domu zezazdu. V roce [rok] [anonymizováno] [rok] koupil dům [adresa] pan [příjmení] (otčím žalobce) a požádal ho, zda by mohl přes jeho pozemek jezdit, protože za domem měl zahradu a pole kde chtěl něco pěstovat. Domluvili se tedy, že ho nechá jezdit přes svůj pozemek, ovšem v té době tam chodil málokdy, nebyl tam velký provoz a žalované to neobtěžovalo. Po nastěhování žalobce se však situace změnila, neboť cestu začal využívat častěji a rodinu žalovaných to velmi obtěžovalo. Žalobce pracuje na směny, jezdí tam často, stalo se, že si na pozemku žalovaného zaparkoval auto jeho syn a v neděli ho v pět hodin ráno žalobce budil, aby odjel. Když za žalovanými přijedou děti, nemají kde parkovat, protože žalobce blokuje třetinu dvora v podstatě 24 hodin denně. Hned poté, kdy se žalobce do domu nastěhoval, někdy na podzim roku [rok], mu říkal ústně, aby si zřídil příjezd přes zahradu, na což nereagoval, proto mu zjara poslal dopis, poté postavil provizorní plot a situace byla řešena soudní cestou. Žalovaný uvedl, že obešel majitele pozemku [číslo] aby od nich získal potvrzení, že souhlasí s případným zpevněním tohoto pozemku za účelem cesty.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobce, k věci uvedla, že v domě [adresa] bydlí asi [anonymizováno] let. Potvrdila, že do domu vždy chodili přes pozemek žalovaných, protože žádný jiný příznivý přístup k domu nebyl. I když si koupili auto, tak jezdili přes pozemek žalovaných, uvedla, že pozemek žalovaných byl v obci považován v podstatě za veřejný. Neměli žádnou jinou možnost kudy chodit domů, protože z druhé strany cesta nebyla.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zaměstnance [stát. instituce], silniční a správní úřad, bylo zjištěno, že pokud se [stát. instituce] vyjadřoval k pozemku [číslo] v k.ú. [obec] ve vyjádření z [datum], v tom smyslu, že je zde veřejně přístupná komunikace, bylo to proto, že tam je patrná cesta, vytvořená ze zatravňovacích dlaždic. Jako účelová komunikace se však nikde v žádných listinách nevede. Teoreticky by obec měla mít jakýsi seznam všech komunikací ve své působnosti, ale prakticky se to nedělá. K pozemku [číslo] který je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha, ostatní komunikace, pak svědek k dotazu soudu, zda se tento pozemek může používat jako cesta, uvedl, že pokud je volný, veřejně přístupný, může se jako cesta použít. Je však otázkou, jaký je na něm povrch a zda je to vhodné. Dále svědek uvedl, že dle jeho názoru se na pozemku [číslo] nachází účelová komunikace. Pokud se svědek měl vyjádřit k tomu, zda něco brání tomu, aby na pozemku [číslo] byla zřízena cesta, uvádí, že pouze stavební úpravy, které by bylo nutno udělat. Dále svědek uvedl, že to, že účelová komunikace na pozemku [číslo] byla prohlášena za veřejně přístupnou, bylo způsobeno tím, že není nijak oplocena a je tam vyznačena zřetelná cesta, a z tohoto pohledu se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Pokud by tedy pozemek byl oplocen, pak by to byla veřejně nepřístupná účelová komunikace, která by byla přístupna pouze tomu, kdo jí potřebuje na základě dohody mezi tím, kdo jí oplotil a komu slouží. Pokud by nedošlo k uzavření dohody, bylo by to věcí soudního rozhodnutí.

10. Z listinných důkazů pak bylo zjištěno, a to z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] a dále je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, vše v k.ú. [obec]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha v k.ú. [obec]. Z oznámení žalovaných z [datum] bylo zjištěno, že tímto oznamují, že v termínu duben – květen [rok] začnou stavět vrata na hranici svého pozemku, s tím, že na tuto skutečnost upozorňují, aby si (pravděpodobně žalobce) mohl včas zajistit přístup na svůj pozemek přes zahradu. Ze sdělení [stát. instituce], odbor stavebního úřadu z [datum] bylo zjištěno, že bylo vydáno na žádost žalobce, kterému bylo sděleno, že na pozemku p. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, která slouží jako jediný příjezd k p. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] z místní komunikace. Tato účelová komunikace vznikla v roce [číslo] na základě„ Smlouvy trhové [číslo]“. Ve smlouvě trhové je uvedena„ služebnost vozové cesty“ po stavební parcele [číslo] ve prospěch tehdy současných a i budoucích vlastníků nově vzniklé stavební [parcelní číslo] v k.ú. [obec] s domem [adresa]. Z původní p.č. stavební [číslo] později vznikla nynější p. č. st. [číslo], na které se nachází dům [adresa]. Ze smlouvy trhové [číslo] z [datum] bylo mj. zjištěno, že na st. Parcele [číslo] náležící k usedlosti [adresa] v [obec] se váže služebnost cesty pro držitele pozemku parc. [číslo] jako panující. Součástí je i nákres práva jízdy přes pozemek parc. [číslo]. Ze snímku z pozemkové mapy a snímku z ortofoto mapy je pak zřejmé umístění jednotlivých pozemků v terénu. Z informačního výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] v. k.ú. [obec] je ve spoluvlastnictví [počet] osob a je označen jako ostatní komunikace, ostatní plocha. Z geometrického plánu [číslo] [rok], zpracovaného [jméno zpracovatele] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno zakreslení požadovaného práva cesty. Dále byl ve věci proveden důkaz fotografiemi, předloženými účastníky i zhotovenými soudem při místním šetření dne [datum], na kterých byl zdokumentován stav pozemků. Z prohlášení žalovaného z [datum] bylo zjištěno, že se pokusil o získání souhlasu spoluvlastníků parc. [číslo] v k.ú. [obec] k tomu, aby na vymezenou část tohoto pozemku byl navezen kvalitní štěrk ke zpevnění plochy tak, aby po ní bylo možné projíždět motorovými vozidly. Toto prohlášení je podepsáno spoluvlastníky s tím, že chybí vyjádření [územní celek] a [jméno] [příjmení]. Z vyjádření [stát. instituce], [stát. instituce] z [datum] k žádosti soudu o poskytnutí informací ohledně pozemku [číslo] v k.ú. [obec], a to zejména k tomu, kdy a proč byla zrušena služebnost, která byla zřízena v roce [číslo] bylo zjištěno, že v pozemkové knize knihovní vložce [číslo] k.ú. [obec] byl zjištěn v oddílu C zápis označený č.d. [číslo] – podle smlouvy z [číslo], vkládá se služebnost vozové cesty po stavební parc. [číslo] co pozemku služebném pro každého vlastníka pozemku č. parc. [číslo], co pozemku vládnoucího poznamenaná ve vložce [číslo]. Služebnost byla vedena v pozemkových knihách, knihovní vložka [číslo] k.ú. [obec]. Při zakládání evidence právních vztahů v bývalé evidenci nemovitostí nebyl stav z pozemkových knih převzat. Zakládání evidence právních vztahů byl proces předvídaný zákonem č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 23/1964 Sb. Při tomto procesu byly do evidence nemovitostí, ve které v té době nebyly zapsány žádné právní vztahy, ale pouze vztahy užívací, doplňovány zápisy o právních vztazích k nemovitostem. Pomocným podkladem pro doplňování těchto zápisů byla pozemková kniha. Protože však zápisy v pozemkové knize již byly značně zastaralé, nepřipisovalo se do evidence nemovitostí automaticky vše, co bylo zapsáno v pozemkové knize. To se týkalo i věcných břemen. Při jejich zápisu se mělo vždy vyšetřit, zda konkrétní věcné břemeno nezaniklo či nebylo promlčeno, a do evidence nemovitostí zapsáno být nemá, nebo zda je naopak věcné břemeno stále aktuální a má se do evidence nemovitostí převzít. Dle dohledaných zápisů v evidenci nemovitostí nebylo věcné břemeno výše citované převzato z pozemkových knih. K žádosti o doplnění informace proč nebylo věcné břemeno převzato z pozemkových knih pak katastrální úřad svým podáním ze dne [datum] doplnil, že není známo, proč nebyla převzata služebnost vozové cesty z pozemkových knih do evidence nemovitostí na parc. [číslo]. Nebylo zjištěno zda bylo provedeno nějaké šetření, na jehož základě k zápisu břemene nedošlo. Z vyjádření [územní celek] z [datum] k záměru zpevnění cesty štěrkem na pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že město souhlasilo s tímto záměrem. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] bylo zjištěno k otázce odvozu komunálního odpadu z nemovitosti [adresa] v k.ú. [obec], že nádoby s komunálním odpadem bývají přistaveny k vývozu za zákrutou komunikace za nemovitostí [adresa] v k.ú. [obec]. Ze sdělení [stát. instituce], odbor stavebního úřadu z [datum] bylo zjištěno, že sdělení z [datum] bylo vydáno na základě žádosti podané panem [celé jméno žalobce]. V tomto sdělení je popsán stav, který byl na daném pozemku v lednu [rok] na základě předložených podkladů a skutečného stavu. Silničnímu správnímu úřadu není známo, že by existovalo rozhodnutí o zařazení této komunikace, nemá také k dispozici pasporty místních komunikací městské části [okres] [obec]. Správcem těchto pasportů je [územní celek] – odbor správy majetku. Sdělení, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, bylo vydáno na základě toho, že tato částku pozemku [číslo] v k.ú.- [obec] není oplocená, tudíž je veřejně přístupná. Navíc jsou na tomto pozemku znatelné úpravy pro jízdu vozidel – část je zpevněna jemným štěrkem a ke vratům vedou zpevněné betonové pásy, v délce cca 8 m pro příjezd vozidel k nemovitosti na p. č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Jelikož pozemek [číslo] je v soukromém vlastnictví, slouží pro přístup pouze ke dvěma nemovitostem, tak v případě této komunikace se jedná o účelovou komunikaci. Silničnímu správnímu úřadu není známa existence rozhodnutí nebo jiná listina o zrušení služebnosti cesty na pozemku [číslo] v k.ú. [obec], zřízené trhovou smlouvou z roku [číslo]. Z vyjádření [územní celek] z [datum] ohledně pasportu komunikací na pozemcích [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že na pozemku p. č. s.t [číslo] v k.ú. [obec] není evidována žádná místní komunikace, jedná se o druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří v podílovém spoluvlastnictví manželů [příjmení]. Na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] se nachází na části pozemku účelová komunikace, která však není místní komunikací a ani není vedena v pasportu místních komunikací. Účelová komunikace je označení pro kategorii pozemních komunikací, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Jedná se o druh pozemku ostatní plocha, kde [územní celek] vlastní podíl o velikosti 1/9.

11. Na základě provedeného dokazování bylo po skutkové stránce prokázáno, že na pozemku [číslo] v k.ú. [obec], který je podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ve vlastnictví žalovaných, byla na základě smlouvy trhové z roku [číslo] zřízena služebnost cesty pro pozemek tehdy [číslo] současný pozemek [číslo] který je ve vlastnictví žalobce. Bylo prokázáno, že při změnách v evidenci nemovitsotí v roce [rok] již toto věcné břemeno do evidence nebylo zapsáno a nepodařilo se zjistit, z jakého důvodu. Bylo prokázáno, a to jak výpovědí účastníků, tak výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], že cesta přes pozemek [číslo] k pozemku [číslo] na němž se nachází dům [adresa] byla využívána historicky. Užívala jí svědkyně se svým manželem, toto potvrdil i žalovaný, když uvedl, že se s panem [příjmení] domluvil na právu cesty přes jeho pozemek. Vždy se však jednalo o dočasnou dohodu spoluvlastníků. Účastníci potvrdili, že krátce poté, kdy se do nemovitosti natrvalo nastěhoval žalobce, mu žalovaný sdělil, nejprve ústně a poté v únoru [rok] i písemně, že nesouhlasí s tím, aby pozemek užíval a aby si zajistil cestu přes svou zahradu. Žalovaní uvedli, že důvodem změny jejich stanoviska byla skutečnost, že žalobce začal cestu využívat častěji, pracoval na směny, jezdil tedy i v brzkých ranních i nočních hodinách, což je obtěžuje, navíc pozemek je poměrně malý a nemají možnost, aby zde parkovali oni, případně jejich rodina. Bylo prokázáno, že žalobce věděl, že jeho právo cesty přes pozemek žalovaných je realizováno pouze na základě dohody se žalovanými.

12. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobce není důvodný.

13. Podle § 1029 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit, či jinak jí řádně užívat pro to, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soudu povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Podle § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty; b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

14. Soud se tedy na základě provedeného dokazování zabýval otázkou, zda jsou v daném případě splněny podmínky pro zřízení práva nezbytné cesty žalobce přes pozemek žalovaných a dospěl k závěru, že tomu tak není.

15. V daném případě lze dle názoru soudu použít judikaturu k předchozí právní úpravě, a to úpravě věcného břemene dle § 151o odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., protože obsahově a významově je tento institut podobný se současnou úpravou práva nezbytné cesty obsaženou v ust. § 1029 o.z. Soud vycházel z rozhodnutí obsaženého ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Rc 4/2007 (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 38/2005). Podle právní věty tohoto rozhodnutí věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná. V rozhodnutí se mimo jiné uvádí, že zřízení věcného břemene nezbytné cesty je zásahem do vlastnického práva, které je jedním ze základních práv, ustanovení které toto omezení umožňuje nelze vykládat extenzívně. Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je nutno dbát na to, aby právo vlastníka bylo omezeno co možno nejméně. Má-li vlastník možnost zřídit přístup ke stavbě, resp. v tomto případě k pozemkové parcele jejíž součástí je stavba- rodinný dům [adresa] jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. Nezbytnou cestu lze požadovat jen pro pozemek, jenž nadobro postrádá nutného spojení. Toto rozhodnutí lze v obecné rovině aplikovat i na tento případ.

16. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že není splněna základní podmínka pro zřízení práva nezbytné cesty, a to že nemovitosti žalobce nelze řádně užívat proto, že nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou, neboť bylo prokázáno, že žalobce je nejen vlastníkem pozemku [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], ale i pozemku [číslo] který má charakter zahrady a tento pozemek je dostatečně spojen s veřejnou cestou, která se nachází na pozemku [číslo]. Žalobce tedy pro to, aby se dostal ke svým nemovitostem, může užívat veřejnou cestu na pozemku [číslo] neboť není rozhodné, zda se dostane přímo k pozemku [číslo] jehož součástí je rodinný dům, ale stačí, když se dostane ke svému pozemku [číslo] na kterém má zahradu. Jeho tvrzení, že do své nemovitosti na pozemku [číslo] nemůže jezdit přes zahradu, která má víc jako [výměra] se soudu jeví pouze jako účelové a naplňuje ustanovení § 1032 odst. 1 písm. c) o.z., podle kterého soud nepovolí nezbytnou cestu, žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Je nepochybné, že cesta žalobce přes pozemek žalovaných je pro něj pohodlnější, je také pravdou, že se takto pozemek žalovaných užíval od rou [číslo], kdy na něm byla zřízena služebnost, tato však v roce [rok] nebyla převzata do evidence nemovitostí, nepodařilo se zjistit z jakého důvodu a v současné době pozemek nezatěžuje. Užívání pozemku žalovaných žalobcem tak je od té doby pouze na dohodě s vlastníky, kteří se v současné době rozhodli tento souhlas žalobci odepřít, když jejich zdůvodnění, že je v současné době ruší větší provoz přes tento pozemek i to, že ho nemůžou používat pro potřeby své a své rodiny, např. pro parkování vozidel svých dětí, je dle názoru soudu důvodný, neboť jak uvádějí žalovaní, rozloha pozemku, která by jim v případě nezbytné cesty zůstala pro jejich využití, by byla cca [výměra], což je neúměrně malý prostor a extrémní omezení jejich vlastnických práv oproti tomu, že by žalobce využil svůj vlastní pozemek o rozloze cca [výměra], zde provedl určité úpravy tak, aby se dostal k domu. Dle názoru soudu mají žalovaní k změně svého stanoviska a k odnětí souhlasu žalobci s užíváním jejich pozemku reálný důvod, když chtějí svým pozemkem nakládat a využívat ho pro své potřeby, když navíc žalobce má možnost se ke svým nemovitostem dostat jinak, a tuto možnost nerealizuje jen proto, že by pro něj znamenala určité zásahy do jeho zahrady. Vlastnické právo žalovaných by mělo být, jak bylo uvedeno shora, omezováno pouze výjimečně ze zákonných důvodů, a v tomto případě pro toto omezení nejsou splněny zákonné podmínky, když lze žalobci zajistit přístup z jeho pozemku k veřejné cestě přes jiný pozemek, který vlastní a pozemek dalších vlastníků ([číslo]), kteří tím, že ho bude užívat jako cestu nebudou nijak omezováni, když na tomto pozemku se již veřejná cesta nachází. Je také pravdou, že od doby, kdy byla zřízena služebnost na pozemku žalovaných [číslo] v roce [číslo], se v obci [obec] změnilo umístění veřejných komunikací tak, že nyní je možnost se na veřejnou komunikace dostat přes pozemek [číslo] když dle názoru soudu je nepodstatné, že pro využití tohoto pozemku jako přístupové komunikace k nemovitostem žalobce budou pravděpodobně nutné určité stavební úpravy. To však nelze klást k tíži žalovaným. To, že se pozemek [číslo] může používat jako cesta, potvrdil i svědek [příjmení], který uvedl, že pokud je pozemek veřejně přístupný, může se jako cesta použít. Otázkou je pouze jeho povrch. Svědek potvrdil, že tomu, aby na pozemku [číslo] byla zřízena cesta, brání pouze stavební úpravy, které by bylo nutno udělat. A nutnost stavebních úprav (a s tím i případné vyžádání stavebního povolení) není pro rozhodnutí soudu významná. Je pravdou, že tento pozemek vlastní sedmnáct spoluvlastníků, ale jedná se o veřejně přístupný prostor, na kterém částečně cesta již je, dále je zde travnatá plocha, tedy současné vlastníky by úprava pozemku nijak neomezovalo, navíc většina z nich již s případnými stavebními úpravami projevila souhlas, jak doložili žalovaní. Naproti tomu žalované, kterým žalobce jezdí přímo pod okny a cesta by zabírala podstatnou část jejich pozemku, který by kvůli cestě nemohli užívat, toto omezuje zcela zásadně. Na místě je i použití písm. a) cit. ustanovení § 1032 odst.1 o.z., že škoda na nemovité věci, v daném případě spočívající v zásadním omezení vlastnických práv žalovaných, by převyšovala zřejmě výhodu nezbytné cesty pro žalobce, který si může přístup ke svým nemovitostem zajistit jinak byt´ s určitými zásahy do svých nemovitostí. Dle názoru soudu je na místě, aby došlo ke změně v přístupu k nemovitostem žalobce, když toto je reálně možné a nebude to znamenat omezení vlastnických práv žalovaných. Pozemek [číslo] je v katastru nemovitostí veden jako ostatní komunikace a otázka technického zajištění přístupu vlastníka stavby, nacházejícího se na pozemku [číslo], resp. technického zajištění vjezdu na pozemek není z hlediska § 1029, tedy zřízení práva cesty, významná. Z těchto důvodů soud návrh žalobce zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli ve věci úspěšní a proto jim soud přiznal náhradu nákladů ve výši 40 930 Kč a to za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), při tarifní hodnotě 10 000 Kč hodnota úkonu 1 500 Kč, úkon je při zastupování dvou účastníků ponížen o 20 %, tedy na 1 200 Kč na každého zastupovaného účastníka. Účtováno je 11 úkonů, a to převzetí zastoupení, odvolání do předběžného opatření, vyjádření ve věci z [datum], jednání soudu dne [datum], místní šetření dne [datum], jednání u soudu [datum], [datum], vyjádření ve věci dne [datum], jednání u soudu [datum], [datum], [datum], dále 11 režijních paušálů po 300 Kč u obou žalovaných, dále 21% DPH ve výši 6 930 Kč a 1 000 Kč za soudní poplatek za odvolání do předběžného opatření.