13 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 23 213,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 213,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 213,39 Kč od 24.1.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 549 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 213,39 Kč s příslušenstvím s tím, že je provozovatelem distribuční soustavy a držitelkou licence na distribuce elektřiny. Žalobkyně uvedla, že dne datum byl pracovníky společnosti právnická osoba, zplnomocněnými žalobkyní, zjištěn na adrese adresa žalovaného) žalovaným, kdy tímto jednáním žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Dle žalobkyně byla dne datum ve výše uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, a to s odhadovaným stavem VT 4 278 kWh a NT 20 594 kWh na elektroměru v. číslo. Dne datum došlo k přerušení dodávky elektřiny vyjmutím pojistek z hlavní domovní pojistné skříně, avšak dne datum bylo techniky společnosti právnická osoba zjištěno, že na odběrném místě došlo k neoprávněné manipulaci a shora specifikovaný elektroměr vykazuje odběr elektrické energie. Dodávka elektrické energie byla opět odpojena, přičemž stav elektroměru při odpojení činil VT 4 681 kWh a NT 22 475 kWh. Celkem tak bylo neoprávněně odebráno 2 284 kWh. Výše škody za neoprávněný odběr v období od 15. 11. 2018 do 5. 12. 2018 pak byla dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. vyčíslena částkou 12 755,36 Kč (rozdíl počátečního a konečného stavu na měřidle vynásobený cenou stanovenou rozhodnutím Energetického regulačního úřadu s DPH a ekologickou daní ve výši 64,64 Kč). Žalobkyně dále požadovala úhradu nákladů za zjišťování neoprávněných odběrů ve výši 10 458,03 Kč Celkem tak žalobkyně požadovala 23 213,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky.

2. Obecná zmocněnkyně žalovaného nejprve u jednání uvedla, že dům zakoupili v dražbě v roce rok, žalovaný v něm bydlí měsíc rok a po celou dobu až do roku rok nemohl uzavřít smlouvu o odběru elektrické energie, a to z toho důvodu, že bývalý vlastník nemovitosti měl dluhy a jeho smlouvu nebylo možné ukončit. Po celou dobu platil žalovaný 3 000 Kč měsíčně přímo bývalému vlastníkovi nemovitosti, panu příjmení. Při dalším jednání se žalovaný se k věci vyjádřil při tak, že nesouhlasí s výši spotřeby uvedenou žalobkyní, neboť v předmětném domě topí dřevem. K jednání konanému dne 9. 9. 2021 se pak žalovaný nedostavil s tím, že svoji omluvu sdělil soudu toliko 3 dny před daným jednáním přes to, že o termínu konání tohoto jednání byl osobně vyrozuměn již 11. 5. 2021. Omluvil se z toho důvodu, že má zahraniční pracovní cestu, podniká v oboru mezinárodní dopravy a zaskakuje za zaměstnance, kteří čerpají řádnou dovolenou. Soud tuto omluvu nepovažoval za včasnou a důvodnou a žádosti o odročení jednání nevyhověl.

3. Ve věci bylo následně provedeno dokazování prostřednictvím listinných důkazů 4. Z protokolu o kontrole odběrného místa číslo na adrese adresa žalovaného, že bylo uvedeného dne zjištěno samopřipojení v hlavní domovní skříni s tím, že stav elektroměru v. číslo byl vyšší než při ukončení smlouvy. Po kontrole byl elektroměr vyfázován a zaplombován.

5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum bylo soudem zjištěno, že na v odběrném místě číslo došlo k neoprávněnému odběru elektřiny s tím, že dodávka elektřiny byla v průběhu kontroly přerušena. Stav elektroměru v. číslo v okamžiku odpojení činil u T1 4681 kWh a u T2 22475 kWh.

6. Z výpočtu náhrady škody plyne způsob, jakým žalobkyně zjistila výši náhrady za neoprávněný odběr elektřiny. Tato náhrada se sestává jednak z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, kdy výše škody byla stanovena dle § 9 odst. 1, odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. tak, že se celkové množství neoprávněně odebrané elektřiny vynásobilo cenou stanovenou dle uvedené vyhlášky (2 284 kWh x 5, 58466), přičemž tato náhrada činila 12 755,36 Kč včetně DPH a ekologické daně ve výši 64,64 Kč a jednak z náhrady nákladů na zajištění neoprávněného odběru ve výši 10 458 Kč s DPH. Celkem tak žalobkyně vyčíslila náhradu škody na 23 213,39 Kč.

7. Z faktury ze dne 2. 1. 2019 vystavené žalobkyní bylo zjištěno, že tato vyfakturovala žalovanému částku ve výši 23 213,39 Kč jako náhradu za neoprávněný odběr elektřiny. Faktura byla splatná dne 23. 1. 2019.

8. Z upomínky ze dne 4. 2. 2019 je zřejmé, že žalobkyně u žalovaného urgovala úhradu dlužné částky ve výši 23 213,39 Kč.

9. Z plné moci ze dne 6. 5. 2014 plyne zmocnění dané žalobkyní společnosti právnická osoba, jehož obsahem je mimo jiné kontrola odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání dle § 51, § 52 a § 53 energetického zákona včetně zamezení jeho pokračování a provádění zajištění kontrolovaného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci.

10. Z oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne 20. 12. 2017 je patrný ceník společnosti právnická osoba, účinný od 1. 1. 2018, který tvoří přílohu rámcové smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a touto společností, a který obsahuje ceny za jednotlivé úkony, přičemž za úkon kontroly odběrného místa se zjištěním neoprávněného odběru v podobě samopřipojení za současného porušení prostředků proti neodborné manipulaci (položka 3 ceníku) je účtována částka 8 643 Kč bez DPH.

11. Z čestného prohlášení ze dne 13. 3. 2019 učiněného jméno příjmení, vedoucí oddělení pohledávek žalobkyně bylo zjištěno, že tato dne 22. 2. 2019 uhradila společnosti právnická osoba částku ve výši 10 458,03 Kč představující prokazatelně nezbytně nutné vynaložené náklady této společnosti na zjištění neoprávněného odběru.

12. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalovaným jakožto zákazníkem a právnická osoba právnická osoba jakožto dodavatelem dne 13. 12. 2018 plyne, že se dodavatel zavázal dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za to dodavateli úhradu.

13. Z předžalobní upomínky včetně dodejky plyne, že tato byla odeslána žalovanému dne 13. 3. 2019.

14. Na základě provedeného dokazování byl tak zjištěn následující skutkový stav. Dne datum bylo v odběrném místě číslo na adrese obec a číslo, PSČ obec v rámci kontroly prováděné zaměstnanci společnosti právnická osoba zplnomocněnými žalobkyní zjištěno samopřipojení a s ním spojený neoprávněný odběr elektřiny. Na uvedeném odběrném místě byla dne datum ukončena předchozí smlouva o dodávkách elektrické energie, kdy stav elektroměru v. číslo při ukončení smlouvy činil VT 4 278 kWh a NT 20 594 kWh, přičemž stav elektroměru uvedeného výrobního čísla v okamžiku provedené kontroly činil VT 4 681 kWh a NT 22 475 kWh. Celkem tak bylo v žalovaném období odebráno 2 284 kWh elektřiny. V rámci provedené kontroly pak došlo pracovníky společnosti právnická osoba k odpojení daného elektroměru. Žalobkyně následně vyčíslila vzniklou škodu tak, že náhrada za neoprávněný odběr elektřiny činila 12 755,36 Kč a náhrada nákladů spojených s kontrolou a odpojením elektroměru, které žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba činila 10 458,03 Kč, náhradu škody tedy ve svém souhrnu vyčíslila částkou 23 213,39 Kč. Tuto částku vyfakturovala žalobkyně dne 2. 1. 2019 žalobci, dne 4. 2. 2019 pak úhradu této částky urgovala u žalovaného prostřednictvím upomínky. Předžalobní upomínku odeslala žalobkyně žalovanému dne 13. 3. 2019. Novou smlouvu o dodávkách elektřiny uzavřel žalovaný až dne datum, a to se právnická osoba právnická osoba Ve věci pak naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný v předmětné nemovitosti topil dřevem.

15. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po stránce právní.

16. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.

17. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny zakazuje.

18. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

20. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. káže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle třetího odstavce tohoto ustanovení zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

21. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci je nepochybné, že ze strany žalovaného docházelo v období od 26. 9. 2018 do 5. 12. 2018 v odběrném místě na adrese adresa žalovaného, přičemž vzhledem k tomu, že dne datum došlo ze strany žalobkyně v odběrném místě k ukončení smlouvy na dodávku elektrické energie, je nutné tento odběr označit v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona za odběr neoprávněný, neboť probíhal bez právního důvodu. Pakliže docházelo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny, je zřejmé, že žalobkyni vznikla v souvislosti s tímto jednáním žalovaného škoda v podobě odebrané a neuhrazené elektřiny. Pokud jde o vlastní nárok na náhradu škody a rovněž o způsob stanovení její výše, je třeba uvést, že právní základ tohoto nároku, resp. způsobu stanovení výše škody nejsou obsaženy v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, tedy v zákoně, který obecně náhradu škody upravuje, nýbrž plynou ze speciální právní úpravy, konkrétně z právní úpravy obsažené v zákoně č. 458/2000 Sb., energetickém zákoně. Povinnost žalovaného k náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny je tak třeba dovodit z ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, s tím, že škoda je v daném případě představována jednak skutečnou škodou vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny a jednak nezbytně nutnými náklady, které žalobkyně prokazatelně vynaložila na zjištění neoprávněného odběru. S ohledem na tyto skutečnosti soud neprovedl důkaz prostřednictvím DVD s fotografiemi z kontroly a svědeckou výpovědí pracovníků dodavatelské společnosti, když skutkový stav byl zjištěn dostatečně a provádění těchto důkazů by již nebylo ekonomické.

22. Pokud jde o výši náhrady za škodu způsobenou neoprávněným odběrem, plyne tato z vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobkyně pak zcela v souladu s ustanovením § 9 odst. 9 této vyhlášky vyčíslila vzniklou škodu částkou 12 755,36 Kč, kdy tato částka se odvíjí od množství neoprávněně odebrané elektřiny, která dle provedeného dokazování činila celkem 2 284 kWh. K tomuto je třeba uvést, že žalovaný s touto výší spotřeby nesouhlasil, když uvedl, že v předmětném odběrném místě topí dřevem. Toto tvrzení žalovaného se však, jak již bylo výše uvedeno, nepodařilo žádným způsobem prokázat. Soud pak ve vztahu k této skutečnosti nemohl dostát své poučovací povinnosti dle § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu a poučit žalovaného tak, aby vylíčil všechny rozhodné skutečnosti, resp. aby doplnil svá tvrzení a navrhl důkazy potřebné k jejich prokázání, v tomto konkrétním případě právě k prokázání skutečnosti, že v daném odběrném místě topil v žalovaném období dřevem. Poučení podle § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu (resp. také poučení dle § 119a odst. 1 občanského soudního řádu) poskytuje soud zásadně při jednání, žalovaný se však k jednání konanému dne 9. 9. 2021 nedostavil, ač byl o tomto řádně vyrozuměn během jednání dne 11. 5. 2021 a vzdal se tak své účasti na jednání, což je důvodem proč nemohl být v průběhu tohoto jednání poučen dle citovaných ustanovení občanského soudního řádu.

23. Vedle nároku na náhradu škody v podobě spotřebované, neoprávněně odebrané elektřiny má žalobkyně nárok rovněž na již zmíněnou úhradu nezbytně nutných nákladů, které vynaložila na zjištění neoprávněného odběru. Tato náhrada je představována částkou ve výši 10 458,03 Kč (8 643 Kč + 21% DPH), přičemž výši této částky žalobkyně dostatečným způsobem prokázala. Jedná se o částku, kterou žalobkyně prokazatelně uhradila společnosti právnická osoba za činnost, která bezprostředně souvisela se zjištěním neoprávněného odběru elektřiny v příslušném odběrném místě, kdy tato částka přesně odpovídá paušální částce stanovené ceníkem služeb platným v okamžiku zjištění neoprávněného odběru elektřiny tvořícího přílohu rámcové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a zastupující společností právnická osoba Dle názoru soudu se jedná o částku zcela přiměřenou, která je navíc plně v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona, resp. § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Soud mát tak na základě všech shora uvedených důvodů za to, že žalobkyni náleží náhrada škody včetně náhrady nákladů na zajištění neoprávněného odběru v celkové výši 23 213,39 Kč, žalobě proto vyhověl v plném rozsahu, a to včetně úroků z prodlení z žalované částky, které byly uplatněny v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 549 Kč, kdy tato částka se skládá z 929 Kč za zaplacený soudní poplatek, 1 200 Kč za 4 režijní paušály nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 245/2015 Sb. za 4 úkony po 300 Kč (sepis žaloby a účast na jednání u soudu ve dnech 14. 7. 2020, 11. 5. 2021 a 9. 9. 2021) a 420 Kč jako cestovné autobusem z obec do obec a zpět. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).