13 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Svobodové a přísedících Jany Špírkové a Vilémíny Svobodové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru

I. Žaloba na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru, provedené dopisem žalovaného ze dne [datum], je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 18 960,12 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného ze dne [datum] je neplatné. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným jako zaměstnancem vznikl pracovněprávní vztah na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne [datum] žalovaný doručil žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru s odkazem na jednotlivá ustanovení zákoníku práce, zejména na § 56 odstavec 1 písmeno b) zákoníku práce. Důvodem zrušení pracovního poměru mělo být nevyplacení mzdy nebo její části. V bližší specifikaci pak žalovaný v tomto svém zrušovacím projevu uvádí, že mu měla být mzda vyplacena k datu výplatního termínu: stravné k [datum] a náhrada mzdy nemocenské od [datum] do [datum] a nebyla vyplacena ani do 15 dnů po tomto termínu. Žalobkyně dále uvádí, že dne [datum] došlo mezi účastníky k uzavření dohody o půjčce, na základě které žalovaný při podpisu převzal od žalobkyně finanční hotovost [částka] [anonymizována dvě slova] a tuto se zavázal vrátit. Mezi účastníky byl současně sjednán splátkový režim dluhu s tím, že žalovaný výslovně dal žalobkyni jako zaměstnavateli souhlas pro srážky ze mzdy zaměstnance, kdy se jednalo o srážky ze stravného. Účastníci souhlasili s navrženým rozsahem splátkového kalendáře a s tím, že při předčasném ukončení pracovního poměru je zbývající dluh splatný okamžitě. Žalobkyně takto postupovala od února [rok] až do června [rok]. Ode dne [datum] byl žalovaný v pracovní neschopnosti, neboť byl uznán práce neschopným a od té doby mu nevznikal nárok na další stravné. Po srážce splátky za květen [rok] činila v červnu [rok] zbývající celková dlužná částka [částka] [anonymizováno] Pracovní neschopnost žalovaného trvala až do [datum]. Tohoto dne žalovaný telefonicky kontaktoval zaměstnavatele a žádal jej o skončení pracovního poměru dohodou, čemuž však zaměstnavatel nevyhověl vzhledem k osobním poměrům žalovaného, který byl v insolvenci, a zaměstnavatel se tak bál o vymahatelnost zbývající dlužné částky z půjčky. Zaměstnavatel žalovanému sdělil, že pokud chce pracovní poměr ukončit, nechť podá řádnou výpověď s výpovědní dobou. Následně žalovaný žalobkyni doručil dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru, aniž by do práce po skončení pracovní neschopnosti nastoupil. Žalovaný byl tedy v zaměstnání naposledy dne [datum]. Zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného bylo nedůvodné, když žalobkyně proplácela vždy vykázanou práci. Žalobkyně žalovanému vyplácela mzdu podle sjednané pracovní smlouvy, cestovní náhrady a stravné podle vyhlášky č. 354/2013 Sb. Pokud jde o srážky ve výši [částka] [částka], tyto žalobkyně činila ze stravného na základě písemné dohody s žalovaným ze dne [datum], a dále také z nároku na nemocenské ve výši [částka] dle dohody v SMS komunikaci ze dne [datum], v níž žalovaný v reakci na vysvětlení důvodu a výše stržené částky odepsal zprávu s textem:„ OK“ a tuto srážku žalovaný také téhož dne odsouhlasil zaměstnavateli telefonicky. O tom, že žalovaný srážku z nemocenské odsouhlasil svědčí také fakt, že žalovaný poté dne [datum] k výzvě žalobkyně uhradil doplatek zůstatku dluhu z půjčky ve výši [částka] [anonymizováno] Žalobkyně tak na mzdě žalovanému ničeho nedluží, všechny srážky byly použity na úhradu dluhu žalovaného. Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného je tedy neplatné, neboť jeho základem by mohla být skutečně nevyplacená mzda nebo její část, což se ze strany žalobkyně nestalo.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s tím, že okamžité zrušení pracovního poměru je platné. Dále uvedl, že žalovaný doručil žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru poštovní přepravou dne [datum], avšak okamžité zrušení bylo žalobkyni doručeno již [datum] elektronicky. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo zasláno na emailovou adresu žalobkyně a žalovaný obdržel potvrzení o doručení. Žalobkyně reagovala tak, že výpověď nepovažuje za oprávněnou a vyzvala žalovaného k nástupu do zaměstnání od [datum]. Dle žalovaného tak pracovní poměr zanikl již dne [datum] a nikoli až dne [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru i poštou. Dle názoru žalovaného tak žalobkyně neuplatnila u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce. Dále žalovaný tvrdil, že k dohodě o půjčce tvrzené žalobkyní skutečně došlo a žalobkyně prováděla srážky ze stravného žalobce tak, že mu v únoru, březnu, v dubnu a květnu [rok] strhala vždy [částka] [anonymizováno] Od [datum] byl žalovaný v pracovní neschopnosti. Nárok na výplatu stravného za toto období měl žalovaný ve výši [částka] [anonymizováno] a žalobkyně si měla z této částky strhnout [částka] [anonymizováno] Ve skutečnosti si již žalobkyně tuto částku celou ponechala, což je v rozporu s ujednáním dohody o půjčce. Za měsíc květen [rok] žalobkyně měla vyplatit žalovanému náhradu mzdy za [počet] dní pracovní neschopnosti ve výši [částka]. Za měsíc červen [rok] měl zaměstnavatel žalovanému doplatit na nemocenském částku [částka] za [počet] dny pracovní neschopnosti. Žalobkyně žalovanému tuto částku nevyplatila do dnešního dne. Žalovaný žalobkyni telefonicky upomínal, ale když žalobkyně nereagovala plněním, obrátil se na inspektorát práce, kde byl ujištěn o svém právu na vyplacení náhrady mzdy od zaměstnavatele. Dne [datum] tudíž žalovaný zrušil okamžitě pracovní poměr. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že žalovaný odsouhlasil i srážky nad rámec stravného, tedy z náhrady mzdy za pracovní neschopnost, pak žalovaný toto sporuje, žádné takové srážky neodsouhlasil. Naopak písemně i telefonicky zaměstnavatele zoufale urgoval k výplatě celé mzdy s tím, že s [částka], které obdržel za měsíc červen, nemůže vyžít. Žalovaný rozhodně neudělil souhlas zaměstnavateli s tím, aby si něco ponechal, ať již v depozitu nebo jako zápočet. Pokud jde o SMS zprávu z [datum] s textem„ OK“, žalovaný se domníval, že zaměstnavateli odsouhlasil doplacení náhrady mzdy za měsíc květen. Částku ve výši [částka] [anonymizováno] pak jako doplatek zápůjčky žalovaný učinil až později v době, kdy mu bylo ze strany žalobkyně hrozeno podání žaloby na určení neplatnosti okamžité zrušení pracovního poměru a dalších žalob z titulu náhrady škody.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci.

4. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že žalovanému bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Následně však usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo oddlužení žalovaného zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno, a to z důvodu že dlužník dlouhodobě neplnil povinnosti uložené mu insolvenčním soudem, byl nekontaktní, o plnění oddlužení neprojevil zájem tím, že se nedostavil k ústnímu jednání.

5. V rámci úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo předmětné usnesení [název soudu] změněno tak, že se na majetek žalovaného prohlásil konkurs. Konkurs byl poté zrušen po splnění rozvrhového usnesení na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] (viz údaje veřejně dostupné z insolvenčního rejstříku).

6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], ze sdělení kontaktní adresy a fotokopie osobních dokladů žalovaného soud zjistil, že žalobkyně jako zaměstnavatel uzavřela s žalovaným jako zaměstnancem dne [datum] pracovní smlouvu na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíce. Nástup do práce byl stanoven na [datum]. Druh práce byl sjednán řidič– střídač vnitrostátní a mezinárodní dopravy vozidly nad 7,5 tun celkové hmotnosti. Termín výplaty byl sjednán na 30. den v měsíci. Téhož dne žalovaný sdělil žalobkyni kontaktní adresu [adresa], [obec]. Podle mzdového výměru ze dne [datum] náležela žalovanému v roce [rok] základní mzda za práci ve výši [částka] hrubého.

7. Z dohody o půjčce ze dne [datum] a z výslechu jednatele žalobkyně pana [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný podepsali nedatovanou listinu označenou jako dohoda o půjčce. Předmětem této dohody bylo, že žalobkyně jako věřitel půjčuje svému zaměstnanci žalovanému jako dlužníkovi dne [datum] částku ve výši [částka] [anonymizováno] Tato částka byla předána při podpisu dohody. Obě strany souhlasily se splátkovým kalendářem, kdy částka bude stržena ze stravného zaměstnance. První splátka bude provedena v únoru, tedy stržena ze stravného za měsíc leden. Pokud bude pracovní poměr ukončen před koncem splátkového kalendáře, dlužník je povinen splatit dluh okamžitě. Splátky byly sjednány na měsíce únor až srpen [rok], přičemž za měsíce únor až červenec [rok] činila výše splátky [částka] [anonymizováno] a za měsíc srpen [rok] činila [částka] [anonymizováno]

8. Ze zpráv České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný se od [datum] do [datum] nacházel v dočasné pracovní neschopnosti. Následně byl opět v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum].

9. Z výplatního sáčku za rok [rok], z tabulky o výplatě stravného a mzdy za období od února [rok] do srpna [rok], z dokladu o úhradě ze dne [datum] a z přehledu stravného soud zjistil, že žalovanému vznikl nárok na stravné v měsíci lednu [rok] ve výši [částka] [anonymizováno] a vyplaceno mu bylo [částka] [anonymizováno] (stržena byla splátka ve výši [částka] [anonymizováno]), v měsíci únoru [rok] mu vznikl nárok na stravné ve výši [částka] [anonymizováno] a vyplaceno mu bylo [částka] [anonymizováno] (stržena byla splátka ve výši [částka] [anonymizováno] a pokuta ve výši [částka] [anonymizováno]), v měsíci březnu [rok] mu vznikl nárok na stravné ve výši [částka] [anonymizováno] a vyplaceno mu bylo [částka] [anonymizováno] (stržena byla splátka ve výši [částka] [anonymizováno] a dalších [částka] [anonymizováno] mu nebylo vyplaceno z důvodu„ nedostatečné bonity na splácení půjčky“), v měsíci dubnu [rok] mu vznikl nárok na stravné ve výši [částka] [anonymizováno] a vyplaceno mu bylo [částka] [anonymizováno] (stržena byla splátka ve výši [částka] [anonymizováno] a naopak mu navíc byla vyplacena částka [částka] [anonymizováno] jako dlužné stravné za předchozí měsíc), v měsíci květnu [rok] mu vznikl nárok na stravné ve výši [částka] [anonymizováno] a po započtení srážky ve výši [částka] [anonymizováno] mu měl vzniknout nárok na výplatu stravného ve výši [částka] [anonymizováno], žalobkyně však výplatu pozastavila z důvodu„ nedostatečné bonity na splácení“. V měsíci červnu [rok] žalovanému nevznikl žádný nárok na stravné, avšak zaměstnavatel provedl srážku [částka] [anonymizováno] ze zadržených [částka] [anonymizováno] z předchozího měsíce a zbývajících [částka] [anonymizováno] si zaměstnavatel dále ponechal opět z důvodu„ nedostatečné bonity na splácení půjčky“. Za měsíc červenec [rok] opět žalovanému nevznikl nárok na žádné stravné, přičemž zbývající dlužná částka z titulu půjčky činila [částka] [anonymizováno], oproti níž zaměstnavatel provedl srážku ve výši [částka] [anonymizováno], která představovala zadržovanou část stravného z května [rok]. Zůstatek na jistině půjčky tak činil [částka] [anonymizováno] K úhradě zůstatku jistiny půjčky zaměstnavatel použil náhradu mzdy žalovaného za měsíc červen [rok] ve výši [částka], kterou převedl na [anonymizováno] kurzem [anonymizováno], čímž dospěl k částce [částka] [anonymizováno] Zbývající [částka] [anonymizováno] pak žalovaný žalobkyni uhradil dne [datum].

10. Z výplatního lístku za období od května [rok] do července [rok] soud zjistil, že v měsíci květnu [rok] žalovaný odpracoval [počet] dní ([počet] hodin) a [počet] dní byl nemocen Čistá mzda žalovaného činila [částka] a náhrada mzdy činila [částka]. Po započtení srážky ve výši [částka] mělo být žalovanému vyplaceno [částka].

11. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] vyplatila částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

12. Z výplatního lístku žalovaného za červen [rok] soud zjistil, že v měsíci červnu [rok] žalovaný odpracoval [počet] hodin a [počet] dnů byl nemocen, náhrada mzdy činila [částka].

13. Z SMS komunikace účastníků soud zjistil, že žalovaný se zástupcem žalobkyně panem [jméno] [příjmení], svým nadřízeným, komunikoval prostřednictvím SMS zpráv. Dne [datum] žalovaný žádal zaměstnavatele o výplatu zbývající části stravného za březen [rok] s tím, že se s manželkou nachází v tíživé finanční situaci. Dne [datum] žalovaný znovu kontaktoval zaměstnavatele a žádal o doplacení peněz, na které mu vznikl nárok. Žalovaný uvedl, že chápe, že zaměstnavatel si strhl stravné, ale neakceptoval srážky z jiných nároků. Žalovaný dále uvedl, že je stále v tíživé finanční situaci. Na to zaměstnavatel reagoval tak, že žalovanému vše vplatil, tj. [částka] a [částka] [anonymizováno] Zároveň však připomněl, že žalovaný stále dluží z důvodu půjčky [částka] [anonymizováno] a jelikož žádné další peníze žalovaný vydělané neměl a většinu nemocenské již nebude vyplácet zaměstnavatel, musel si zaměstnavatel strhnout zbývající část ze základu. Na to žalovaný reagoval tak, že podle smlouvy si zaměstnavatel smí strhávat na dluh pouze ze stravného, nikoli ze základu a stále trvá na doplacení. Současně žalovaný přislíbil, že dluh doplatí a nemá v úmyslu skončit v zaměstnání. Na to zaměstnavatel reagoval tak, že může žalovanému peníze doplatit a bude doufat, že:„ tady budou ve výplatě za červen a pokud nepůjdete do práce, tak si je strhnu“. Na tuto zprávu žalovaný reagovalo již jen slovy:„ OK“.

14. Z výslechu pana [příjmení], jednatele žalobkyně, pak soud zjistil, že tento uvedenou zprávu žalovaného s textem„ OK“ chápal jako souhlas žalovaného s tím, aby zaměstnavatel provedl srážku na zbývající dluh ve výši [částka] [anonymizováno] již z náhrady mzdy za pracovní neschopnost.

15. Soud ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil, že paní [jméno] [příjmení] je dcerou jednatele žalobkyně, pana [jméno] [příjmení]. Svědkyně je u žalobkyně zaměstnána jako dispečerka. Oba shodně uvedli, že pan [příjmení] dne [datum] poté, co obdržel shora uvedenou SMS zprávu od žalovaného s textem„ OK“, telefonicky kontaktoval žalovaného, přičemž dal telefon na hlasitý odposlech a tento tak mohla vyslechnout též dispečerka paní [příjmení]. V tomto hovoru se pan [příjmení] žalovaného dotázal, zda skutečně souhlasí s tím, aby v případě, že v následujícím měsíci žalovaný ničeho neodpracuje a nevznikne mu tak nárok na stravné a na mzdu, může si žalobkyně strhnout zbývající dluh z půjčky ve výši [částka] [anonymizováno] i z nároku na náhradu mzdy žalovaného z pracovní neschopnosti. Na tento dotaz žalovaný odpověděl, že tento souhlas skutečně uděluje. Soud v této části považuje výslechy za nevěrohodné a účelové. Jádro sporu totiž přesně spočívá v tom, zda žalovaný udělil souhlas, respektive zda byla platně uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy žalovaného (náhrady mzdy). Soud v řízení dal účastníkům najevo, že SMS zprávu žalovaného nepovažuje za dostatečný důkaz o tom, že žalovaný skutečně platně takovou dohodu uzavřel, načež strana žalující přišla s tímto novým tvrzením, že dohoda byla uzavřena ústně v rámci telefonického hovoru s žalovaným, který měl proběhnout po obdržení předmětné SMS zprávy. Ostatní provedené důkazy, zejména právě SMS komunikace mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným, pak svědčí o tom, že žalovaný, který se nacházel v tíživé finanční situaci, se vehementně domáhal výplaty své mzdy a náhrady mzdy (což v komunikaci označoval jako základ) v plné výši a souhlasil se srážkami na svůj dluh pouze z nároku na stravné (což v komunikaci označoval jako diety). Že by měl udělit souhlas se srážkou i z náhrady mzdy (tj. z nemocenské), však výslovně z SMS komunikace nevyplývá, naopak je tento závěr nelogický. Podle závěru soudu naopak souhlas žalovaného logicky směřuje k tomu, že zaměstnavatel žalovanému vyplatí neoprávněně zadržovanou částku [částka], kterou žalobkyně označuje ve svých podání jako deponovanou jistinu ve výši [částka] [anonymizováno] a která je ve skutečnosti neoprávněně zadržovaná část stravného za měsíc květen [rok], a dále souhlas k tomu, že zaměstnavatel si zbývající dluh poté strhne v následujícím měsíci opět ze stravného, začne-li žalovaný opět vykonávat práci, nikoli však z náhrady mzdy. Žalovaný ve své účastnické výpovědi sporoval, že by k uvedenému telefonickému hovoru dne [datum] došlo a sporoval též, že by kdy udělil souhlas ke srážkám z mzdy nebo její náhrady. Takový souhlas by tím spíše neudělil, když s výplatou byly problémy již v dubnu [rok], kdy mu mělo být vyplaceno vyšší stravné za měsíc březen [rok], avšak zaměstnavatel si část neoprávněně ponechal (i při zohlednění řádné splátky dluhu ve výši [částka] [anonymizováno]) a žalovanému tuto část vyplatil až poté, kdy ukončil první pracovní neschopnost v květnu [rok] žalovaného je tak v tomto ohledu v rozporu s výpovědí jednatele žalobkyně, čímž se tak dokazování dostalo do situace lidově označované jako slovo proti slovu. Samozřejmě výpověď jednatele žalobkyně je podpořena výpovědí [jméno] [příjmení], která sama uvedla, že si s otcem po obdržení předmětné SMS zprávy nebyli zcela jisti, jak žalovaný svou zprávu myslel, respektive k čemu konkrétně udělil souhlas, a proto ho měli následně kontaktovat prostřednictvím telefonického hovoru s hlasitým odposlechem. Důkazní sílu výpovědi svědkyně však nelze jakkoli přeceňovat, když svědkyně je jednak zaměstnankyní žalobkyně a může tak mít zájem na výsledku sporu, tak je současně dcerou jednatele žalobkyně pana [příjmení], přičemž právě pravdivost jeho výpovědi má tato svědkyně dosvědčovat. Je tedy přirozené, že svědkyně může mít tendenci spíše svědčit ve prospěch svého otce a de facto i zaměstnavatele. Soud proto výpovědi žalovaného a pana [příjmení] posuzoval spíše z obecných hledisek věrohodnosti, logičnosti, bezrozpornosti, z jejich vystupování před soudem a též z hlediska ostatních provedených důkazů a dospěl k závěru, že výpověď pana [příjmení] a jeho dcery je v tomto ohledu nevěrohodná a nelogická. Krom již výše uvedeného soud považuje též za nevěrohodné, že by pan [příjmení] jako jednatel vždy telefonické hovory týkající se podnikání žalobkyně dával na hlasitý odposlech, aby je mohla vyslechnout i jeho dcera paní [příjmení] jako dispečerka žalující společnosti. Taková praktika se soudu jeví s ohledem na běžný chod věcí jako neopodstatněná, nepravděpodobná a spíše svědčící o účelové výpovědi strany řízení, která se nachází v důkazní nouzi. Z těchto důvodů tak soud neuvěřil, že by dne [datum] došlo k telefonickému hovoru, v němž by žalovaný výslovně odsouhlasil možnost zaměstnavatele srazit si dluh z půjčky i z náhrady jeho mzdy.

16. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalovaný odeslal email zástupci žalobkyně panu [jméno] [příjmení], v němž sdělil, že podává výpověď z pracovního poměru. Na to mu bylo odpovězeno, že zástupce žalobkyně nepovažuje výpověď za oprávněnou, žalovaný byl vyzván k nástupu do zaměstnání a současně byl upozorněn na možnost vymáhání náhrady škody. Žalovaný na to reagoval tak, že výpověď je oprávněná, jedná na základě doporučení inspektorátu práce, kde mu sdělili, že může okamžitě ukončit pracovní poměr, když žalobkyně si neoprávněně ponechala„ peníze“. Podle dohody o půjče byl žalovaný povinen doplatit dluh při ukončení pracovního poměru, to však podle žalovaného do této doby nenastalo, když byl pouze v pracovní neschopnosti.

17. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru datované dne [datum], z obálky a potvrzení České pošty a.s. bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] žalobkyni odeslal prostřednictvím poštovní přepravy dopis, který byl žalobkyni doručen dne [datum], v němž žalobkyni oznámil, že podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě ruší svůj pracovní poměr založený shora uvedenou pracovní smlouvou ze dne [datum], a to z důvodu nevyplacené mzdy nebo její části. Mzda měla být vyplacena k datu výplatního termínu: stravné – k [datum] a náhrada mzdy nemocenské od [datum] [anonymizováno] do [datum] a nebyla mu vyplacena ani do 15 dnů po tomto termínu.

18. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je u České správy sociální zabezpečení evidován od [datum] jako zaměstnanec pana [jméno] [příjmení].

19. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně tímto žalovanému sdělila svůj nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru a vyzvala jej k okamžitému nástupu do zaměstnání a k náhradě škody vzniklé v důsledku neomluvené absence žalovaného v zaměstnání. Žalobkyně dále odmítla, že by v mzdové evidenci žalovaného byl jakýkoli splatný dluh vůči žalovanému.

20. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tento dopis reagovala zástupkyně žalovaného dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že trvá na důvodnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, když žalobkyně si neoprávněně ponechala ze stravného, na který žalovanému vzniklo právo za měsíc květen [rok], namísto částky [částka] [anonymizováno] částku [částka] [anonymizováno] a dále žalovanému nevyplatila náhradu mzdy za nemocenskou ve výši [částka] za měsíc červen, respektive za první tři dny tohoto měsíce, kdy měl hradit nemocenskou zaměstnavatel.

21. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na toto opět reagovala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně tak, že žalovaný měl v SMS komunikaci odsouhlasit to, že pokud nenastoupí do zaměstnání do června, pak si žalobkyně může na dluh ponechat ostatní částky, které by mu jinak vyplácela.

22. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na tento dopis reagoval tak, že nadále trvá na důvodnosti okamžité zrušení pracovního poměru.

23. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne [datum] uzavřel žalovaný jako zaměstnanec pracovní smlouvu s žalobkyní na dobu neurčitou, a to na pracovní pozici řidič– střídač vnitrostátní a mezinárodní dopravy vozidly nad 7,5 tun celkové hmotnosti. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o bezúročné půjčce, na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina ve výši [částka] [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal půjčku splatit ve formě splátek, které si měla žalobkyně strhnout z nároků žalovaného na stravné za měsíce únor až červenec [rok] ve výši [částka] [anonymizováno] a za měsíc srpen ve výši [částka] [anonymizováno] Pro případ ukončení pracovního poměru byl žalovaný povinen dluh splatit okamžitě. V prvních měsících si žalobkyně dle smlouvy strhávala uvedené splátky ve výši [částka] [anonymizováno] z nároku žalovaného na stravné. Později se však žalovaný dostával do pracovní neschopnosti, kdy mu vznikal nárok na stravné v nižší výši, než jak bylo obvyklé, nebo ještě později mu nevznikal žádný nárok na stravné. Žalobkyně si proto začala strhávat z nároku žalovaného na stravné více, než kolik byla podle smlouvy o půjčce oprávněna. Taktomu bylo kupříkladu v měsíci březnu [rok], kdy žalovanému vznikl nárok na stravné ve výši [částka] [anonymizováno] avšak vyplaceno mu bylo pouze [částka] [anonymizováno], když žalobkyně z nároku provedla sjednanou srážku [částka] [anonymizováno] a dále si ponechala dalších [částka] [anonymizováno] z důvodu„ nedostatečné bonity na splácení půjčky“. Těchto [částka] [anonymizováno] poté bylo žalovanému vyplaceno až po urgencích v následujícím měsíci (viz SMS zpráva ze dne [datum]). Od [datum] do [datum] se pak žalovaný dostal do déle trvající pracovní neschopnosti. Měsíc květen tak byl posledním měsícem, za který žalovanému vznikl nárok na stravné, a to ve výši [částka] [anonymizováno] Žalovanému však tato částka vyplacena nebyla, a to ani z části. Žalobkyně z tohoto nároku provedla sjednanou srážku ve výši [částka] [anonymizováno] a zbývající část ve výši [částka] [anonymizováno] žalovanému opět nevyplatila s odůvodněním„ nedostatečné bonity na splácení“. V měsíci červnu tak žalovanému nevznikl nárok na stravné, pročež žalobkyně účetně provedla srážku ve výši [částka] [anonymizováno] ze zadržené části stravného za předchozí měsíc ve výši [částka] [anonymizováno] Zbývající částku [částka] [anonymizováno] pak opět započetla oproti dluhu z půjčky v měsíci červenci [rok], kdy opět žalovanému nevznikl nárok na stravné. Po těchto srážkách žalobkyně evidovala z titulu půjčky zbývající duh ve výši [částka] [anonymizováno] Za měsíc červen [rok] současně vznikl žalovanému nárok na náhradu mzdy za pracovní neschopnost za první tři dny měsíce června (část náhrady mzdy, kterou platí zaměstnavatel) ve výši [částka]. Tuto náhradu mzdy žalobkyně také žalovanému nevyplatila a použila jí k úhradě dluhu z půjčky, a to tak, že tuto částku převedla kurzem [poměr] na [měna], čímž dospěla k částce [částka] [anonymizováno] Zbývající [částka] [anonymizováno] pak žalovaný uhradil v rámci urgencí a předžalobní komunikace dne [datum]. Soud přitom neshledal, že by mezi účastníky byla uzavřena v jakékoli formě platná dohoda o srážkách ze mzdy žalovaného nebo její náhrady mezi účastníky v tom smyslu, že by žalobkyně byla oprávněna činit srážky k úhradě dluhu z titulu smlouvy o půjčce nad rámec výslovného smluvního ujednání v této smlouvě o půjčce ze dne [datum], tedy nad rámec částky [částka] [anonymizováno] z nároku žalovaného na stravné za jednotlivé kalendářní měsíce. Z důvodu nevyplacení náhrady mzdy za měsíc červen [rok] pak žalovaný dopisem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen dne [datum], okamžitě zrušil svůj pracovní poměr.

24. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dále podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ z. p.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

25. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

26. Podle § 2045 odst. 1 o. z. dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu.

27. Podle § 33 odst. 1 z. p. pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

28. Podle § 109 odst. 1 z. p. za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

29. Podle § 109 odst. 2 z. p. mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

30. Podle § 192 odst. 1 z. p. zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.

31. Podle § 145 odst. 1 z. p. srážkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely tohoto zákona srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu podle § 3 (dále jen "srážky ze mzdy"). Podle odst. 2 písm. b) cit. ustanovení jinými příjmy zaměstnance podle odstavce 1 je i náhrada mzdy nebo platu.

32. Podle § 146 z. p. srážky ze mzdy smějí být provedeny jen v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem, na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance, k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

33. Podle § 148 odst. 2 z. p. srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

34. Podle § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky (dále jen„ nezabavitelná částka“). Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).

35. Podle § 56 odst. 1 písm. b) z. p. zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

36. Podle § 72 z. p. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

37. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není ani z části důvodná, a v plném rozsahu ji proto zamítl.

38. Jelikož v dané věci jde o žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 72 z. p., kterou je možno podat pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto způsobem skončit, soud se musel nejprve vypořádat s námitkou žalovaného, že žaloba byla podána opožděně. Žaloba byla podána dne [datum] a žalovaný argumentoval, že pracovní poměr měl skončit již dne [datum], pročež by žaloba byla podána opožděně. Soud však tuto námitku důvodnou neshledal. Aby pracovní poměr mohl skončit již dne [datum], muselo by být účinné skončení pracovního poměru, které žalovaný učinil ve formě emailové zprávy zaslané žalobkyni ze dne [datum]. Tato emailová zpráva však nesplnila všechny povinné náležitosti tak jak stanoví poměrně rigidní § 337 z. p., který podrobně upravuje možné způsoby doručování písemností určené zaměstnavateli zaměstnancem. Zejména pak nesplňuje náležitosti stanovené odstavcem druhým tohoto ustanovení, tedy že emailová zpráva nebyla podepsána uznávaným elektronickým podpisem žalovaného. Soud proto elektronicky doručené okamžité zrušení pracovního poměru nepovažuje za účinné. Naopak za účinné soud považuje až okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo učiněno dopisem ze dne [datum] a které bylo odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a žalobkyni bylo doručeno dne [datum]. Podle závěru soudu tak okamžité zrušení pracovního poměru nabylo účinnosti právě až dnem [datum], a proto byla žaloba podaná soudu dne [datum] včasná.

39. Pokud pak jde o meritum věci, po právní stránce je věc v zásadě velmi jednoduchá. Zaměstnavatel je obecně povinen vyplácet zaměstnanci za jím provedenou práci mzdu (potažmo plat). Provádět srážky ze mzdy zaměstnance je zaměstnavatel oprávněn výlučně jen v případě, kdy ho k tomu výslovně zákon zmocňuje (typicky zákoník práce) nebo v případě, že mezi nimi dojde k uzavření dohody o srážkách ze mzdy. Pokud jde o dohodu o srážkách ze mzdy, ta se uzavírá v režimu § 2045 o. z. a lze ji uzavřít i v ústní formě (narozdíl od občanského zákoníků účinného do roku 2013). V projednávané věci tak jádro sporu spočívalo pouze ve skutkové otázce, zda byla mezi účastníky platně uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy či nikoli.

40. V daném případě vzal soud za prokázané, že došlo mezi účastníky k platnému uzavření pracovní smlouvy a dále k platně uzavřené smlouvě o bezúročné půjčce, kterou soud právně kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta jistina zápůjčky ve výši [částka] [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit ve formě srážek z nároku na stravné, který žalovanému vznikne v souvislosti s jím vykonávanou prací v rámci pracovního poměru, a to tak, že zaměstnavatel byl podle této smlouvy oprávněn si takto strhnout částku [částka] [anonymizováno] v měsících únoru až červenci [rok] a částku [částka] [anonymizováno] v měsíci srpnu [rok], a to vždy z nároku na stravné za předchozí kalendářní měsíc. Na základě této smlouvy tak nebyla současně uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy nebo náhrady mzdy ve smyslu § 2045 o. z., neboť nárok na stravné není mzdou ani jeho náhradou. Žalobkyně tak byla oprávněna provádět srážky na splátky zápůjčky pouze z nároku na stravné. Krom toho, že žalobkyně neoprávněně prováděla srážky ze stravného nad rámec této dohody, kdy například stravné, na které žalovanému vznikl nárok v měsíci květnu [rok] ve výši [částka] [anonymizováno] použila žalobkyně ke srážkám v měsíci květnu ([částka] [anonymizováno]), červnu ([částka] [anonymizováno]) i červenci [rok] ([částka] [anonymizováno]), v řízení nebylo dále sporu o tom, že žalobkyně na úhradu dluhu ze zápůjčky provedla další srážku z náhrady mzdy žalovaného za pracovní neschopnost za měsíc červen [rok] ve výši [částka].

41. Aby však žalobkyně mohla provádět srážky ze mzdy, musel by ji k tomu opravňovat buď přímo zákon, nebo dohoda s žalovaným o srážkách ze mzdy (srov. § 146 z. p.). Je zřejmé, že zákon k tomu žalobkyni neopravňoval. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy, kdy žalovaný měl dát žalobkyni souhlas k provedení srážky ze mzdy či její náhrady k úhradě dluhu ze zápůjčky, pakliže nezačne znovu odvádět práci a nevznikne mu nárok na stravné, z něhož by žalobkyně mohla provést srážku podle smlouvy o zápůjčce. Tato dohoda, jejíž existenci žalovaný sporoval, měla být uzavřena ve formě SMS komunikace mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným dne [datum] [anonymizováno] [rok] a dále měla být stvrzena v telefonním hovoru, který měl bezprostředně následovat po této SMS komunikaci. Jak již bylo uvedeno výše, soud z předložené SMS komunikace neshledal jednoznačný projev vůle žalovaného k uzavření dohody o srážkách ze mzdy s obsahem, jakým předestřela žalobkyně. Byť žalobkyně v SMS zprávě, která bezprostředně předcházela souhlasné odpovědi žalovaného ve znění„ OK“, zmiňovala to, že pokud žalovaný nepůjde do práce, tak si„ je“ (myšleno peníze) žalobkyně„ strhne“. Z textu SMS zprávy však není jednoznačné z čeho si má a konkrétně co žalobkyně strhnout, není zřejmé, zda se má jednat o srážky ze mzdy, náhrady mzdy, či zase jen ze stravného nebo jiných nároků žalovaného. Naopak z předchozí komunikace (jak ze dne [datum], tak ze dne [datum]) je patrná snaha žalovaného, který byl ve špatné finanční situaci, přesvědčit žalobkyni, aby mu vyplatila všechny peněžní prostředky, na které mu v souvislosti s výkonem práce vznikl nárok. Soudu se tak i proto jeví jako velmi nepravděpodobné, že by za této situace dával žalovaný souhlas žalobkyni k tomu, aby si strhla celou jeho náhradu mzdy za pracovní neschopnost žalovaného v měsíci červnu, a žalovaný by tak v tomto měsíci měl zůstat zcela bez příjmu. Pokud pak jde o následný telefonický hovor, v němž žalovaný měl potvrdit znění dohody o srážkách ze mzdy, jehož uskutečnění též žalovaný sporoval, soud již shora podrobně popsal, proč nemá za prokázané, že k uvedenému hovoru došlo.

42. S ohledem na shora uvedené tak lze konstatovat, že žalobkyně ani přes řádné poučení podle § 118a o. s. ř. neunesla důkazní břemeno o tom, že by s žalovaným platně uzavřela dohodu o srážkách ze mzdy ve smyslu § 146 písm. b) z. p. ve spojení s § 2045 o. z. Jestliže tedy žalobkyně žalovanému nevyplatila náhradu mzdy za pracovní neschopnost za měsíc červen [rok] ve výši [částka] a tuto částku použila k úhradě dluhu žalovaného z předmětné smlouvy o zápůjčce, postupovala v rozporu se zákonem.

43. Pro úplnost je pak nutno konstatovat, že i v případě, že by žalobkyně s žalovaným měli platně sjednanou dohodu o srážkách ze mzdy, byl by postup žalobkyně nezákonný, neboť dohoda o srážkách ze mzdy musí respektovat kogentní ustanovení zákoníku práce, konkrétně § 148 odst. 2 z. p., který stanoví, že srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. To znamená, že srážky se provádějí z čisté mzdy a zaměstnanci nesmí být sražena tzv. nezabavitelná částka (srov. § 277 a 278 o. s. ř.). Uplatnění ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na smluvně sjednané dohody o srážkách ze mzdy je pak potvrzeno i v recentní odborné literatuře (POROD, Jakub. § 2045 (Dohoda o srážkách ze mzdy). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 10). Je přitom zjevné, že v projednávané věci ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy dodržena nebyla, když žalovanému byla stržena celá náhrada mzdy a za měsíc červen [rok] mu nebylo ze strany zaměstnavatele vyplaceno ničeho. Správně by mu totiž po provedení srážky měla zůstat tzv. nezabavitelná částka podle nařízení vlády o nezabavitelných částkách.

44. Pokud tedy za této situace žalovaný dopisem ze dne [datum] doručeným žalobkyni dne [datum] okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) z. p., postupoval v souladu se zákonem. Jelikož výplatní termín byl v pracovní smlouvě sjednán do 30. dne v měsíci, měla žalobkyně povinnost vyplatit mu náhradu mzdy za červen [rok] ve výši [částka] do [datum]. Byla tedy naplněna hypotéza citované právní normy, neboť zaměstnavatel žalovanému nevyplatil náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného bylo tedy učiněno platně, a soud proto žalobu zamítl.

45. Závěrem lze konstatovat, že jednání žalobkyně lze po lidské stránce částečně porozumět. Žalobkyně věděla o tom, že žalovanému bylo již dříve zrušeno oddlužení z důvodu neplnění jeho podmínek, a její obava o dobytnost pohledávky z titulu smlouvy o zápůjčce tak byla jistě důvodná. Na druhou stranu je třeba trvat na tom, že žalobkyně může své finanční zájmy bránit jen zákonným způsobem. Zákonodárce zvolil, že v takovýchto případech má zkrátka přednost ochrana zaměstnance, respektive jeho práva na výplatu mzdy, a nelze obecně bez výslovného smluvního ujednání provádět srážky z jeho mzdy na jeho závazky vůči zaměstnavateli. Ostatně žalobkyně mohla s žalovaným podmínky zápůjčky sjednat v rámci smluvní volnosti i přísněji, mohla trvat na sjednání některých z dalších zajišťovacích nebo utvrzovacích institutů, mohla rovnou s žalovaným dojednat i srážky ze mzdy a její náhrady. Toto však žalobkyně neudělala, a proto byla oprávněna strhávat jednotlivé splátky výlučně z nároku žalovaného na stravné a to pouze do částky [částka] [anonymizováno] z daného měsíce, v němž příslušný nárok na stravné vznikl. Rozhodně žalobkyně podle smlouvy o zápůjčce nemohla nevyplácet žalovanému zbývající část stravného, tuto„ deponovat“ z důvodu„ nedostatečné bonity na splácení“, používat jí k úhradě splátky půjčky až za následující měsíc a už vůbec nebyla oprávněna na úhradu dluhu ze zápůjčky provádět srážky z náhrady mzdy za pracovní neschopnost žalovaného.

46. Na druhé straně je také třeba uvést, že soud v jednání žalovaného, tedy v okamžitém zrušení pracovního poměru, neshledal žádný rozpor s ustálenými dobrými mravy, a to narozdíl od žalobkyně která toto jednání označila za nemorální a zcela účelové. Právo zaměstnance na výplatu mzdy a její náhrady zákonodárce staví zcela do popředí celého pracovního práva, a právě proto mu zajišťuje jednu z nejsilnějších ochran, která se realizuje prostřednictvím institutu okamžitého zrušení pracovního poměru. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že žalovanému nebyla náhrada mzdy ve stanoveném termínu vyplacena. Pokud za takové situace žalovaný využil svého práva a pracovní poměr okamžitě zrušil, nelze z toho usuzovat nemravnost takového jednání. Ostatně z provedeného dokazování ani nevyplývá, že by tím žalovaný sledoval nějaký jiný cíl, že by se tím chtěl vyhnout placení dluhu ze zápůjčky, ani že by snad chtěl nějakým jiným způsobem zájmy žalobkyně poškodit.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 960,12 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 669,52 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 551,62 Kč za [počet] ujetých km v částce 351,62 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 551,62 Kč za [počet] ujetých km v částce 351,62 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 566,28 Kč za [počet] ujetých km v částce 366,28 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 669,52 Kč ve výši 3 290,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.