13 C 204/2017

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti: pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 268 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 268 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 268 800 Kč od 1. 12. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 268 800 Kč od 19. 11. 2015 do 30. 11. 2015, se zamítá.

III. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně nahradit státu – na účet Okresního soudu v Lounech – náklady řízení spočívající ve znalečném, jehož výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 133 431,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se ke zdejšímu soudu obrátil s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 268 800 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že oba účastníci byli dne [datum] účastníky dopravní nehody, kterou zavinil žalovaný jako řidič [typ automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], když vjel na silnici [anonymizováno] v katastru [územní celek] do protisměru a čelně se srazil s vozidlem žalobce [typ vozidla] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka]. Nehodový děj včetně zavinění žalovaného nebyl mezi účastníky sporný. Žalobci pak v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného vznikla věcná škoda, škoda na zdraví a ušlý zisk. Žalovaný částečně tuto škodu hradil pojistným plněním z pojištění odpovědnosti za škody způsobené motorovými vozidly. [Vedl. účatník] (dále i jako„ pojišťovna“ nebo„ vedlejší účastník“), vyhodnotila tuto pojistnou událost jako totální škodu na vozidle žalobce. Žalobce však s tímto řešením nesouhlasil a trval na řešení pojistné události formou náhrady nákladů vynaložených na opravu vozidla. Podle tvrzení žalobce se jedná o unikátní vozidlo určené i na [specializace automobilu] [anonymizováno], včetně [anonymizována čtyři slova] O účelnosti opravy svědčí také fakt, že vozidlo je stále provozováno, v současnosti se účastní [anonymizována tři slova]. Žalobce za opravu poškozeného vozidla celkem uhradil [právnická osoba], [anonymizováno]. částku [částka] a přesně tuto částku pak pojišťovna uhradila žalobci (částky jsou bez DPH, neboť žalobce je plátce DPH). Pojišťovna však odmítla plnit část škody, spočívající v náhradě nákladů za užívání náhradního vozu, a to s odůvodněním, že žalobce vlastní více automobilů a mohl tedy namísto poškozeného používat jiný svůj vůz. Žalobce však trval na tom, že vynaložené náklady na zapůjčení vozidla po dobu opravy poškozeného vozu byly účelné a pro jeho podnikatelskou činnost nezbytné. Žalobce si dne [datum] najal vozidlo [typ vozidla] [anonymizována dvě slova] od [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., které užíval do [datum], za což uhradil nájemné ve výši 87 890 Kč bez DPH. Následně si od společnosti [právnická osoba] najal vozidlo [vozidlo] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], které užíval po dobu opravy svého poškozeného vozidla v období od [anonymizováno] do [datum]. Poté žalobce měl toto vozidlo zapůjčeno ještě v období, kdy probíhalo odstraňování vad opravy nehodou poškozeného vozidla od [anonymizováno] do [datum], od [anonymizováno] do [datum] a od [anonymizováno] do [datum]. Žalobce celkem uhradil za zapůjčení tohoto vozidla částku 315 000 Kč bez DPH. Touto žalobou se žalobce domáhá zaplacení částky 268 800 Kč bez DPH s úrokem z prodlení za zapůjčení uvedeného vozidla [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] v období od [anonymizováno] do [datum]. Nárok na zaplacení částky 87 890 Kč za zapůjčení vozidla [typ vozidla] [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum] žalobce vůči žalovanému uplatnil v samostatném řízení vedeném [soud] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce pak potvrdil, že kromě poškozeného vozidla vlastní i jiná vozidla, a to vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno] a vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno]. Tato vozidla však byla naprosto nevhodná pro podnikání žalobce a pro užívání v horských oblastech ([podnikání žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova]), kde žalobce užíval právě poškozené vozidlo, a dále nebyla způsobilá k převozu velkého psa žalobce ([rasa] [anonymizováno] pes). Vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno] je [specifikace vozidla] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována čtyři slova]), kterou žalobce využívá výlučně k reprezentativním účelům a dlouhým cestám do zahraničí. Rozhodně není konstrukčně srovnatelná s poškozeným vozidlem a není určena pro pohyb v horských terénech, zejména pak ne v zimních měsících. Vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno] patří do [specifikace vozidla] [anonymizována tři slova], má pohon pouze na přední kola a není určeno pro jízdu mimo zpevněné vozovky. Toto vozidlo byla navíc v době od [datum] do [datum] pronajato společnosti [právnická osoba], kde sloužilo jako náhradní vozidlo. Po [datum] pak toto vozidlo užíval syn žalobce, který v tu dobu studoval. Zapůjčené vozidlo svým charakterem i bezpečnostními parametry přibližně odpovídalo vozidlu poškozenému, zejména žalobci umožňovalo pohyb v horském prostředí v zimních měsících, a to svojí světlou výškou umožňující pohyb i mimo zpevněnou vozovku, náhonem na všechny čtyři kola, velkým úložným prostorem. Žalobce je přesvědčen, že po poškozeném nelze spravedlivě požadovat, aby v důsledku škodné události, kterou nezavinil, měnil svůj dosavadní způsob života a užívání majetku proti stavu, kdyby ke škodné události nedošlo. Pokud jde o cenu nájmu vozidla [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], tato činila [částka] denně a žalobce si jej zapůjčil od společnosti [právnická osoba], v jejíchž orgánech působil. Tato cena je nižší než cena obvyklá za nájem tohoto vozidla a žalobce tak jednal racionálně, ve snaze ponížit náklady za užívání náhradního vozidla. Pokud jde o délku opravy poškozeného vozidla, žalobce uvedl, že se jedná o unikátní vozidlo, a délku opravy proto nelze poměřovat obvyklými měřítky.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s tím, že dopravní nehodu nahlásil své pojišťovně, která záležitost šetřila a zjistila, že poškozený vlastní jiná vozidla, kterými mohl výpadek poškozeného vozidla plně nahradit, a proto dospěla k závěru, že náhrada za zapůjčení náhradního vozidla není účelná a proto tento nárok odmítla, s čímž souhlasí i žalovaný.

3. Do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného vstoupila [vedl. účastník], která taktéž nárok žalobce neuznala s tím, že vyplatila žalobci jako poškozenému částku [částka]. Spornou zůstala výše nákladů za pronájem náhradního vozidla, kterou pojišťovna odmítla s tím, že tento nárok není oprávněný, neboť žalobce mohl namísto poškozeného vozidla užívat jiný vůz, který má ve svém vlastnictví a nemuselo dojít k nájmu náhradního vozidla, když žalobce přiznává, že vlastní i jiná vozidla. Dále vedlejší účastník namítal, že pojistná událost byla řešena jako totální škoda, přičemž podle judikatury, je-li pojistná událost likvidována formou totální škody, je pronájem náhradního vozidla účelný pouze do okamžiku, kdy je poškozený informován o likvidaci formou totální škody. V daném případě byl žalobce jako poškozený informován o likvidaci pojistné události formou totální škody nejpozději ode dne doručení oznámení ze dne [datum]. Od této doby tak nemůže být pronájem náhradní vozidla hodnocen jako účelný. Byť forma likvidace byla stanovena jako totální škoda, žalobce přesto nechal poškozené vozidlo opravit. Pojišťovna však formu likvidace nikdy nepřehodnotila a skutečnost, že žalobci vyplatila náklady na opravu, byla pouhým gestem, kterým se mělo předejít možným sporům. Vedlejší účastník také namítal nepřiměřeně dlouhou dobu opravy vozidla, která trvala od [datum] do [datum] a neúměrně vysokou celkovou výší nákladů za nájem náhradních vozidel v částce 355 879 Kč (tj. 87 879 Kč za pronájem vozidla [typ vozidla] [anonymizována dvě slova] a 268 800 Kč za pronájem vozidla [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno]), které tak téměř dosahují samotných nákladů na opravu poškozeného vozidla. Z těchto důvodů vedlejší účastník navrhl návrh žalobce zamítnout.

4. Již zmíněné řízení vedené [soud] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce vůči žalovanému za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného uplatnil nárok na zaplacení částky 87 879 Kč s příslušenstvím z titulu pronájmu náhradního vozidla [typ vozidla] [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum], bylo skončeno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ve znění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobci bylo částečně vyhověno, když soudy bylo konstatováno, že pronájem náhradního vozidla byl účelný, přestože žalobce měl v té době k dispozici další vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno].

5. Účastníci označili za nesporné, že dne [datum] se žalobce a žalovaný stali účastníky dopravní nehody, kterou zavinil žalovaný jako řidič [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], když vjel na silnici [anonymizováno] v katastru [územní celek] do protisměru a čelně se srazil s vozidlem žalobce [typ vozidla] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka].

6. Z oznámení škodní události ze dne [datum] a ze záznamu telefonického hovoru soud zjistil, že dne [datum] byla hlášena pojistná událost u vedlejšího účastníka z titulu pojištění odpovědnosti žalovaného za škody způsobené motorovými vozidly. Pojistná událost byla zaevidována pod [číslo]. V době oznámení pojistné události sám žalobce označil své poškozené vozidlo za zcela zdemolované, a předpokládal tak likvidaci pojistné události formou totální škody. Již při oznámení pojistné události žalobce avizoval nutnost zapůjčení náhradního vozidla. Nato byl žalobce odkázán na smluvní servisy vedlejšího účastníka, k čemuž však žalobce uvedl, že mu žádný ze smluvních servisů vedlejšího účastníka nebyl schopen nabídnout adekvátní, tedy terénní, náhradní vozidlo. Žalobce se již v této době snažil s vedlejším účastníkem dohodnout na podmínkách zapůjčení náhradní vozidla tak, aby náklady za náhradní vozidlo byly co nejnižší. Žalobce chtěl od vedlejšího účastníka pokyny, jak má dále co nejúčelněji a nejhospodárněji postupovat, když náhradní vozidlo potřebuje mít k dispozici ihned. Na to mu bylo sděleno, že vozidlo nejprve musí prohlédnout likvidátor, který poté stanoví podmínky, za kterých bude vedlejší účastník případně hradit náklady na zapůjčení náhradního vozidla (zejména počet dnů), a to i s ohledem na to, že pojistná událost bude pravděpodobně řešena formou totální škody.

7. Z emailové komunikace mezi zástupcem [právnická osoba], [anonymizováno]. a zástupcem vedlejšího účastníka a z výslechu žalobce bylo zjištěno, že žalobce nechal poškozené vozidlo opravit u [právnická osoba], [anonymizováno]. Poškozené vozidlo bylo přijato do opravy dne [datum] a žalobci bylo po opravě předáno dne [datum]. Žalobce vůči [právnická osoba], [anonymizováno]. odsouhlasil způsob a cenu opravy dne [datum]. Žalobce [právnická osoba], [anonymizováno]. odsouhlasil, že opravu uhradí sám a dál pak bude sám jednat s vedlejším účastníkem.

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že vedlejší účastník žalobci sdělil k jeho odvolání proti výpočtu pojistného plnění, že likvidace pojistné události byla stanovena ve formě totální škody, neboť vedlejším účastníkem stanovené náklady na opravu vozidla dosahují hranice obvyklé ceny vozidla po započtení ceny využitelných zbytků vozidla. Vedlejší účastník přitom kalkuloval s obvyklou cenou vozidla ve výši [částka] s DPH a s cenou využitelných zbytků vozidla ve výši [částka] s DPH.

9. Z emailové komunikace účastníků soud zjistil, že na dopis, který byl žalobci doručen dne [datum], reagoval tento emailovou zprávou, v níž žalobce vyslovil svůj nesouhlas s řešením pojistné události ve formě totální škody, dále nesouhlas se závěrem vedlejšího účastníka, že obvyklá cena jeho poškozeného vozidla byla [částka], v důsledku nového ocenění navrhoval vstřícný postup, doložení dokladů apod. Následně probíhalo mezi žalobcem a vedlejším účastníkem vyjednávání, přičemž vedlejší účastník dopisem ze dne [datum] odsouhlasil předběžnou kalkulaci opravy a následně uhradil cenu opravy vozu.

10. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že za opravu poškozeného vozidla žalobce [právnická osoba], [anonymizováno] uhradil celkem částku [částka] bez DPH 11. Z výpisu z účtu žalobce vedeného u [právnická osoba] [číslo] soud zjistil, že vedlejší účastník žalobci za předmětnou pojistnou událost vyplatil celkem částku [částka].

12. Z vyjádření jednatele společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že vozidlo bylo přijato k opravě dne [datum] a jednalo se o technicky náročnou a rozsáhlou opravu.

13. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] č. [číslo posudku] ve spojení s jeho výslechem pak soud dále zjistil, že délka opravy poškozeného vozidla od [datum] do [datum] je přiměřená vzhledem k charakteru tohoto vozidla a povaze způsobeného poškození. Běžnou délku takovéto opravy znalec odhadl na základě svého odborného posouzení v trvání [anonymizována dvě slova]. Danou konkrétní opravu pak znalec z hlediska její délky hodnotil jako velmi zdařilou a neshledal žádné zásadní pochybení ani zdržení. Podstatné je, že vozidlo je naprostý unikát, a proto nelze délku opravy srovnávat s délkou opravy běžný vozů a je třeba ji posuzovat zcela individuálně. V daném případě proběhla první prohlídka vozidla dne [datum], při níž byl popsán druh a rozsah poškození včetně zvolené technologie opravy. Dne [datum] byla započata kalkulace opravy. K samotné opravě bylo přistoupeno dne [datum]. Opravu musel zajišťovat tým odborníků ve složení automechanik, klempíř, autoelektrikář/diagnostik, přičemž práce z těchto jednotlivých oborů na sebe musely vzájemně navazovat. Nedílnou součástí opravy bylo také časově náročně obstarávání náhradních dílů v příslušné kvalitě a originálním provedení. Znalec v tomto směru zdůraznil nezbytnost naprosto precizně provedené opravy a mimořádné pozornosti v technologickém postupu s ohledem na charakter a způsob použití daného vozidla. Je-li tedy vozidlo určeno k [specializace automobilu] [anonymizováno], nemůže se stát, aby selhalo někde kupříkladu [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V takovém případě by pak šla plná odpovědnost za společností, která prováděla servis vozidla. Samotná oprava pak spočívala v rozebrání vozidla na jednotlivé součástky a následně se muselo znovu sestavit, což bylo velice časově náročné. Náhradní díly byly objednávány průběžně a znalec nezjistil žádné prodlevy v objednávkách. Náhradní díly pro toto vozidlo jsou speciální a často nejsou u dodavatelů skladem. Vozidlo bylo po nehodě ve velmi špatném stavu a musela být provedena výměna nosné karoserie – rámu vozidla. Rám musel být dodán zcela nový, což byl jeden z hlavních důvodů, proč oprava trvala takto dlouho. Znalec pak vysvětlil, že je-li v zápise o opravě uvedeno, že byly pro opravu použity„ starší díly + nové“, má se ohledně starších dílů na mysli díly, které byly v tomto konkrétním vozidle již použity před nehodou – vozidlo tedy bylo rozebráno na jednotlivé díly a některé tyto stávající díly byly použity znovu společně s nově dodanými originálními díly. V rámci opravy pak dále bylo třeba zajistit lakování jednotlivých dílů a poté i samotné karoserie. [právnická osoba] neměla vlastní lakovnu, a musela tak lakování zajišťovat přes svého smluvního partnera.

14. Ke shora uvedenému znaleckému posudku doplněnému o výslech znalce prostřednictvím dožádaného soudu vedlejší účastník uvedl, že závěry znalce jsou subjektivní a nepřezkoumatelné, přičemž není zřejmé, na základě jakých úvah znalec dospěl k uvedeným závěrům. Z těchto důvodů vedlejší účastník navrhl provést důkaz revizním znaleckým posudkem. Tento důkazní návrh však soud pro nadbytečnost zamítl. Soud se v tomto směru ztotožnil s tvrzením žalobce, že znalecké posudky nejsou a z povahy věci ani nemohou být vždy zcela objektivizovány tak, jak tomu je například u oceňování nemovitostí nebo u stanovení výše bolestného, kde znalci jsou přesně vedeni příslušnými vyhláškami, normami, či zpracovanými metodikami. V tomto případě tomu tak však není. Znalec měl za úkol posoudit, jaká je obvyklá délka opravy poškozeného vozidla, respektive zda [právnická osoba] [anonymizováno] uskutečnila opravu vozidla v době. kterou lze považovat za obvyklou, či zda zde došlo k nějakým nedůvodným průtahům a za normální situace by bylo možno vozidlo opravit rychleji. Je tedy zřejmé, že odpověď na takto zadaný znalecký úkol bude vždy do určité míry subjektivní. Kdyby se v daném případě jednalo o běžné vozidlo sériové výroby, jistě by míra subjektivního hodnocení znalce byla výrazně nižší, neboť délku opravy by bylo možno porovnat s jinými obdobnými vozy. Poškozené vozidlo je však zcela unikátní, a proto délku jeho opravy prakticky nelze porovnávat s opravami jiných vozidel. Znalec k dotazům opakovaně uvedl, že nezjistil nic, co by byť jenom náznakem mohlo naznačovat, že při opravě došlo k nedůvodnému zdržení či prodlevě. Ostatně takové skutečnosti netvrdil ani sám vedlejší účastník, který pouze obecně namítal, že závěry znaleckého posudku jsou subjektivní a nepřezkoumatelné. Soud naopak závěry znalce za nepřezkoumatelné nepovažuje. Znalec zdůvodnil, proč oprava trvala takto dlouho, kdy uvedl, že nejprve musela být provedena diagnostika poškození, poté oprava musela být rozplánována, na opravě se musel podílet tým z různých profesí, při samotné opravě muselo být vozidlo v podstatě celé rozebráno a poté opět smontováno. Musela být vyměněna celá základní nosná konstrukce vozidla. Mezi tím bylo nutné zajistit náhradní originální díly, které nejsou běžně dostupné, a tyto bylo nutno obstarat i ze zahraničí. Dále muselo být provedeno lakování. A to vše samozřejmě za situace, kdy se jedná o zcela specifické vozidlo určené pro expediční účely.

15. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce v polovině roku [rok] poškozené vozidlo prodal [kupec] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], respektive společnosti [právnická osoba], jejímž je [jméno] [příjmení] společníkem a jednatelem, za kupní cenu ve výši [částka].

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [kupec] [jméno] [příjmení] toto vozidlo dodnes užívá, a to jak pro osobní účely, tak pro [anonymizováno], kdy s tímto vozidlem [anonymizována tři slova]. Po koupi vozidlo nevyžadovalo v podstatě žádné zásadní úpravy, jen jej polepil a vozidlo funguje. Dle jeho vyjádření opravují tato speciální auta v České republice pouze dvě společnosti, a to právě [právnická osoba], [anonymizováno], a dále jedna společnost z [obec]. Opravy a úpravy těchto vozidel trvají dlouho, jsou drahé, používají se při nich speciální díly, které nejsou běžně na trhu dostupné (zejména důležitý je nárazník, který se vyrábí v [země] a musí mít speciální homologaci). Ceny vozidel s touto úpravou, kterých jsou na evropském trhu řádově pouze jednotky, jsou stálé a pohybovaly se v roce [rok] kolem [částka], v roce [rok] kolem [částka] Cenu předmětného poškozeného vozidla odhadl svědek [příjmení] v červnu [rok] na částku [částka] až [částka].

17. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v dané době ještě vlastníkem vozidel [typ vozidla] [anonymizováno] a [typ vozidla] [anonymizováno]. Dále bylo nesporné, že žalobce byl [podnikání žalobce] [podnikání žalobce] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno 16 slov].

18. Z výslechů svědků [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že oba taktéž podnikají na [obec], kde panují [anonymizováno] klimatické podmínky. Obec se nachází ve výši 1000 m. n. m., půl roku je zde sníh. Jedná se o oblast s největším množstvím srážek v [anonymizována dvě slova]. Pokud čerstvě nasněží, silnice nejsou upravené a jen obtížně sjízdné. Velmi často se zde vyskytuje silný vítr s rychlostí až 120 km/h, který způsobuje návěje, jež nejsou běžnými vozy sjízdné. Většina lidí, co zde pracuje či podniká, vlastní offroady nebo vozidla s náhonem na čtyři kola (tzv. čtyřkolky) a totéž platí i místních obyvatelích, neboť zdejší klimatické podmínky to vyžadují.

19. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že žalobce po dopravní nehodě potřeboval náhradní vozidlo, které by odpovídalo svými vlastnostmi poškozenému vozidlu, tedy zejména aby se jednalo o terénní vozidlo (offroad). Dle pokynů vedlejšího účastníka se proto obrátil na jeho smluvní servisy, které mu však nebyly schopny náhradní vozidlo těchto vlastností nabídnout, obrátil se proto nejprve na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], od níž si zapůjčil vozidlo [typ vozidla] [anonymizována dvě slova] na dobu od [datum] do [datum], kdy sjednaná cena za pronájem činila částku [částka] za den. Následně si od společnosti [právnická osoba] zapůjčil vozidlo [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], které užíval zhruba po dobu půl roku, tedy po dobu opravy poškozeného vozidla. V této společnosti byl žalobce členem voleného orgánu a věděl, že toto vozidlo je zde k dispozici. Společnost funguje jako půjčovna motocyklů.

20. Z výslechu výkonného ředitele společnosti [právnická osoba] pana [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětné vozidlo [typ vozidla] [příjmení] [jméno] 350 uvedená společnost půjčuje dle ceníků za cenu od [částka] do [částka] denně. Žalobce měl toto vozidlo zapůjčené za cenu při spodní hranici. Písemná smlouva sepsána nebyla, neboť žalobce byl v tu dobu členem představenstva.

21. Z faktury [číslo] ze dne [datum] a z výpisu z účtu žalobce vedeného u [právnická osoba], č. účtu [číslo] soud zjistil, že žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] za pronájem vozidla [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] v období od [anonymizováno] do [datum] částku ve výši 268 800 Kč, což odpovídá nájemnému ve výši [částka].

22. Soud ohledně obvyklé výše ceny nájmu náhradního vozidla [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] provedl důkaz přečtením protokolu o výslechu znalkyně [jméno] [příjmení], který byl uskutečněn v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], v němž tato znalkyně zpracovala znalecký posudek za účelem posouzení obvyklé ceny za pronájem vozidla [typ vozidla] [anonymizována dvě slova]. Účastníci však v dalším průběhu řízení označili za nespornou tu skutečnost, že nájemné ve výši [částka] denně za pronájem náhradního vozidla [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] nepřesahuje obvyklou cenu nájmu za takováto vozidla. Soud proto z výslechu znalkyně neučinil žádná skutková zjištění a vyšel toliko z nesporných tvrzení účastníků.

23. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a podacího lístku z [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě nákladů za nájem náhradního vozidla v dopise ze dne [datum], který byl odeslán téhož dne, přičemž mu stanovil lhůtu k plnění do [datum].

24. Z dopisu vedlejšího účastníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] vedlejší účastník informoval žalovaného o tom, že žalobce uplatnil nárok na náhradu škody vzniklé na motorovém vozidle ve výši [částka], která mu byla plně ze strany vedlejšího účastníka uhrazena. Dále měl žalobce uplatnit nárok na zaplacení nákladů za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 356 679 Kč, který však vedlejší účastník odmítl s tím, že se nejedná o účelně vynaložené náklady, když žalobce v tu dobu vlastnil i jiná vozidla.

25. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne [datum] se oba účastníci řízení stali účastníky dopravní nehody, kterou zavinil žalovaný jako řidič [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], když vjel na silnici [anonymizováno] v katastru [územní celek] do protisměru a čelně se srazil s vozidlem žalobce [typ vozidla] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka]. V důsledku nehody došlo k poškození vozidla žalovaného. Škoda na vozidle byla nahlášena vedlejšímu účastníku, coby pojišťovně žalovaného, z titulu pojištění odpovědnosti z provozu metrového vozidla následujícího dne. Žalobce ke svému podnikání a i běžnému způsobu života, kdy často provozuje své podnikatelské i volnočasové aktivity v oblasti [oblast] [anonymizováno], potřeboval terénní motorové vozidlo, které by odpovídalo vlastnostem poškozeného vozidla, v němž by též mohl převážet svého [rasa] [anonymizováno] psa. Žádný ze smluvních servisů vedlejšího účastníka nebyl žalobci schopen nabídnout náhradní vůz takovýchto vlastností. Žalobce si proto pronajal vozidlo [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] od společnosti [právnická osoba], v níž působil též jako člen představenstva, a to za cenu ve výši [částka] denně, která nepřevyšuje cenu obvyklou za nájem takového vozidla. Toto vozidlo měl pronajaté a užíval jej od [anonymizováno] do [datum], tedy po dobu opravy svého poškozeného vozidla, za což zaplatil pronajímateli 268 800 Kč. Oprava poškozeného vozidla probíhala od [datum] do [datum] u [právnická osoba], [anonymizováno], a žalobce za ni celkem uhradil částku [částka]. Délka opravy přitom byla přiměřená charakteru vozidla a povaze jeho poškození. Vedlejší účastník, který byť pojistnou událost vyhodnotil tak, že bude likvidována formou totální škody, později akceptoval opravu vozidla ze strany žalobce a tomuto uhradil veškeré náklady na opravy v celkové částce [částka] (částky se mírně liší v důsledku zaokrouhlování). Vedlejší účastník však odmítl žalobci uhradit náklady vynaložené na nájem náhradního vozidla ve výši 268 800 Kč, a to s odůvodněním, že žalobce mohl k zajištění svých potřeb využít jiná svá vozidla, délka opravy byla nepřiměřeně dlouhá a dále že při likvidaci pojistné události ve formě totální škody nemá poškozený právo na zapůjčení náhradního vozidla.

26. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.”).

27. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

28. Podle § 2 894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

29. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, není-li to dobře možné nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

30. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

31. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud na základě skutečností, které účastníci označili za nesporné, vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo dne [datum] k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný, v jejímž důsledku byla jednáním žalovaného způsobená poměrně zásadní škoda na vozidle žalobce. Není tedy sporu o tom, že v daném případě jsou splněny podmínky pro vznik povinnosti žalovaného k náhradě vzniklé újmy podle § 2910 o. z., když žalovaný při jízdě svým motorovým vozidlem zaviněně porušil povinnost vyplývající z pravidel silničního provozu, tedy svým zaviněním porušil zákonnou povinnost a v příčinné souvislosti s tím způsobil žalobci škodu.

32. Žalobci byla způsobena škoda spočívající v nezbytných nákladech vynaložených na pronájem náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla žalobce, kdy v projednávaném případě se jedná o částku 268 800 Kč za pronájem vozidla [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] od [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno], v období od [anonymizováno] do [datum]. Žalovaný měl ohledně provozování svého vozidla řádně sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla, a to u pojišťovny, která vstoupila do tohoto řízení jako vedlejší účastník. Tato pojišťovna pak žalobci uhradila veškeré náklady vynaložené na opravu vozidla. Pojišťovna, stejně jako žalovaný, pak sporovali nezbytnost a účelnost nákladů vynaložených na pronájem náhradního vozidla.

33. K problematice užívání náhradního vozidla se komplexněji vyjádřil Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3831/17, kde bylo mimo jiné konstatováno, že„ podstatou užívání náhradního vozidla je umožnit pojištěnci zachování určitého životního standardu v situaci, kdy dojde, ať již k částečnému nebo totálnímu poškození vozidla. Poskytnutím náhradního vozidla nebude poškozený ponechán v tísni a bude mu umožněno vést, co do kvality, obdobný život, jako před dopravní nehodou. Podle náhledu Ústavního soudu není výše škody v obdobných případech dána jen hodnotou zničeného vozidla, ale též náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo. Ve své podstatě tak není důvodu, pro který by tyto náklady, jsou-li účelně vynaloženy, měl nést právě poškozený.“ Zdejší soud se s těmito závěry Ústavního soudu plně ztotožňuje. V zásadě je tedy nepodstatné, zda se žalobce s pojišťovnou jako vedlejším účastníkem předem dohodl či nikoli na možnosti užívat náhradní vozidlo, či zda vedlejší účastník žalobci tuto možnost předem schválil. Podstatné je to, že žalovaný svým zaviněním způsobil škodu na vozidle žalobce, které se tak stalo po jistou dobu nepojízdným. Pokud si v takové situaci žalobce jako poškozený za účelem zachování běžného způsobu života pronajme náhradní vozidlo po dobu opravy, pak náklady vynaložené za pronájem náhradního vozidla jsou součástí způsobené škody, neboť se jedná o náklady, které by nevznikly, nedošlo-li by k předmětné dopravní nehodě, a obecně je tak škůdce povinen tyto náklady poškozenému nahradit.

34. Judikatura však taktéž dospěla k závěru, že škůdce je povinen hradit náklady za vypůjčení náhradní věci jen v rozsahu, v jakém byly vynaloženy nutně a účelně, přičemž i u srovnatelného náhradního vozidla je rozsah náhrady omezen hlediskem účelnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 35 Cdo 3911/2007). Tato podmínka účelnosti tak například nemusí být splněna v případě, kdy vlastník poškozeného vozidla má k dispozici jiná svá vozidla, kterými může výpadek poškozeného vozidla nahradit. A přesně v tomto smyslu argumentovali vedlejší účastník a žalovaný, když namítali, že žalobce krom svého poškozeného vozidla v tu dobu vlastnil dále vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno] a [typ vozidla] [anonymizováno]. Pronájem náhradního vozidla tak byl z jejich pohledu neúčelný, když žalobce se mohl přepravovat jinými svými vozidly. Soud však tuto námitku neshledal důvodnou. Žalobce v tomto řízení, stejně jako v souvisejícím řízení sp. zn. [spisová značka], tvrdil a prokázal, že v daném období provozoval své podnikatelské i volnočasové aktivity (mimo jiné) na [obec], kde [podnikání žalobce] [anonymizováno 7 slov]. Jak je obecně známo a jak též bylo prokázáno ze svědeckých výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], na [obec] panují náročné klimatické podmínky a v zimních měsících je zde mezi místními obyvateli a podnikateli prakticky nezbytné používat k dopravě terénní vozidla s náhonem na všechny čtyři kola – tedy například právě takové vozidlo, které žalovaný při dopravní nehodě žalobci poškodil. Žalobce dále běžně ve vozidle převážel svého velkého [rasa] [anonymizováno] psa. Není pochyb, že k těmto účelům nemohlo sloužit vozidlo žalobce [typ vozidla] [anonymizováno], tedy [vozidlo] [anonymizováno 7 slov] má řadu technických prvků použitelných zejména při jízdě na dálnicích a jiných kvalitních vozovkách. Rozhodně nemůže sloužit k jízdě mimo zpevněné vozovky v horském terénu v zimních měsících. Pokud jde o vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno], toto vozidlo žalobce nejprve vůbec neměl k dispozici až do [datum], neboť bylo pronajato třetí osobě. Po tomto datu pak toto vozidlo užíval syn žalobce, který v tu dobu studoval. Podle závěru soudu nelze po žalobci a jeho rodině jako poškozených spravedlivě požadovat, aby měnili své zvyky a běžný způsob života v tom smyslu, aby syn žalobce byl nucen odevzdat otci vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno]. Nadto o tomto vozidle platí zhruba to stejné, jako co bylo výše uvedeno o vozidle [typ vozidla] [anonymizováno] Ani vozidlo [typ vozidla] [anonymizováno] není určeno do horských terénů v zimních měsících a už vůbec ne pro jízdu mimo zpevněnou vozovku.

35. Soud tedy uzavřel, že žalobce po poškození předmětného vozidla neměl k dispozici jiný dopravní prostředek, který by mu umožnil vést dosavadní způsob života. Jestliže si žalobce za účelem zachování svého životního standardu, a to jak z hlediska podnikání, tak i trávení volného času, pronajal vozidlo [typ vozidla] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], tedy terénní vozidlo SUV s náhonem na všechny čtyři kola, které je svými vlastnostmi srovnatelné s poškozeným vozidlem, soud náklady na pronájem náhradního vozidla hodnotí jako zcela účelné a adekvátní.

36. Současně soud hodnotí i cenu tohoto pronájmu jako přiměřenou. Jak totiž vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, soud se při hodnocení účelnosti vynaložených nákladů na pronájem náhradního vozidla musí zabývat výší těchto nákladů, neboť náhrada těchto nákladů nesmí přesahovat obvyklou cenu pronájmu obdobných aut v daném místě a čase (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 232/2012 a 25 Cdo 3911/2011). V daném případě činila cena pronájmu částku [částka] denně. Tuto částku pak účastníci shodně označili jako cenu obvyklou za pronájem daného typu vozidla. Soud proto v tomto směru neprováděl další dokazování a vyšel z nesporného tvrzení stran.

37. Pokud jde o délku opravy poškozeného vozidla, v jejímž důsledku měl žalobce náhradní vozidlo pronajato po dobu [počet] dnů, a celkové náklady na pronájem náhradního vozidla dosáhly částky 268 800Kč soud zjistil, že poškozené vozidlo žalobce není běžným sériově vyráběným vozem, ale speciálně upraveným vozidlem určeným mimo jiné pro [specializace vozidla] [anonymizována čtyři slova]. Takováto vozidla se na evropském trhu vyskytují spíše v jednotkách kusů, a proto je i náročné sehnat k nim náhradní díly. Při dopravní nehodě došlo k úplnému poškození nosné konstrukce vozidla, kdy musel být zcela vyměněn rám vozidla. Při opravě tak bylo třeba poškozené vozidlo zcela rozebrat a znovu poskládat za použití nových originálních dílů a i za použití některých dílů stávajících. S ohledem na tyto a výše uvedené skutečnosti soud hodnotí celkovou délku opravy v trvání necelých [anonymizováno] měsíců (od [datum] do [datum]) jako přiměřenou všem zjištěným okolnostem.

38. Vedlejší účastník dále namítal, že předmětná pojistná událost byla od počátku z jeho strany hodnocena jako totální škoda, přičemž podle judikatury, jeli-li pojistná událost likvidována formou totální škody, je pronájem náhradního vozidla účelný pouze do okamžiku, kdy je poškozený informován o likvidaci formou totální škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 712/2011), a dále namítal, že celkové nálady na opravu vozidla, tj. náklady na samotnou opravu včetně nákladů na pronájem náhradních vozidel, převyšují samou hodnotu vozidla, a jsou tak nehospodárné a neúčelné. V tomto směru lze s vedlejším účastníkem souhlasit, že obecně platí, že nájemné za dobu, kdy je již objektivně zřejmé, že oprava poškozeného vozidla je nehospodárná, a proto prováděna nebude, nelze považovat za účelný a nutný náklad vynaložený v příčinné souvislosti s poškozením vozidla (viz právní věta výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu). Je třeba však také uvést, že tento poněkud rigidní závěr Nejvyššího soudu byl později mírně korigován Ústavním soudem, který v nálezu I. ÚS 3831/17 mimo jiné uvedl:„ Automatické omezení náhrady nákladů vynaložených na nájem náhradního vozidla z důvodu způsobení totální škody při dopravní nehodě pouze do času sdělení pojišťovny, že oprava vozidla prováděná nebude, bez zohlednění dalších skutečností, zejména zda nedojde ke zhoršení postavení poškozeného, porušuje právo poškozeného na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 LPS a právo vlastnické dle čl. 11 odst. 1 LPS. Výše škody v takových případech není dána jen hodnotou zničeného vozidla, ale též náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo. Není důvodu, pro který by tyto náklady, jsou-li účelně vynaloženy, měl nést právě poškozený, přičemž ne každý poškozený je natolik solventní, aby si mohl dovolit zakoupit nové vozidlo, aniž by čekal na zaslání finančních prostředků od pojišťovny.“ Nelze tedy bez dalšího uzavřít, že poškozený má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na pronájem náhradního vozidlo pouze do okamžiku, kdy je mu pojišťovnou sděleno, že pojistná událost bude řešena formou totální škody, aniž by se soud blíže nezabýval dalšími okolnostmi konkrétního případu. V projednávané věci sice vedlejší účastník informoval žalobce o tomto způsobu likvidace dopisem ze dne [datum], který mu byl doručen [datum], oprava však již byla před tímto datem fakticky započata. Vozidlo bylo předáno do autorizovaného servisu dne [datum] a dne [datum] žalobce vůči servisu odsouhlasil způsob a cenu opravy s tím, že se zavázal případně opravu uhradit sám. Jako velmi podstatnou pak soud taktéž hodnotí skutečnost, že žalobce se od počátku bránil vůči závěru vedlejšího účastníka o totální škodě na vozidle a stále žádal o jeho revizi. Žalobce se dále bránil tomu, že vedlejší účastník ocenil poškozené vozidlo před nehodou částkou pouze [částka]. Spor o způsobu řešení pojistné události mezi žalobcem a vedlejším účastníkem probíhal po celou dobu opravy vozidla a nakonec vyústil v to, že vedlejší účastník odsouhlasil předběžnou kalkulaci opravy a následně žalobci uhradil veškeré náklady, které žalobce v souvislosti s opravou vozidla vynaložil. Žalobci tak byla ze strany vedlejšího účastníka vyplacena částka [částka]. Je tak třeba uzavřít, že byť vedlejší účastník stále eviduje způsob likvidace pojistné události jako totální škodu a tento závěr do dnešního dne formálně nepřehodnotil, fakticky však došlo k opravě vozidla na náklady vedlejšího účastníka. Pro soud je tak podstatná faktická stránka věci, nikoli to, jak vedlejší účastník interně tuto pojistnou událost vyhodnotil a jak ji eviduje ve svých systémech. Následný vývoj událostí navíc dal jednoznačně za pravdu žalobci, že oprava vozidla, a to i s přihlédnutím k celkovým nákladům na náhradní vozidla ve výši 355 879 Kč, byla účelná, hospodárná a ekonomicky výhodná. Poškozené vozidlo má i dnes po více než osmi letech od předmětné dopravní nehody cenu, která se pohybuje od [částka] do [částka] (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení], o jehož odborném odhadu nemá soud důvod pochybovat). Toto vozidlo tak dalších 8 let aktivně slouží svému účelu a [jméno] [příjmení] s ním dokonce v posledních letech [využití vozidla] [anonymizována dvě slova]. Sečteme-li tak aktuální tržní cenu poškozeného vozidla s cenou užitku, který představuje 8 let jeho užívání, nelze než dospět k prezentovanému závěru, tedy že oprava vozidla za částku [částka] i s náklady na náhradní vozidla ve výši 355 879 Kč byla hospodárná a účelná. Ani tato námitka vedlejšího účastníka nebyla shledána důvodnou.

39. S ohledem na vše shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je zcela po právu. Žalovaný vlastním zaviněním způsobil dopravní nehodu, naboural do vozidla žalobce a v příčinné souvislosti s tím vznikla na vozidle žalobce škoda. Žalobce si po dobu opravy svého vozidla pronajal náhradní vozidlo vlastnostmi srovnatelné s poškozeným vozidlem, za které vynaložil částku 268 800 Kč, přičemž cena pronájmu nepřesáhla cenu obvyklou za daný typ vozidla. Náklady vynaložené na pronájem vozidla soud hodnotil po všech stránkách za účelné a důvodné. Žalobce neměl k dispozici žádné jiné své vozidlo, které by bylo schopné plnit funkci poškozeného vozidla. Délka opravy poškozeného vozidla byla přiměřená všem zjištěným okolnostem. Na účelnosti vynaložených nákladů pak nic nemění ani skutečnost, že vedlejší účastník původně chtěl pojistnou událost likvidovat jako totální škodu, ačkoli nakonec přistoupil k úhradě nákladů na opravu poškozeného vozidla. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobci celou uplatněnou částku ve výši 268 800 Kč, představující účelně vynaložené náklady na pronájem náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla.

40. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to však ale až od 1. 12. 2015, nikoli již od 19. 11. 2015, jak požadoval žalobce V daném případě se jedná o mimosmluvní závazek, přičemž tyto jsou obecně splatné na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z.. Žalobce prokázal, že poprvé žalovaného vyzval k úhradě dopisem ze dne [datum], který téhož dne odevzdal k poštovní přepravě. V tomto dopise žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu ve lhůtě do 30. 11. 2015. Před tímto datem tak nemohla splatnost závazku nastat, pročež ani žalobci nemohlo vzniknout právo na úhradu úroků z prodlení. Splatnost závazku nastala až dne 30. 11. 2015 a ode dne následujícího teprve žalobci vznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobci přiznal úroky z prodlení až ode dne 1. 12. 2015 a ve zbytku uplatněného nároku stran úroků z prodlení byla žaloba zamítnuta. Pro úplnost pak soud podotýká, že se nejedná o neunesení důkazního břemene, když žalobce v tomto smyslu unáší břemeno tvrzení i břemeno důkazní, avšak z jím předloženého důkazu (výzvy k úhradě ze dne [datum]) vyplývá jiná skutečnost.

41. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

42. Výrokem III. pak soud rozhodl o nákladech státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě stát vynaložil náklady na znalečné za zpracovaný znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce] a za jeho účast při výslechu před dožádaným soudem. O znalečném bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že znalci bylo přiznáno znalečné v celkové výši 11 889,30 Kč, avšak uvedené usnesení do dne vyhlášení tohoto rozsudku nenabylo právní moci. Soud proto o náhradě nákladů státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že podle výsledku řízení, v němž byl úspěšný žalobce (potažmo byl neúspěšný pouze v zcela zanedbatelné části), uložil neúspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníků povinnost k jejich náhradě. Jelikož však dosud není výše těchto nákladů známa, respektive nebyla jejich výše pravomocně stanovena, bude o jejich výši rozhodnuto v samostatném usnesení v souladu s § 155 odst. 1 o. s. ř.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný pouze v zanedbatelné výši (ohledně drobné části zákonného úroku z prodlení), nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 133 431,14 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 268 800 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 690 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 8 538,04 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 294,02 Kč za 152 ujetých km v částce 894,02 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,33 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 414,97 Kč za 152 ujetých km v částce 1 014,97 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,33 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 414,97 Kč za 152 ujetých km v částce 1 014,97 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,33 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 414,97 Kč za 152 ujetých km v částce 1 014,97 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,33 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 474,92 Kč za 152 ujetých km v částce 1 074,92 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,33 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 524,19 Kč za 152 ujetých km v částce 1 124,19 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,33 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 92 110 Kč ve výši 19 343,10 Kč. Jejich zaplacení soud uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

44. Pokud jde o vedlejšího účastníka, ten byl k náhradě nákladů řízení výrokem III. a IV. rozsudku zavázán společně a nerozdílně s žalovaným. Vedlejší účastník do řízení vstoupil na straně žalovaného, a má tak podle § 93 odst. 3 o. s. ř. stejná práva a povinnosti jako žalovaný, a proto je i vedlejší účastník povinen se podílet na úhradě nákladů řízení.