13 C 24/2019

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo St číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa – bydlení, zapsaného u stát. instituce, stát. instituce, katastrální uzemí, územní celek, na LV číslo je celé jméno žalobkyně, datum narození, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo St číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa – bydlení, zapsaného u stát. instituce, stát. instituce, katastrální uzemí, územní celek, na LV číslo.

2. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně a žalovaný nabyli do společného jmění manželů shora uvedené nemovité věci. Manželství žalobkyně a žalovanému bylo rozvedeno rozsudkem název soudu pod č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Žalobkyně prohlásila, že s žalovaným vypořádali své společné jmění manželů ještě před rozvodem manželství, a to včetně nemovitostí. Účastníci se dohodli, že nemovitosti budou nadále ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně dne datum vyplatila žalovanému vypořádací podíl ve výši 500.000 Kč. Toto vypořádání však nebylo vloženo do katastru, kdy je současně zapsaný v následující stav: vlastníkem jedné poloviny nemovitostí je žalobkyně a vlastníkem jedné poloviny nemovitostí je žalovaný. Žalobkyně dále poukázala na to, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem, když výrok soudu o žalobě dle § 80 písm. c) o.s.ř. je způsobilý přivodit změnu dosavadního zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí.

3. Ve věci proběhlo jednání dne datum, které bylo k žádosti obou účastníků odročeno. K jednání konaném dne datum se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Na základě plné moci ze dne datum žalovaný zmocnil žalobkyni, aby jej zastupovala při rozvodovém řízení. Uvedl zde, že mají s manželkou vyřízené veškeré majetkové vyrovnání a ke dni datum mu na adrese anonymizována dvě slova nic nepatří. Z výdajového pokladního dokladu bylo prokázáno, že dle něj uhradila žalobkyně žalovanému částku 500 000 Kč dne datum s tím, že jako účel výplaty je uvedeno vyplacení jedné poloviny nemovitostí anonymizována dvě slova. Dle plné moci k zastupování při převodu nemovitostí ze dne datum zmocnil žalovaný žalobkyni k vyřízení veškerých právních úkonů spojených s převodem nemovitosti i pro veškeré další úkony potřebné při jednání s katastrem. V potvrzence ze dne datum žalovaný prohlašuje, že se nezdržuje více než 3 měsíce na adrese anonymizována dvě slova a s žalobkyní je majetkově vypořádán. Usnesením soudního exekutora Exekutorského úřadu okres ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo prokázáno, že bylo odročeno dražební jednání za účelem prodeje ideálního podílu o velikosti 1 předmětných nemovitostí. Z dopisu ze dne datum, který adresoval žalovaný soudnímu exekutorovi anonymizováno příjmení bylo zjištěno, že žalovaný zde mj. uvádí že žalobkyně je majitelkou celé nemovitosti v anonymizována dvě slova. Ze Souhlasného prohlášení práva k nemovitosti bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla stát. instituce, stát. instituce, že došlo ke změně režimu vlastnictví ze společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví z důvodu rozvodu manželství před více než 3 roky. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví, k.ú. anonymizováno, bylo prokázáno, že vlastníkem jedné poloviny předmětných nemovitostí je žalobkyně a vlastníkem jedné poloviny nemovitostí je žalovaný. Nemovitosti uvedené na tomto listu vlastnictví jsou zatíženy celou řadou exekučních příkazů, přičemž nejstarší exekuční příkaz je ze dne datum. Z potvrzení název soudu ze dne datum bylo zjištěno, že tento soud uvedl, že u soudu nebyla podána žaloba na vypořádání společného jmění, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že účastníci mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu na základě které žalovaný prodal žalobkyni předmětné nemovitosti za kupní cenu 500.000 Kč. Z prohlášení jméno celé jméno žalovaného, matky žalobkyně, bylo zjištěno, že tato prohlašuje, že dává dceři 500.000 Kč na vyplacení jejího manžela celé jméno žalovaného, tímto dojde k převedení 1 nemovitostí v anonymizována dvě slova.

5. Soud na základě shora uvedeného učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalovaný a žalobkyně nabyli do společného jmění manželů shora uvedené nemovitosti. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, rozsudek nabyl právní moci dne datum. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, na základě které žalovaný prodal žalobkyni předmětné nemovitosti ve společném jmění manželů za kupní cenu 500.000 Kč. Žalovaný vystavil dne datum plné od moci, v nichž zmocnil žalobkyni k vyřízení rozvodového řízení a k převodu nemovitostí, přičemž prohlásil, že k dnešnímu dni mu v rodinném domě na adrese adresa, kdy podala prohlášení o zániku společného jmění manželů a vzniku podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, když jako důvod uvedla "rozvod manželství před více jak 3 roky." Předmětné nemovitosti jsou v současné době postiženy exekucemi, když nejstarší exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech je ze dne datum.

6. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitostem byl soudem shledán, když navržený výrok soudu je způsobilý přivodit změnu dosavadního zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí.

8. Podle ustanovení § 738 NOZ je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

9. Podle ustanovení § 738 NOZ dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

10. Podle ustanovení § 741 NOZ nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

11. Podle ustanovení § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Jak vyplývá ze shora uvedeného, prodej nemovitostí mezi manžely je možný pouze v případě, že nespadají pod SJM. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně ani netvrdila, že by případně rozsah společného jmění manželů byl zúžen, zrušen či jinak omezen. Také v kupní smlouvě uzavřené dne datum je uvedeno, že převáděné nemovitosti jsou ve společném jmění manželů. Již z tohoto důvodu je takovýto převod nemovitostí neplatný, a to absolutně, neboť je v rozporu se zákonem a zjevně narušuje veřejný pořádek. Vlastnictví k nemovitostem tak na žalobkyni nikdy nepřešlo, neboť nelze převést věc náležící do společného jmění manželů platně kupní smlouvou na druhého manžela.

13. Pro úplnost je třeba dodat, že i v případě, kdy by byly nemovitosti řádně vypořádány, zákon stanoví lhůtu, ve které je třeba, aby došlo k vypořádání společného jmění, a to tříletou. Po uplynutí této doby nastane zákonná fikce, a to výše uvedená. Je třeba, aby v této lhůtě byla dohoda o vypořádání společného jmění manželů zapsána ve veřejném seznamu, pokud se týká věcí nemovitých, a to s odkazem na § 738 odst. 1 občanského zákoníku. Takováto dohoda nabývá právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Pokud manželé tuto povinnost nesplní, uplatní se výše uvedená zákonná fikce. Pokud manželé danou dohodu ve lhůtě zapsat nenechají a podají návrh na vklad po uplynutí tříleté lhůty od rozvodu manželství, katastrální úřad informuje, že navrhovaný vklad nelze pomoc povolit, neboť účastníci jsou omezeni právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí. Prvním krokem je tedy zápis podílového spoluvlastnictví k dosud nevypořádanému nemovitému majetku do katastru nemovitostí, jelikož se jedná o právo vlastnické, je třeba ho zapsat vkladem. Po zapsání zákonného režimu, již jsou manželé oprávněni se svými podíly dle libosti nakládat. V daném případě žalobkyně až v roce 2016, tedy 9 let po rozvodu manželství učinila s žalovaným souhlasné prohlášení o změně práva k nemovitosti, kdy došlo ke změně v režimu vlastnictví ze společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví, jiný návrh na vklad zápisu vlastnického práva k předmětným nemovitostem neučinila.

14. Na základě těchto skutečností soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, neboť žalobkyně se nestala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.