13 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 10 351,29 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 351,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 10 351,29 Kč od 5. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně v návrhu došlém zdejšímu soudu dne 15. 2. 2022 uvedla, že původní věřitel, [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen jako„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen jako„ smlouva o úvěru“), na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 900 Kč splatný dne [datum]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 451,29 Kč, splatný také dne [datum], ve lhůtě splatnosti neuhradil. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr prostřednictvím webové stránky, na které se žalovaný nejprve registroval zadáním osobních údajů, následně si zřídil uživatelský účet a po dokončení registrace zaslal žádost o poskytnutí úvěru pro hotovostní výběr u partnera původního věřiteli, [právnická osoba], [anonymizováno], provozující síť čerpacích stanic„ [anonymizováno]“. Dále uvedla, že po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší 4 900 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný následně akceptoval smlouvu zadáním SMS kódu, který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo. Poté žalovaný obdržel číslo poukázky s PIN kódem pro výběr peněžních prostředků s platností 48 hodin a peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč vybral dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný byl upomínán k zaplacení předmětného dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následné formou předžalobní upomínky, která byla zástupcem žalobkyně odeslána dne 2. 2. 2021. Pokud jde o vztah mezi původním věřitelem a žalobkyní, pak žalobkyně uvedla, že nabyla předmětnou pohledávku od původního věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26. 1. 2021. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobkyně k dotazu soudu sdělila, že původní věřitel lustroval žalovaného ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB) a zároveň vycházel z dokladů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně však již nedisponuje žádnými listinami, které žalovaný předkládal původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti.

2. Žalovaný se k projednávané věci nevyjádřil.

3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno], datované dne [datum], soud zjistil, že jako věřitel, případně úvěrující, je zde označen původní věřitel, žalovaný je pak označen jako klient nebo úvěrovaný. Žalovaný je zde označen jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, bydlištěm, číslem občanského průkazu a e-mailovou adresou. Dále soud zjistil, že celková výše úvěru je zde uvedena ve výši 4 900 Kč, forma poskytnutí jako„ [anonymizováno]“, splatnost poskytnutého úvěru dne [datum], roční zápůjční úroková sazba 40% p.a., celkový poplatek za poskytnutí úvěru včetně poplatku za hotovostní čerpání úvěru 2 143,79 Kč (po slevě), 5 451,29 Kč (před slevou), celková částka, kterou klient zaplatí 6 561,75 (po slevě), 10 512,39 Kč (před slevou), což odpovídá výši jediné splátky úvěru. Dále soud zjistil, že součástí označené listiny je detailní popis procesu poskytnutí úvěru hotovostní formou s výběrem u čerpacích stanic [anonymizováno], kdy klient bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy obdrží od úvěrujícího na e-mailovou adresu spolu s dokumentací i číslo poukázky nezbytné pro převzetí úvěru a zároveň na číslo mobilního telefonu klienta úvěrující zašle SMS s PIN kódem, taktéž nezbytným pro převzetí úvěru hotovostní formou. Následně klient, a to nejpozději do 48 hodin následujících od okamžiku schválení úvěru ze stran úvěrujícího, je klient oprávněn prostřednictvím vybraného obchodního partnera na čerpacích stanicích nesoucí označení„ [anonymizováno]“, si po předložení čísla poukázky, PIN kódu, vyplnění formuláře a předložení občanského průkazu fyzicky převezme finanční prostředky ve výši odpovídající poskytnutému úvěru s tím, že od tohoto okamžiku je nastaven počátek doby trvání úvěru. Soud dále zjistil, že si smluvní strany sjednaly, že úvěrující je za podmínek plynoucích z této Smlouvy povinen po potvrzení schválení úvěru formou stanovenou v této Smlouvě poskytnout klientovi úvěr bezhotovostní či hotovostní formou dle požadavku klienta, když klient je povinen splatit úvěrujícímu řádně a včas poskytnutý úvěr a zaplatit mu zároveň poplatek za poskytnutí úvěru a úrok, jakož i případné sankční poplatky a další pohledávky úvěrujícího plynoucí pro něj z této smlouvy vůči klientovi, jakož i náklady spojené se soudním či mimosoudním vymáhání pohledávek úvěrujícího vzniklých vůči klientovi. Na listině přiložené k výše označené smlouvě je pak pouze uvedeno„ [datum], [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo]“.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní dne 26. 1. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitele touto postoupil žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení.

5. Z dopisu ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že jím původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávku za ním ze shora citované smlouvy postoupil žalobkyni a současně žalovaného vyzval k úhradě částky 16 030,95 Kč ve lhůtě tří dnů.

6. Z dopisu ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení částky 23 580,95 Kč ve lhůtě 3 dnů, když uvedená částka se skládá z neuhrazené jistiny 16 030,95 Kč a nákladů právního zastoupení 7 550 Kč.

7. Z přiloženého podacího lístku se podává, že odesílatel„ [příjmení] [příjmení] [jméno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“ odeslal dne 2. 2. 2021 dopis žalovanému.

8. Po provedeném dokazování mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně (a její právní předchůdce) disponuje osobními údaji žalovaného, původní věřitel žalovanému adresoval oznámení o postoupení pohledávky a zástupce žalobkyně žalovanému adresoval výzvu k plnění.

9. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř., Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

10. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř., k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 561 odst. 1 o.z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o.z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle § 582 odst. 1 o.z., není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních.

15. Ohledně tvrzené registrace žalovaného na internetových stránkách původního věřitele a uzavření smlouvy o úvěru soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Žalobkyně se omezila na předložení listiny nazvané smlouva o úvěru, která sice obsahuje osobní údaje žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo, adresu, číslo občanského průkazu), avšak neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis a není tudíž zřejmé, zda osoba, se kterou původní věřitel komunikoval (zda vůbec s někým komunikoval, neboť žalobkyně nepředložila žádný doklad o tom, že by se kdokoli na internetových stránkách původního věřitele registroval), je právě žalovaný v této věci. Stejně tak žalobkyně neunesla své břemeno důkazní o tom, že její původní věřitel žalovanému reálně poskytl částku 4 900 Kč, neboť z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že částku 4 900 Kč vybral skutečně právě žalovaný.

16. I pokud by v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skutečně jednala se žalovaným (což prokázáno nebylo), bylo by nutno na projednávaný případ aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť by se jednalo o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

17. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemná forma je dodržena vždy, pokud umožňuje zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o.z. a § 562 odst. 1, 2 o.z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně původního věřitele. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, měly být poskytnuté peněžní prostředky vráceny jednorázově, nikoli tedy ve splátkách a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení spotřebitele nezpůsobí.

18. S přihlédnutím ke shora vyloženým specifikům daného případu považuje soud za nezbytné s nedodržením písemné formy smlouvy, v souladu s principy ochrany spotřebitele, spojit sankci absolutní neplatnosti dle § 582 odst. 1 o.z. Pokud by tak neučinil, pozbylo by ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, týkající se stanovené formy, svého významu.

19. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, ani že by původní věřitel žalovanému poskytla tvrzenou částku ve výši 4 900 Kč, nezbylo soudu, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

20. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.