13 C 79/2022

Plný text

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 885 573 Kč a dále mu uložil povinnost nahradit jí náklady řízení včetně náhrady uhrazeného soudního poplatku. Uvedla, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč s tím, že tento byl žalovanému poskytován jako podnikateli výlučně k využití při provozování podnikatelské činnosti. Část úvěru ve výši 100 000 Kč přitom žalobkyně poukázala žalovanému na bankovní účet č. č. účtu , část úvěru ve výši 10 000 Kč byla poskytnuta formou započtení na poplatek za poskytnutí úvěru. Dále uvedla, že žalovaný se zavázal uhradit část úvěru včetně smluvních úroků ve výši 324 323 v 60 splátkách (59 splátek po 5 497 Kč a 60. splátku ve výši 5 495 Kč) splatných do 15. dne měsíce, v němž má být splátka uhrazena s tím, že rozvržení úhrad bylo sjednáno ve splátkovém kalendáři, který tvoří přílohu smlouvy o úvěru a současně se žalovaný zavázal započít se splácením úvěru k datum . Dále bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že neuhradí-li žalovaný bezprostředně po sobě jdoucí dvě měsíční splátky, dojde ke zesplatnění celé dosud neuhrazené jistiny úvěru a souhrnu neuhrazených smluvních úroků z úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uhradil pět měsíčních splátek v době od ledna do května rok , další měsíční splátky splatné dne datum a dne datum neuhradil a porušil tak svou smluvní povinnost, v důsledku čehož mu ke dni datum vznikla povinnost uhradit žalobkyni jistinu a smluvní úrok, tedy částku 108 054 Kč na jistině úvěru a 194 279 Kč na smluvním úroku z úvěru, celkem 302 333 Kč, k jejímuž zaplacení žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne datum .

2. Dále žalobkyně v žalobě tvrdí, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota , na základě které mu poskytla úvěr ve výši 220 000 Kč s tím, že tento byl žalovanému poskytován jako podnikateli výlučně k využití při provozování podnikatelské činnosti. Část úvěru ve výši 200 000 Kč přitom žalobkyně poukázala žalovanému na bankovní účet č. č. účtu , část úvěru ve výši 20 000 Kč byla poskytnuta formou započtení na poplatek za poskytnutí úvěru. Dále uvedla, že žalovaný se zavázal uhradit část úvěru včetně smluvních úroků ve výši 591 572 v 72 splátkách po 8 332 Kč splatných do 15. dne měsíce, v němž má být splátka uhrazena s tím, že rozvržení úhrad bylo sjednáno ve splátkovém kalendáři, který tvoří přílohu smlouvy o úvěru a současně se žalovaný zavázal započít se splácením úvěru k datum . Dále bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že neuhradí-li žalovaný bezprostředně po sobě jdoucí dvě měsíční splátky, dojde ke zesplatnění celé dosud neuhrazené jistiny úvěru a souhrnu neuhrazených smluvních úroků z úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uhradil dvě měsíční splátky dne datum a dne datum , další měsíční splátky splatné dne datum a dne datum neuhradil a porušil tak svou smluvní povinnost, v důsledku čehož mu ke dni datum vznikla povinnost uhradit žalobkyni jistinu a smluvní úrok, tedy částku 218 540 Kč na jistině úvěru a 364 700 Kč na smluvním úroku z úvěru, celkem 583 240 Kč, k jejímuž zaplacení žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne datum .

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalovaný nárok neuznává a navrhl, aby soud žalobu zamítl. Žalovaný namítal zejména to, že žalobkyně se v podané žalobě vůbec nezabývá skutečnostmi, které vedly k uzavření shora specifikovaných smluv, neboť tyto s žalobkyní neuzavřel žalovaný, ale paní osoba , která se na žalobkyni s žádostí o poskytnutí úvěru obrátila telefonicky a požadovala úvěr pro žalovaného, žalobkyně přitom od paní osoba nepožadovala doklad o zmocnění, úvěry poskytla na účet, jehož číslo jí bylo zasláno sms zprávou, stejně jako kopie občanského průkazu žalovaného. Dále žalovaný uvedl, že v měsíc, rok obdržel upomínku, že nesplácí úvěr, od jiné společnosti a v té době se také dozvěděl, že paní osoba jeho jménem sjednala více úvěrových smluv, přičemž důvodem bylo její gamblerství. Žalovaný přitom ani nevěděl, že mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu, neboť pracuje v zahraničí a do České republiky se vrací jen občas na víkendy. Bylo tomu tak také v měsíc, rok , kdy došlo k uzavření druhé smlouvy o úvěru, neboť v den uzavření smlouvy pobýval pracovně v Německu. Na základě uvedených skutečností se pak žalovaný obrátil jednak na Policii České republiky, jednak na žalobkyni a domníval se, že žalobkyně vzala na vědomí fakt, že se stal obětí podvodu blízké osoby. Dále žalovaný uvedl, že Policie ČR usnesením ze dne datum , č.j. spisová značka (dále jen jako „usnesení o sdělení obvinění“) paní osoba sdělila obvinění ze spáchání přečinu úvěrového podvodu, v němž se mimo jiné uvádí, že při zkoumání podpisu žalovaného na smlouvě (tj. zástavní smlouvě) je pravděpodobnější, že originál sporného podpisu není pravým podpisem žalovaného, žalobkyně se přitom k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody nepřipojila, neboť pohledávky a důvodnost zřízení zástavního práva řeší cestou civilního práva. Žalovaný uzavřel, že s žalobkyní žádnou smlouvu o úvěru, ani smlouvu zástavní, neuzavřel, podpisy na těchto smlouvách nejsou jeho, není proto pro podanou žalobu pasivně legitimován.

4. K námitkám žalovaného, že předmětné smlouvy o úvěru s žalobkyní neuzavřel, neboť jeho občanský průkaz byl zneužit a smlouvy o úvěru byly uzavřeny bez jeho vědomí paní osoba , uvedla žalobkyně, že smluvní dokumentace nebyla uzavírána v zastoupení žalovaného, ale žalovaným samotným, když podpisy na smlouvách o úvěru byly ověřeny, žalobkyně proto neměla důvod pochybovat o tom, že smluvní dokumentace byla skutečně podepsána žalovaným. K tomu podotkla, že občanský průkaz žalovaného nikdy nebyl veden v databázi neplatných dokladů. Pokud dále žalovaný uvádí, že žalobkyni kontaktoval s tím, že na jeho jméno bylo údajně uzavřeno bez jeho vědomí několik úvěrů, podotkla žalobkyně, že jí žalovaný nikdy nesdělil údaje o tom, že při uzavírání předmětných smluv měla vystupovat osoba s tím, že důvodem patrně mělo být její gamblerství, žalobkyně proto nemohla posoudit relevantnost jeho tvrzení. Žalobkyni je přitom znám obsah usnesení o zahájení trestního stíhání osoba , nejedná se však o odsuzující rozsudek. Žalobkyně tak tvrzení žalovaného považuje za účelové a nevěrohodné s tím, že nelze vyloučit ani snahu o vytvoření legendy o údajném protiprávním jednání tak, aby byla zpochybněna odpovědnost žalovaného za žalovaný závazek. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že předmětné úvěry byly poskytnuty na bankovní účet č. č. účtu , který je v transakční historii o vždy označen jménem žalovaného a že žalovaný autorizoval příkaz zadání trvalého příkazu k hrazení splátek úvěrové smlouvy č. hodnota , v neposlední řadě žalobkyně zdůraznila, že pokud žalovaný obdržel částku v celkové výši 300 000 Kč bez právního důvodu, neučinil jakékoliv opatření k vrácení těchto prostředků. Na základě uvedeného žalobkyně uzavřela, že za vrácení poskytnutých úvěrů a zaplacení úroků je odpovědný právě žalovaný.

5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru pro podnikatelské účely č. hodnota (dále jen jako „smlouva č. 1“) soud zjistil, že žalobkyně jako „úvěrující“ tímto uzavřela s žalovaným jako „úvěrovaným“ smlouvu, jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 110 000 Kč s pevnou výpůjční úrokovou sazbou ve výši 56,1% ročně, pravidelnou měsíční splátkou ve výši 5 497 Kč (vyjma poslední splátky ve výši 5 495 Kč), datem první pravidelné měsíční splátky stanoveným na datum s tím, že splátky jsou splatné vždy k 15. dni v měsíci. Dále je zde sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Listina je datována dne datum a podpis žalovaného je zde ověřen, tj. listina je opatřena ověřovací doložkou pro legalizaci podle ověřovací knihy pošty Louny 1.

6. Z listiny obsahující detailní informace o bankovní transakci soud zjistil, že z bankovního účtu označeného „ Anonymizováno “ č. hodnota byly odeslány finanční prostředky ve výši 100 000 Kč na protiúčet označený jako „ Anonymizováno “ č. č. účtu s datem zaúčtování dne datum .

7. Z listiny označené jako splátkový kalendář ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že tato obsahuje rozpis jednotlivých splátek včetně dat jejich splatnosti. Dále bylo zjištěno, že na řádných splátkách od uzavření smlouvy o úvěru do datum bylo uhrazeno pět splátek po 5 497 Kč, tj. celkem 27 485 Kč.

8. Z listiny označené jako předžalobní výzva – Smlouva o úvěru uzavřená dne datum soud zjistil, že tato je datována dne datum a dále, že tímto zástupce žalobkyně oznámil žalovanému převzetí jejího zastoupení. Zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k tomu, aby ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení kontaktoval advokátní kancelář za účelem řešení jeho závazků vůči žalobkyni vzniklých na základě smlouvy o úvěru, kterou mu byl poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč. Zástupce žalobkyně vyčíslil celkovou výši dluhu částkou 302 333 Kč sestávající se z dluhu na jistině ve výši 108 054 Kč a smluvních úroků ve výši 194 279 Kč. Zástupce žalobkyně žalovaného poučil o tom, že v případě, že nedojde k bezodkladnému splnění jeho závazků, přikročí k podání žalobního návrhu. Z přiložené kopie obálky obsahující zásilku adresovanou žalovanému soud zjistil, že tuto zástupce žalobkyně zaslal dne datum a zásilka se vrátila zástupci žalobkyně označená jako nevyzvednutá.

9. Z listiny označené jako smlouva o úvěru pro podnikatelské účely č. hodnota (dále jen jako „smlouva č. 2“) soud zjistil, že žalobkyně jako „úvěrující“ tímto uzavřela s žalovaným jako „úvěrovaným“ smlouvu, jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 220 000 Kč s pevnou výpůjční úrokovou sazbou ve výši 41,52% ročně, pravidelnou měsíční splátkou ve výši 8 332 Kč, datem první pravidelné měsíční splátky stanoveným na datum s tím, že splátky jsou splatné vždy k 15. dni v měsíci. Dále je zde sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Listina je datována dne datum a podpis žalovaného je zde ověřen, tj. listina je opatřena ověřovací doložkou pro legalizaci podle ověřovací knihy pošty Louny 1.

10. Z listiny obsahující detailní informace o bankovní transakci soud zjistil, že z bankovního účtu označeného „ Anonymizováno .“ č. č. účtu byly odeslány finanční prostředky ve výši 200 000 Kč na protiúčet označený jako „ Anonymizováno “ č. č. účtu s datem zaúčtování dne datum .

11. Z listiny označené jako splátkový kalendář ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že tato obsahuje rozpis jednotlivých splátek včetně dat jejich splatnosti. Dále bylo zjištěno, že na řádných splátkách byly uhrazeny dvě splátky po 8 332 Kč, tj. celkem 16 664 Kč.

12. Z listiny označené jako předžalobní výzva – Smlouva o úvěru uzavřená dne datum soud zjistil, že tato je datována dnem datum a dále, že tímto zástupce žalobkyně oznámil žalovanému převzetí jejího zastoupení. Zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k tomu, že ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení kontaktoval advokátní kancelář za účelem řešení jeho závazků vůči žalobkyni vzniklých na základě smlouvy o úvěru, kterou mu byl poskytnut úvěr ve výši 220 000 Kč. Zástupce žalobkyně vyčíslil celkovou výši dluhu částkou 583 240 Kč sestávající se z dluhu na jistině ve výši 218 540 Kč a smluvních úroků ve výši 364 700 Kč. Zástupce žalobkyně žalovaného poučil o tom, že v případě, že nedojde k bezodkladnému splnění jeho závazků, přikročí k podání žalobního návrhu. Z přiložené kopie obálky obsahující zásilku adresovanou žalovanému soud zjistil, že tuto zástupce žalobkyně zaslal dne datum a zásilka se vrátila zástupci žalobkyně označená jako nevyzvednutá.

13. Z listiny obsahující údaje z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný disponuje živnostenským oprávněním pro předmět podnikání zámečnictví, nástrojářství, když toto mu vzniklo k datum a bylo vydáno na dobu neurčitou.

14. Z e-mailové korespondence učiněné mezi žalovaným a žalobkyní soud zjistil, že žalovaný kontaktoval žalobkyni poprvé dne datum s tím, že zjistil, že mu žalobkyně poskytla úvěr, nicméně současně žalovaný uvádí, že si „úvěr nebral“, o poskytnutí finančních prostředků nežádal a žádné nevyužil, současně žádá o zaslání pokladů, přičemž žalobkyně reagovala tím, že se zřejmě jedná o omyl a shodu jména a příjmení s jiným klientem žalobkyně, následně žalobkyně sděluje žalovanému, že věc předává k řešení svému zástupci. Dále soud zjistil, že žalovaný informoval žalobkyni o skutečnosti, že věc nahlásil jako trestní čin u Policie ČR.

15. Z listiny označené jako potvrzení o přijetí oznámení ze dne datum vydané Policií ČR, územní odbor město , soud zjistil, že tímto Policie ČR potvrdila přijetí oznámení ohledně možného podvodu, které učinil žalovaný.

16. Z usnesení Policie ČR, územního odboru město , oddělení hospodářské kriminality ze dne datum , č. j. spisová značka , soud zjistil, že tímto bylo zahájeno trestní stíhání osoba jako obviněné ze spáchání přečinu úvěrový podvod. Z obsahu předmětného usnesení bylo dále zjištěno, že policejním orgánem bylo vyžádáno odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma od Odboru kriminalistické techniky a expertiz policie za účelem posouzení, zda podpis na Smlouvě o zřízení zástavního práva k nemovitostem a o zřízení zákazu zatížení nemovitosti věcným právem je pravým podpisem žalovaného a současně, že výsledkem zkoumání byl závěr, že je pravděpodobnější, že originál sporného podpisu není pravým podpisem žalovaného a dále, že se jedná v nízké rovině pravděpodobnosti o padělek se snahou o nápodobu pravého podpisu žalovaného. Soud dále zjistil, že poškozená žalobkyně se s nárokem na náhradu škody nepřipojuje k trestnímu řízení a toto řeší cestou civilního práva.

17. Z listiny označené jako Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem a o zřízení zákazu zatížení a zcizení nemovitostí jako práva věcného datované dne datum soud zjistil, že tímto se žalobkyně jako zástavní věřitel a žalovaný jako zástavce dohodli na zřízení zástavního práva k nemovitostem (pozemku p.č. nemovitost , jejichž vlastníkem je žalovaný. Výše popsaným zástavním právem byla zajištěna pohledávka žalovaného ve výši 220 000 Kč, tj. pohledávka na splacení jistiny úvěru a smluvních úroků a úroků z prodlení, dle smlouvy o úvěru č. hodnota . Podpis žalovaného je zde ověřen, tj. listina je opatřena ověřovací doložkou pro legalizaci podle ověřovací knihy pošty Louny 1.

18. Z listiny označené jako detail trvalého příkazu soud zjistil, že se jedná o trvalý příkaz z účtu č. č. účtu na účet č. č. účtu ve výši 8 332 Kč s frekvencí zasílání 1x měsíčně, pod variabilním symbolem hodnota , dále bylo zjištěno, že trvalý příkaz zadal a autorizoval žalovaný dne datum .

19. Z listiny označené jako přehled pohybů na bankovním účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba , soud zjistil, že se jedná o běžný účet založený dne datum osobně žalovaným (dále jen jako „bankovní účet žalovaného“). Dále bylo zjištěno, že na bankovním účtu žalovaného byla dne datum připsána okamžitá platba od žalobkyně ve výši 100 000 Kč a dne datum ve výši 200 000 Kč. Soud dále zjistil, že z bankovního účtu žalovaného byly odeslány platby ve prospěch žalobkyně, a to dne datum a datum vždy ve výši 5 497 Kč, dále dne datum ve výši 8 332 Kč.

20. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví zkoumání ručního písma, odboru kriminalistické technika a expertiz policie jako znaleckého ústavu datovaného dne datum (dále jen jako „odborné vyjádření“) soud zjistil, že úkolem znaleckého zkoumání bylo určení, zda podpis na originálu listiny „Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem a o zřízení zákazu zatížení nemovitostí jako práva věcného“ je pravým podpisem žalovaného, případě zda se jedná o kopii pravého podpisu žalovaného a zda podpis podepsal osoba . Z výsledků zkoumání soud zjistil, že je pravděpodobnější, že originál sporného podpisu není pravým spontánním podpisem žalovaného, dále že komparace sporného podpisu v otázce identifikace pisatele s osobou osoba nebyla provedena z důvodu nevyhovujícího materiálu pro účely zkoumání a také, že individuální identifikace pisatele není v tomto případě možná, neboť se jedná v nízké rovině pravděpodobnosti o padělek se snahou o nápodobu pravého podpisu žalovaného.

21. Z sms komunikace uskutečněné mezi osoba a osoba soud zjistil, že osoba žádala „o něco“, co zůstane pouze mezi nimi a dále, že se domlouvali na schůzce „na velké poště“.

22. Z sms komunikace uskutečněné mezi osoba a žalovaným, dále z daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob – žalovaného za rok rok a z přiznání k dani z příjmu právnických osob, tj. právnická osoba ., soud pro nadbytečnost neučinil žádná skutková zjištění.

23. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že v rozhodné době, tj. v letech rok , pracoval v Anonymizováno , žil ve společné domácnosti s osoba , která je také matkou jeho dvou nezletilých dětí. Dále bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že se jedná o partnery, měla osoba plná dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu žalovaného, o chod bankovního účtu žalovaného se starala právě osoba , žalovaný pohyby na bankovním účtu nesledoval a zcela spontánně vypověděl, že z důvodu svého pracovního vytížení se o všechno starala perfektně právě osoba . V současné době má dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu žalovaného pouze sám žalovaný, a to s ohledem na spáchané podvody ze strany osoba . K tomu žalovaný dodal, že osoba svůj problém s gamblerstvím řeší a dojíždí za účelem léčby k Anonymizováno . Dále soud zjistil, že o úvěrech a půjčkách, které si jeho jménem osoba vzala se dověděl až ve chvíli, kdy začaly chodit upomínky, kdy mu o spáchaných podvodech osoba také sama řekla.

24. Z výslechu svědkyně osoba bylo zjištěno, že je od roku rok partnerkou žalovaného, mají společně dvě nezletilé děti a nadále spolu žijí. Pokud jde o bankovní účet žalovaného, soud zjistil, že svědkyně k němu měla plné dispoziční oprávnění, včetně platební karty, z prostředků na účtu hradila nákupy pro společnou domácnost a děti. Dále svědkyně soudu popsala, že žalobkyni si za účelem získání finančních prostředků našla na internetu, resp. našla si úvěrového poradce pana osoba , s nímž a jeho manželkou dále komunikovala. Svědkyně dále uvedla, že si jménem žalovaného úvěrů sjednala několik, na prostředky od žalobkyně čekala a nakládala s nimi tak, aby to žalovaný nepoznal. Dále svědkyně uvedla, že s uzavírám úvěrových smluv jí pomáhal její bratranec osoba , který se vydával na žalovaného, za což mu dávala peníze, kupovala cigarety nebo benzín. Soud dále zjistil, že svědkyně se ke spáchání úvěrových podvodů žalovanému přiznávala postupně někdy od měsíc, rok s tím, že v té době se také žalovaný dozvěděl o zástavním právu, které bylo zřízeno na jeho nemovitostech, o tom se žalovaný, dle vyjádření svědkyně, dozvěděl buď od Police ČR nebo z katastru nemovitostí, k tomu ještě sama svědkyně uvedla, že u prvního úvěru na 110 000 Kč byla také směnka, vše ale roztrhala, smazala a tajila před žalovaným.

25. Z trestního příkazu soud ze dne datum , č.j. spisová značka a obžaloby úřad ze dne datum , soud zjistil, že osoba byla uznána vinnou ze spáchání přečinu zpronevěry a byla odsouzena trest , zároveň bylo osoba uloženo, aby podle svých sil nahradila škodu, kterou přečinem způsobila. osoba se uvedeného přečinu zpronevěry dopustila tím, že jako obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba prováděla osobní výběry splátek u klientů této společnosti a vybrané finanční prostředky si ponechala pro svou osobní potřebu.

26. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tvrzení účastníků a všemu, co v řízení vyšlo najevo, soud považuje za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v celkové výši 300 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný vedl společnou domácnost s osoba , která měla se souhlasem žalovaného plné dispoziční oprávnění k účtu žalovaného. Dále soud uzavřel, že na úvěr ze smlouvy č. 1 bylo uhrazeno 27 485 Kč a na úvěr ze smlouvy č. 2 bylo uhrazeno 16 664 Kč, celkem tak byla žalobkyni uhrazena částka 44 149 Kč.

27. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dál jen jako „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2991 odst. 3 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná, avšak z jiných než žalobkyní uváděných důvodů. Je třeba předně konstatovat, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření úvěrových smluv, respektive toto nebylo prokázáno. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalovaný nevznesl námitku protiplnění. Soud proto uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 300 000 Kč bez právního důvodu a je nyní povinností žalovaného, který získal majetkový prospěch, aby jej ochuzené žalobkyni vydal. Vzhledem k tomu, že žalobkyni již byla uhrazena částka 44 149 Kč, zbývá k vydání částka 255 851 Kč, kterou soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni (výrok I. tohoto rozsudku). Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

30. Pokud žalobkyně své tvrzení, že smlouvy č. 1 a č. 2 byly řádně uzavřeny, dokládá úředně ověřenými podpisy žalovaného, pak soud za situace, kdy žalovaný tvrdil, že smlouvy neuzavřel, neboť došlo ke zneužití jeho občanského průkazu, což vyšlo najevo i ze svědecké výpovědi osoba a ze shora uvedeného odborného vyjádření, dospěl k závěru, že toto tvrzení žalobkyně není dostatečně prokázáno. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118 odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně vzdala účasti na jednání, nemohla být soudem v průběhu jednání poučena podle § 118a odst. 3 a § 119a odst. 1 o.s.ř. tak, aby navrhla důkazy potřebné k prokázání sporného tvrzení o uzavření úvěrových smluv. Svého procesního práva se tak vzdala. S ohledem na průběh řízení dospěl soud k závěru, že žalobkyně nepodložila důkazy svá tvrzení tak, aby soud mohl žalobě v plném rozsahu vyhovět. Návrh žalobkyně v částce 629 722 Kč proto soud, pro neunesení břemena důkazního, zamítl (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 995,92 Kč, přičemž tato částka představuje 42,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,11 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 28,89 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 255 851 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 340 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu - jednání trvající déle než 2 hodiny) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 581,54 Kč za 50 ujetých km v částce 381,54 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 141,54 Kč ve výši 8 219,72 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.