14 C 245/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Miloslavem Holubem v právní věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce obě zastoupeny advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a), žalobkyně b) a žalované k nemovitostem – pozemku parc. st. číslo (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 51m2, jehož součástí je stavba – budova č.e. anonymizováno a pozemku parc. číslo (ostatní plocha) o výměře 349m2, tyto nemovitosti jsou zapsána v katastru nemovitostí na LV číslo pro územní celek a katastrální uzemí, u stát. instituce, stát. instituce a nařizuje se prodej nemovitostí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku tak, že žalobkyni a) ve výši ¼ vzhledem k celku, žalobkyni b) ve výši ¼ vzhledem k celku a žalované ve výši ½ vzhledem k celku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně jsou povinni zaplatit státu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Lounech jeho náklady v částce 900 Kč, a to společně a nerozdílně ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Lounech jeho náklady v částce 900 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhaly, aby soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví k nemovitostem, specifikovaných řádně v žalobě, a to pozemku parc. st. číslo o výměře 51m2, jehož součástí je stavba – budova č.ev. anonymizováno a pozemku parc. číslo o výměře 349m2, přičemž tyto nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV číslo pro územní celek a k.ú. anonymizováno.

2. Okresní soud v Lounech ve věci nařídil jednání na den 21.3.2023, když jednání bylo následně odročeno na den 14.4.2023 za účelem zjištění cen nemovitostí, přičemž účastníci řízení se v průběhu jednání shodli, že soud v tomto směru učiní dotaz na realitní kancelář. Před zahájením dalšího jednání však žalovaný soudu sdělil, že se rozhodl svůj spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem prodat, a to výše uvedené celé jméno žalované, narozené datum. Po příslušném zápisu do katastru nemovitostí navrhly žalobkyně, aby soud rozhodl tak, aby namísto žalovaného nastoupila do řízení paní celé jméno žalované. Soud svým usnesením č.j. 14 C 245/2022 – 74 ze dne 19.5.2023 rozhodl, že připouští, aby z řízení vystoupil původní žalovaný jméno příjmení, datum narození a na jeho místo nastoupila celé jméno žalované, datum narození, se kterou následně po právní moci usnesení soud pokračoval v řízení. Žalovaná následně zůstala pasivní k usnesení soudu, ve kterém byla vyzvána, aby vylíčila rozhodné skutečnosti a označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Soud proto následně nařídil jednání na den 10.10.2023, když se po provedeném dokazování pokusil o smírné vyřešení věci, avšak mezi účastníky řízení došlo k rozpornému názoru na další postup, neboť žalobkyně navrhly, aby soud rozhodl v souladu s petitem žaloby a žalovaná měla za to, že vhodnější by bylo se pokusit nemovitost společně prodat.

3. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle ustanovení § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. V souladu s uvedenými skutečnostmi soud zdůrazňuje, že může rozhodnout tak, že rozhodne o rozdělení věci, nebo přikázáním věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu anebo rozhodne o prodeji věci ve veřejné dražbě. Pro soud je závazná i tato posloupnost jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví.

4. V průběhu řízení bylo mezi účastníky řízení nesporné, že účastníci řízení, a to již původní žalovaný nebo současná žalovaná jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to v rozsahu specifikovaném v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Mezi účastníky řízení bylo následně i nesporné, že příslušná nemovitost nelze rozdělit a účastníci řízení ani nemají zájem o přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Mezi účastníky řízení byla pouze sporná ta skutečnost, že žalobkyně trvaly na postupu dle petitu žaloby a žalovaná navrhovala pokusit se nemovitost prodat společně. Za situace, kdy žalobkyně s tímto postupem nesouhlasily, a to zjevně i s ohledem na zhoršené vztahy mezi nimi a původním žalovaným, nezbylo soudu než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Bylo zjevné, že i za situace, kdy došlo ke změně na straně žalované již žalobkyně nechtějí s ohledem na předchozí zkušenosti soudní řízení protahovat a jako jediný možný postup vypořádání spoluvlastnictví považují následnou veřejnou dražbu. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku odst. 1 tohoto rozsudku.

5. Soud uložil účastníkům řízení zaplatit státu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Lounech náklady ve výši 1 800 Kč, a to žalobkyním společně a nerozdílně ve výši 900 Kč a žalované taktéž ve výši 900 Kč, tedy účastníkům řízení v rozsahu jejich podílů, když postupoval v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V průběhu řízení soud hradil částku ve výši 1 800 Kč společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, když z předmětné zprávy vyplývá, že uvedená společnost nemovitost navštívila a provedla posouzení její ceny.

6. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud vycházel z té skutečnosti, že žalobkyně sice měly úspěch ve věci, neboť soud rozhodl o vypořádání spoluvlastnictví dle petitu žaloby, ovšem byl nucen přihlédnout k té skutečnosti, že žalovaná s tímto postupem zcela souhlasila a nesouhlasila pouze se způsobem zpeněžení nemovitosti. V tomto směru soud vycházel m.j. z nálezu Ústavního soudu IV. US404/22 ze dne 5.4.2022, který potvrdil princip, že v případě řízení o vypořádání spoluvlastnictví má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení. Ústavní soud konstatoval, že„ žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek a žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, až už z objektivních nebo subjektivních důvodů“. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozsudku, když žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.